Intimní portrét zpěváka na pozadí jeho turné je příběhem o divoké minulosti i aktuálních pocitech ovlivněných maniodepresivní poruchou. Režie Miro Remo
00:00:08S Richardem je vždycky náročná spolupráce,
00:00:11jako s každým ne běžným člověkem. Zažil jsem lecjaké jeho eskapády.
00:00:17Bohužel jsem musel strpět i to, že jsem s ním jednou jel
00:00:21z Bratislavy někam na Moravu autem, které on řídil.
00:00:25Minimálně 240 km/hod jsme jeli.
00:00:28On trochu hřešil na to, že když ho policisté zastavili
00:00:32a chtěli předložit řidičský průkaz, tak viděli, kdo je ten řidič
00:00:37a říkali: "Á, pan Müller!"
00:00:39A nechali si něco podepisovat a tak.
00:00:41Takže on na to hřešil, že je beztrestný.
00:00:43SLOVENSKY:
-Kdysi jsem mu řekl:
00:00:45"Ty nemusíš nic, jen se postavit a zvednout ruce."
00:00:48-To je ten správný okamžik.
00:00:50Pak má ten člověk sílu a má dar něco těm lidem dávat dál.
00:00:57-Má to to něco na víc, ten dar od Boha
00:01:07si ty lidi umět chytit, připoutat je,
00:01:14ať je to muzikou nebo texty.
00:01:19Překročit tu bariéru té rampy, toho pódia
00:01:25a umět s těmi lidmi manipulovat. A to on umí.
00:01:30-Ten přenos těhle těch emocí, to je prostě ten dar.
00:01:34To si myslím, že ten Richard má.
00:01:36SLOVENSKY
-Vždy, když jsme se setkali,
00:01:38tak jsme s takovou zvláštní vzájemnou úctou, bázní
00:01:40k sobě přistupovali.
00:01:42My jsme se k sobě, až tak zpomaleně, přiblížili,
00:01:45abychom se vhodně zkontaktovali - správnou rukou, dotykem a slovem.
00:01:50Vždycky to bylo velmi zvláštní, ale vždycky velmi pěkné,
00:01:53protože já mám Richarda ráda.
00:01:55-Stal se součástí života vlastně celé generace.
00:01:58SLOVENSKY
-Velmi kalkuluje s úspěchem.
00:02:03Možná proto se mu daří a mně až tak ne.
00:02:07-Tak jsem kapele řekl: "Pryč, dolů z pódia."
00:02:10A on tam zůstal sám nahý jen s tou kytarou.
00:02:14To bylo neuvěřitelné.
00:02:16-Já jsem měl pocit, že jsem právě zdolal Mount Everest,
00:02:19když jsem si zahrál s Richardem Müllerem.
00:02:21Moje jméno znělo celou Lucernou: "Na klávesy Marián Čekovský."
00:02:25Tehdy jsem si řekl: "Konečně jsem to dokázal!"
00:02:27To rokenrolové období bylo,
00:02:29že jsme si všichni věřili a podle toho jsme se i chovali.
00:02:35-Tak pokud někdo dobře začne,
00:02:38tak vytáhne to letadlo hodně nahoru.
00:02:41Pokud nahoře vydrží, tak získá takovou výšku,
00:02:49že pak už má dlouhý čas doklouzávat.
00:02:52Což vlastně znamená,
00:02:54že Richard hned od začátku byl tak přesvědčivý,
00:02:57že na sebe nabral posluchače, kteří s ním chtěli tu cestu jít.
00:03:03SLOVENSKY
-Richarde, tak jak to bylo?
00:03:09HUDBA
00:04:33-Je vám dobře?
00:04:36Jste v pořádku?
00:04:39Je tu ještě, kromě mě, někdo střízlivý?
00:04:42-Ne!
00:04:45-To je skvělý!
00:05:39TÓNINA - ROZEZPÍVÁNÍ
00:05:41-Já já já já já.
-Ještě zkusíme.
00:05:46-Já já já já já.
-Ještě pojď.
00:05:56Jdeme k M.
00:05:58-Ma mi ma mi ma.
-A ještě pojď.
00:06:01-Ma mi ma mi ma.
-Výborně.
00:06:05-Ma mi ma mi ma.
-Super, velmi pěkně.
00:06:09-Ma mi ma mi ma.
-Výborně.
00:06:13-Ma mi ma mi ma...
00:06:28-Je to pro mě pozitivní zpráva, že se necítíš unaveně.
00:06:32Tak jako minule.
00:06:33Protože minule jsi mi říkal, že máš pocit,
00:06:36jak kdybys odzpíval půlku koncertu
00:06:37po tom, co jsme zpívali tohle cvičení.
00:06:39Možná že to závisí i na tom, jak jsi na tom energeticky.
00:06:43-To taky.
-Jaká je část dne.
00:06:45-Evidentně pociťuji potřebu přestat kouřit.
00:06:50-Hm.
00:06:52-Zatím, upřímně řečeno, se mi to nedaří,
00:06:55ale věřím, že se mi to podaří.
00:07:17ZPĚV
00:07:18Je tlaková níž a vtedy prudko klesá.
00:07:22Hladina, hlava... Nedám to, Braňo.
00:07:29Dneska to bohužel nedám.
-Dnes není ten den.
00:07:33-Je to utrpení.
-Utrpení.
00:07:38Odpočineme si v písničce - Co s tím?
00:07:44-Musíme udělat jednu zásadní věc.
00:07:47My se musíme setkávat rovnou v práci a potom jít na kávu.
00:07:54-Tak, tak. Ta káva nás dojebala.
00:07:57-Protože to vyčerpá, když mluvíš.
00:08:00A ještě, nedej bože, abys mi neříkal moc velký kraviny
00:08:06a potom se jde špatně do práce.
00:08:12Braňko? Braňko tady není.
00:08:15Karlíčku?
-Ano?
00:08:17-Můžu ti položit otázku?
-Prosím tě, buď tak hodný.
00:08:22-Do jaké míry by ses naštval, kdybychom to nedělali?
00:08:28-Vůbec do žádné. Do žádné míry.
00:08:30-Není to dobré. Možná ani není ten správný den.
00:08:35Ale když ti to opravdu nevadí, dohodneme si termín...
00:08:53-Co je? Jako že už je hotovo?
00:08:56-No, dneska jsme se dohodli,
00:08:59že pro dobro věci, je asi lepší, že to... Dneska to nějak nejde.
00:09:07-Jak to myslíš?
00:09:09-Richard se necítí, jako, že... Nebaví ho to.
00:09:23-A ty co?
00:09:25Skončili jsme?
-Jo.
00:09:30-A co teď budeme dělat?
-Tak nejdřív si dáme kávu.
00:09:35-Tak to jsme za 5 minut hotoví. A co potom?
00:09:39Dalších 5 minut...
00:10:03PROZPĚVUJE SI
00:10:34-Vytvořili jsme ti takovou komisi, kterou nejmenujeme právě proto,
00:10:39aby tam nebyly všelijaká invektiva a tlaky a tak.
00:10:42Je to seskupení lidí - vysoce moudrých na Slovensku.
00:10:46Vysoce moudrých lidí, kteří navrhují a potom doporučují
00:10:51pro každý rok umělce z různých uměleckých disciplín,
00:10:56aby jim bylo uděleno významné a prestižní ocenění,
00:11:02že laureát anebo nositel identifikačního kódu Slovenska.
00:11:06ZVONÍ MOBIL
00:11:08Umělci, kteří jsou opravdu umělci, vytvářejí o hodnoty.
