Snímek velkolepě představí divákům půlstoletí existence karlovarského filmového festivalu od jeho vzniku až po všechny proměny v různých obdobích našich poválečných dějin
00:00:19Jo, ještě si musím natočit ten plakátek, dokuď nezapomenu.
00:00:23Ten je nádhernej!
00:00:24"Filmový festival v Československu s mezinárodní účastí."
00:00:28A i jako výtvarně je strašně pěkně udělanej.
00:00:30Kam se sere cannskej plakát proti tomu, viď, Evo!
00:00:37Jo a ještě je taky dobrý, že 2007 Cannes měl 60. ročník
00:00:44s tím, že je o rok vlastně mladší, nežli Karlovarskej festival,
00:00:49ale od kterýho roku ty Rusové dostali, od třiapadesátýho?
00:00:53Ne, ne, ne. Od... devětapadesát měli poprvé.
00:00:56Až devětapadesátýho měli zažádáno...
00:00:58V sedmapadesátým dostal Karlovarský festival kategorii A,
00:01:02o kterou bojovali už předtím, a to právě byl ten Kachtík.
00:01:08V osmapadesátým ještě ji měl,
00:01:11ale v děvětapadesátým už ji najednou neměl,
00:01:14protože byl založenej moskevský festival...
00:01:17-Dělili jsme se, bylo to ob rok.
-Ano, začalo se to dělit, no.
00:01:20Takže tak jako říjnová revoluce nebyla v říjnu, ale v listopadu,
00:01:23takže my bychom měli letos mít kolikátý ročník?
00:01:27-No tak, ony dva ročníky nebyly,
-46?
00:01:30takže bychom neměli těch 67, nebo kolik ročníků...
00:01:35No, mně teďko letos Jirka Macháček ve Varech říká:
00:01:37"Já mám pro tebe už myšlenku na uvítací řeč.
00:01:42Řekneš: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na 50. ročníku.
00:01:46Všichni čekáte, jaký bude. Bude dobrý, jako každý."
00:01:52Protože všichni čekaj, co bude v padesátým,
00:01:55no tak bude, prostě bude ročník, bude...
00:01:57Samozřejmě, že pro to uděláme... nebude větší ohňostroj...
00:02:17Západočeské lázně se připravují
00:02:18na první poválečný filmový festival v Československu.
00:02:22Do Mariánských lázní zajeli v minulých dnech
00:02:24někteří filmoví herci a novináři, aby se přesvědčili o postupu prací.
00:02:30V Karlových Varech, ve kterých budou promítány
00:02:31všechny cizí i naše filmy
00:02:33po své premiéře v Mariánských lázních,
00:02:35se staví velké přírodní kino pro 5 000 diváků.
00:02:40Práce rychle pokračují
00:02:42a už za několik dní uvidí návštěvníci festivalu
00:02:44vybrané ukázky evropské filmové produkce.
00:02:48Kromě hraných filmů uvidí
00:02:49i význačné snímky dokumentární, filmové týdeníky
00:02:53a vyslechnou přednášky význačných našich
00:02:55i zahraničních filmových pracovníků.
00:02:59No, já jsem zrovna študovala, jak to vlastně ten festival začal.
00:03:03On to uváděl A. M. Brousil tak,
00:03:06že ho pozval Vítězslav Nezval na festival do Cannnes
00:03:11na podzim 1945.
00:03:14Ale on festival v Cannes vůbec nebyl na podzim 1945.
00:03:18Já jsem dneska totiž našla,
00:03:20že Karlovarskej festival byl vlastně první.
00:03:24Benátky byly koncem září 46,
00:03:29koncem srpna 46 bylo Locarno a Karlovy Vary,
00:03:36respektive Mariánský Lázně, byly už koncem července.
00:03:42-V šestačtyřicátým.
-No, v šestačtyřicátým.
00:03:45Takže ty byly v tom roce vlastně první,
00:03:48protože i Cannes bylo pozdějc.
00:03:52V lázeňských ulicích potkáváme známé tváře našeho filmu.
00:03:56Inženýr Linhart s Jaroslavem Průchou.
00:04:01Vítězslav Nezval se skupinou filmových pracovníků.
00:04:07Redaktor Brousil s profesorem Skupou.
00:04:11Mariánské Lázně ožily ve znamení festivalu.
00:04:15Souběžně s Mariánskými Lázněmi
00:04:16probíhá program festivalu v Karlových Varech.
00:04:20Já se vždycky směju novinám,
00:04:21když si přečtu o slavné historii Karlovejch Varů.
00:04:25Ta slavná historie Karlovejch Varů, kde byla?
00:04:29Prosím vás, kdy kdo věděl o Karlovejch Varech?
00:04:32To žádná slavná historie nebyla.
00:04:36To je prostě...ale to se píše. No tak se to píše, no tak...
00:04:41V 50. letech a potom ani v 60. letech,
00:04:44kdo tam jezdil, prosím vás? Lidi, který už nikdo nikam nezval,
00:04:48tak ty potom jezdili do Karlovejch Varů.
00:04:52Také karlovarské kolonády zaplnil festival četnými hosty.
00:04:55Před obrazem nezbedného bakaláře Štěpánka
00:04:58popíjí hosté karlovarskou vodu a závidí mu obsah jeho korbele.
00:05:04Ten festival byl vždycky vyhrocený.
00:05:05Ať byl antiněmeckej ve 40. letech, extrémně nacionalistickej,
00:05:09extrémně protisudeťáckej, když to řeknu zjednodušeně,
00:05:13"je prostě potřeba seškrábat
00:05:14ten německej nátěr z Karlových Varů,
00:05:16už nejsme ta provincie, jsme Česko,
00:05:18a teďka tady budem prezentovat tu československou kulturu"
00:05:22a možná todleto uvažování zůstalo
00:05:24i v těch ideologicky těžších a tužších dobách
00:05:28jako taky taková utopie vlastně částečně
00:05:31a pro lidi asi přetavená potom
00:05:33do tý neatraktivity těch hesel, jako "boj za mír",
00:05:37který ale zase měl prostě svoji vizi v tom,
00:05:40že ten film má nějakou vyšší funkci
00:05:42a že má prostě nějaké estetické hodnoty
00:05:44a je to samozřejmě preskribování
00:05:46a najednou používání toho filmu ideologicky,
00:05:48ale jako v tom festivalu se to vždycky strašně pralo.
00:05:54Mluví Klement Gottwald na Staroměstském náměstí.
00:05:59Už se zase sypou okna v duchu našich nepřátel
00:06:02lidově demokratické republiky.
00:06:05Čeká tě, Evropo, velká a slavná budoucnost.
00:06:09Ten rok 48 je ještě takový trošku schizofrenní,
00:06:12protože ti filmoví kritici,
00:06:14tam figurují jména jako Emil Radok, Jiří Brdečka,
00:06:17je tam vidět už ten nástup socialistického realismu,
00:06:19ale pořád ještě si snaží zachovat určitou míru nezávislosti,
00:06:23snahy o kritičnost,
00:06:25takže občas zkritizují i ten sovětský film
00:06:28a občas pochválí i ten americký.
00:06:30Ale když tam jako host byl
00:06:31režisér Michail Romm ze Sovětského Svazu,
00:06:33a ten už tam přinesl čistě tu ždanovskou rétoriku,
00:06:36která už v Sovětském Svazu
00:06:37naplno likvidovala sovětskou kulturu,
00:06:40nebo ty výhonky, které tam jako vznikly po roce 1945,
00:06:46takže tady právě už v tom roce 48
00:06:48se ten festival dramaticky politizuje,
00:06:51začíná ta velká ofenzíva sovětského filmu,
00:06:53sovětské kinematografie,
00:06:55to je v podstatě samý sovětský film,
00:06:57vlastně tam až do roku 52 je z toho vyloženě
00:07:00výkladní skříň sovětské kinematografie.
00:07:08S tebou jsme byli, s tebou budem, budoucnost tobě začíná
00:07:17a naše srdce vlajky rudé v tvém jménu zdraví Stalina.
00:07:28Soudruhu drahý...(zpívá sbor)
00:07:52My jsme hrdí na to,
00:07:54že 5. Mezinárodní filmový festival, konaný na půdě Československa,
00:08:00se stává příležitostí k tak významné
00:08:03mírové mezinárodní manifestaci pokrokových filmových pracovníků
00:08:08a že u příležitosti
00:08:105. Mezinárodního filmového festivalu
00:08:13dojde také k úzkému organizačnímu mezinárodnímu semknutí
00:08:19filmových pokrokových pracovníků z 25 zemí.
00:08:25Tam ale byly některý filmy docela jako zajímavý na tu dobu
00:08:30a na to, že to nebyl žádnej
00:08:32jako zase strašlivě důležitej festival.
00:08:37Tam bylo zajímavý, jaký umělecký a ideologický kategorie
00:08:39se používaly pro hodnocení těch jednotlivejch filmů.
00:08:43Jednak to bylo - jestli jsou filmy angažovaný, neangažovaný.
00:08:47Jestli v podstatě vhodně zobrazují tu realitu
00:08:50a ty americké byly, ty západní byly kritizovány za to,
00:08:53že vlastně nedostatečně kritizují tu politickou situaci,
00:08:57na druhou stranu ty sovětské, o nich se vlastně uvažovalo,
00:08:59že už vlastně tu realitu zobrazují správně.
00:09:02Že takhle to opravdu v tom Sovětském Svazu chodí,
00:09:04nadšeně se aplaudovalo Písni o tajze
00:09:07a těmhletěm sovětským v podstatě kýčům.
00:09:12Skončil 5. Mezinárodní filmový festival.
