Snímek velkolepě představí divákům půlstoletí existence karlovarského filmového festivalu od jeho vzniku až po všechny proměny v různých obdobích našich poválečných dějin
00:00:19 Jo, ještě si musím natočit ten plakátek, dokuď nezapomenu.
00:00:23 Ten je nádhernej!
00:00:24 "Filmový festival v Československu s mezinárodní účastí."
00:00:28 A i jako výtvarně je strašně pěkně udělanej.
00:00:30 Kam se sere cannskej plakát proti tomu, viď, Evo!
00:00:37 Jo a ještě je taky dobrý, že 2007 Cannes měl 60. ročník
00:00:44 s tím, že je o rok vlastně mladší, nežli Karlovarskej festival,
00:00:49 ale od kterýho roku ty Rusové dostali, od třiapadesátýho?
00:00:53 Ne, ne, ne. Od... devětapadesát měli poprvé.
00:00:56 Až devětapadesátýho měli zažádáno...
00:00:58 V sedmapadesátým dostal Karlovarský festival kategorii A,
00:01:02 o kterou bojovali už předtím, a to právě byl ten Kachtík.
00:01:08 V osmapadesátým ještě ji měl,
00:01:11 ale v děvětapadesátým už ji najednou neměl,
00:01:14 protože byl založenej moskevský festival...
00:01:17 -Dělili jsme se, bylo to ob rok.
-Ano, začalo se to dělit, no.
00:01:20 Takže tak jako říjnová revoluce nebyla v říjnu, ale v listopadu,
00:01:23 takže my bychom měli letos mít kolikátý ročník?
00:01:27 -No tak, ony dva ročníky nebyly,
-46?
00:01:30 takže bychom neměli těch 67, nebo kolik ročníků...
00:01:35 No, mně teďko letos Jirka Macháček ve Varech říká:
00:01:37 "Já mám pro tebe už myšlenku na uvítací řeč.
00:01:42 Řekneš: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na 50. ročníku.
00:01:46 Všichni čekáte, jaký bude. Bude dobrý, jako každý."
00:01:52 Protože všichni čekaj, co bude v padesátým,
00:01:55 no tak bude, prostě bude ročník, bude...
00:01:57 Samozřejmě, že pro to uděláme... nebude větší ohňostroj...
00:02:17 Západočeské lázně se připravují
00:02:18 na první poválečný filmový festival v Československu.
00:02:22 Do Mariánských lázní zajeli v minulých dnech
00:02:24 někteří filmoví herci a novináři, aby se přesvědčili o postupu prací.
00:02:30 V Karlových Varech, ve kterých budou promítány
00:02:31 všechny cizí i naše filmy
00:02:33 po své premiéře v Mariánských lázních,
00:02:35 se staví velké přírodní kino pro 5 000 diváků.
00:02:40 Práce rychle pokračují
00:02:42 a už za několik dní uvidí návštěvníci festivalu
00:02:44 vybrané ukázky evropské filmové produkce.
00:02:48 Kromě hraných filmů uvidí
00:02:49 i význačné snímky dokumentární, filmové týdeníky
00:02:53 a vyslechnou přednášky význačných našich
00:02:55 i zahraničních filmových pracovníků.
00:02:59 No, já jsem zrovna študovala, jak to vlastně ten festival začal.
00:03:03 On to uváděl A. M. Brousil tak,
00:03:06 že ho pozval Vítězslav Nezval na festival do Cannnes
00:03:11 na podzim 1945.
00:03:14 Ale on festival v Cannes vůbec nebyl na podzim 1945.
00:03:18 Já jsem dneska totiž našla,
00:03:20 že Karlovarskej festival byl vlastně první.
00:03:24 Benátky byly koncem září 46,
00:03:29 koncem srpna 46 bylo Locarno a Karlovy Vary,
00:03:36 respektive Mariánský Lázně, byly už koncem července.
00:03:42 -V šestačtyřicátým.
-No, v šestačtyřicátým.
00:03:45 Takže ty byly v tom roce vlastně první,
00:03:48 protože i Cannes bylo pozdějc.
00:03:52 V lázeňských ulicích potkáváme známé tváře našeho filmu.
00:03:56 Inženýr Linhart s Jaroslavem Průchou.
