Přinejmenším nestandardní se dá nazvat situace, která se odehrála kolem Činoheráku v Ústí nad Labem. Divadelníci se bouřili proti místním zastupitelům, kteří náhle na začátku roku 2O14 změnili systém financování divadla, které patřilo pod město.
Protože je divadlo v Ústí vyhlášené a mnoha cenami ověnčené, probudila situace zájem celé české divadelní obce. Ta zorganizovala na jaře různé protestní akce, které měly celou situaci zmedializovat a vytvořit tak na zastupitele v Ústí tlak, který měl pomoci věc řešit.
V Národním divadle v Praze se uskutečnil benefiční koncert, na němž umělci, hudebníci a divadelníci vyjadřovali solidaritu svým ústeckým kolegům.
Dění z koncertu spolu s výpověďmi členů Ústečáku je prokládáno záběry, pořízenými na schůzi městského zastupitelstva v Ústí, na němž bylo divadlo definitivně pohřbeno.
Dokument není v žádném případě pouhým publicistickým shrnutím dané situace, ale ve výsledku je vážným zamyšlením nad způsobem financování kultury v Čechách a nad perspektivou vztahu politické a kulturní sféry.