00:09:17Festivalová porota, složená jak z filmových pracovníků,
00:09:20tak ze zástupců pracujících, rozhodla o cenách takto:
00:09:25Velká cena byla udělena
00:09:26mohutnému sovětskému filmu Pád Berlína režiséra Čiaureliho.
00:09:33Cena míru sovětskému filmu režiséra Kalatozova
00:09:36Spiknutí odsouzených.
00:09:40Cena práce sovětskému filmu režiséra Pyrijeva, Kubaňští kozáci.
00:09:48Ať žije Sovětský svaz! Ať žije Sovětský svaz!
00:09:54Ať žije Sovětský svaz! Ať žije Sovětský svaz!
00:09:59Ta oslava toho budování vlastně v tom momentu toho vzniku
00:10:02jak kinematografie, tak státu, byla strašně důležitá a podstatná.
00:10:10Proto já se třeba ani nesměju festivalovým heslům,
00:10:12který jsou vždycky braný jako doklad
00:10:14ideologický zkorumpovanosti tý akce, ale zároveň to...
00:10:18To není zkorumpovanost. To je frázovitost.
00:10:20Nebo frázovitost. Ale i za tou frází...
00:10:22To je...to jsou prostě politické fráze.
00:10:24No ale i za tou frází, to fakt mohlo mít nějak jako čistej impuls
00:10:26vlastně idealismu.
00:10:28Prostě od Proletáři celého světa spojte se,
00:10:30to jde až k Proletáři celého světa polibte mi prdel.
00:10:37Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu a Rada ministrů
00:10:42podává zprávu o neštěstí,
00:10:45které postihlo sovětský lid a pracující lid celého světa,
00:10:51těžkým onemocněním soudruha Josefa Visarionoviče Stalina.
00:10:59Přísaháme při památce velkého Stalina,
00:11:03že neúnavně budeme utužovat
00:11:06naše bratrské svazky se sovětským lidem
00:11:12a jeho slavnou komunistickou stranou.
00:11:16To přísaháme, přísaháme, přísaháme!
00:11:24Přísaháme! Přísaháme! Přísaháme! Přísaháme! Přísaháme! Přísaháme!
00:11:321957 se založil Filmexport
00:11:34a najednou ten festival nabral úplně jiný směr
00:11:37po těch stalinistických,
00:11:39ideologicky prostě spoutaných letech,
00:11:41kdy vlastně neměl ten prostor, a ta národní kinematografie,
00:11:44nebo ty zájmy tý národní kinematografie
00:11:46byly obětovány vlastně zájmům sovětské nadnárodní kinematografie,
00:11:51tak najednou se nadechl ten festival
00:11:53a ten 56. ročník je skutečně jakoby zlomový.
00:11:57V neděli dopoledne se naposled sešli hosté i návštěvníci
00:12:00ve velkém festivalovém kině.
00:12:03A. M. Brousil, předseda mezinárodní poroty, oznámil výsledky.
00:12:09Za film Kdyby všichni chlapi světa
00:12:11získala Velkou cenu francouzská kinematografie.
00:12:17Cena za úsilí o světový pokrok byla udělena
00:12:19japonskému filmu Polední soumrak.
00:12:24Sovětští tvůrčí pracovníci obdrželi za film Rumjancevův případ
00:12:28Cenu za úsilí o nového člověka.
00:12:31Mladý československý kameraman Jan Kališ
00:12:33dostal Cenu za fotografii ve filmu Vina Vladimíra Olmera.
00:12:38Ta pozice komunistický strany, ta se začala trošičku uvolňovat
00:12:41opravdu až nějak na sklonku 50. let,
00:12:45ale rozhodně to ještě trvalo dlouho,
00:12:48než na tom ÚV seděli lidi,
00:12:50který měli trošičku otevřenější myšlení, že.
00:12:54Máte pravdu, že po roce 1956 ta ideologie nezmizela nikam.
00:13:04A pak se nad Prahou rozzářil symbol věčného přátelství
00:13:08a nerozborné družby mezi národy Československa a Sovětského svazu.
00:13:25V hotelu Richmond uspořádal ředitel československého filmu
00:13:28slavnostní recepci pro delegáty festivalu.
00:13:41Český režisér, žijící v Mnichově, Gustav Machatý.
00:13:45A já mám teďka pocit,
00:13:47jako když to je Výlet pana Broučka do minulýho století, víte.
00:13:50Já vidím starý přátele, moje paní zná Prahu z Plickovýho albumu,
00:13:54tak se hrozně těší, abych jí Prahu okázal.
00:13:57Zasloužilý umělec Oldřich Nový.
00:13:58Jak jste spokojen s tím prvním večerem?
00:14:00Já jsem spokojen nesmírně.
00:14:02S festivalem jsem byl vždycky spokojen.
00:14:03Přál bych si jenom, aby třebaže tu máme už dvaačtyřicet národností,
00:14:07aby se tady napřesrok sešly všechny.
00:14:13Tak už to na Karlovarských festivalech bývá.
00:14:16Všechny radosti jsou společné.
00:14:18Mongolská lidová republika oslavila svůj státní svátek.
00:14:21Slavnostního oběda se zúčastnil ředitel festivalu Ladislav Kachtík.
00:14:26Kachtík byl ředitelem Filmexportu v Paříži,
00:14:28kde měl Filmexport kancelář.
00:14:31To bylo krycí jeho zaměstnání, že jo.
00:14:33Upřímně blahopřejeme.
00:14:35Takže ta kancelář, když já jsem se stal ředitelem,
00:14:38tak jsem tam tak jako občas jel a on se vždycky strašně smál,
00:14:40protože říkal, ta kancelář je tak prošpikovaná těma mikrofonama,
00:14:44že se někdy dostane takovej hal úplně prostě (smích)...
00:14:49Jo? A to říkal on sám? Fakt?
00:14:51Jo, jo, jo. Tam se odehrávalo něco takovýdleho.
00:14:55Navíc všichni věděli prostě, k čemu to sloužilo.
00:14:59Jako mně šlo o film, mně nešlo vůbec o politiku.
00:15:02Nikdy v životě, víceméně.
00:15:06Ale jsem k tomu filmu se dostal přes armádu, víte?
00:15:12Já jsem musel nastoupit dva roky na vojnu,
00:15:15a tam jsem přísahal, že sloužím lidu jako.
00:15:18To tak bylo předepsaný.
00:15:20No a pak jsem šel do Francie, tam jsem pracoval taky pro Filheše,
00:15:25taky pro nějaký zájmy armády,
00:15:28ale tak do mě vnikl ten vztah k filmu,
00:15:32a prosadil jsem filmovou dohodu mezi francouzskou kinematografií
00:15:36a kinematografií československou,
00:15:39takže jsem se věnoval filmu,
00:15:41a to heslo, které jsem jako mladej absolvent,
00:15:44důstojník pěchotní akademie, "přísahám, že sloužím lidu",
00:15:48tak jsem si řekl, já budu sloužit filmu.
00:15:51A od té doby jsem sloužil filmu, skutečně.
00:15:57Ve dnech festivalu pracují
00:15:58Filmové laboratoře v Praze na Barrandově na plné obrátky.
00:16:03Při běžných úkolech se musely laboratoře vypořádat
00:16:05i s mimořádnými pracemi
00:16:07a navíc ještě i s naším festivalovým žurnálem.
00:16:32Ono ale je nutno Momenty filmového festivalu také dopravit
00:16:35z Prahy do Karlových Var. A hlavně rychle.
00:16:42Je to vždycky malá bitva s časem,
00:16:44aby diváci v Karlových Varech měli svůj obdeník včas.
00:17:21-Tak další dotaz!
-Tady! Prosím...
00:17:23A improvizoval jste někdy ve filmu?
00:17:26No jéje. Já vždycky. Ba ne, improvizovali jsme.
00:17:28Například čirou improvizací
00:17:30jsou Momenty filmovýho festivalu v Karlovejch Varech.
00:17:33To je improvizace od A až do Zet. To je fantastický.
00:17:35Tam není naplánován ani připraven metr, slovo, nic.
00:17:39Ta praxe vypadá tak, že sedíme ráno před hotelem Pupp u džusu
00:17:46a přibíhá Zdeněk Novák, produkční, a říká:
00:17:48Tak, pánové, v deset hodin máme Francouze na kolonádě,
00:17:51v půl třetí máme dva japonský režiséry támhle na vyhlídce
00:17:55a pak možná ještě stihneme třeba tři Italy tam a tam.
00:17:59A teď jedeme "autokárek przepadowy".
00:18:07Teď se musí cestou vymyslet nápad, scénář, kameru připravit,
00:18:10dialogy, přijet tam, přepadnout tu delegaci, vysvětlit jí o co jde,
00:18:14získat ji pro to nebo nezískat, přemluvit, unést a tak dále.
00:18:18Teď si připravíte třeba nějakej nápad s padáním do vody...
00:18:23No to je ohromně zajímavá práce a dík tedy fantastickýmu štábu,
00:18:27jak už jsem jmenoval Zdeněk Novák a u kamery Čepelák
00:18:30a režiséři Kaněra a Papoušek, to jede jak na másle.
00:18:40Karlovy Vary, světoznámé lázně,
00:18:43naděje mnoha nemocných z celého světa.
00:18:46My však jsme zdrávi a zajímá nás tedy něco jiného.
00:18:49Jak pokročily přípravy na jubilejní 10. Mezinárodní filmový festival?
00:18:54Na to jsme se zeptali muže nejpovolanějšího,
00:18:56soudruha ředitele.
00:18:57Výborně, výborně, tady máme ředitele Antonína Srkalu,
00:19:00ručitele za stravování na festivalu.