00:04:01 Vítězslav Nezval se skupinou filmových pracovníků.
00:04:07 Redaktor Brousil s profesorem Skupou.
00:04:11 Mariánské Lázně ožily ve znamení festivalu.
00:04:15 Souběžně s Mariánskými Lázněmi
00:04:16 probíhá program festivalu v Karlových Varech.
00:04:20 Já se vždycky směju novinám,
00:04:21 když si přečtu o slavné historii Karlovejch Varů.
00:04:25 Ta slavná historie Karlovejch Varů, kde byla?
00:04:29 Prosím vás, kdy kdo věděl o Karlovejch Varech?
00:04:32 To žádná slavná historie nebyla.
00:04:36 To je prostě...ale to se píše. No tak se to píše, no tak...
00:04:41 V 50. letech a potom ani v 60. letech,
00:04:44 kdo tam jezdil, prosím vás? Lidi, který už nikdo nikam nezval,
00:04:48 tak ty potom jezdili do Karlovejch Varů.
00:04:52 Také karlovarské kolonády zaplnil festival četnými hosty.
00:04:55 Před obrazem nezbedného bakaláře Štěpánka
00:04:58 popíjí hosté karlovarskou vodu a závidí mu obsah jeho korbele.
00:05:04 Ten festival byl vždycky vyhrocený.
00:05:05 Ať byl antiněmeckej ve 40. letech, extrémně nacionalistickej,
00:05:09 extrémně protisudeťáckej, když to řeknu zjednodušeně,
00:05:13 "je prostě potřeba seškrábat
00:05:14 ten německej nátěr z Karlových Varů,
00:05:16 už nejsme ta provincie, jsme Česko,
00:05:18 a teďka tady budem prezentovat tu československou kulturu"
00:05:22 a možná todleto uvažování zůstalo
00:05:24 i v těch ideologicky těžších a tužších dobách
00:05:28 jako taky taková utopie vlastně částečně
00:05:31 a pro lidi asi přetavená potom
00:05:33 do tý neatraktivity těch hesel, jako "boj za mír",
00:05:37 který ale zase měl prostě svoji vizi v tom,
00:05:40 že ten film má nějakou vyšší funkci
00:05:42 a že má prostě nějaké estetické hodnoty
00:05:44 a je to samozřejmě preskribování
00:05:46 a najednou používání toho filmu ideologicky,
00:05:48 ale jako v tom festivalu se to vždycky strašně pralo.
00:05:54 Mluví Klement Gottwald na Staroměstském náměstí.
00:05:59 Už se zase sypou okna v duchu našich nepřátel
00:06:02 lidově demokratické republiky.
00:06:05 Čeká tě, Evropo, velká a slavná budoucnost.
00:06:09 Ten rok 48 je ještě takový trošku schizofrenní,
00:06:12 protože ti filmoví kritici,
00:06:14 tam figurují jména jako Emil Radok, Jiří Brdečka,
00:06:17 je tam vidět už ten nástup socialistického realismu,
00:06:19 ale pořád ještě si snaží zachovat určitou míru nezávislosti,
00:06:23 snahy o kritičnost,
00:06:25 takže občas zkritizují i ten sovětský film
00:06:28 a občas pochválí i ten americký.
00:06:30 Ale když tam jako host byl
00:06:31 režisér Michail Romm ze Sovětského Svazu,
00:06:33 a ten už tam přinesl čistě tu ždanovskou rétoriku,
00:06:36 která už v Sovětském Svazu
00:06:37 naplno likvidovala sovětskou kulturu,
00:06:40 nebo ty výhonky, které tam jako vznikly po roce 1945,
00:06:46 takže tady právě už v tom roce 48
00:06:48 se ten festival dramaticky politizuje,
00:06:51 začíná ta velká ofenzíva sovětského filmu,
00:06:53 sovětské kinematografie,
00:06:55 to je v podstatě samý sovětský film,
00:06:57 vlastně tam až do roku 52 je z toho vyloženě
00:07:00 výkladní skříň sovětské kinematografie.
00:07:08 S tebou jsme byli, s tebou budem, budoucnost tobě začíná
00:07:17 a naše srdce vlajky rudé v tvém jménu zdraví Stalina.
