13. května 2021

Jmenovala se Marie Immaculata Brandisová, ale svět ji znal spíš jako Latu. Slavnou Češku, která se v roce 1927 coby první žena v historii zúčastnila Velké pardubické a o deset let později ji dokonce vyhrála. Jeden z nejtěžších a taky nejstarších koňských dostihů v Evropě se poprvé uskutečnil už v roce 1874 a od té doby se až na pár výjimek koná pravidelně. Jenže když se na něj mladá šlechtična přihlásila, mužští jezdci protestovali. Většinou šlo totiž o armádní důstojníky a bojovat s dámou se příčilo jejich vojenské cti. Ale hraběcí dcera si nakonec prosadila svou a v sedle je směle porážela deset let. Ovšem v soukromí tolik štěstí neměla. Zemřela před čtyřiceti lety a její strhující příběh pro vás natočil Josef Kubeš.

Koně se stali osudem i hrdinovi naší druhé reportáže. I když trochu jinak. Václav Gřešák z Nového Hrozenkova totiž vytváří dokonalé repliky historických sedel. V tomto oboru patří dokonce mezi nejuznávanější experty na světě. Vyrábí je podle archeologických nálezů. Přitom je to doslova mravenčí práce, protože k dispozici má mnohdy jen malé fragmenty původních předloh. Jeho díla byste našli v řadě prestižních zahraničních muzeí. K těm nejznámějším patří sedla používaná ve starověku římskými vojáky nebo ve středověku Maďary. A momentálně si láme hlavu nad jedním z časů dávných Vikingů. Přitom začínal tak, že šil kožené brašny. Jak se k unikátním rekonstrukcím dostal, zajímalo Pavla Horkého.

V další reportáži vás pozveme na ochutnávku čokolády. Zároveň tím uděláme i něco pro své zdraví. Pokud je prý tahle pochoutka kvalitní, tak mu v malém množství prospívá. Například, podle odborníků, snižuje krevní tlak, zvyšuje aktivitu mozku a naopak zmírňuje pocity únavy i úzkosti. Mimochodem, věděli jste, že jsme za první republiky patřili v její produkci mezi světové velmoci? Byli jsme dokonce třetím největším zpracovatelem kakaových bobů na planetě a kvalitou výrobků konkurovali i slavnému Švýcarsku. V devadesátých letech na tuhle hvězdnou tradici navázala celá řada podnikatelů. K těm nejúspěšnějším patří Silvie Steinerová a Petr Kovařík. Partneři v práci i v soukromí sbírají jednu mezinárodní cenu za druhou a vyvážejí do 12 zemí. O své cestě k úspěchu vyprávěli Tomáši Polákovi.

Každoročně přijde u nás na svět přibližně 650 dětí s vrozenou srdeční vadou. Bez pomoci lékařů by do roka zemřely. Dlouho pro ně byly jedinou šancí náročné operace, které ovšem takřka polovina z nich nepřežila. Zlom přinesl rok 1966, kdy Američan William Rashkind přišel s novou šetrnější metodou nazvanou katetrizační intervence. K nám se dostala záhy poté, a to díky profesorovi Milanu Šamánkovi, zakladateli kardiocentra v pražské motolské nemocnici. Od něj pak pomyslný štafetový kolík převzali jeho kolegové Petr Tax a Oleg Reich, kteří tyto zákroky provádějí neuvěřitelných 40 let. A právě s nimi si o zachraňování malých miminek povídala Soňa Pokorná.

Skoky do vody bývaly odnepaměti především ukázkou odvahy. Například v sedmnáctém století se prý na Havaji vrhal z útesu do moře tamní panovník. A nutil přitom své bojovníky, aby ho na důkaz oddanosti následovali. Regulérním sportem se tahle, řekněme zábava, stala na počátku 19. věku. Tehdy se v ní začalo soutěžit o medaile. Královskou disciplínou oboru je takzvaný cliff diving. Tedy skoky ze skály z výšky od 12 do 28 metrů. Závodníci při nich rozrazí hladinu až stokilometrovou rychlostí a zastaví se zhruba čtyři metry pod ní. K naším neúspěšnějším cliff diverům patří i 31letý Jan Bílý z Českých Budějovic. Co ho na této adrenalinové aktivitě nejvíc fascinuje, zjišťovala Hana Skálová.