00:19:02Soudruhu řediteli, tady budou jistě na festivalu,
00:19:05pokud jde o stravování, přání zvláštní, kromobyčejná,
00:19:08kromě těch běžných přání, řekl bych, exotická.
00:19:11Jste na to připraveni?
00:19:12Určitě ano, poněvadž víme, že zde bude dvaačtyřicet národů
00:19:15a dvaačtyřicet gastronomických případů, jakože přání.
00:19:19Tak bych vás nepřekvapil třebas,
00:19:21kdybych si přál třeba biftek s mákem?
00:19:23To bude už naším úkolem všechno splnit.
00:19:29Určitým plusem samozřejmě bylo,
00:19:32že jsme díky tomu festivalu si mohli nárokovat určitý potřeby,
00:19:38protože všechno bylo na příděl.
00:19:41Takže my i ten Heinz kečup jsme mohli si nárokovat větší...
00:19:48-nebo whiskey...
-A co koňak?
00:19:50Nebo koňak francouzskej, protože ten nebyl, byl gruzínskej jenom.
00:19:54Ale ten byl jenom na příděl, takže jsme dostali 12 láhví za rok.
00:20:00Díky festivalu jsme jich dostali osmačtyřicet.
00:20:03Indický herec Raj Kapoor si objednal slivovici,
00:20:05netuše ničeho zlého.
00:20:08I dokonce uherskej salám, jo, byl.
00:20:10To bylo zajímavý, to bylo každejch čtvrt roku
00:20:12se dávaly zvláštní příděly na uherskej salám, jo.
00:20:18Herci si nemohli stěžovat na nezájem přímo na festivalu.
00:20:21Dočkali se například opečeného berana i horkého guláše,
00:20:24což potěšilo nesmírně například Francouzku Emmanuellu Riva,
00:20:27hrdinku slavného filmu Hirošima, má láska.
00:20:33Američana Tony Curtise známe z filmu Někdo to rád horké.
00:20:37Tentokrát má rád horké české špekáčky.
00:20:43Nebo pravý džusy.
00:20:45To byly takový v plechovkách, jestli si pamatujete.
00:20:48-Ještě takový tuzexový zboží.
-Tak to jsme všechno měli.
00:20:52Rybí konzervy, kraby, kaviár třeba jsme dostávali taky na příděl.
00:21:00Tos tam prostě přijel jako sám za Mladej svět?
00:21:03Ne, ne! Přijel jsem jako novinář, dostal jsem akreditaci,
00:21:05Leoš Nebor taky, ubytovali nás v Moskvě,
00:21:09a tam jsem poprvé ráno snídal pod deštníkem
00:21:13a poprvé v životě jsem pil džus!
00:21:16Tam jsem ho dostal k snídani, že jo, s čajem.
00:21:18Tak to byl pro mě takovej největší zážitek.
00:21:22No a samozřejmě, že bylo pro nás a pro personál
00:21:27prestižní záležitost, taková věc cti a hrdosti,
00:21:32že jsme dělali ty recepce,
00:21:35který byly velmi taky krásný, docela na úrovni.
00:21:40A ty kuchaři opravdu uměli dělat z ničeho hodně,
00:21:43protože těch surovin jako je dneska, nebylo tolik,
00:21:47opravdu bylo málo.
00:21:53Vinnetou, pardon Pierre Brice, si pochutnává na českém koláči.
00:21:59Henry Fonda v rozhovoru se svými přáteli.
00:22:04Tony Curtis při oslavě narozenin své manželky.
00:22:09Tak na zdraví!
00:22:14(zní jako ladička)
00:22:19Takže to byla věc, jako taková... stavovský cti, prestižní,
00:22:25prestiže, stavovský cti,
00:22:27že ty lidi mohli tydlety věci dělat,
00:22:30protože ta reklama a ta významná akce,
00:22:35těch významnejch akcí moc v republice nebylo.
00:22:44Nejprve vám představíme nové hosty festivalu.
00:22:46Shinobu Itomi z Japonska, Mikiki Kučery z Prahy.
00:22:49-A pak už samí mladí známí...
-A hlavně známé.
00:22:53V průběhu večera byly dámy dekorovány
00:22:54Řádem krásy prvního stupně za statečnost.
00:22:59Ty lidi, myslím si, že to dělali s dost velkým zaujetím,
00:23:03protože to byla zvláštnost, že jo.
00:23:05Sousedi se ptali, "vy jste tam měli teď toho a toho hosta", že jo.
00:23:10Statečnost je krásná vlastnost.
00:23:18No tak, každej byl rád, nebo mohl říkat:
00:23:20"Ano, já jsem obsluhoval Claudii Cardinale nebo Henry Fondu,
00:23:26nebo já jsem mu vařil."
00:23:28Ona měla fantastickej podpis, jo?
00:23:30Claudie takový jedno bříško... a druhý bříško Cardinalová.
00:23:35No já jsem ji nikdy podepsanou neviděla.
00:23:37Já jsem ji viděla živou, to jo, ale jako podepsanou ne.
00:23:42No. Hele, až budeš ve Varech,
00:23:44tak si tam zajdi někde do muzea nebo něco,
00:23:46ona totiž byla v keramický tý, ve fabrice
00:23:51a dělali talíře
00:23:53-a ona jim tam jeden talíř podepsala. -Aha. Aha.
00:23:55A je to nádhernej podpis.
00:24:00Claudia Cardinálová vystoupila z letadélka,
00:24:02Claudia Cardinalová stojí na křídle,
00:24:06Cécé mává, Cécé se usmívá, Cécé přijímá kytici.
00:24:11A konečně máme Claudii také trochu pro sebe.
00:24:15Ředitel Filmexportu soudruh Kachtík zvládl situaci s exportní rychlostí
00:24:19a mohl tedy našemu netrpělivě očekávanému hostu
00:24:21podat v klidu a pokoji zevrubné informace
00:24:24o přírodních krásách Karlovarska...
00:24:26a o řešení kardinálního problému,
00:24:28zda karlovarskou vodu pít, nebo se v ní koupat.
00:24:32No oni na něj žárlili!
00:24:34On vypadal dobře a ještě byl šarmér!
00:24:39Tak že o tom nevím! To já asi nedovedu říct.
00:24:42A s těma jazykama, no jo, žádnej potom takovej už nebyl.
00:24:45Čili na těch festivalech já jsem se seznamoval.
00:24:47Jako třeba na festival přijela Shirley MacLane
00:24:50-a také Monica Vitti.
-To máme fotku.
00:24:55-Ta tam byla, ale až daleko později. -Později. Později.
00:24:57-Ta tam byla až v roce 84.
-To já si pamatuju,
00:25:00a Antonioni, ten nás pozval na večeři do svýho bytu v Římě
00:25:03a když jsme seděli u stolu,
00:25:05tak najednou vám se otevře strop a vyjede tyč
00:25:09a po ní sjela Monica Vitti. Tak jsme koukali!
00:25:13Jak on se musel, k tomu rozvodu to nešlo, že jo.
00:25:14On se nemohl rozvést
00:25:16ale měl ji jako milenku, tu Monicu Vitti.
00:25:18A takovejch věcí, těch jsem zažil!
00:25:28Je všeobecně známo, že drtivá většina filmařů z celého světa
00:25:31navštěvuje Karlovy Vary jen proto a především proto,
00:25:34aby mohla shlédnout a posléze i účinkovat
00:25:37v Momentech filmového festivalu.
00:25:39Můžeme klidně prohlásit, že v žádném jiném filmu na světě
00:25:43nesejde se najednou tolik hvězd tolika národností,
00:25:46jako právě v Momentech.
00:25:49Sám Frank Capra, který dobře ví, zač jsme bojovali,
00:25:52odvážel si s sebou nejzdařilejší shoty.
00:25:56Není divu, že má našeho filmového zpravodajství plné zuby.
00:25:58Vždyť každý metr tohoto populárního obdeníku
00:26:00je přímo nabit tím nejhlubším obsahem a nejoslnivější formou.
00:26:08Tímto prohlašuji V. jubilejní ročník Momentů filmového festivalu
00:26:13za zahájený.
00:26:18A já myslím, že by byl na místě malý přípitek
00:26:21na karlovarský festival, ano?
00:26:30Další obětí Horníčkovy nezřízené střídmosti
00:26:32se stal slavný americký režisér Frank Capra,
00:26:34jeho choť a dvě americké novinářky.
00:27:12Děkuju vám všem
00:27:14a teď, že bychom si připili na zdar Karlovarskému festivalu, ano?
00:27:19-Ok. Lets some drink.
-Jé, pardon. Excuse me.
00:27:29Nebylo lehký dostat lidi v době totality na festival.
00:27:34Železná opona byla strašná, to víte.
00:27:36Ale to já nevím, já jsem se rozvykládal,
00:27:38vy mě budete asi řídit.
00:27:41A jak ono to, prosím vás, bylo, ta kategorie A?
00:27:43Ta vlastně byla, dostala ji i Moskva,
00:27:46od tý doby se festival střídal. A já jsem někde našla,
00:27:48že vy jste právě jako se snažil, aby to takhle nebylo.
00:27:53No samozřejmě. To máte pravdu, to tak bylo.
00:27:55Když jsme byli pozvaný do Moskvy a přijala nás Furtseva,
00:28:00tehdy jediná žena v politbyru sovětským,
00:28:03jinak, mezi náma, prý milenka Chruščeva,
00:28:06nevím, jestli je to pravda, to můžete střihnout,
00:28:09takže ta nám řekla: Soudruzi, naša kinematografie
00:28:14taky chce se dostat na mezinárodní, ofenzivně chceme spolužití
00:28:20a ty hesla, to znáte.
