Geniální nápady, odvážné experimenty a inspirativní příběhy s Ivetou Toušlovou a Jiřím Rejmanem

Obsah dílu

Přehrát vše

Kuchařský rekordman

Hrdinovi naší reportáže je teprve třiatřicet let, ale přesto se už stal legendou. Bez nadsázky. Od studentských let totiž vozí medaile ze světových šampionátů i olympijských klání. Ve sbírce jich má už na čtyři desítky. A krom toho ještě zhruba 20 pohárů. Navíc je několik let kapitánem našeho národního reprezentačního týmu. Ovšem pozor, nemluvíme o žádném hokejistovi ani atletovi. Jan Horký závodí u sporáku. Patří k našim nejlepším kuchařům a jeho jméno znají třeba i v Hong Kongu, Singapuru nebo New Yorku. A taky na španělském královském dvoře.


Hledači pokladů

Psal se rok 1881, když slavný vynálezce Alexandr Graham Bell, sestrojil první detektor kovů. Měl najít kulku v těle amerického prezidenta Jamese Garfielda, kterého postřelil atentátník. To se ale nepodařilo, kulku lékaři nevyoperovali a tehdejší hlava Spojených států na následky zranění zemřela. A technická novinka putovala k ledu. Ke slovu znovu přišla až ve 30. letech minulého století díky německému fyzikovi Gerhardu Fisherovi. Detektory nejprve pomáhaly při těžbě, pak při hledání min a časem se staly taky oblíbeným pomocníkem archeologů i amatérských hledačů pokladů či stop dávných časů. Takových nadšenců je u nás dnes kolem 30 tisíc a do terénu vyráží i několikrát týdně.


Adolf Born

Knír má jako císařpán a netají se tím, že časy monarchie prostě miluje a nejradši by ji obnovil. Tehdy prý slovo muže mělo ještě cenu zlata, staří lidé se těšili velké vážnosti a žádný zloděj by nikdy neloupil v kostele. Rovněž tvrdí, že za každým úspěšným chlapem stojí silná ženská, která ho drží nohama na zemi. Dámy považuje za chytřejší a realističtější. Obecně ovšem říká, že Evropani k vlastní škodě hloupnou a slova jako internet a facebook považuje téměř za sprostá. Svou pouť po této zemi ale označil za veselou cestu životem. A nazval tak i jednu svou knížku a výstavu. Legendární malíř a věčný optimista Adolf Born slaví krásné 85. narozeniny, tak mu připijme na zdraví.


Fingerboardy

Kdo a kdy vyrobil první skateboard, se přesně neví. Ale traduje se, že za tímto vynálezem stojí američtí surfaři. Když nefoukal vítr a nebyly vlny, přidělávali si totiž na svá dřevěná prkna kolečka z bruslí a jezdili na nich po souši. To bylo někdy v první polovině padesátých let minulého století a v roce 1985 otiskl jeden americký časopis návod na výrobu mini skatu. Tahle hračička sloužila nejprve jen jako přívěšek na klíče, brzy ji ale skuteční skejťáci začali brát jako trenažér a zkoušeli si na ní různé triky. Fingerboardy se staly fenoménem a jejich průmyslová výroba se rozjela ve velkém. K nám ovšem dorazily poměrně pozdě, až v roce 2002. Ale už dva roky na to se tu konaly první závody a dnes se můžeme dokonce pochlubit trojnásobným mistrem světa v téhle netradiční disciplíně.


Hliněný dům

Jakmile zaprší, hned to kolem Kyjova na Slovácku klouže. Měkký jíl sice ujíždí pod nohama, ale je to skvělý materiál, čehož si už dávno všiml Roman Muroň, hrdina naší poslední reportáže. Jako kluk sbíral v rozoraných polích střepy keramiky pravěkých kultur, později své úlovky dokonce obohatil o jednu z nejmenších Venuší v Česku. Do hlíny se zamiloval natolik, že si z ní nakonec postavil i malý dům, ve kterém bydlí. Inspiroval se starými hliněnými staveními v okolí. Bylo mu líto, že mnohá z nich se už rozpadají. Návod hledal v letitých knihách. Od pamětníků pak získával u piva informace, jak se dřív vyráběly cihly, takzvané vepřovice nebo kotovice. A taky léty prověřené zkušenosti o tom, jak dlouho musejí schnout, než se z nich dá stavět, a proč je dobré formu vysypat otrubami. Osm let plánoval a chystal vše potřebné. Ale vyplatilo se. Jeho dílo nadchlo i odborníky na historické stavební technologie


Stopáž29 minut
Rok výroby 2015
 P ST HD