00:07:28 Soudruhu drahý...(zpívá sbor)
00:07:52 My jsme hrdí na to,
00:07:54 že 5. Mezinárodní filmový festival, konaný na půdě Československa,
00:08:00 se stává příležitostí k tak významné
00:08:03 mírové mezinárodní manifestaci pokrokových filmových pracovníků
00:08:08 a že u příležitosti
00:08:10 5. Mezinárodního filmového festivalu
00:08:13 dojde také k úzkému organizačnímu mezinárodnímu semknutí
00:08:19 filmových pokrokových pracovníků z 25 zemí.
00:08:25 Tam ale byly některý filmy docela jako zajímavý na tu dobu
00:08:30 a na to, že to nebyl žádnej
00:08:32 jako zase strašlivě důležitej festival.
00:08:37 Tam bylo zajímavý, jaký umělecký a ideologický kategorie
00:08:39 se používaly pro hodnocení těch jednotlivejch filmů.
00:08:43 Jednak to bylo - jestli jsou filmy angažovaný, neangažovaný.
00:08:47 Jestli v podstatě vhodně zobrazují tu realitu
00:08:50 a ty americké byly, ty západní byly kritizovány za to,
00:08:53 že vlastně nedostatečně kritizují tu politickou situaci,
00:08:57 na druhou stranu ty sovětské, o nich se vlastně uvažovalo,
00:08:59 že už vlastně tu realitu zobrazují správně.
00:09:02 Že takhle to opravdu v tom Sovětském Svazu chodí,
00:09:04 nadšeně se aplaudovalo Písni o tajze
00:09:07 a těmhletěm sovětským v podstatě kýčům.
00:09:12 Skončil 5. Mezinárodní filmový festival.
00:09:17 Festivalová porota, složená jak z filmových pracovníků,
00:09:20 tak ze zástupců pracujících, rozhodla o cenách takto:
00:09:25 Velká cena byla udělena
00:09:26 mohutnému sovětskému filmu Pád Berlína režiséra Čiaureliho.
00:09:33 Cena míru sovětskému filmu režiséra Kalatozova
00:09:36 Spiknutí odsouzených.
00:09:40 Cena práce sovětskému filmu režiséra Pyrijeva, Kubaňští kozáci.
00:09:48 Ať žije Sovětský svaz! Ať žije Sovětský svaz!
00:09:54 Ať žije Sovětský svaz! Ať žije Sovětský svaz!
00:09:59 Ta oslava toho budování vlastně v tom momentu toho vzniku
00:10:02 jak kinematografie, tak státu, byla strašně důležitá a podstatná.
00:10:10 Proto já se třeba ani nesměju festivalovým heslům,
00:10:12 který jsou vždycky braný jako doklad
00:10:14 ideologický zkorumpovanosti tý akce, ale zároveň to...
00:10:18 To není zkorumpovanost. To je frázovitost.
00:10:20 Nebo frázovitost. Ale i za tou frází...
00:10:22 To je...to jsou prostě politické fráze.
00:10:24 No ale i za tou frází, to fakt mohlo mít nějak jako čistej impuls
00:10:26 vlastně idealismu.
00:10:28 Prostě od Proletáři celého světa spojte se,
00:10:30 to jde až k Proletáři celého světa polibte mi prdel.
00:10:37 Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu a Rada ministrů
00:10:42 podává zprávu o neštěstí,
00:10:45 které postihlo sovětský lid a pracující lid celého světa,
00:10:51 těžkým onemocněním soudruha Josefa Visarionoviče Stalina.
00:10:59 Přísaháme při památce velkého Stalina,
00:11:03 že neúnavně budeme utužovat
00:11:06 naše bratrské svazky se sovětským lidem
00:11:12 a jeho slavnou komunistickou stranou.
00:11:16 To přísaháme, přísaháme, přísaháme!
00:11:24 Přísaháme! Přísaháme! Přísaháme! Přísaháme! Přísaháme! Přísaháme!
00:11:32 1957 se založil Filmexport
00:11:34 a najednou ten festival nabral úplně jiný směr
00:11:37 po těch stalinistických,
00:11:39 ideologicky prostě spoutaných letech,
00:11:41 kdy vlastně neměl ten prostor, a ta národní kinematografie,
00:11:44 nebo ty zájmy tý národní kinematografie
00:11:46 byly obětovány vlastně zájmům sovětské nadnárodní kinematografie,
00:11:51 tak najednou se nadechl ten festival
00:11:53 a ten 56. ročník je skutečně jakoby zlomový.