00:28:23Boj za mír a to, takže my si chceme udělat v Moskvě také festival.
00:28:27No tak, ta obrana netrvala dlouho,
00:28:31protože to pak vypadalo jako dobrovolný.
00:28:35Znáte to. Souhlas nenucenej, jo.
00:28:42A jsme přímo v centru zdejšího dění,
00:28:44v kanceláři generálního tajemníka festivalu.
00:28:47Pane Pospíšile, jednu jedinou otázku, ale přímou.
00:28:49Jak bude vypadat festival?
00:28:52To vám ukážu. Podívejte se.
00:28:56No to je fantastický! Co to je všecko?
00:28:59-Tak tady je hotel pro tisíc lidí.
-Ano.
00:29:02Hlavní kino...pro 2 000 lidí. A řada dalších kin.
00:29:07Tady to je pro festivalové hosty, aby si tam odpočinuli.
00:29:11-To je plovárna.
-Plovárna s dvěma bazény.
00:29:13To je výborná věc! A jak jste to všecko stihli za ty dva roky?
00:29:16Jak to, za dva roky?
00:29:17No totiž při minulém festivalu to tu nebylo!
00:29:19Však to letos taky nebude.
00:29:21Jo tak pardón! To ještě nebude letos!
00:29:24Aha, tak to ovšem je jiná věc.
00:29:26Já se ale ptám na letošní festival, jak bude vypadat.
00:29:28-To vám taky ukážu.
-Prosím.
00:29:31-Trošku kdybyste se takhle...
-Ach tak! -a podíval se.
00:29:34-No, to máte hezkou vyhlídku tedy.
-To mám.
00:29:37A jak chcete v tomhletom zvládnout letošní festival?
00:29:39No, já myslím, že jedině s humorem a s úsměvem na rtech.
00:29:42To jde o to, aby ten humor a ten úsměv na rtech měli všichni.
00:29:44V to pevně věříme.
00:29:50Italský režisér a herec Giuseppe de Santis
00:29:51byl jedním z účastníků takzvané Volné tribuny,
00:29:54novinky Karlovarského festivalu.
00:29:57Profesor Brousil tu zahájil
00:29:58veřejné diskuse filmařů, novinářů a diváků
00:30:01o současných problémech ve filmové tvorbě.
00:30:05"Jediné, hlavní a nejdůležitější myšlence naší doby,
00:30:11a to všemi způsoby, všemi prostředky a všemi silami.
00:30:18Práci za upevnění a udržení míru."
00:30:23Brousil měl jednu velkou přednost,
00:30:25která se tam podle mě začala objevovat v těch 60. letech,
00:30:29a to je, že on se vrhnul, nebo věnoval těm rozvojovejm zemím.
00:30:35A on jako jeden z prvních se začal starat
00:30:37o takový ty latinskoamerický filmy,
00:30:40takže filmy z těchto zemí byly v Karlovejch Varech dřív,
00:30:43než byly v Cannes nebo v Benátkách,
00:30:46protože tam to teprv došlo se zpožděním.
00:30:49Jeho nevýhodou bylo, že on prostě měl představu,
00:30:51že "cenou nikdy neurazíš".
00:30:54Takže on někoho chtěl pozvat, tak řekl - ale budeš v porotě.
00:30:57A pak vždycky vymyslel nějaký seskupení tří lidí,
00:31:00kterým něco řekl, že budou mezinárodního něco, něco...
00:31:04někde sehnal nějakou bižutérii a oni něco předali.
00:31:07Takže tam prostě bylo,
00:31:09tam bylo asi třeba 20 porot v těch Karlovejch Varech,
00:31:11to byla jako jeho...to bylo hrozný.
00:31:14Já říkám: "Toníčku!" Tenkrát jsem mu tak říkal.
00:31:17Tak snížíš počet porotců. Snížíš počet filmů v soutěži.
00:31:23Snížíš počet cen."
00:31:26-Protože on byl...on by rozdal Karlovy Vary a sklárny... -Já vím.
00:31:28a naše všechny Becherovky a tak.
00:31:30Profesor Brousil vtiskl také už v 50. letech
00:31:32našemu Mezinárodnímu filmovému festivalu rysy,
00:31:35které pak převzaly i festivaly ostatní.
00:31:38Vary jsou samozřejmě Karlovy,
00:31:39ale Vary filmové jsou tak trochu i Brousilovy.
00:31:44A. M. Brousil byl diplomat číslo jedna československého filmu.
00:31:48-No to určitě.
-Od Benátek 47.
00:31:52-No. Od roku 1947,
-Ano.
00:31:53kdy vybojoval pro Sirénu tu cenu.
00:31:58Přivezl kopii z Terstu do Benátek.
00:32:01Dokonce vlastníma rukama ji sám přenášel přes hranice.
00:32:07Potom teda to přenesl a odvezl do Benátek. V ruce.
00:32:11A ty styky dělal skutečně kontinuálně,
00:32:14což se nikomu, kromě později pak vás, teda tady nepovedlo.
00:32:20Brousil byl Brousil. On prostě kádroval to všecko.
00:32:24Ale na škole, na škole on ty filmy,
00:32:30který nikdy nikdo v Čechách neviděl,
00:32:33tak Brousil zařídil, že se všecky pouštěly ve škole,
00:32:38a mluvilo se o nich. A to bylo od samýho začátku.
00:32:44Tohle je jediná, ale zato velká Brousilova zásluha, že jo.
00:32:52A on měl tu šálu na sobě...
00:32:55A baret. Vypadal jako zběhlej Francouz, že jo.
00:33:01Já nevím, jakej byl. Vím, že zapálil Thermál.
00:33:03Zapálil Thermál? No jo, no. Tak to Franta Vláčil teda...
00:33:08zapálil ledacjaký hotel, no. Ach jo. No jo.
00:33:13-To jsou vzpomínky, viď?
-No jo.
00:33:17Vždycky přišel, bylo 40 stupňů ve stínu
00:33:21a on byl zabalenej v šále a pil,
00:33:26já si pamatuju v Benátkách vždycky, on říkal (italsky):
00:33:36Pamatuju takovou tu tryznu,
00:33:37to bylo tenkrát na zahájení v tom asi 86., kdy zemřel Brousil,
00:33:41že vlastně tam byla na tom pódiu,
00:33:43tam byla ta židle s tou černou šálou,
00:33:45vlastně to bylo takový jako zahájení, jako minuta ticha,
00:33:48ta židle s tou osamělou šálou černou.
00:33:55No a protože jsem byl grafik,
00:33:56tak jsem se šel podívat do tiskárny,
00:33:58jak se dělaj ty noviny. Festivalový noviny.
00:34:02Což to bylo nesmírně zajímavý.
00:34:04To byl časopis vlastně o dvanácti stránkách,
00:34:07dělanej na křídě, naplocho, zinkový fotografie teda...
00:34:14a hlavně sazba, horká sazba.
00:34:19To znamená, muselo se to zlomit do lodě, vytisknout, korektura
00:34:23a v pěti verzích to tenkrát vycházelo. V pěti verzích.
00:34:28No to jsem teda koukal jako blázen,
00:34:30jak to tam šmudlaj v tý tiskárně po Němcích.
00:34:34A dělali to moc hezky.
00:34:40Tisk byl počítán za sedmou velmoc už v době,
00:34:42kdy ještě existovalo staré Rakousko-Uhersko.
00:34:45Časy se poněkud změnily,
00:34:46takže v přítomné době by mohl být asi tak třetí, čtvrtou velmocí.
00:34:50Naší reportáže si tedy plně zaslouží.
00:34:55Pane doktore, když jsem dneska ráno vyšel z hotelu,
00:34:56tak jsem potkal kolportéra,
00:34:57který roznášel nádherný festivalový časopis na křídovém papíře.
00:35:00Ten vzniká tady, že?
00:35:03A v kolik hodin jste to vyšel?
00:35:05Já? No, tak v devět hodin, asi. Proč?
00:35:07Tak to jste vyšel o hodinu později, než vychází ten časopis pravidelně.
00:35:11-Každý týden?
-Každý den.
00:35:13-Každý den?
-Každý.
00:35:15-Jenom jednou denně?
-Pouze jednou denně,
00:35:17na večerník jsme se ještě nezmohli.
00:35:19-Ale já se domnívám dokonce, že to je světová rarita. -Ano?
00:35:22Protože jsem zatím ještě neslyšel,
00:35:24že by na některém festivalu světovém
00:35:27vydávali obrázkový časopis denně v pěti jazycích.
00:35:32Nehledě k tomu, že se nám to komplikuje ještě jinou raritou.
00:35:35Jak to?
00:35:36-No my ten časopis tiskneme v Karlových Varech. -Ovšem.
00:35:39Ale štočky, to znamená obrázky, vyrábíme v Praze.
00:35:42A jak je tam dodáváte?
00:35:44Posíláme je tam dvakrát denně. Ráno letecky...
00:35:57-a v poledne vozem.
-No tak to je úctyhodná práce tedy.
00:36:02No a když dovolíte, my bychom se ještě porozhlédli
00:36:04tady po tom vašem domu tisku.
00:36:06Navštívíme ostatní vaše spolupracovníky, ano?
00:36:09-Vy jste prosím redaktorka...?
-Galina Kopaněva.
00:36:12-A vy děláte co?
-Tvůrčí profily.
00:36:15Tvůrčí profily? Prosím vás, mám já tvůrčí profil? Podívejte se.
00:36:21-Spíš anfas.
-No aspoň něco.
00:36:24-Děkuju vám, na shledanou.
-Na shledanou.
00:36:26-Pardon, pan redaktor Štěch?