00:11:11-Halo, prosím?
-Ty nejskutečnější, nezasažené,
00:11:15neovlivněné žádnými králi, panovníky, prezidenty - nikým.
00:11:21-Víte co, teď dělám rozhovor do novin.
00:11:23Takže mi řekněte, o co jde a já vám řeknu.
00:11:26-Těch umělců je hodně.
00:11:28Jsou někteří, kteří jsou ještě pořád na výsluní.
00:11:30Jsou umělci, na které se poměrně zapomíná.
00:11:32Jsou úplně zapomenutí umělci... A to není dobře.
00:11:36Je potřeba, aby si lidé uvědomili...
00:11:39A děláme to pro ty mladé lidi...
00:11:41-Víte co, tohle není můj šálek kávy,
00:11:44takže asi pravděpodobně slušně poděkuji.
00:11:48Takže všechno dobré, držím palce.
00:11:53-Takže, Richarde, je to ocenění,
00:11:58které jako kdyby dávali lidé nebo dávala tato země.
00:12:03Je to země, která se teď jmenuje Slovensko, jo?
00:12:07Která se před lety jmenovala jinak, před jinými lety jinak.
00:12:11Teď se je to Slovensko.
00:12:13A tato země dává to ocenění lidem, kteří něco vytvořili.
00:12:16Když je člověku těžko, nebo zle,
00:12:19tak si zpravidla vzpomene na mámu, když byl malý.
00:12:22Jak jsme běhali, víš, krátké gatě, podkolenky, po loukách,
00:12:26a tam přichází to osvěžení.
00:12:28Ale ty louky jsou na Slovensku, kde jsi běhal anebo vyrůstal...
00:12:33-Jasně. Já tě chci poprosit.
00:12:35Já tady mám pracovní setkání. To znamená, řekněme si, co...
00:12:43-Prosím.
00:12:45Ke každému ocenění vydáváme takovýto katalog.
00:12:47Já tě nebudu obtěžovat...
-Není to obtěžování.
00:12:50-Je. Máš to asi moc.
-Tak je toho teď víc.
00:12:53-Vidím to, volá ten, volá ten. Já bych chtěl...
00:12:56Protože to, co jsi dokázal ty, to dokázalo málo lidí,
00:13:00skutečně málo, dokázal jsi.
00:13:03Nebudu říkat, že nejlepší, ale dokázal jsi strašně moc.
00:13:06A chtěli bychom udělat i identifikační kód Česka a tak dál.
00:13:09To jsou už plány do budoucna.
-Jasně.
00:13:11-Dobře. Tvůj email ještě.
-Nemám.-Dobře.
00:13:15Tak si budeme volat a budeme se navštěvovat.
00:13:17Já jsem na Patrónce. Dám ti ještě jednou moji vizitku.
00:13:20Slyšel jsem, že ty bydlíš někde u té Tiché.
00:13:23-Já bydlím...na...ano.
00:13:29-Od 30. června mám zapnuty turbomotory.
00:13:32Je to zdlouhavá činnost a tak dále.
00:13:35Ale od 30. června, abych vás uklidnil,
00:13:38protože já také chápu situaci, že jsme na tom velice špatně.
00:13:44Co se týká množství udělaných věcí a tak dále,
00:13:47tak od 30. června by to mělo nastoupit ve zvýšené frekvenci,
00:13:51všechny tyhle věci.
-Dobře, těšíme se.
00:13:55-Dobře.
00:13:57-Velmi se to snoubí s nabíráním fyzické kondice.
00:14:01Chci běh a tady ty věci. Prodlužování dechu a tak dále.
00:14:05Začněte si to řešit,
00:14:07protože teď je potřeba začít pracovat na všech frontách.
00:14:11Na jevišti tyto proměny zachraňují život.
00:14:23-Co se dá dělat.
00:14:44Děkuji.
00:14:52ZPĚV
00:14:54Naša láska letí jak splašené koně...
00:15:03-Já jsem se tě chtěla, v této věci, zeptat na jednu textovou věc.
00:15:07-Jen vydrž, jo?
-Jak myslíš tohle to, že:
00:15:13"Si navždy moja žena. Ťažko prehratý boj."
00:15:17-Že je navždy moje žena,
00:15:21že to je boj, který se budu zbytečně snažit změnit.
00:15:28To znamená, že se zbytečně rozejdeme...
00:15:31-Aha.
00:15:33-Ale že prostě navždy bude moje žena.
00:15:36Já to tak i v podstatě vnímám.
00:15:40Už když nic jiného, tak kvůli těm dětem a tak.
00:15:46-Jo, takhle to myslíš. Rozumím.
00:15:53-Ono to je samozřejmě v uvozovkách, takové polo-polo-polocynické,
00:15:58ale zbytečně se budeme teď rozvádět,
00:16:03budeme sice oficiálně na papíře rozvedení,
00:16:06ale navždy budeš moje žena, protože jsi matkou mých dětí.
00:16:16Pojď.
00:16:31Krásně to vypadá, krásně.
00:16:36Podívej se, jak jsi krásná.
00:16:40Prosím?
00:16:41-Ještě pojď nafilmovat naši ložnici.
00:16:44-Dobře.
00:16:45-Kde jsme měli dovolenou celý týden.
00:16:48-Já mám takovýho robota.
00:17:05VOKÁLY
00:17:07-Chtěl bych to trochu rychleji a aby to mělo koule.
00:17:18-Vyprávíš, vyprávíš... Začneš a my se zařadíme.
00:17:23ZPĚV
00:17:25Výťah opäť nechodí Tak zdolať 13 poschodí
00:17:30Zostáva mi znovu po svojich
00:17:35Na schodoch čosi šramotí A neóny tu nesvieti
00:17:41Ešte že sa po tme nebojím...
00:17:46-Moje poslední otázka.
00:17:47Tohle je turné, které je opravdu velmi dlouhé.
00:17:50Mám pocit, že za poslední roky možná nejdelší.
00:17:53Nemáš z toho trošku obavy?
-Tak co se dá dělat?
00:17:57Bylo by strašné neštěstí, abych byl zoufalý,
00:18:01kdyby se kvůli zdravotním věcem mělo něco pokazit anebo zeslabit,
00:18:08to by mě strašně mrzelo.
00:18:11Takže já věřím, že to všechno půjde,
00:18:15že všichni budeme zdraví
00:18:17a všechno nám bude fungovat tak, jak si představujeme.
00:18:21-Stop. Super.
00:18:23-Zabírali jste i břicho?
-Ne, jenom tvář.
00:18:27Řeknu ti, že jsi zhubl.
-Nezhubl.
00:18:32-Riško, dáš si kávičku?
-Ó!
00:18:36-Ty máš co pít, Riško?
00:18:37Máš vodu?
-Mám.
00:18:39-Kávičku si dáš?
-Dám.-Dobře.
00:18:51-A ty furt filmuj, jo?
00:18:53To jsou okamžiky.
-Jsou.
00:18:55-Už to vidím na aukci? Videokazeta natáčená jako home video,
00:19:01té desky, co se jen za týden prodalo tolik...
00:19:05250 tisíc liber poprvé. A tam jako že...
00:19:09V ANGLIČTINĚ 500 tisíc!
00:19:15Teď takový jako šuškání té anglické smetánky:
00:19:18"Ten kokot, co to říkal?"