00:11:57 V neděli dopoledne se naposled sešli hosté i návštěvníci
00:12:00 ve velkém festivalovém kině.
00:12:03 A. M. Brousil, předseda mezinárodní poroty, oznámil výsledky.
00:12:09 Za film Kdyby všichni chlapi světa
00:12:11 získala Velkou cenu francouzská kinematografie.
00:12:17 Cena za úsilí o světový pokrok byla udělena
00:12:19 japonskému filmu Polední soumrak.
00:12:24 Sovětští tvůrčí pracovníci obdrželi za film Rumjancevův případ
00:12:28 Cenu za úsilí o nového člověka.
00:12:31 Mladý československý kameraman Jan Kališ
00:12:33 dostal Cenu za fotografii ve filmu Vina Vladimíra Olmera.
00:12:38 Ta pozice komunistický strany, ta se začala trošičku uvolňovat
00:12:41 opravdu až nějak na sklonku 50. let,
00:12:45 ale rozhodně to ještě trvalo dlouho,
00:12:48 než na tom ÚV seděli lidi,
00:12:50 který měli trošičku otevřenější myšlení, že.
00:12:54 Máte pravdu, že po roce 1956 ta ideologie nezmizela nikam.
00:13:04 A pak se nad Prahou rozzářil symbol věčného přátelství
00:13:08 a nerozborné družby mezi národy Československa a Sovětského svazu.
00:13:25 V hotelu Richmond uspořádal ředitel československého filmu
00:13:28 slavnostní recepci pro delegáty festivalu.
00:13:41 Český režisér, žijící v Mnichově, Gustav Machatý.
00:13:45 A já mám teďka pocit,
00:13:47 jako když to je Výlet pana Broučka do minulýho století, víte.
00:13:50 Já vidím starý přátele, moje paní zná Prahu z Plickovýho albumu,
00:13:54 tak se hrozně těší, abych jí Prahu okázal.
00:13:57 Zasloužilý umělec Oldřich Nový.
00:13:58 Jak jste spokojen s tím prvním večerem?
00:14:00 Já jsem spokojen nesmírně.
00:14:02 S festivalem jsem byl vždycky spokojen.
00:14:03 Přál bych si jenom, aby třebaže tu máme už dvaačtyřicet národností,
00:14:07 aby se tady napřesrok sešly všechny.
00:14:13 Tak už to na Karlovarských festivalech bývá.
00:14:16 Všechny radosti jsou společné.
00:14:18 Mongolská lidová republika oslavila svůj státní svátek.
00:14:21 Slavnostního oběda se zúčastnil ředitel festivalu Ladislav Kachtík.
00:14:26 Kachtík byl ředitelem Filmexportu v Paříži,
00:14:28 kde měl Filmexport kancelář.
00:14:31 To bylo krycí jeho zaměstnání, že jo.
00:14:33 Upřímně blahopřejeme.
00:14:35 Takže ta kancelář, když já jsem se stal ředitelem,
00:14:38 tak jsem tam tak jako občas jel a on se vždycky strašně smál,
00:14:40 protože říkal, ta kancelář je tak prošpikovaná těma mikrofonama,
00:14:44 že se někdy dostane takovej hal úplně prostě (smích)...
00:14:49 Jo? A to říkal on sám? Fakt?
00:14:51 Jo, jo, jo. Tam se odehrávalo něco takovýdleho.
00:14:55 Navíc všichni věděli prostě, k čemu to sloužilo.
00:14:59 Jako mně šlo o film, mně nešlo vůbec o politiku.
00:15:02 Nikdy v životě, víceméně.
00:15:06 Ale jsem k tomu filmu se dostal přes armádu, víte?
00:15:12 Já jsem musel nastoupit dva roky na vojnu,
00:15:15 a tam jsem přísahal, že sloužím lidu jako.
00:15:18 To tak bylo předepsaný.