-Ano.
00:36:28-A co vy tu děláte?
-Já si myju ruce. -Už teď?
00:36:34Antonín Liehm z Literárních novin, Eva Vacíková z Večerní Prahy,
00:36:37Oldřich Adamec, šéfredaktor Festivalového deníku,
00:36:40a Josef Vagadaj, jeho zástupce, zjistili, že jejich pisátka,
00:36:43otupělá častým rytím do tuzemských filmů, potřebují nabrousit.
00:36:48Na výkonném brusu značky AM
00:36:49brousil obávané nástroje svých kolegů redaktor Josef Štěch.
00:37:00(směje se)
00:37:09Karlovy Vary vlastně v těch jakoby lepších letech
00:37:15opravdu mohly plnit funkci toho okna,
00:37:18který bylo otevřený do světa,
00:37:20ale vždycky se vědělo, že vlastně ta soutěž a ta porota
00:37:24je prostě řešená výhradně ideologickejma zřetelama,
00:37:28vždycky to bylo potřeba, aby to bylo ideologicky správně,
00:37:31ale nevypadalo to úplně blbě.
00:37:39A to se někdy podařilo trošku to zakamuflovat,
00:37:42ale v zásadě to vždycky bylo vidět od začátku.
00:37:50Mistr Fonda, dneska Vás vítáme tímhle zálesáckým způsobem
00:37:52na západě naší vlasti. Co se vám líbí v Československu?
00:38:47Já si pamatuju, jak tam jezdily ty limuzíny
00:38:49a pak mně někdo říkal: "Pojď se podívat!"
00:38:51A teďka nahoře nad těma Varama v tý Dianě,
00:38:54tam se konala nějaká recepce,
00:38:56a teď tam plály, byly tam, plály tam ohně,
00:39:00byli tam číšníci ve smokinzích, jezdily tam ty limuzíny
00:39:06a teď z nich vystupovala, já nevím,
00:39:08jestli to byla Claudia Cardinale ten rok,
00:39:10nebo Henry Fonda nebo někdo, byl to takovej velkej svět.
00:39:17Henry Fonda šel večer normálně do baru sám,
00:39:21ochranku nějakou jsem nikdy neviděl.
00:39:25Šel se tam bavit a tam se bavil
00:39:27a pak tam přišla Dana Smutná, ta ho hrozně milovala.
00:39:33Ta byla celá do něj zamilovaná.
00:39:48Oni se i takhle pohybovali po tom hotelu.
00:39:50Oni moc stejně nikam nesměli, že jo.
00:39:57Já si myslím, že v těch 60. letech,
00:39:59možná na konci těch 50., to už neumím posoudit,
00:40:02si to tak jako, bylo to takový místo, kde si ty dvě,
00:40:06ten jako, ten východ a západ se tak jako vzájemně kontaktovaly
00:40:11a zkoušely vlastně...bylo to jedno z těch míst.
00:40:15Je známo, že Karlovy Vary mají kromě přírodních pramenů
00:40:17i prameny umělé, přesto však stejně věhlasné.
00:40:21-Do you speak English?
-Nein.
00:40:23-Ach so! Deutsche! Wo wohnt bitte?
-Aus Berlin, natürlich.
00:40:28Pramen zvaný Becherovka ocenili festivaloví hosté velmi vysoko.
00:40:32Léčený člověk se stává společenským ve všech světových jazycích.
00:40:37To řekněte, jestli mají taky pivo.
00:40:39Pro kritiku tady není místo.
00:40:41Jak vyplývá z čilé konverzace s Georgesem Sadoulem.
00:40:47Spojí-li však Becherův pramen
00:40:48svoji léčivou sílu s Plzeňským Prazdrojem,
00:40:51vnikne veletok, jemuž nic neodolá.
00:40:57Rallye Monte Carlo Varo bylo odstartováno
00:40:59za velkého zájmu lázeňských i celkem zdravých hostů.
00:41:04Tento specielní závod je určen
00:41:05pro neprávem odstrkované a přehlížené řidiče alkaholiky.
00:41:09I oni mají jistě své právo změřit síly
00:41:11v čestném sportovním zápolení s kolegy stejné spotřeby a obsahu.
00:41:16Jezdci, kteří přišli na start upraveni plzeňskou dvanáctkou,
00:41:18projevili opravdové mistrovství.
00:41:20Jejich jízda byla i pro notorického pijana přímo požitkem.
00:41:25Rychlostní krevní zkouška, provedená na vítězi ukázala,
00:41:28že měl pouze sedm promile krve v alkoholu.
00:41:50Festival v Karlových Varech letos myslel na mladé.
00:41:53Byly vybrány filmy s tématikou mládeže.
00:41:55Ačkoliv se mladé hvězdy naší nové vlny
00:41:57objevily ve Varech jen na plakátech,
00:41:59přesto jsme našli příležitost k několika rozhovorům na dané téma.
00:42:04Největší branou těch českejch filmů tý nový vlny do světa
00:42:10se stal za prvé Mannheim,
00:42:13-Locarno,
-a Pesaro.
00:42:16V Locarnu vyhrál Černej Petr, v Mannheimu vyhrála Chytilová,
00:42:20už teďka nevím, kterej ten... O něčem jiným,
00:42:22nebo prostě italský a německý,
00:42:25západoněmecký tehdy festivaly byly ty,
00:42:28který vlastně jakoby začaly připoutávat pozornost
00:42:32tý světový kritiky a pak tak dále tý veřejnosti k tomu fenoménu,
00:42:35který se pak nazval česká, československá nová vlna.
00:42:40-Ale rozhodně to nebyly Karlovy Vary. -Ne, rozhodně.
00:42:43Ani se tam nehrály takový filmy,
00:42:45který zůstaly součástí Zlatého fondu naší kinematografie.
00:42:50To Brousil na to velice tvrdě bděl,
00:42:52aby se tam žádnej z těch filmů nedostal!
00:42:55No, oni i ti režiséři byli rádi, že můžou do Mannheimu,
00:42:59nebo do Cannes.
00:43:01Ne, ale oni by byli rádi šli do Karlovejch Varů,
00:43:03kdyby je tam někdo pustil.
00:43:06V Československu prakticky skončila cenzura.
00:43:08Nebo aspoň na tu chvíli cenzura ustoupila do pozadí.
00:43:25Takže když si člověk listuje tím festivalovým deníkem,
00:43:28tak to je opravdu takový uvolněný tón,
00:43:31je tam plno do té doby, podle mě, nemyslitelné erotiky,
00:43:34je tam ta abeceda erotických filmů a když člověk se kouká
00:43:37i na ty festivalové Momenty s Miroslavem Horníčkem,
00:43:40který tam už dlouho, dlouho, dlouho uváděl,
00:43:43tak to opravdu byla taková uvolněná, svobodná atmosféra.
00:43:47Za malou chvilku bude čtrnáct hodin pryč.
00:43:53Hm, Luxembourg...
00:43:59Do řady zemí, ve kterých v poslední době mladí lidé
00:44:01ostře protestují proti tomu, co se jim nelíbí,
00:44:04vstoupilo už i Švédsko.
00:44:06Zápas s tenisty rasistické Rhodesie musel být nakonec odehrán v cizině.
00:44:11Po velkých bouřích studentů v Německé spolkové republice,
00:44:13zažila je i Francie.
00:44:15V pouličních bitkách s policií v pařížské Latinské čtvrti
00:44:18dosáhl počet raněných na obou stranách četných barikád
00:44:21už několika stovek.
00:44:23Takže to je na jednu stranu,
00:44:24ale na druhou stranu se na festivalu v Karlových Varech
00:44:26na dlouhou dobu naposled reflektovaly
00:44:28i problémy celospolečenské nejenom u nás v Československu,
00:44:31ale i v té západní Evropě.
00:44:37Protestní demonstrace proti americké agresi ve Vietnamu
00:44:40množí se na celém světě.
00:44:42Jednou z největších byla demonstrace
00:44:43před americkým velvyslanectvím v Londýně.
00:44:47Vrcholilo studentské hnutí v Paříži, v Itálii,
00:44:50stávky, revolty, boje s policií,
00:44:53canneský festival byl zrušen, v podstatě.
00:44:56Ti, kdo byli na festivalu v Karlových Varech, sepsali petici,
00:44:59takže tam se hodně psaly i petice a prohlášení,
00:45:01takže to politicky velmi žilo.
00:45:07Ve středu 29. května v 16 hodin odpoledne
00:45:10začalo ve Španělském sále Pražského hradu
00:45:12dlouho očekávané zasedání
00:45:14Ústředního výboru Komunistické strany Československa.
00:45:18Čekalo se, odejdou-li z Ústředního výboru ti,
00:45:20kteří se stále více stávají brzdou novému progresivnímu vývoji.
00:45:25Jen tak je na půdě Ústředního výboru možné prosazovat
00:45:27další kroky demokratizačního procesu.
00:45:31Už první den po zprávě o činnosti rehabilitační komise
00:45:34bylo pozastaveno členství ve straně osmi lidem,
00:45:36mezi nimi i Antonínu Novotnému,
00:45:38který byl zbaven i členství v Ústředním výboru.
00:45:43Z těch 60. let já si pamatuju ten rok 1968,
00:45:48-Alla sante! Salute!
-Salute.
00:45:50Co...co české... Co české, to hezké!
00:45:55kterej byl takovej,
00:45:57on to nebyl žádnej jakoby úžasnej festival, prostě proto,
00:46:00protože on byl celej připravovanej ještě před tím starým, že jo,
00:46:03protože festival se neděje, že jo,
00:46:06Dubček nastoupil někdy v lednu a festival se konal v červenci.