00:19:21A na druhý den informace slovenské tiskové agentury:
00:19:26"Vladimír Mečiar poslal pozůstalým zpěváka Richarda Müllera,
00:19:30který zemřel před pěti lety při dopravní nehodě,
00:19:34gratulační a kondolenční telegram zároveň
00:19:37k nejvyššímu možnému prodeji videokazety na světě!
00:19:43A nejenom na světě, i ve vesmíru!
00:19:48A nejen ve vesmíru, ale i u nás!
00:19:55PÍSEŇ
00:20:01...nehovor nie. Ja sa bojím ale neutekám.
00:20:11Aj keď dnes už vážně, vážně...
00:21:17PÍSEŇ Stále som Slovák ako repa
00:21:22Zatial' sa nemusíme klepať
00:21:29Nastúpili overené esá
00:21:36Najmenší dovod plesať
00:21:42Nevidím
00:21:50Sme to my ale pekne zvrhlý l'ud
00:21:56Čo preskúmať musí každý úd
00:22:03A nikdy sa pri tom nepoučí
00:22:10Ani vtedy keď je až po uši v puči...
00:22:15-Planeta funguje tím způsobem, že musíte podržet daný vztlak,
00:22:24vodní systém. To není, že tuc a ssss.
00:22:35Jako voda.
00:22:46-Já si osobně myslím, že to bude úspěšný koncert.
00:22:56I když si furt myslím, že tento typ koncertního programu
00:23:01si nežádá velké hity.
00:23:06-Já jsem se setkal s názorem, že:
00:23:09"Já jsem viděla Müllerův koncert a mně se to moc nelíbilo."
00:23:15Zeptal jsem se: "Proč?"
00:23:18"Hm, hrál hodně neznámých věcí, víš."
00:23:24Rád bych proti tomu bojoval, ale samotný formát koncertu
00:23:29není vhodné teritorium na tento typ boje.
00:23:38-Já si myslím, že alfa a omega našeho úspěchu je playlist -
00:23:47ještě lépe řečené a specifikované pořadí, víš?
00:23:56A když se tohle stane, že se to trefí,
00:23:59tak se nemáme čeho obávat.
00:24:06Já poslouchám věci, jak co má být,
00:24:10jak si to já představuju.
00:24:12To znamená, já se nechci ničemu přizpůsobovat.
00:24:15Tato deska nemůže mít prostě hodinu, hodinu čtyřicet pět minut!
00:24:19-Má hodinu?
00:24:21-Já nevím kolik, ale nemůžeš poslouchat jak kokot.
00:24:24Když Beatles vydávali 38 minutová alba a Jimi Hendrix,
00:24:28tak to nebylo kvůli tomu, že to neuměli napsat,
00:24:30ale věděli proč to je.
00:24:32Když posloucháš album, a tohle je takové album,
00:24:34tak si ho musíš poslechnout celé.
00:24:36Nemůžeš poslouchat 70minutové album.
00:24:38To je moje teorie, ale odpady budou určitě.
00:24:41Věci, které budou dobré, automaticky jdou na další desku.
00:24:44ZPĚV
00:24:46Vidím už len celkom hmlisto... Stojím stále pri tom istom...
00:25:19-Jé!
00:25:25-Ahoj.
00:25:30Ahoj.
00:25:35Děkuji.
00:25:37Počkej, taťkovi dám pusu.
00:25:39Ahoj.
00:25:41-Můžu se s vámi sám nasnímat? Ať nám nikdo do toho...
00:25:45Ježiš, to je strašný.
-Se mnou?
00:25:47-Pane Kopčák, slibujete mi,
00:25:50že si se mnou zazpíváte na mojí nové desce?
00:25:52-Víte, co, nesnáším ji. Nemám rád Po schodoch.
00:25:56PÍSEŇ
00:26:15Nohy ako symbol strohý Ženskej kráse dajú pohyb
00:26:24Po nohách sa predsa blíži Ďalší malý hriešny krížik
00:26:42Zal'úbil som sa vám do noh Priznávam to celkom rovno
00:26:51Kompas s nimi kráča na juh Nohy sa vám červenajú
00:27:08Pri kompase sa obe stretli Tam kde fúka porno vetrík
00:27:17Na sever už cesta shodná Vylížem vás celkom do dna...
00:27:25-Super.
00:27:27-Líbí se ti?
-Ano.
00:27:30My jsme byli s Richardem taková studentská láska.
00:27:34My jsme se dokonce po dvou týdnech rozhodli, že se vezmeme,
00:27:37protože jsme se neměli kde a kdy setkávat.
00:27:39Richard tehdy hodně koncertoval, já jsem hlásila v televizi,
00:27:43měla jsem moderování.
00:27:45Takže jsme si otevřeli diáře a řekli jsme si:
00:27:48"Když chceme spolu zůstat, tak se musíme vzít."
00:27:51Někdo to rád horké, co máš rád horké?
00:27:53-Když se tak na tebe dívá, Soničko, všechno.
00:28:01-Nikdo nevystihl život tak, jaký je -
00:28:06vztahy, vztahové věci a tak dále - jak vy, pane Ríšo Müllere.
00:28:13Pro mě Ríšo Müller znamená něco úžasného,
00:28:18hlavně pro lidi, kteří také něco prožili.
00:28:23A Ríšo Müller představuje to,
00:28:26co jsme chtěli vidět a slyšet v hudbě,
00:28:31ne populární, v hudbě Slovenska.
00:28:35-Děkuji vám.
00:28:37-Já jsem tam seděl a viděl jsem, podle mě...
00:28:40Chci sklonit poklonu.
00:28:42-To jste pěkně řekl, já vám děkuji. Pěkný den.
00:28:47Mějte se krásně.
-na shledanou.
00:29:02-Tak co, jdeme zkusit dát řeč? Zkusit si k nim sednout?
00:29:05-Víš co, já bych nešel.
-Nešel.
00:29:08-On tam má podle všeho debatu, jsou tam jeho oddanci.
00:29:15-Jasně.
-Jakože by se to dalo,
00:29:17ale mám pocit, že je mírně najebaný.
00:29:19-Fakt?
-Ano.
00:29:27Ano, rozumím.
00:29:29-Hádám.
-Není o čem.
00:29:36Ale jsem rád, že jsi zůstal věrný.
00:29:41-No, já nejsem zase až tak rád, že jsi zůstal věrný.
00:29:45-Prosím tě, já jsem bohužel nezůstal věrný ničemu.
00:29:51-Jako že už nedáváš vůbec nic?
-Tak já jsem chudák omezený.
00:30:01-No tak, hele, to máš dobrý.
00:30:08-Ano, tady jsem. Zároveň točíme i klip.
00:30:13-Ahoj, Soňa.
00:30:15-Jsi strašně ráda, že jsi s námi?
00:30:17-My točíme, já to sice hrozně nerada dělám...
00:30:20-Nemohli bychom, v rámci mojí sentimentální nostalgie,
00:30:23která je samozřejmě spojená s pošahanou psychikou
00:30:26vzhledem na feťácký stav, pustit Andrejovi dva?
00:30:31-Sonička, tak teď to uvidíš...
00:30:36-Je to možný? Víte co, řekněte mi upřímně.
00:30:38Já jsem vždycky měl pocit, Igore, já jsem vždycky měl pocit,
00:30:42že vím, co je odstup a tak, v každé těžké situaci.
00:30:45Pověz mi upřímně, mýlím se, když si myslím,
00:30:47že moje žena je krásná jako obrázek?
00:30:52Igore?
00:30:54Dám druhou otázku, abych tě neuváděl do rozpaků.