00:15:20 No a pak jsem šel do Francie, tam jsem pracoval taky pro Filheše,
00:15:25 taky pro nějaký zájmy armády,
00:15:28 ale tak do mě vnikl ten vztah k filmu,
00:15:32 a prosadil jsem filmovou dohodu mezi francouzskou kinematografií
00:15:36 a kinematografií československou,
00:15:39 takže jsem se věnoval filmu,
00:15:41 a to heslo, které jsem jako mladej absolvent,
00:15:44 důstojník pěchotní akademie, "přísahám, že sloužím lidu",
00:15:48 tak jsem si řekl, já budu sloužit filmu.
00:15:51 A od té doby jsem sloužil filmu, skutečně.
00:15:57 Ve dnech festivalu pracují
00:15:58 Filmové laboratoře v Praze na Barrandově na plné obrátky.
00:16:03 Při běžných úkolech se musely laboratoře vypořádat
00:16:05 i s mimořádnými pracemi
00:16:07 a navíc ještě i s naším festivalovým žurnálem.
00:16:32 Ono ale je nutno Momenty filmového festivalu také dopravit
00:16:35 z Prahy do Karlových Var. A hlavně rychle.
00:16:42 Je to vždycky malá bitva s časem,
00:16:44 aby diváci v Karlových Varech měli svůj obdeník včas.
00:17:21 -Tak další dotaz!
-Tady! Prosím...
00:17:23 A improvizoval jste někdy ve filmu?
00:17:26 No jéje. Já vždycky. Ba ne, improvizovali jsme.
00:17:28 Například čirou improvizací
00:17:30 jsou Momenty filmovýho festivalu v Karlovejch Varech.
00:17:33 To je improvizace od A až do Zet. To je fantastický.
00:17:35 Tam není naplánován ani připraven metr, slovo, nic.
00:17:39 Ta praxe vypadá tak, že sedíme ráno před hotelem Pupp u džusu
00:17:46 a přibíhá Zdeněk Novák, produkční, a říká:
00:17:48 Tak, pánové, v deset hodin máme Francouze na kolonádě,
00:17:51 v půl třetí máme dva japonský režiséry támhle na vyhlídce
00:17:55 a pak možná ještě stihneme třeba tři Italy tam a tam.
00:17:59 A teď jedeme "autokárek przepadowy".
00:18:07 Teď se musí cestou vymyslet nápad, scénář, kameru připravit,
00:18:10 dialogy, přijet tam, přepadnout tu delegaci, vysvětlit jí o co jde,
00:18:14 získat ji pro to nebo nezískat, přemluvit, unést a tak dále.
00:18:18 Teď si připravíte třeba nějakej nápad s padáním do vody...
00:18:23 No to je ohromně zajímavá práce a dík tedy fantastickýmu štábu,
00:18:27 jak už jsem jmenoval Zdeněk Novák a u kamery Čepelák
00:18:30 a režiséři Kaněra a Papoušek, to jede jak na másle.
00:18:40 Karlovy Vary, světoznámé lázně,
00:18:43 naděje mnoha nemocných z celého světa.
00:18:46 My však jsme zdrávi a zajímá nás tedy něco jiného.
00:18:49 Jak pokročily přípravy na jubilejní 10. Mezinárodní filmový festival?
00:18:54 Na to jsme se zeptali muže nejpovolanějšího,
00:18:56 soudruha ředitele.
00:18:57 Výborně, výborně, tady máme ředitele Antonína Srkalu,
00:19:00 ručitele za stravování na festivalu.
00:19:02 Soudruhu řediteli, tady budou jistě na festivalu,
00:19:05 pokud jde o stravování, přání zvláštní, kromobyčejná,
00:19:08 kromě těch běžných přání, řekl bych, exotická.
00:19:11 Jste na to připraveni?
00:19:12 Určitě ano, poněvadž víme, že zde bude dvaačtyřicet národů
00:19:15 a dvaačtyřicet gastronomických případů, jakože přání.
00:19:19 Tak bych vás nepřekvapil třebas,
00:19:21 kdybych si přál třeba biftek s mákem?
00:19:23 To bude už naším úkolem všechno splnit.
00:19:29 Určitým plusem samozřejmě bylo,
00:19:32 že jsme díky tomu festivalu si mohli nárokovat určitý potřeby,
00:19:38 protože všechno bylo na příděl.
00:19:41 Takže my i ten Heinz kečup jsme mohli si nárokovat větší...