00:46:09To se nestihlo, on to byl trochu postaru připravenej festival,
00:46:12ale byl takovej jako ve svobodný atmosféře.
00:46:41A to všechno ve stínu, ale to ještě nikdo netušil,
00:46:44ve stínu jakoby hrozící invaze, to je červen a za dva měsíce,
00:46:48za dva měsíce vlastně přijedou sovětská vojska.
00:46:54Světoznámé lázně Karlovy Vary.
00:46:57Ve vile Javorina trávil několik dní odpočinku
00:46:59předseda Rady ministrů Sovětského Svazu Alexej Nikolajevič Kosygin.
00:47:04Se svou vnučkou Táňou chodil pít léčebnou vodu
00:47:07a při procházkách na kolonádě
00:47:09byl středem pozornosti lázeňských hostů
00:47:11i našich a zahraničních reportérů.
00:47:15Sovětského premiéra navštívil ke konci jeho karlovarského pobytu
00:47:17první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa
00:47:20Alexander Dubček s předsedou vlády ing. Oldřichem Černíkem.
00:47:25Jejich přátelské setkání se protáhlo dlouho do noci
00:47:28a doufáme, že přispěje k vzájemnému pochopení.
00:47:38Jedna z nejtemnějších nocí v dějinách Československa
00:47:41z 20. na 21. srpna 1968.
00:47:46Od půlnoci už přilétají na ruzyňské letiště
00:47:48svazky nákladních vojenských letadel.
00:47:50Každou minutu vyjíždí z trupu Antonova na naši půdu nový tank.
00:47:55Lidé, kteří zaslechli první zprávy z rozhlasu,
00:47:57budí další a vycházejí do ulic.
00:48:00Z ruzyňského letiště, stejně jako od severních hranic Československa,
00:48:03se však řítí do Prahy další a další tanky
00:48:06pěti takzvaně spřátelených zemí.
00:48:09Moskevská agentura TASS vysílá,
00:48:11že vojáci přijeli zachránit svobodu proti připravované kontrarevoluci.
00:48:17Mají jim pomoci tuny železa a zbraní,
00:48:19které se v této chvíli řítí ulicemi Prahy.
00:48:23Tragické datum a hodina na pražském orloji.
00:48:27Praha na rozbřesku.
00:48:32A v roce 1970 to bylo tak,
00:48:35že on se připravoval ten festival...
00:48:38já jsem k tomu přišel relativně pozdě,
00:48:40ten festival vlastně ještě byl připravovanej dřív,
00:48:42než nastoupilo jakoby tohle úplně normalizační vedení,
00:48:49takže byly vybraný docela zajímavý filmy,
00:48:51a byla vybraná zajímavá porota,
00:48:53v který byl hlavně Kryszstof Zanussi, jako velká osobnost.
00:48:57Teď přišlo todleto nový vedení, ale ten festival už takhle byl.
00:49:01A Menzelovi zakázali jet do Karlovejch Varů.
00:49:04A on potřeboval mluvit s Marií-José,
00:49:07takže já mám takovou matnou vzpomínku,
00:49:08že jsem ji někde nasadil do auta
00:49:11a vezl jsem ji někam za Karlovy Vary tajně,
00:49:14kde ona se sešla s Menzlem.
00:49:17Bylo jasné, že má dostat cenu Gerasimov.
00:49:19No ale ona a Zanussi se vzbouřili.
00:49:25A nastal slavnostní závěr.
00:49:27Velkou cenu festivalu Křišťálový globus
00:49:29převzal anglický režisér Ken Loach za film Kes.
00:49:34Sovětský režisér Gerasimov
00:49:35získal jednu ze dvou hlavních cen za film U jezera.
00:49:39Prostě Purš neustále tam posílal skrz někoho nějaký vzkazy,
00:49:43ale ta Marie-José a ten Kryszstof se postavil tak,
00:49:46jako že řekl, prostě že přes to nejed...že odjedou, zrušej to,
00:49:49že podaj protest, vystoupěj z poroty,
00:49:51no, takže oni nakonec se cukli...
00:49:54-Takže zvítězil Ken Loach, se svým druhým filmem Kes, Poštolka.
00:49:59Což bylo vlastně prorocký,
00:50:01protože Ken Loach se potom stal velmi uctívaným a známým...
00:50:05teď dostal cenu za celoživotní dílo v Berlíně, že jo.
00:50:10Ten festival měl svoje silnější a slabší léta.
00:50:12Ale nikdy ta soutěž neměla žádnej jako vliv nebo význam.
00:50:18Možná s výjimkou tohodle jedinýho, kterej prostě byl takovej...
00:50:24on to byl takovej pozůstatek toho osmašedesátýho roku,
00:50:27ten festival v roce 70.
00:50:30To byl rok 70 a to byl takovej jako
00:50:32ještě poslední záchvěv toho usměvavýho festivalu
00:50:37a vlastně se tam ještě jako nestačila tolik propasírovat
00:50:45ta normalizační atmosféra.
00:51:22Po 70. roce se zrušily ty Ozvěny, který dělal Horníček, že jo,
00:51:28-tak pak vlastně se o tom festivalu
-Moc ani nemluvilo.
00:51:32v těch sdělovacích prostředcích a tak,
00:51:34tak proběhly někde v nějakejch novinách nějaký články,
00:51:38ale tak moc se tomu nevěnovalo.
00:51:44A tady také natočil Čepelák svůj poslední záběr.
00:52:21Vážení televizní diváci. Vítám vás při sledování
00:52:24červencového magazínu Televizních novin,
00:52:26v němž se prostřednictvím našich redakcí v Plzni a Karlových Varech
00:52:29podíváte na nejzajímavější události v Západočeském kraji.
00:52:33Tou první bezesporu byl
00:52:34Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech.
00:52:38Letošní festival patří, podle mého názoru,
00:52:40k těm nejúspěšnějším a nejzdařilejším.
00:52:43A to jak v organizaci,
00:52:46tak i po stránce náplně, po stránce tématické.
00:52:49Viděli jsme velkou spoustu velice krásných filmů,
00:52:55filmů, které nám mnoho řekly, hodnotných filmů.
00:53:00Počínaje tím vítězným
00:53:02a konče třeba u těch, které k nám přišly ze světa.
00:53:06My se s tímto světem seznamujeme právě prostřednictvím filmů,
00:53:10se životem zemí, do kterých se většina z nás nepodívá.
00:53:13Proto si myslím, že je pro nás velice důležité vidět filmy
00:53:17a poznávat země, které nikdy neuvidíme.
00:53:21V těch 70. letech to opravdu byla taková jako mrtvá, chcíplá věc.
00:53:43A zase jezdili ty Rusové.
00:53:45A pro ty Rusy to znamenalo skoro jako na západ.
00:53:51Protože tady v tom Imperialu to prostředí ty Rusy lákalo.
00:53:55Imperial byl kdysi totiž...
00:54:01-Sovětský svaz měl dostat za osvobození... -Aha!
00:54:05Leninovy závody, nebo teda ty Leninovy závody,
00:54:08Hitlerovy závody v Litvínově, rafinerii nafty.
00:54:13Kombinát, kterej pro Německo znamenal tenkrát vlastně
00:54:18poslední záchranu dokonce.
00:54:21A to měli ty Rusové dostat, teda ten Sovětský svaz,
00:54:24jako vděk za osvobození.
00:54:28Přijel generál Buďonnyj, v Richmondu má ceduli,
00:54:34viděl Karlovy Vary a řekl, že kdepak, žádnou rafinerii,
00:54:38ale tenhle hotel nahoře. Hotel Imperial.
00:54:43A tak dostal Imperial Sovětskej svaz.
00:54:47Bylo tam ruské vedení,
00:54:50přijelo z Moskvy ruský vedení, zaměstnanci ruský
00:54:54a jezdili sem sovětští hrdinové práce, nebo jak tomu říkali,
00:54:59zkrátka vybraný lidi jejich
00:55:01jezdili do Karlovejch Varů do Imperialu.
00:55:05A ta smlouva...po osmašedesátým
00:55:07se zase uzavřela nová smlouva, ještě horší teda,
00:55:12a zase jezdili ty Rusové. Furt za strašně nízkejch peněz.
00:55:20Historická událost, která měla odezvu v celém světě.
00:55:24Do hlavního města Československa
00:55:25přiletěla stranická a vládní delegace Sovětského svazu,
00:55:28vedená generálním tajemníkem
00:55:30Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu
00:55:33Leonidem Iljičem Brežněvem.
00:55:36O dva dny později, 7. května,
00:55:38je podepsána ve Vladislavském sále Pražského hradu
00:55:40nová Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci
00:55:44mezi Československem a Sovětským Svazem.
00:55:48Tato smlouva mezi oběma státy
00:55:49zajišťuje další bezpečnou cestu socialistického Československa.
00:55:58Letošní deštivé léto se nevyhnulo ani Karlovým Varům,
00:56:01kde se od 27. června do 10. července
00:56:03konal Mezinárodní filmový festival.
00:56:06Já jsem tam tehdy vlastně byla poprvé,
00:56:11tehdy to byla velmi specifická funkce, jmenovalo se to stykař.
00:56:16Aha. No to vypadá jak od armády!
00:56:20No ano, ono taky jako to poslání takový bylo,
00:56:23protože já jsem vlastně byla jakejsi kontakt
00:56:29mezi vedením festivalu a jugoslávskou delegací.
00:56:35A vzpomínám si, že jsme je vezli takzvaně na "družbu",
00:56:39což také bylo velmi zvláštní,
00:56:41a jeli jsme do drůbežářských závodů.