00:30:57Máš pocit, že některá z těch bab,
00:30:59do kterých jsem vždycky trapně tlačil,
00:31:02mnohé jsi zaregistroval i sám, byla lepší než moje žena?
00:31:09-Ve jménu otce i syna i ducha svatého. Amen.
00:31:13Aby maminka s tatínkem byli šťastní a spokojený,
00:31:20aby Emička s Filípkem byli hodní, zdraví a úspěšní.
00:31:27Ve jménu otce i syna i ducha svatého. Amen.
00:31:31-Děkujeme, babičko.
-Děkujeme, babičko.
00:31:35Všechno víme, babička...
00:31:38-Já bych chtěla, počkejte, já bych chtěla, ticho.
00:31:43Já bych chtěla babičce Elišce popřát,
00:31:47aby byla zdravá, především.
00:31:50Filípku a Emičko, abyste byli zdraví
00:31:52a abyste se naučili poslouchat nebo tak už to nepůjde,
00:31:56už to půjde trošku jinak.
00:31:58A tatínkovi přeji, především,
00:32:00aby to, co drží tři týdny, aby držel celý život.
00:32:04Na zdraví.
00:32:08-Tak já vám symbolicky připiju čistou vodou.
00:32:28Andreji, a že se ti to teď tak nějak víc líbí?
00:32:34Andreji, co řekneš?
-Yes.
00:32:36-A proč to tak je, co? A co ty říkáš, Igore?
00:32:47-Těch prvních pět let
00:32:50to bylo takové kreativní období našeho života.
00:32:53Richard posouval svoji kariéru, já jsem byla s dětmi
00:32:56a stále jsme prožívali všechny jeho úspěchy, neúspěchy, písničky.
00:33:00Vždycky, když něco nového udělal, přišel, sedl za stůl.
00:33:03Povídali jsme si, co s tím, co z toho bude,
00:33:06jestli to bude hit anebo nebude hit.
00:33:10-Víš, ono je to tak. Víš, jaký je občan?
00:33:12Občané jsou poměrně...
00:33:14NENÍ ROZUMĚT
00:33:18A oni zůstali takový, že: Nebude to nudné?
00:33:21Tohle je dogma, které bych chtěl tímto večerem rozbít.
00:33:24-Nemají s tím zkušenost, jasně.
-Nemají s tím zkušenost.
00:33:27A já bych potřeboval: Toto jsou jen hlasy?
00:33:30Tento pocit v nich musíme zanechat, aby tam bylo takové to:
00:33:35Kurva, co to bude.
00:33:36-Chceš sklenici?
-Ne.
00:33:40Tam se nezpívá lehce,
00:33:42tam ty děti pláčou, křičí a trhají si vlasy.
00:33:46Když tam přijde 160 kilový interpret,
00:33:49už se těžko přesvědčí, že by mě měly nějak moc rádi.
00:33:53Proto jsem jim šel na ruku, že jsem navrhl Po schodoch.
00:33:58Protože Po schodoch shodou okolností znají i malé děti.
00:34:01-Je to výborný prostor na to, že se to dá celé spustit.
00:34:06Podle mě je to skvělý krok, opravdu.
00:34:09To nám vyřeší tolik věcí.
00:34:11To, co bychom pracně tiskovými zprávami a tak dále,
00:34:14dostali do obou zemí, tak to máme za večer vyřešené.
00:34:20-Do začátku jsou to ještě 4 měsíce.
-To nevadí.
00:34:23My jsme plánovali, jestli pánbůh dá, prodávat lístky co nejdřív,
00:34:27abychom chytili ještě takový předsezonní...
00:34:30Potom jsou dovolené. 14. září už jedeme na turné.
00:34:3414. září je první koncert, takže tím bychom to začali probouzet.
00:34:38-Tak má cenu těch 10 tiskových konferencí.
00:34:41-Přesně tak jak říkáš.
00:34:53MELODIE
00:35:59-Dobrý den.
00:36:00-Naše šatna je v Praze?
00:36:04-Ano.
00:36:09-Tak co říkáš na tu nahrávku?
00:36:15-Když mi budou dávat trubky, jdi do toho s nimi.
00:36:18-Kurňa, ještě nikdy v životě jsme neanalyzovali
00:36:21tolik vystoupení v televizi.
-Fakt?
00:36:24-My vůbec, ani já, před vámi,
00:36:27když jsi ještě tahala dřevěný iPad po pískovišti.
00:36:38Zuziku, umíš si představit, že bys mi teď nějakým způsobem
00:36:43byla schopná mi umýt brýle?
-Určitě.
00:36:48Dej mi je.
00:36:56PROZPĚVUJE V ANGLIČTINĚ
00:37:03-Kdy jsem to měl mít?
-Teď.
00:37:05-Jak to víš?
-Vím, protože mi to řekla.
00:37:08-Mně říkala, že před show.
-Ne, před tímhle.
00:37:11Před show jsou jiné.
00:37:13-Před show nejsou žádné, protože to jsou nočáky.
00:37:16-Ne, ještě jsou takové ty v tom tekutém stavu.
00:37:23Pojďme.
-Není tu záchod?
00:37:25-Zkus.
00:37:36-Zuziku!
00:37:49Teda, tady je zima.
00:37:53Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:37:55-Dobrý den.
00:37:57Pěkná slečna.
00:38:00-Ríšo, cokoliv se stane, tak se dívej jen dopředu.
00:38:03Stále se soustřeď jen dopředu, nepřemýšlej nad tím, co se stalo.
00:38:07-Ano, přesně tak.
00:38:10-A to většinou tak bývá, věř mi, neboť to je natočené super.
00:38:14ZPĚVNĚ: Ver mi, ver mi...
00:38:17-A hodně úsměvu, spolupráce oční, ušní...
00:38:19Objímání.
00:38:26-Richard Müller!
00:38:36ZPĚV
00:38:47Výťah opäť nechodí Tak zdolať 13 poschodí
00:38:52Zostáva mi znova po svojich
00:38:56Na schodoch čosi šramotí A neón kde tu nesvieti
00:39:01Ešte že sa po tme nebojím...
00:39:15Po schodoch Poznávam poschodia
00:39:20Poznám po schodoch, po zvukoch Čo sme to za l'udia...
00:39:33-Jaké to bylo?
00:39:35Fakt, dobrý? Protože jsem se snažil.
00:39:37-Bylo to fakt výborné.
00:39:42-Před půl rokem jsme měli vůbec obavy,
00:39:45jak to bude dohromady fungovat.
00:39:47A po dnešku mám spokojený pocit, že máme skladbu, řekl bych,
00:39:53přezkoušenou ohněm a v takové jistotě nastavené,
00:39:58že ji umíme krásně dát.
00:40:01Já jsem rád, že dnešek dokázal, že se nemáme čeho obávat,
00:40:07když zapracujeme na těch daných skladbách.
00:40:10-Já se s tebou ztotožňuji v tom, co říkáš.
00:40:15Já osobně za sebe cítím...
-Ukaž, pomůžu ti.
00:40:21-...cítím, ale teď je to můj problém,
00:40:27určitou kvalitativní změnu, honosně to zní,
00:40:32ale určitou kvalitativní změnu ve svém zpěvu
00:40:37a to je vždycky velmi dobré.
00:40:40A ta zkušenost pro mě je nenahraditelná.
00:40:50A dnes, když člověk v tomto věku ztrácí přátele,
00:40:55tak kromě tohoto nějakého profesionálního kroku
00:41:00se mi podařilo najít šest, sedm...
