27. května 2021

Do povědomí diváků se asi nejvíc zapsala coby Droběna ze Tří oříšků pro Popelku nebo Heduš Homolková. Byla ovšem i nezapomenutelnou Škopkovou v trilogii Slunce, seno či Annou Urbanovou z televizního seriálu Vlak dětství a naděje. Po téhle nápovědě už bezpochyby všichni víte, že řeč je o Heleně Růžičkové. Filmových postav měla na kontě víc než stovku. Sama je prý neměla spočítané. Přátelé ji nazývali lavinou, která se hrne světem a zanechává po sobě nesmazatelné stopy. Nepřehlédnutelná dáma s velkým srdcem i smyslem pro humor by zanedlouho, konkrétně 13. června, oslavila 85. narozeniny. A Soňa Pokorná při té příležitosti natočila malou vzpomínku na ni.

Už po staletí jsou čeští skláři díky svému umu ve světě pojmem. K těm novodobým patří třeba rodina Ševčíkových ze Železného Brodu. Obrovský úspěch sklízejí hlavně s křišťálem vybroušeným až na samou hranici technických možností a lidských schopností. Za jejich náročná díla jsou zájemci ochotni zaplatit v přepočtu až milion korun. Vázy od nich si dokonce oblíbila i japonská císařská rodina. A od našich představitelů státu je coby dar dostávají jejich zahraniční protějšky. Cestu kdysi řadových zaměstnanců jednoho státního podniku do absolutní špičky oboru zmapoval Oto Nechvátal.

Mezi nejlepší ve svém oboru patří i teprve osmnáctiletý akordeonista Martin Kot z Napajedel na Zlínsku. Navzdory tomu, že si nevybral zrovna obvyklý nástroj, znají už jeho jméno hudebníci po celém světě. Na kontě má totiž na 30 prvenství z mezinárodních soutěží. Tleskali mu diváci ve Vídni, Trossingenu, Sarajevu, Klingenthalu i Kolíně nad Rýnem. Nebo v čínském Shenzhenu. A v příštím roce čeká mladého muzikanta dokonce recitál ve slavné newyorské Carnegie Hall. Což se jen tak někomu nepoštěstí. O svých dalších plánech i snech vyprávěl Tomáši Polákovi.

Každý rok se z hlubin Země vytěží zhruba sto miliard tun přírodního bohatství. A celá třetina posléze skončí na skládkách nebo v oceánech. Zrecyklovat se totiž podaří pouhých 5 procent z tohoto obrovského množství. Jen v České republice vyprodukujeme ročně 28 milionů tun odpadu, který z naprosté většiny pochází z průmyslových podniků. Tyto děsivé statistiky trápily i třiatřicetiletého Cyrila Klepka z Prahy. Rozhodl se proto vytvořit digitální odpadové tržiště. Propojil v něm firmy, které se potřebují zbytků z výroby zbavit s těmi, které tento materiál shánějí a musely by ho někde draze kupovat. Po necelých třech letech činnosti obchoduje na jeho webové platformě téměř 5000 společností z 55 zemí světa. Jak se neobvyklý projekt zrodil a kde všude už funguje, zajímalo Soňu Pokornou.

Jednou z dominant naší metropole je Petřínská rozhledna. Její železná konstrukce má osm ramen a dvě vyhlídkové plošiny. První ve 20 a druhou v 51 metrech. K té vyšší vede 299 schodů a pokud je vyšlápnete, odměnou vám bude nejkrásnější podívaná na hlavní město. A když vám bude přát počasí, v dálce uvidíte i vrcholky Krkonoš. Nápad na vybudování takzvané Malé Eiffelovky se zrodil v roce 1889 v hlavách členů Klubu českých turistů, kteří se zúčastnili pařížské světové výstavy. Byli tehdy tak ohromeni monumentální věží na břehu Seiny, že už ve vlaku cestou domů začali spřádat plány na stavbu podobné v Praze. A v roce 1891, tedy přesně před 130 lety, je zrealizovali. Co všechno to obnášelo, zjišťoval Petr Bělik.