00:56:46Teď to tam příšerným způsobem smrdělo těma mrtvejma kuřatama
00:56:51a připadala jsi si jako v Ionescovi,
00:56:54protože zatímco tedy ředitel drůbežářských závodů mluvil o tom,
00:56:58kolik denně zabijou kuřat, kolik je to na kilo
00:57:01a kolik to dělá týdně a měsíčně a ročně a na váhu a tun
00:57:06a kolik z toho je nohou a krků, tak jaksi na druhou stranu
00:57:10ho generální ředitel jugoslávské kinematografie informoval o tom,
00:57:14kolik se natáčí filmů ročně,
00:57:17z toho hraných, krátkých, středometrážních.
00:57:21Bylo to opravdu jak od Ionesca,
00:57:23ale navzdory tomu všemu to bylo vždycky trochu jakoby kouknutí se
00:57:30do světa prostřednictvím právě,
00:57:32konkrétně teda toho Press Roomu, těch novinářů, kteří tam přijeli.
00:57:37No a oni četli potom třeba to, co mělo vyjít,
00:57:39jako schvaloval to někdo?
00:57:42Oni velmi přesně monitorovali, co se píše v zahraničí
00:57:48a u těch zahraničních novinářů ještě bylo zajímavý to,
00:57:52že oni museli mít vlastně souhlas Ministerstva vnitra
00:57:57pro výkon povolání.
00:57:59Oni museli zastupovat takzvaně marxistickou tiskovinu.
00:58:03Oni museli mít novinářské vízum tehdy.
00:58:07Nutnost očisty našeho kulturního života
00:58:09od pravicově orientovaných představitelů
00:58:11takzvané kulturní elity,
00:58:13potvrzují zveřejněné výsledky šetření
00:58:15Ústřední komise lidové kontroly.
00:58:18A tak se budeme především setkávat s těmi tvůrci a umělci,
00:58:21kteří společenské a kulturní potřeby národa
00:58:23nestaví až za své osobní zájmy.
00:58:27To bylo ale...opravdu to nebyla sranda.
00:58:28Cenzura v těch letech vůbec nebyla radostná.
00:58:31A můžu ti říct, že nikdy nezapomenu,
00:58:35protože tehdy přijel z Londýna a byl to super slušnej novinář,
00:58:41a já jsem mu sdělila, jak to teda u nás chodí.
00:58:47A on vydal článek, který se jmenoval
00:58:49"Karlovy Vary ve stínu sovětských tanků".
00:58:53Už nikdy do Varů pozván nebyl, a já jsem byla teda na koberci,
00:58:57odkud ty informace jsou a kde je mohl získat.
00:59:04Pro ty lidi bylo třeba taky zajímavý v tý době letní kino,
00:59:08protože oni tam promítali ty mimosoutěžní filmy
00:59:12a promítali v devět, v půl dvanáctý a ve dvě hodiny ještě
00:59:17a lidi šli do kina, protože jednak...
00:59:21Ale to bylo na takový filmy,
00:59:22který nebyly třeba v soutěži festivalu.
00:59:24-No, nebyly v soutěži a nikdy se nedostaly... -Do kin.
00:59:27Nekoupili je, takže se nedostaly do kin.
00:59:30A to byla jedinečná příležitost pro ty lidi,
00:59:32aby to viděli, že jo, potom.
00:59:35To pak už začalo bejt v určitejch chvílích,
00:59:37to bylo prostě až takový jako... no ne trapný, to bylo hodně trapný!
00:59:40Protože prostě tam byli jako lidi pozvaný na festival se svým filmem
00:59:44a prostě vlezli do sálu, kde se promítalo a tam sedělo 40 lidí.
00:59:52A přišli tam prostě za 2 hodiny a lidi se tlačili u dveří,
00:59:54protože se hrál mimosoutěžní
00:59:56francouzskej, italskej, americkej nějakej film,
00:59:59-nebo Fellini, nebo někdo, no.
-No. To je fakt.
01:00:02Takže to bylo vidět, že na tom festivalu ty lidi jsou,
01:00:04akorát že na ty jejich filmy nechtějí jít.
01:00:06Takže oni honili ty firmy z okolí
01:00:09a dováželi se lidi autobusem na ty filmy, aby jezdili.
01:00:13Zvlášť, když pak byl ten Thermal, tam bylo kino pro 1200 lidí,
01:00:17aby nebyl prázdnej.
01:00:21Pro naše pracovníky znamená festival značné pracovní vytížení.
01:00:25Thermal je zařízení lázeňského typu,
01:00:29kde se denně, po dobu festivalu,
01:00:31stravovalo a bydlelo kolem 500 účastníků z 50 zemí světa.
01:00:36Vyrobili jsme a podali jsme těmto hostům
01:00:39500 snídaní, obědů, večeří denně
01:00:42a ti účastníci měli možnost si vybrat stravu ze šesti variant.
01:00:46Vedle toho všichni hosté
01:00:49měli možnost navštěvovat naše další střediska,
01:00:52kde se podávaly běžné restaurační služby
01:00:55společensko-zábavního charakteru.
01:00:59Například v jednom středisku jsme prodali
01:01:00kolem dvou tisíc káv denně,
01:01:03což je dost značné zatížení na ty pracovníky střediska.
01:01:11No ne, to budiž ke cti komunistům, že pochopili,
01:01:14že festival expandoval, že jo,
01:01:17a nějakým rozhodnutím vlády se začal stavět Thermal,
01:01:21aby kde bylo promítat.
01:01:24Ten hotel je opravdu...
01:01:26vlastně dneska je to určitý výkřik architektury 70. let,
01:01:33ale dobrý architektury.
01:01:35Ty Machoninovi dělali Kotvu, dělali tyhlety velký baráky,
01:01:38ale je pravdou, že Pale Festival, jak je strašná krabice!
01:01:41To jsou takový brambory ve šperkovnicích,
01:01:43v tom Cannes i v těch Karlovejch Varech, jo.
01:01:47Tu díru na ten Thermal jsem viděl v archivech už myslím v r. 1968.
01:01:51-A pak přece do tý díry spadnul ruskej tank. -Jo?
01:01:54No, to nám říkal ten jeden Karlovarák.
01:01:56A nebyla ta díra udělaná jako past na ruský tanky?
01:02:01Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech skončil,
01:02:04konal se v tomto krásném sanatoriu Thermal.
01:02:07Jsme rádi, když taková akce vyjde,
01:02:09protože to znamená dobrou propagaci socialistického způsobu života,
01:02:13socialistické kultury.
01:02:15Tady bych se chtěl zmínit o vynikající práci našich aranžérů,
01:02:19kteří svými profesionálními odbornými znalostmi
01:02:22i svou snahou dokáží vykouzlit z výkladních skříní
01:02:25dokonalé estetické celky,
01:02:28které propagují jak naše výrobky, tak ukazují umění našeho člověka.
01:02:34To už ty osmdesátý léta, třeba ten už 84, 86,
01:02:38najednou tam přibylo, protože tam byly ty věci mimo soutěž.
01:02:43Jo, přijel Bertolucci,
01:02:44byl tam Poslední císař, bylo tam prostě todle,
01:02:46bylo tam hodně...už tam byly plakáty, tak se to jako začalo...
01:02:50Nicméně v tý soutěži, nebo v tom hlavním programu,
01:02:53tam to bylo nedobytný, že jo.
01:03:01Zvenčí vypadá filmový festival jako báječný zmrzlinový pohár,
01:03:05plný nejrůznějších chutí a barev.
01:03:09On ten festival vždycky zvláštním způsobem
01:03:10reflektoval takovou jako tu politickou situaci
01:03:15v takovým zvláštním jako odraze.
01:03:21A najednou se davy rozestoupí. Giulietta Masinová.
01:03:25Náš divák si ji zapamatoval už z filmu Silnice.
01:03:27A později, opět v režii jejího manžela, Federica Felliniho,
01:03:30ve filmu Giulietta a duchové.
01:03:34Já si myslím,
01:03:37že svět kina a divadla
01:03:42je svět jedné velké rodiny.
01:03:49Je to tak trochu jako...
01:03:51jako v cirkuse.
01:04:07Už je to tady! Už je to tady! Už je to tady! Už je to tady!
01:04:12Už je to tady! Pojďte s náma! Pojďte s náma! Pojďte s náma!
01:04:16Pojďte s náma! Pojďte s náma! Pojďte s náma!
01:04:26(zpívá píseň Modlitba pro Martu)
01:04:35Přátelé, pravda a svoboda musí zvítězit!
01:04:53Lázně plus film se rovná Filmový festival Karlovy Vary.
01:04:57První se zde konal přesně před čtyřiceti lety.
01:05:00Nebo byl první ten letošní,
01:05:01při kterém se znovu scházeli stálí hosté i dávno neviděné tváře?
01:05:06Pro odpověď se vraťme do oněch festivalových dnů.
01:05:09Výbornej byl ten v devadesátým roce.
01:05:11To jste byl vy přece ředitelem festivalu.
01:05:14No, byl jsem takovej provozní, byl jsem takovej provozní ředitel.
01:05:18Ale tam to nebylo...takhle. Ono to nebylo těžký vymyslet,
01:05:22protože ten festival vlastně měl se pokusit kát
01:05:27a odčinit své hříchy.
01:05:30To znamená pozvat lidi, který tam nemohli nikdy jet,
01:05:33zahrát filmy, který byly zakázaný. Toho bylo relativně dost.
01:05:40Ten rok 90 byl geniální, ale naprosto neopakovatelný.
01:05:44Objevily se tam vynikající filmy,
01:05:48byla tam přehlídka Kádárovejch filmů, který natočil venku
01:05:53a některý byly dodávaný na poslední chvíli,
01:05:55některý dokonce jsme dodávali do programu,
01:05:58protože někdo přijel s krabicí a vůbec to nebylo v programu.
