Lucrezia Borgia

Donizettiho opera Lucrezia Borgia měla světovou premiéru v prosinci 1833. Zahajovala karnevalovou sezonu. Text byl objednán u Felice Romaniho, skvělého divadelního autora své doby, který měl ovšem spoustu zakázek a tradičně nedodržoval termíny. A tak odevzdal skladateli libreto měsíc a den před premiérou. Donizetti zde opět jednou dokázal svou genialitu nejen skladatelskou, ale i organizační, protože musel napsat hudbu, ale také zkoordinovat opisovače not, vést zkoušky a vůbec dílo nastudovat. Hudebně i jevištně. A vznikla opera, která je svým způsobem revoluční. Pěvecké zdobení zde bylo přísně postaveno do služeb dramatického výrazu, stejně jako kompozice celých scén. Jako předloha libretistovi posloužilo romantické drama Victora Huga, které bylo tehdy novinkou. Slavilo úspěšnou premiéru teprve v únoru téhož roku v Paříži. Pro romantickou operu bylo ideální. Hugo zde využil mýtů a legend, kterými byla renesanční italská šlechtična opředena zejména prý pro své umění posílat lidi z tohoto světa jedem, a přidal motiv tajného mateřství. V předmluvě k dramatu o tom napsal: „Do monstra je třeba vsunout matku a hned toto monstrum drží všechny v napětí a pohne je k slzám.“ Dokonale vypočtený efekt. Felice Romani text zhustil, diskrétně zamlčel, že dítě má být plodem lásky Lucrezie k jejímu nevlastnímu bratru, aby příliš nepopuzoval, a zmírnil také trochu jeho krvavost. Ve spojení s Donizettim pak vytvořili pro hlavní představitelku roli, která poskytuje nejen oslnivé pěvecké pasáže, ale vyžaduje i dramatický výraz.