Vlastina Svátková: „Manželka gangstera se musí modlit, aby to přežila.“

Jaké pocity jste měla, když jste se vžila do role Sandry, manželky Radima Kraviece? Jaké vlastnosti musí mít podle vás žena, která se rozhodne žít po boku zločince?

Už když jsem si četla scénář, byla mi role Sandry blízká. To asi říká každá herečka, ale když vám postava není podobná, měli byste si k ní najít cestu přes nějaké společné rysy, nebo něco, co jste sami zažili. Sandra není jenom manželka gangstera. Je to spíš normální, lehce naivní žena, která věří v lásku a v to, co muž v zamilovanosti předvádí za divadlo. Které z nás se to nestalo, že se zamilovala do nepravého, do někoho, který si na něco hrál, nebo nás tahal za nos? Většinou je to velká životní lekce, po které utečeme a řekneme si: „Tak tohle už nikdy více“. Bohužel Sandra utéct nemohla, i kdyby stokrát chtěla. A z naivní, veselé holky se stala vyděšená, nešťastná žena na antidepresivech, která musela ustát úplně všechno a přežít.

V průběhu filmu Sandra několikrát zjistí, že se její Káčko nechová čestně a správně. Přesto s ním stále je. Pokud to převrátím do reality. Myslíte, že pro takovou manželku existuje nějaké východisko, či únik z toho šíleného světa?

My ženy jsme takové. Věříme, dáváme šance, snažíme se za každou cenu udržet rodinu, vydržet, zlepšit se, být silnější, nevzdat se… Bohužel pak zboříme všechny hranice důstojnosti a dovolíme to, co bychom už dávno neměly. Neříkám, že všechny. Ale zdá se mi, že právě takovéto ženy přitahují takovéto muže. Pro oba je to lekce. Akorát že někdo se učit chce a někdo nikoliv. Říká se, že když padne první facka, má se žena sbalit a utíkat pryč. Ne vždy je ale realita tak jednoduchá…

Vlastina Svátková a Hynek ČermákŽeny jsou často finančně závislé, navíc s dětmi, bez práce na mateřské. Bojí se toho, co bude. Jak to zvládnou. A muži manipulátoři vyhrožují a děsí. Stejně jako hlavní postava v našem filmu, akorát že Káčko už jí vyhrožoval i s nabitou pistolí a vřískal, že pokud odejde, tak ji zabije. A ona Sandra moc dobře věděla, že to udělá. Jediné její východisko bylo modlit se, aby ho zatkli a nikdy nepustili. Doufám, že tento film bude apelovat i na odkaz domácího násilí, které může mít mnoho podob. Já sama jsem tváří občanského sdružení Isida Amenti, které bojuje proti domácímu násilí. Jsem v tom velmi citově zainteresovaná, protože vím moc dobře, o čem to je…

Jak se vám hrálo po boku Hynka Čermáka? Líbí se vám spíše holohlavý, nebo „vlasatý“ jako Káčko?

Já si někdy ani nevšimla, že má paruku, nebo že ji nemá. Koukala jsem mu pořád do očí. Hynek je ten nejlepší spoluhráč, jakého jsem si mohla přát. Někdy jsem už i ztratila hranici mezi tím, že hrajeme, nebo to celé dokumentárně prožíváme a dáváme do toho absolutně vše, co v nás je.

Umíte hrát na nějaký hudební nástroj jako vaše filmová Sandra?

Hraju od dětství na klavír, hrála jsem na flétnu a zpívám. Naučit se hrát na violoncello byl těžký oříšek. Ale měla jsem skvělou učitelku Báru Soukupovou. Ta mě za krátkou dobu naučila, co mohla. Ale i tak to bude asi průšvih. Doufám, že to diváci nepostřehnou.

Všechny koprodukční filmy České televize