01:06:03A my jsme řekli: Ano prostě, patří to, někde se to musí zahrát, jo.
01:06:09A tak udělejme tradiční závěr
01:06:10s netradičně udělenou hlavní cenou Růží z Lidic.
01:06:14Porota ji věnovala pronásledovaným
01:06:15českým a slovenským filmovým tvůrcům.
01:06:18Za všechny ji od předsedy poroty Lindseye Andersona
01:06:21převzali režiséři Karel Vachek, Vojtěch Jasný a Zdenek Sirový.
01:06:26Zlomovej třeba byl rok 90,
01:06:27kdy tam opravdu najednou přijelo úžasnejch osobností.
01:06:29Tam totiž byli úplně všichni.
01:06:32Tam byl Lindsey Anderson, to bylo prostě úžasný.
01:06:34Tam byl Ken Loach, že jo.
01:06:36Tam byl prostě, jako kdo u filmu něco znamenal,
01:06:38byl samozřejmě zvědavej na Československo,
01:06:40na převrat a tak dál.
01:06:43Vojtěch Jasný, Miloš Forman,
01:06:44který tam přivezl Annette Beningovou, to si přesně pamatuju.
01:06:47Tehdy, jak si asi pamatuješ, lidi vůbec nemluvili cizími jazyky.
01:06:511992 bylo Sedm statečných,
01:06:53to byl ten Dennis Hopper, tam byl Kaurismäki.
01:06:57Prostě lidi mladý byli strašně nevychovaný a nikdo nikoho neznal.
01:07:01Takže tam se stávalo prakticky každý den,
01:07:04že prostě v recepci dole seděly
01:07:06takový ty holky jak dávaj akreditace
01:07:08a vždycky přišel nějakej prostě úplně kapitálně důležitej,
01:07:11prostě člověk jako ten David Puttnam,
01:07:13nesl si dva kufry, protože mu s nima nikdo nepomohl
01:07:16a ona mu říká: "Támhle se běžte vyfotografovat
01:07:19a potom běžte..."
01:07:22a ten tam jako stál, ale byl teda...
01:07:24tak jako tak většinou lidi byli tak zdravě překvapený, že si říkal:
01:07:26"Ano, chtěl jsem něco jinýho, mám něco jinýho."
01:07:30Ale je pravdou, že potom my jsme s Evou,
01:07:33to bylo v r. 1994, nebo? Čtvrtým.
01:07:37S Galinou Kopaněvou jsme jeli do Moskvy.
01:07:41Oznámit, že jsme vzpurný
01:07:44a že se už nemíníme s Moskvou dělit o festival,
01:07:48a je to...pamatuju si to dobře, jmenoval se Medvěděv, ten...?
01:07:51Medvěděv se jmenoval, no, ten...
01:07:52A myslíš, že to byl táta od tohodle Medvěděva?
01:07:54Ne, to nebyl.
01:07:57Ministr filmu to byl, nebo něco takovýho.
01:08:01-No, no. Něco takovýho.
-Takovej arogantní chlap.
01:08:03No ale my jsme taky byli arogantní a oznámili jsme jim,
01:08:07že už teda další ročníky ať si dělaj, co chtěj.
01:08:30Ten festival, kterej se od roku 94 zásluhou vaší a Bartošky změnil,
01:08:36to, že tam od tý doby se vystřídaly miliony mladejch lidí,
01:08:39který prostě se naučili
01:08:40koukat na zajímavý filmy a těšit se z toho,
01:08:45protože o tom mluvili, kde se o to hádali,
01:08:48bylo to o kritickým duchu a tříbení věcí,
01:08:51kterejm ten film strašně pomáhal.
01:09:01Ty lidi, který tam už před dvaceti lety se učili koukat
01:09:04na vlastně náročný filmy a vlastně a jenom tam prostě spali,
01:09:07protože jste jim sehnali laciný ubytování,
01:09:09byly tam šance, byly ty sekce nejrůznější,
01:09:13čili to jsou věci, který strašně pomohly tomu,
01:09:15že tady se udržuje prostě tímto způsobem filmová kultura.
01:09:20A přitom to plní velmi slušně funkci festivalu,
01:09:23kterej je respektovanej, jehož ceny mají cenu,
01:09:26kterej má zajímavou porotu
01:09:27a má to i jakoby ten přesah do toho zahraničí.
01:09:30Je zajímavé, že když jsme začínali v roce 1994,
01:09:34tak jsme spočetli na konci festivalu,
01:09:37že jsme měli 36 000 diváků. Teď jich máme okolo 136 000.
01:10:29Ale ještě vám řeknu zajímavý k tomu Bressonovi.
01:10:31Taky typicky povaha českých lidí. Když vy jste vedli ten...
01:10:36s Jiřím Bartoškou ty Vary, dobře a šlo to,
01:10:40tak najednou se objevil Golem v Praze a přijel Bresson.
01:10:45A my jsme žádali o přiznání kategorie A
01:10:47a Zlatý Golem taky žádal o přiznání kategorie A,
01:10:51načež tehdejší prezident FIAFu řekl:
01:10:54"Tak pojďte, dohodneme se, kdo tu kategorii dostane."
01:10:58A Knoflíček tehdá řekl: Praha.
01:11:00Jenomže vlastně tadleta idea to přesunout do Prahy,
01:11:04která byla podporovaná i řadou jako intelektuálů,
01:11:08vlastně nám potom zpětně pomohla získat
01:11:12právě to publikum pro Karlovy Vary.
01:11:23Hello, hello!
01:11:30Karlovy Vary, thank you!
01:12:20To neteče...
01:12:38A tehdá Miloš Forman napsal dopis, kterej přivezla Mia Farrow
01:12:44a na zahájení toho 30. ročníku ho přečetla
01:12:51s tím, že tam Miloš psal:
01:12:53"Přežili jste Moskvu, přežijete i Zlatýho Golema."
01:13:00No jo, no, tak bylo to takový... bylo to přímo dramatický.
01:13:04Ale já všude tedy vlastně, když se mě někdo ptá,
01:13:08tak říkám, že to bylo ovšem takový období,
01:13:11kdy jsme si my dva v podstatě nejvíc porozuměli,
01:13:16a tím jsme začali na tom festivalu
01:13:19docela jaksi pevně a cílevědomě pracovat.
01:13:24Evo, ale kdybych to měl nazvat příměrem,
01:13:26v tom 93. jsme se zasnoubili
01:13:29a příchodem Zlatýho Golema jsme se vzali,
01:13:32ale já ti ani holka nevím... No tak logicky, ty vysublimovali
01:13:36a my jsme dostali zpátky kategorii A.
01:13:39V roce 97 nám vrátili tedy tu kategorii A.
01:13:47Jsem velmi rád, že mohu přivítat paní doktorku Evu Zaoralovou,
01:13:51fantastickou dámu filmového festivalu v Karlových Varech!
01:13:55Bartoška-Zaoralová dokázali posunout tenhle festival
01:13:57daleko za hranice České republiky!
01:14:18Děkuji vám, na shledanou.
01:14:32No holka, uteklo to šíleně a je teda pravdou jedna věc,
01:14:36že festival je koule, kterou pustíš v den zahájení z kopce
01:14:42a ta koule se valí a ty už neuděláš nic.
01:14:45Nemáš šanci nic udělat.
01:14:47Jenom čekáš na to, jestli na sebe ta koule nabalí pozitivní věci,
01:14:51anebo nějaký průserový věci, a dole se pak zastaví.
01:14:55A je na tom týmu, aby ten rok
01:14:58tu cestu tý kouli připravil natolik,
01:15:00aby na sebe nabalila ty dobrý věci a ne ty horší.
01:15:13A samozřejmě byly problémy,
01:15:15ale byly vždycky takový, že se nedostaly přes ty mantinely,
01:15:20aby se o tom nějak mluvilo, že jo.
01:15:23Já vím, že přece, vždyť jsme o tom mluvili,
01:15:25ještě když byl festival, kterej my jsme nedělali,
01:15:27jak tam umírali lidi. Pamatuješ?
01:15:29-Ředitel Dermacolu vypadl...
-No jo, no.
01:15:32Vrchní otevřel dveře, chtěl nacouvat s vozejkem
01:15:35a propadl se do šachty.
01:15:37To opravdu byl takovej
01:15:38prokletej festival docela na ty mrtvoly
01:15:41a todle jako zaplať Pán Bůh... z Dermacolu nikdo nám nespadl.
01:15:46(J.Baroška kašle)
01:15:49-Hele, a kupodivu jsem kašlal jenom jednou. -No vidíš to, no.
01:15:52Jsem se docela slušně držel.
01:15:57Skryté titulky: Vlasta Malíková Česká televize 2015
Historie padesáti ročníků Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který se poprvé konal v roce 1946, své padesátiny však díky zvratům a dramatickým událostem 20. století slaví až o 19 let později v červenci roku 2015. Dějiny festivalu mapuje režisér Miroslav Janek ve spolupráci s dlouholetou programovou ředitelkou Evou Zaoralovou, která rozmlouvá s některými pamětníky dávných ročníků. Dosud neviděné dobové archivy, perličky z neznámé minulosti, rozhovory o filmech, hostech a zákulisí představují v různých obdobích zcela jiné tváře festivalu. Jak se postupně vyvíjel jeden z dnes významných áčkových festivalů, jehož velký kus historie se odehrával v zajetí politických manipulací a pokryteckých hesel? Karlovarský festival, jak ho dnešní filmoví fanoušci neznají.