00:19:48 -nebo whiskey...
-A co koňak?
00:19:50 Nebo koňak francouzskej, protože ten nebyl, byl gruzínskej jenom.
00:19:54 Ale ten byl jenom na příděl, takže jsme dostali 12 láhví za rok.
00:20:00 Díky festivalu jsme jich dostali osmačtyřicet.
00:20:03 Indický herec Raj Kapoor si objednal slivovici,
00:20:05 netuše ničeho zlého.
00:20:08 I dokonce uherskej salám, jo, byl.
00:20:10 To bylo zajímavý, to bylo každejch čtvrt roku
00:20:12 se dávaly zvláštní příděly na uherskej salám, jo.
00:20:18 Herci si nemohli stěžovat na nezájem přímo na festivalu.
00:20:21 Dočkali se například opečeného berana i horkého guláše,
00:20:24 což potěšilo nesmírně například Francouzku Emmanuellu Riva,
00:20:27 hrdinku slavného filmu Hirošima, má láska.
00:20:33 Američana Tony Curtise známe z filmu Někdo to rád horké.
00:20:37 Tentokrát má rád horké české špekáčky.
00:20:43 Nebo pravý džusy.
00:20:45 To byly takový v plechovkách, jestli si pamatujete.
00:20:48 -Ještě takový tuzexový zboží.
-Tak to jsme všechno měli.
00:20:52 Rybí konzervy, kraby, kaviár třeba jsme dostávali taky na příděl.
00:21:00 Tos tam prostě přijel jako sám za Mladej svět?
00:21:03 Ne, ne! Přijel jsem jako novinář, dostal jsem akreditaci,
00:21:05 Leoš Nebor taky, ubytovali nás v Moskvě,
00:21:09 a tam jsem poprvé ráno snídal pod deštníkem
00:21:13 a poprvé v životě jsem pil džus!
00:21:16 Tam jsem ho dostal k snídani, že jo, s čajem.
00:21:18 Tak to byl pro mě takovej největší zážitek.
00:21:22 No a samozřejmě, že bylo pro nás a pro personál
00:21:27 prestižní záležitost, taková věc cti a hrdosti,
00:21:32 že jsme dělali ty recepce,
00:21:35 který byly velmi taky krásný, docela na úrovni.
00:21:40 A ty kuchaři opravdu uměli dělat z ničeho hodně,
00:21:43 protože těch surovin jako je dneska, nebylo tolik,
00:21:47 opravdu bylo málo.
00:21:53 Vinnetou, pardon Pierre Brice, si pochutnává na českém koláči.
00:21:59 Henry Fonda v rozhovoru se svými přáteli.
00:22:04 Tony Curtis při oslavě narozenin své manželky.
00:22:09 Tak na zdraví!
00:22:14 (zní jako ladička)
00:22:19 Takže to byla věc, jako taková... stavovský cti, prestižní,
00:22:25 prestiže, stavovský cti,
00:22:27 že ty lidi mohli tydlety věci dělat,
00:22:30 protože ta reklama a ta významná akce,
00:22:35 těch významnejch akcí moc v republice nebylo.
00:22:44 Nejprve vám představíme nové hosty festivalu.
00:22:46 Shinobu Itomi z Japonska, Mikiki Kučery z Prahy.
00:22:49 -A pak už samí mladí známí...
-A hlavně známé.
00:22:53 V průběhu večera byly dámy dekorovány
00:22:54 Řádem krásy prvního stupně za statečnost.
00:22:59 Ty lidi, myslím si, že to dělali s dost velkým zaujetím,
00:23:03 protože to byla zvláštnost, že jo.
00:23:05 Sousedi se ptali, "vy jste tam měli teď toho a toho hosta", že jo.
00:23:10 Statečnost je krásná vlastnost.
00:23:18 No tak, každej byl rád, nebo mohl říkat:
00:23:20 "Ano, já jsem obsluhoval Claudii Cardinale nebo Henry Fondu,
00:23:26 nebo já jsem mu vařil."
00:23:28 Ona měla fantastickej podpis, jo?
00:23:30 Claudie takový jedno bříško... a druhý bříško Cardinalová.
00:23:35 No já jsem ji nikdy podepsanou neviděla.
