16. února 2017

Jsou sice dílem vojenských stratégů, ale dávno už neslouží jen armádě. Dovedou hledat ztracené turisty, pořizovat fotky i filmové záběry nebo roznášet zásilky. A v jedné indické pizzerii dokonce pomáhají s doručováním jídla až do domu. Řeč je samozřejmě o dronech. Tedy bezpilotních vznášedlech řízených na dálku. My Češi v jejich výrobě rozhodně nezůstáváme pozadu. Naopak. Naši konstruktéři patří mezi evropskou špičku a slaví úspěchy po celém světě. Prosazovat se začínáme i na poli jejich pilotování. Dva muže, kteří bodují na mezinárodních kláních, vám představíme.

K nejnáročnějším chirurgickým zákrokům patří transplantace plic. Už v roce 1963 se o ni pokusil americký lékař John Hardy. Jenže pacient po 18 dnech zemřel. Až skoro o dvě desetiletí později se operace podařila kanadským doktorům. Dnes ji ročně po celém světě podstoupí zhruba 1 500 lidí. A už dvacet let přispívají do těchto statistik i čeští odborníci. První člověk se u nás s novou plící nadechl v roce 1997. A po zotavení mohl dokonce znovu hrát na klarinet. Operoval ho tehdy profesor Pavel Pafko. Muž, který stál u zrodu transplantací plic v Česku a věnuje se jim dodnes. Jeho tým už zachránil život víc než třem stovkám nemocných a dalších zhruba sedmdesát na jejich pomoc čeká.

V roce 1988 přišla na svět fenomenální zpěvačka Adele. Ke hvězdám odstartoval sovětský raketoplán Buran. Mezi japonskými ostrovy Honšú a Hokkaidó byl otevřen doposud nejdelší a nejhlubší tunel na světě a na zimní olympiádě v Calgary získali čeští sportovci tři medaile. Ale taky u nás nikde nebyl k dostání toaletní papír a desítky let budovaný socialismus se začal otřásat v základech. V té samé době Mahulena Pertlová z Prahy oprášila starý pletací stroj a pro své dvě děti na něm vytvořila tehdy moderní čepice, které nebyly moc k mání. Že její život převrátí vzhůru nohama, to jí tenkrát ani ve snu nenapadlo. Jenže stalo se. A z někdejší logopedky se stala spolumajitelka firmy s obratem čítajícím až padesát milionů ročně.

20. ledna roku 1968 se začala psát historie jednoho z nejstarších a zároveň nejpopulárnějších lyžařských běžeckých závodů u nás – Jizerské padesátky. Do bílé stopy tehdy vyrazilo 50 účastníků. Každý z nich zaplatil startovné ve výši 5 korun a jako občerstvení dostal dvě tatranky a čaj. Svou kondici na trati testovali i liberečtí horolezci, kteří se připravovali na sezónu. Jenže o dva roky později velká část z nich zahynula při zemětřesení v Peru pod kamennou lavinou. Od té doby se na Jizerské magistrále rok co rok bojuje o vavříny na jejich počest. A z akce party kamarádů se stala jedna z největších událostí zimní sezóny. Letos se uskuteční po padesáté. A ani tentokrát na ní nebude chybět nestor tohoto klání – Ladislav Míka.