00:41:03To je úžasná věc. To je zázrak.
00:41:08Já jsem to říkal Janče. Já jsem po těch dvou dnech,
00:41:13co jsme necvičili a nic jsme nedělali,
00:41:16tak já jsem jezdil po městě a mně bylo po vás smutno.
00:41:23Vzhledem k tomu, že mám tolik let, tak je to takové...
00:41:44PÍSEŇ
00:41:46Už asi nie si Dobojované
00:41:53Naše tiene sa zrazu plazia každý inou stranou
00:41:59Už asi nie si Kto prvý vstane
00:42:06A pohne sa odtialto preč tou správnou bránou
00:42:12Už asi nie si Aké nepoznané
00:42:19Takto život vyzerá so značkou každý zvlášť
00:42:25Už asi nie si Poviem to mame
00:42:32Naše stopy v prachu nech teda rozmočí dážď
00:42:39Už asi nie si...
00:42:41-Simonka, miluješ mě?
00:42:45-Těch posledních pět let to už bylo takové dramatické.
00:42:49Tam byly takové chvíle, okamžiky, které jsem vytěsnila,
00:42:54aby mi zůstala ještě energie, abych mohla jít dopředu.
00:43:02KONEC PÍSNĚ Už asi niesi...
00:43:09-Uf, nebylo to lehké.
00:43:26-V kolik chceš zítra snídat, Richardku?
00:43:28Mám ti to přinést nebo půjdeš?
-Půjdu.
00:43:33NAVIGACE
00:43:35Po 200 metrech, na kruhovém objezdu, pokračujte rovně.
00:43:40Potom, na kruhovém objezdu, odbočte vlevo.
00:43:45-Kolik stojí Cayenne?
-Co já vím? 100 litrů?
00:43:54To je ten džíp? Myslíš Porsche?
-Hm.
00:43:57-Tak nějak, okolo 100 litrů.
00:44:06Proč, chceš si koupit Porsche?
-Mně se to auto líbí.
00:44:14-Já mám kamaráda, který je ředitelem Porsche.
00:44:18To znamená, že ho dostaneš za 97 tisíc.
00:44:23A ještě dáš dolů DPH a už jen 80 tisíc.
00:44:26To už si musíš koupit.
00:44:30Trošku je kazové.
-Ano?
00:44:32-No jasně.
00:44:34-Proč?
00:44:36-Tak, je tam toho hodně nabouchanýho, víš?
00:44:39Tím pádem je to poruchové, rozumíš?
00:44:42Hodně elektroniky, hodně mechanizace.
00:44:44Všeho je hodně. Hodně tlačítek.
00:44:48Říkal mi, že 30% je kazové. To je dost.
00:44:56Oni ti to opraví, akorát je to nepříjemný.
00:45:04-Tak si ho nekoupím.
-Dobrá.
00:45:11-A nyní dovolte, dámy a pánové, abych pozval našeho prvního hosta,
00:45:15kterého s velkou radostí vítám, přijel ze Slovenska.
00:45:19Pan Richard Müller!
00:45:28-No a ona i tak trošku vadí a brzdí to ta abstinence.
00:45:36-Jo? Jako tu tvořivost?
-Ano.
00:45:39Když jsem nebyl abstinent, tak jsem byl nesmírně tvořivý,
00:45:43a měl jsem podle mě dobré výsledky.
00:45:45Hlavně jsem strašně rychle pracoval.
00:45:48Mně se stalo, a to čestné slovo,
00:45:50že v průběhu půl dne jsem napsal celou desku.
00:45:55Potom jsem přišel na to -
00:45:57vysvětlili mi to takoví ti v bílých pláštích,
00:46:02že v případě, že bych chtěl ještě požít,
00:46:07tak že bych to měl trochu změnit.
00:46:10Tak jsem to změnil zásadně, to víte...trošku...
00:46:15-To nemá cenu.
-A vy si nedáte nikdy nic?
00:46:17Ale vy asi pravděpodobně ani nepijete.
00:46:20-Ne.
-No, ani já.
00:46:22SMÍCH
00:46:27-No, ne, ale to se vám neztratí, jednak to, co jste udělal,
00:46:30a druhá věc, ona třeba přijde i jiná poloha, jiná verze.
00:46:36-Možná přijde, no.
00:46:40SMÍCH
00:46:44ZPĚV
00:46:46Nových 32 koncertů...
-Od októbera do novembera...
00:46:52-Müller a Fragile, dobre znie to...
-Čisté hlasy...
00:46:59-Lístky na naše společné turné si můžete zakoupit www.predperedaj.sk,
00:47:03těšíme se na vás.
-Richard Müller a Fragile.
00:47:06-Domluvila jsem Nový čas - Víkend.
00:47:10Tak, že tam nafotíme Richarda s Herzigovou
00:47:13a bude to titulka Nového času, Víkend.
00:47:16A odpovědi na otázky, na které mi už hodně odpověděl,
00:47:20nějakých pár doodpovíme, případně se dohodneme.
00:47:23A bude to Nový čas - Víkend - titulka a velký rozhovor.
00:47:27-Kdy to vyjde?
-Kdy si řekneme.
00:47:30Ale chtěla bych, aby to bylo hned po křtu.
00:49:01-A doprostřed. Doprostřed.
00:49:04Můžeme poprosit doprava?
00:49:09A doprostřed, dolů, ještě jednou poprosím.
00:49:21-Kde je Ema?
00:49:24To je moje dcera!
00:49:27-Doprostřed, prosím. Doprostřed.
00:49:37Všichni vlevo, všichni na nás. Koukněte vlevo.
00:49:45-Já se ho vždycky tak zeptám, když si zavoláme:
00:49:48"Co bys teď chtěl? Jaký život bys chtěl mít?
00:49:52A odmysli si každého, kdo pro tebe dělá.
00:49:56Odmysli si koncerty, odmysli si, že se musíš starat o rodinu,
00:50:00musíš vydělávat peníze." Vždycky mi řekne:
00:50:02"Víš, já bych si koupil dům na pláži
00:50:05a tam bych seděl v takovém velkém křesle na verandě
00:50:09a tam bych si skládal texty a koukal na moře."
00:50:12On chce už pokoj, ale nemůže ho mít,
00:50:16protože je na něm závislých hodně lidí.
00:50:21To si nemůže dovolit, ale nechce se mu už do toho.
00:50:28-Fakt?
-Totálně je po tobě. Kopie!
00:50:32-Ale všichni říkají, že máma, víš? Maminka je hrozně krásná ženská.
00:50:36-No ale je tvoje, je na tebe.
00:50:38-Ale ta Emai, i s tím svým nosem, který není nejmenší.
00:50:41-Ale ve všem. Pusu, oči, nos. Všechno.
00:50:45-To je Blanka.
-My už se známe.
00:50:50-Vanda, viď, manželka.
00:50:52-Ona není manželka.
-Není?
00:50:54Ale to se tak říká, já taky nejsem vdaná.
00:50:57To už je na furt.
-Tak, ano, no.
00:51:01Ona by možná i chtěla.
00:51:03-A je tu?
00:51:05-Á, a kde je zádrhel?
00:51:08-Já už jsem zažil rozpad rodiny, se soudem a se vším,
00:51:14a já bych to strašně nerad někdy v životě ještě zažil.
00:51:18-Znovu.
00:51:19-To je láska.
-Láska.
00:51:21Já jsem četla krásný rozhovor s ní a tam o vás psala tak nádherně.
00:51:26Byl to fakt nádherný rozhovor. Už to je možná rok, já nevím.
