6. květen 2021

Ondřej Soukup sice začínal jako interpret klasické hudby, ale nakonec se stal jednou z ikon té populární. Podepsán je pod mnoha hity Lucie Bílé, Karla Gotta, Jiřího Korna nebo Heleny Vondráčkové. A jeho skladby jste mohli slyšet taky v několika desítkách filmů včetně oscarového Kolji. Krom toho má na kontě i pět muzikálů. Vedle komponování patří k jeho největším láskám potápění a létání. V kokpitu aeroplánu procestoval půlku Evropy. Před několika dny oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. A popřát mu za Gejzír vyrazil Petr Bělík.

Svět pod hladinou učaroval i hrdinovi naší druhé reportáže. Devětatřicetiletý David Vencl z Teplic se do něj ovšem noří bez dýchacího přístroje. Věnuje se totiž freedivingu, při kterém si musí vystačit jen se vzduchem v plicích. A patří v něm k nejlepším na planetě. Před několika týdny dokonce pod ledem uplaval 81 metrů. Což před ním ještě nikdo nedokázal. Teď čeká na potvrzení svého výkonu a zápis do Guinessovy knihy rekordů. Nejen o boji s chladnou vodou si povídal s Tomášem Polákem.

Petra Švejdarová se zamilovala do práce se sklem, i když tento obor nevystudovala a ani nikdo z její rodiny se mu nevěnoval. Kombinuje ho s materiálem, který byl donedávna považován za šedivý, studený a de facto ošklivý. S betonem. A svými neobvyklými vázami dobývá galerie i veletrhy. Na Prague Design Weeku v roce 2019 patřily dokonce mezi nejzajímavější představená díla. V současné době jsou k vidění už třeba v Tokiu, v Londýně nebo v americkém Seattlu. Jak se neobvyklý nápad zrodil, zajímalo Josefa Kubeše.

Do absolutní špičky patří naši odborníci i ve vývoji a výrobě elektronových mikroskopů. Tedy těch, v nichž skleněné čočky nahradily elektromagnetické cívky a místo světla dopadají na pozorovaný materiál elektrony. V jihomoravské metropoli vzniká až 30 procent celkové produkce těchto přístrojů na planetě. A nedávno tam vytvořili i unikát, který ohromil svět. Do mikroskopu elektronového vložili zařízení fungující na principu atomárních sil, které zkoumané objekty zobrazuje trojrozměrně. Jejich novinka se jmenuje Litescope a umožňuje analyzovat vzorky naprosto novým způsobem. V čem je tak výjimečná, zjišťoval Pavel Bělík.

Původní domovinou kaktusů je Amerika, a i když se do Evropy dostaly záhy po objevení Nového světa, dlouho byly považovány spíš za kuriozitu. Ve větším se tu začaly zabydlovat teprve v 18. století. V českých zemích dokonce až v 19. Jejich nejrozsáhlejší sbírku na starém kontinentu dal před zhruba sto lety dohromady slavný cestovatel Alberto Vojtěch Frič. A má českého pokračovatele. V současné době se největší kolekcí mezi soukromými pěstiteli pyšní Rudolf Slaba z Tálína. O své velké lásce k nim vyprávěl Ivanu Barešovi.