27. května 2021

Do povědomí diváků se asi nejvíc zapsala coby Droběna ze Tří oříšků pro Popelku nebo Heduš Homolková. Byla ovšem i nezapomenutelnou Škopkovou v trilogii Slunce, seno či Annou Urbanovou z televizního seriálu Vlak dětství a naděje. Po téhle nápovědě už bezpochyby všichni víte, že řeč je o Heleně Růžičkové. Filmových postav měla na kontě víc než stovku. Sama je prý neměla spočítané. Přátelé ji nazývali lavinou, která se hrne světem a zanechává po sobě nesmazatelné stopy. Nepřehlédnutelná dáma s velkým srdcem i smyslem pro humor by zanedlouho, konkrétně 13. června, oslavila 85. narozeniny. A Soňa Pokorná při té příležitosti natočila malou vzpomínku na ni.

Už po staletí jsou čeští skláři díky svému umu ve světě pojmem. K těm novodobým patří třeba rodina Ševčíkových ze Železného Brodu. Obrovský úspěch sklízejí hlavně s křišťálem vybroušeným až na samou hranici technických možností a lidských schopností. Za jejich náročná díla jsou zájemci ochotni zaplatit v přepočtu až milion korun. Vázy od nich si dokonce oblíbila i japonská císařská rodina. A od našich představitelů státu je coby dar dostávají jejich zahraniční protějšky. Cestu kdysi řadových zaměstnanců jednoho státního podniku do absolutní špičky oboru zmapoval Oto Nechvátal.

Mezi nejlepší ve svém oboru patří i teprve osmnáctiletý akordeonista Martin Kot z Napajedel na Zlínsku. Navzdory tomu, že si nevybral zrovna obvyklý nástroj, znají už jeho jméno hudebníci po celém světě. Na kontě má totiž na 30 prvenství z mezinárodních soutěží. Tleskali mu diváci ve Vídni, Trossingenu, Sarajevu, Klingenthalu i Kolíně nad Rýnem. Nebo v čínském Shenzhenu. A v příštím roce čeká mladého muzikanta dokonce recitál ve slavné newyorské Carnegie Hall. Což se jen tak někomu nepoštěstí. O svých dalších plánech i snech vyprávěl Tomáši Polákovi.

Každý rok se z hlubin Země vytěží zhruba sto miliard tun přírodního bohatství. A celá třetina posléze skončí na skládkách nebo v oceánech. Zrecyklovat se totiž podaří pouhých 5 procent z tohoto obrovského množství. Jen v České republice vyprodukujeme ročně 28 milionů tun odpadu, který z naprosté většiny pochází z průmyslových podniků. Tyto děsivé statistiky trápily i třiatřicetiletého Cyrila Klepka z Prahy. Rozhodl se proto vytvořit digitální odpadové tržiště. Propojil v něm firmy, které se potřebují zbytků z výroby zbavit s těmi, které tento materiál shánějí a musely by ho někde draze kupovat. Po necelých třech letech činnosti obchoduje na jeho webové platformě téměř 5000 společností z 55 zemí světa. Jak se neobvyklý projekt zrodil a kde všude už funguje, zajímalo Soňu Pokornou.