00:51:31A to byla láska, já jsem z toho cítila lásku.
00:51:34-No tak vypadá to tak.
00:51:37-Vypadá to tak z venku. To je krásný.
00:51:41-Vypadá to tak.
00:51:44PÍSEŇ
00:51:46Nebude to také l'ahké drahá Nemožeš ma vymeniť ako rúž
00:51:57Som tvoj muž!
00:51:59-Eva Herzigová!
00:52:10-Já teda křtím Richarda Müllera a Fragile HLASY.
00:52:24-Mnohokrát děkuji.
00:52:39-Ano, nejdřív televize, ano?
-Ano.
00:52:51-Je nějaký způsob, jak odpočíváte
00:52:53a máte nějaký trik, co na vás přesně funguje v tom odpočinku?
00:52:57-Víte co, úplně nejlíp na mě funguje spánek.
00:53:00-Kdy bude svatba?
-Zatím nevím, to neřeším.
00:53:03-Vanda taky říká, že neřeší, ale nebylo by to už vhodné?
00:53:06-Já myslím, že svatba nikdy není vhodná.
00:53:09-Tak je hezká, zase je to hezký večírek.
00:53:12-Ale já ty večírky nepotřebuju.
00:53:14-Já to budu mít kratší, na rozdíl od kolegů.
00:53:17-To je od vás milé.
00:53:19-Já jsem si to myslela, že už toho máte taky plný zuby.
00:53:22Řekněte mi, jak se udržujete v kondici,
00:53:25protože vypadáte čím dál tím lépe.
-Fakt? Co pijete?
00:53:27-Ještě jsem nic neměla.
00:53:30-Já budu rád, když to zarezonuje, to je strašně důležité.
00:53:37-Ještě poslední otázka.
00:53:38Jestli jste se už nějakým způsobem vyrovnal se svojí minulostí,
00:53:42nebo vás ještě někde...
00:53:44-Celý život se člověk vyrovnává se svojí minulostí
00:53:49a bojuje se svojí přítomností kvůli budoucnosti.
00:53:52Takže nějakým způsobem s tím velmi každodenně bojuji i já.
00:54:01-Každý máme nějaké své sny.
00:54:03Splnil jste si vy osobně už ten svůj?
00:54:06-No tak moje sny byly moje děti a ty mám.
00:54:11Máš krásný náhrdelník a jsi krásná.
00:54:16-Dvě hodiny jsem spala.
00:54:19-Vedle té Evy.
-Tak ale mám o 20 let méně.
00:54:23-To je pravda.
00:54:25Jak se ti daří?
-Můžu si dát trošku, tati?
00:54:27-Jak se ti daří?
-Jsem hrozně unavená.
00:54:29-Víš co, měla bys co nejvíc spát.
-Já nemám kdy.
00:54:35-Viděla jsi fotku s bradavkami?
00:54:38-Moji?
-Ano.
00:54:40-Ano. Nevěděla jsem, že jsou průsvitné.
00:54:42Hodinu předtím jsem ty šaty dostala.-Mně to je úplně jedno.
00:54:45Je to, jakože další správný krok na cestě showbyznysu,
00:54:48jak to ty cítíš.
-Já nechci být v showbyznysu.
00:54:50Já jsem nevěděla, že ty šaty jsou průsvitné.-O to lepší.
00:54:53Ale v každém případě je vždycky lepší na fotkách,
00:54:57to je jen taková soukromá rada, když máš rozpuštěné vlasy.
00:55:06-Dej mi CD.
00:55:09Potřebujeme nafotit.
00:55:31ZPĚV
00:55:33Jo, zůstávám opuštěný a sám,
00:55:45vám zazpívám jednu píseň, kterou vám dám...
00:55:58NAPODOBUJE ZASEKNUTOU DESKU
00:56:00...vám dám...vám dám...vám dám...
00:56:05Šťastný, krásný a úžasný Nový rok vám přeje
00:56:08váš zpěvák Richard Müller.
00:56:14-Děkujeme.
-Děkujeme moc.
00:56:17-Všem posluchačům Slovenského rozhlasu
00:56:20přeju hodně lásky, zdraví, štěstí,
00:56:23prostě to, co si tak mezi sebou normálně lidé přejí.
00:56:27Váš Richard Müller.
00:56:30ZPĚV
00:56:32Happy birthday to you happy birthday to you
00:56:38happy birthday milý Richarde, happy birthday to you.
00:56:47-Něco si přej.
00:56:51-Bravo!
00:56:53A nespadni s ním ze schodů.
00:57:07To byla logistika, taťko. Kuře, odkud, kuře, musíš...
00:57:11Dárečky.
00:57:12-To možná ani já nesním.
00:57:15-To se do toho pustíme spolu, s kamarády.
00:57:17-Jestli ho chceš sám sníst, tak je tvůj.
00:57:20-Tak to je úžasný.
00:57:23-Doma ale tohle jíst nebudeš teda.
00:57:32Nedá ti, taťka? Taťko, dej mu.
00:58:00Taťko, tak rychle dojez, už nás to tady fakt nebaví.
00:58:03Musíme jít.
00:58:05-Na narozeních se člověk opije, já jsem se přežral.
00:58:10-Tak jako v Dubaji ti je zle?
00:58:12Ale tam sis myslel, že umřeš, chudáčku.
00:58:15Halo, halo...
00:58:23PÍSEŇ
00:58:44Stane se, že k ránu zašeptá vyhřátá zmije:
00:58:54"Co je to, miláčku básníku, ta poezie?"
00:59:04Odpovíš, její prs ve dlani, zasažen křečí:
00:59:13Konečné řešení otázky, zbytečných řečí...
00:59:22-Natočili jsme spolu písničku - Stane se, že.
00:59:26Tam prostě byl takový moment, jak jsme stáli u toho mikrofonu,
00:59:30si vzpomínám, že to problesklo. To bylo prostě jako střela.
00:59:38Tam proběhla hned nějaká informace.
00:59:42Nějakým způsobem se ve mně vzbudily sympatie,
00:59:46přitom já jsem ho z dřívějška znala tak jako osobnost z rádia.
00:59:50-Já si myslím, že to je výborný.
-Na tom konci bych to ještě...
00:59:58-To je takový duet, že i významově sedí, není samoúčelný.
01:00:06-Ty barvy jsou hezký dohromady. Z těch mám radost.
01:00:09-Strašně se mi to líbí.
-Ještě vyzkoušíme jednu variantu.
01:00:12-On byl takový rozběhaný,
01:00:15taková nepolapitelná velká hmota, duše a všechno dohromady.
01:00:18To bylo takové zvláštní a mně to nějak imponovalo.
01:00:23Ahoj.
01:00:36PÍSEŇ
01:00:41Nie každý Ťa može vidieť v daždi
01:00:52Nahú ako Boh ťa stvoril Pán je jedno ktorý
01:00:59Celkom nahú a to ma opája Možem ťa vidieť iba ja...
01:01:14-Co tam není?
01:01:16Jé, to se točí. Počkej, ještě chci fotku.
01:01:19Kurňa, ty jsi i na fotkách krásná, to nikdy nebývalo.
01:01:24-Hele, autíčko.
01:01:34-Ty jsi tak nádherná. To jsou strašné obrázky.
01:01:40Tahle fotka je nádherná.
01:01:45-Pojď, pojď... Pojď moje, pojď...
01:01:51-Tak jak?
01:01:53-No výborně, koupila jsem si takové dvě kytičky.
01:01:58-Krásné.
01:02:01-Aby se mi lépe hrálo. Pojď.
01:02:05On to měl vždycky naddimenzované. To bylo hrozně pozitivní.
01:02:09Opravdu byl šťastný, když zjistil, že stačí tak malinko.
01:02:13Mám pocit, že hrozně rychle vplul do takového toho showbyznysu,
01:02:18do takového světa.
01:02:23On se opravdu v té době těšil z toho,
01:02:27že nemá tu potřebu ulítávat někam prostě příliš daleko.
01:02:36Měl zřejmě i nějaké vize, třeba možná plánoval i rodinu.
01:02:41Že bychom spolu nějak fungovali. Měl prostě svoje sny.
01:02:49-Meďáček.
01:02:54-To bylo zvláštní.
01:02:56A já tím, že jsem jakoby okamžitě, zřejmě, jak se říká,
01:03:00nasadila růžové brýle, takže mně kolikrát nedocházely souvislosti.
01:03:05Tam prostě po ránu vniknul, rozkopl dveře,
01:03:08kolem sebe měl nějaké tři dívky.
01:03:12Přišel tam, udělal velké dusno, začal vyprávět
01:03:16a zřejmě byl pod vlivem. Já jsem to vůbec nevnímala.
01:03:20Já jsem se na něj koukala jak malá dívenka.
01:03:24Vůbec jsem nepřemýšlela, jestli je něco špatně nebo ne.
01:03:28Já jsem před ním schovávala demižon se slivovicí,
01:03:32kterou jsem vlastnoručně, ne pálila, ale vytvářela.
01:03:39On měl neuvěřitelný smysl pro... I ten klíč našel.
01:03:45Tak dobrou slivovici jsem vyhodila,
01:03:49zbytek jsem vylila do kanálu, protože jsem se naštvala.
01:03:53"Našel jsem jinou ženu."
01:03:58Já jsem si furt říkala: "Tam je nějaká - jinou, co?"
01:04:01Já jsem to nechápala. No, to je jedno...
01:04:08-Zpívej.
01:04:12-To se stalo. Ta SMS proběhla
01:04:14a já jsem na to koukala, jak on rád říkal, jako puk.
01:04:19Měla jsem zrovna ve Skandinávii před koncertem
01:04:22a přišla tahle ta SMS, já jsem to nechápala.
01:04:25Pak jsem hodně hledala sílu, abych mohla odehrát ten koncert,
01:04:29protože jsem to vůbec nechápala.
01:04:33Bylo to jako, když vás něco šlehne přímo, nějaký blesk,
01:04:38tak bolavě do srdce.
01:05:14On měl určitě úžasný vzestup v té kariéře
01:05:18a možná třeba některé věci nevnímal nebo odhazoval,
01:05:22a proto se třeba nenaučil se spoustou věcí pracovat tak,
01:05:27aby tak radikálně třeba nepřerušoval některé ty vztahy.
01:06:20PÍSEŇ
01:06:22Na prst si ťa namotá Jedna malá samota
01:06:31Na prst si ťa namotá Jedna malá samota
01:06:40Bolí pichá ako taká včielka
01:06:45A zrazu je ta sámota celkom vel'ká...
01:08:00NENÍ ROZUMĚT
01:08:33-Co?
01:08:34-Přeci jsi přišel?
-No.
01:08:37Nervy.
-Prosím tě.
01:08:42Chceš jít na zkoušku na pódium?
01:08:45Nebo si to chceš prohlédnout zepředu?
01:11:18-Děkuju.
-Není zač.
01:11:23-Co?
01:11:25-Nějaký zvláštní pocit mě tam před půl hodinou zastihl,
01:11:28že bych si i sedl, potom i lehl, potom ani ne.
01:11:31Potom bych si dal i kávu a potom zase ne.
01:11:33Nějak jsem se asi mýlil.
01:11:35-Dobrý den.
-Dobrý den.
01:11:37-Chvilku mi bylo nevalně, nazvěme to takhle.
01:11:43-To byla klasická , únava, úzkost.
01:11:50Debata psychiatrických pacientů.
01:11:52-Normálně, ten kdo fičí s tímhle pocitem pravidelně,
01:11:56se nemá asi dobře. Říkám, i bych seděl, i ležel...
01:12:01-Já to znám. Já s tímhle žiju už 20 let.
01:12:06-Ale nedá se na to zvyknout.
-A pozor, žiju s tím denně.
01:12:14-Jsem říkal: "Vraciku, pojď na chvíli.
01:12:17Nemáš zázračnou medicínu?"
01:12:19-Poprvé to na mě přišlo v Německu na semaforu.
01:12:22Stál jsem na semaforu na červené, a přišel takový zvláštní pocit,
01:12:27že vůbec nevíš, co ti je.
01:12:29Strašně bys z toho auta chtěl vystoupit,
01:12:32ale proč bys vystupoval.
01:12:34Takové, že se ti smíchají emoce s racionálním, strašné. Fuj.
01:12:38Strašný pocit.
01:12:40-Asi takhle nějak to bylo před chviličkou.
01:12:43A od tehdy je veselo.
01:12:46-To ti, z celého srdce nepřeji.
01:12:49-Ty máš ještě štěstí, že u tebe to umíme pojmenovat.
01:12:52Ale já jsem to neuměl pojmenovat. Já jsem se styděl.
01:12:57Že mi hrabe a tak.
01:13:11-Spí, spí.
-Rozumíš mi?
01:13:15Ne, nemůžu jít pro vás!
01:13:19-Zeptám se hned teď, zeptám se hned teď...
01:13:22-Ano, ptej se...
01:13:24-Paní Emilka Vášáryová se ptá,
01:13:26jestli může Richardovi říct pár slov.
01:13:28-Nemůže, bohužel zatím ne.
01:13:30-Odpočívá?
-Ano.
01:13:32-Dobře. Tak Richard nám odpočívá.
01:13:34-Jsi tam? Co je na tom složitého, řekni mi?!
01:13:55-Trošičku.
01:13:57-Horký.
-Je takový vlažný.
01:14:00-Horký.
-Horký, tak ho zchladíme.
01:14:02-Prosím.
01:14:07-Proč ostatní tu můžou být a my ne?
01:14:09-Jestli vás můžu poprosit, tady dále,
01:14:12aby se zde dalo lépe chodit.
01:14:14A vy všichni odsud odejděte pryč! Všichni pryč!
01:14:17Všichni!
01:14:27Romane, ještě jednou, co jsi potřeboval?
01:14:35Romane?
01:14:44-Jaký je?
01:15:05-Je tam Matěj, anebo Péťa, to je jedno.
01:15:08Jakékoliv dva, zkus je tam oslovit, ať to tam jednoduše filtrujou.
01:15:32Omlouvá se.
01:15:33Říkal - dva koncert, je unavený.
01:15:35-Já vím. Já potřebuju vědět...
01:15:37-Já vím jenom to, co mi řekl.
-Já vím.
01:15:39-On se usmál na maminku.
01:15:43Už se usmíváš? To je zvláštní.
01:15:47Ty ses i usmál. Ty ses i usmál, to je divný.
01:15:52Co dělají?
01:16:00Vidíš, tak to dopadlo. Tak se na vás nakonec i usmál.
01:16:04Tak my půjdeme za taťkou, pojď.
01:16:07Ne, ne?
01:16:08Tak se půjdeme podívat do toho sálu.
01:16:16Pokud se s tím člověk sám nesetká, tak je hrozně složité pochopit,
01:16:21co ti lidé prožívají.
01:16:23Protože ta mánie je takový viditelný stav.
01:16:26To je stav, kdy ten člověk je hyperaktivní
01:16:29a má v uvozovkách spousty skvělých nápadů,
01:16:33které si ale za chviličku nepamatuje, nerealizuje je.
01:16:36Lidé právě většinou zemřou na infarkt, prasklé plíce,
01:16:40zabíjí se v autě,
01:16:42protože ten mozek jede na hrozně vysoké obrátky
01:16:45a to tělo nestačí.
01:16:59Ale pro mě bylo daleko složitější a těžší
01:17:02prožívat ty depresivní fáze. Kdy ležíte v pokoji potmě,
01:17:08jediné čeho jste schopni je se dívat na strop.
01:17:11Váš mozek je vypnutý, máte strašný strach.
01:17:15A je hrozně složité pochopit, že to je klinická nemoc,
01:17:18klinický stav, který tomu člověku absolutně neumožní něco jít dělat.
01:17:43PÍSEŇ
01:17:46Ó Bože Akí sme pred tebou malí
01:17:53Aj keby sme na zadných stáli Nevládzeme siahnuť na nebesá
01:18:04Hl'adáme pravdu lásku smer Žijeme život na úver
01:18:13A čo je potom vlastne nevie sa
01:18:21Bože bývame zadobre s tebou
01:18:26A pekelne prosíme nebo O pomoc keď život nás nemá rád
01:18:37Stačíme si vždycky sami sami Keď dolu tam pod hviezdami
01:18:46Úspech nám vraví kamarát
01:18:54To teraz všetko kajúcne tvrdím
01:19:01A právom cítim sa hrdý Že počúvaš moj l'udský hlas
01:19:11No povedz mi to prosím ťa Bože
01:19:15Ako tak pokojne možeš Rozdávať rany mnohým z nás
01:19:29To sú tie chvíle kedy strácam vieru
01:19:35V tvoju Božskú kariéru
01:19:40Pane odpusť mi ten hrozný pád
01:19:46S hriechom tažkým ako kameň Od očenáš až po amen
01:19:55Skúsim teda po stýkrát:
01:20:04Otče náš ktorý si na nebesiach
01:20:07posväť sa meno tvoje príď král'ovstvo tvoje
01:20:13buď vol'a tvoja ako v nebi tak i na zemi
01:20:17chlieb náš každodenný daj nám dnes
01:20:20a odpúsť nam naše viny ako i my odpúšťame svojim vinníkom
01:20:25a neuveď nás do pokušenia ale zbav nás od všeho zlého.
01:20:31Amen.
01:23:13-Richard Müller!
01:23:18Děkujeme, Bratislavo!
01:23:32-Když už vyjdu na pódium, tak se to snažím nějak přežít.
01:23:42Potom jdu domů a cítím velmi dobrý pocit úlevy.
01:23:47Úzkost se zase vrátí.
01:23:50Buď za hodinu nebo druhý den nebo další den.
01:23:56To ona se vrátí, přijde zpátky.
01:24:00Většinou v den koncertu, respektive večer po koncertu
01:24:03to bývá velmi příjemné.
01:24:06Já chci říct informaci.
-Říkej.
01:24:08Promiň, jsem tě přerušil.
-Že...
01:24:15Chci říct důležitou informaci.
01:24:18Že tímto dnem končí moje kariéra.
01:24:23-Proč?
-Tak.
01:24:28-Ježišikriste. Ale hovno končí.
01:24:30Pojď si tady sednout.
01:24:32-Teď, když jsem dala výpověď, Richardku?
01:24:34-V práci?
-No, jasně.
01:24:36-Všichni, i já.
-Mě vyhodí.
01:24:38Já nejsem 2 měsíce v práci.
-Ty jsi ve stádiu, že nemůžeš.
01:24:46-Proč bych nemohl?
-No, nemůžeš.
01:24:48-Můžu všechno.
-Nemůžeš.
01:24:56Je úplně jasné, že to má svoji daň, tak jako všechno.
01:25:01To znamená, že ty léky ti dovolí,
01:25:04abys nezažíval silné propasti - nahoru a dolů.
01:25:07Ale na druhou stranu tě to připraví,
01:25:11řekněme, o tu kreativitu. To je jasné.
01:25:14A teď si pojďme říct, co je důležitější.
01:25:17To, aby žil 3 měsíce a napsal možná 6 písniček a zemřel?
01:25:20Že jeho děti zůstanou bez otce, ženy bez...
01:25:25Anebo to, aby žil, možná ne až tak strašně plnohodnotný život,
01:25:30takový ten umělecký,
01:25:32který se bude líbit v umělecké branži,
01:25:35anebo dokonce nám všem...
01:25:38Já si myslím, že v momentě, kdy jsi postavený
01:25:41mezi dvěma rozhodnutími, tak asi vybereš to,
01:25:46které je lepší pro něho, lepší pro všechny.
01:26:14PÍSEŇ
01:26:16V izbách nik A v zrkadlách tá istá tvár
01:26:20A deň je nádherný Len ja som sám
01:26:25Ja viem ja viem
01:26:27Konečne chcem nájsť V kolotoči neistot
01:26:32V kolotoči tápania
01:26:36A keď už ťa mám Keď ťa mám ostávam
01:26:40Nespoznaný V dusne mnohých prázdnych viet
01:26:46Nespoznaný Stále hrám ten čudný kabaret
01:27:18V izbách nik A v zrkadlách tá istá tvár
01:27:23A deň je nádherný Len ja som sám
01:27:30Konečne chcem nájsť V kolotoči neistot
01:27:35V kolotoči tápania
01:27:39A keď už ťa mám Keď ťa mám ostávam
01:27:43Nespoznaný V dusne mnohých prázdnych viet
01:27:49Nespoznaný Stále hrám
01:27:55Nespoznaný V dusne mnohých prázdnych viet
01:28:01Nespoznaný Stále hrám
01:28:08Nespoznaný V dusne mnohých prázdnych viet
01:28:14Nespoznaný
01:28:17Tak prečo stále hrám Ten čudný kabaret
01:28:30Tak prečo stále hrám...
01:28:37Skryté titulky: Tereza Fenclová 2016
Film je intimním řezem do života legendárního zpěváka Richarda Müllera na pozadí jeho koncertního turné s kapelou Fragile. Müller a Fragile tentokrát koncertují netradičně bez jakýchkoliv hudebních nástrojů. Dokument se noří do Richardových aktuálních pocitů, silně ovlivněných maniodepresí, kterou dlouhodobě trpí. Tvůrci však sondují i v minulosti, která otvírá dveře do části jeho pěvecké kariéry provázené turbulentními vztahy se ženami a drogami. Ty jsou klíčem k pochopení jeho osobnosti i hudební kariéry. Film nekompromisně bez přetvářky nahlíží do muzikantova nitra i do zákulisí samotné produkce turné.
Ve filmu jsou použity i velmi osobní archivní záběry, které zpěvák tvůrcům sám poskytl. „Jednoho dne nám Richard řekl, že má doma krabici plnou videomateriálů ze svého jednoho ‚zlatého‘ období, kdy točil desku Nočná optika. Sám cítil, že to, co točíme, není to pravé ořechové. Chybějící energie a spontánnost z dob minulých je daní za nemoc, která ho omezuje. A tak nám poskytl archív, který ostře kontrastoval s jeho současnou podobou, s jeho dnešním životem. Bylo to velké gesto,“ vzpomíná na natáčení Miro Remo.