00:23:37 Já jsem ji viděla živou, to jo, ale jako podepsanou ne.
00:23:42 No. Hele, až budeš ve Varech,
00:23:44 tak si tam zajdi někde do muzea nebo něco,
00:23:46 ona totiž byla v keramický tý, ve fabrice
00:23:51 a dělali talíře
00:23:53 -a ona jim tam jeden talíř podepsala. -Aha. Aha.
00:23:55 A je to nádhernej podpis.
00:24:00 Claudia Cardinálová vystoupila z letadélka,
00:24:02 Claudia Cardinalová stojí na křídle,
00:24:06 Cécé mává, Cécé se usmívá, Cécé přijímá kytici.
00:24:11 A konečně máme Claudii také trochu pro sebe.
00:24:15 Ředitel Filmexportu soudruh Kachtík zvládl situaci s exportní rychlostí
00:24:19 a mohl tedy našemu netrpělivě očekávanému hostu
00:24:21 podat v klidu a pokoji zevrubné informace
00:24:24 o přírodních krásách Karlovarska...
00:24:26 a o řešení kardinálního problému,
00:24:28 zda karlovarskou vodu pít, nebo se v ní koupat.
00:24:32 No oni na něj žárlili!
00:24:34 On vypadal dobře a ještě byl šarmér!
00:24:39 Tak že o tom nevím! To já asi nedovedu říct.
00:24:42 A s těma jazykama, no jo, žádnej potom takovej už nebyl.
00:24:45 Čili na těch festivalech já jsem se seznamoval.
00:24:47 Jako třeba na festival přijela Shirley MacLane
00:24:50 -a také Monica Vitti.
-To máme fotku.
00:24:55 -Ta tam byla, ale až daleko později. -Později. Později.
00:24:57 -Ta tam byla až v roce 84.
-To já si pamatuju,
00:25:00 a Antonioni, ten nás pozval na večeři do svýho bytu v Římě
00:25:03 a když jsme seděli u stolu,
00:25:05 tak najednou vám se otevře strop a vyjede tyč
00:25:09 a po ní sjela Monica Vitti. Tak jsme koukali!
00:25:13 Jak on se musel, k tomu rozvodu to nešlo, že jo.
00:25:14 On se nemohl rozvést
00:25:16 ale měl ji jako milenku, tu Monicu Vitti.
00:25:18 A takovejch věcí, těch jsem zažil!
00:25:28 Je všeobecně známo, že drtivá většina filmařů z celého světa
00:25:31 navštěvuje Karlovy Vary jen proto a především proto,
00:25:34 aby mohla shlédnout a posléze i účinkovat
00:25:37 v Momentech filmového festivalu.
00:25:39 Můžeme klidně prohlásit, že v žádném jiném filmu na světě
00:25:43 nesejde se najednou tolik hvězd tolika národností,
00:25:46 jako právě v Momentech.
00:25:49 Sám Frank Capra, který dobře ví, zač jsme bojovali,
00:25:52 odvážel si s sebou nejzdařilejší shoty.
00:25:56 Není divu, že má našeho filmového zpravodajství plné zuby.
00:25:58 Vždyť každý metr tohoto populárního obdeníku
00:26:00 je přímo nabit tím nejhlubším obsahem a nejoslnivější formou.
00:26:08 Tímto prohlašuji V. jubilejní ročník Momentů filmového festivalu
00:26:13 za zahájený.
00:26:18 A já myslím, že by byl na místě malý přípitek
00:26:21 na karlovarský festival, ano?
00:26:30 Další obětí Horníčkovy nezřízené střídmosti
00:26:32 se stal slavný americký režisér Frank Capra,
00:26:34 jeho choť a dvě americké novinářky.
00:27:12 Děkuju vám všem
00:27:14 a teď, že bychom si připili na zdar Karlovarskému festivalu, ano?
00:27:19 -Ok. Lets some drink.
-Jé, pardon. Excuse me.
00:27:29 Nebylo lehký dostat lidi v době totality na festival.
00:27:34 Železná opona byla strašná, to víte.
00:27:36 Ale to já nevím, já jsem se rozvykládal,
00:27:38 vy mě budete asi řídit.
00:27:41 A jak ono to, prosím vás, bylo, ta kategorie A?
00:27:43 Ta vlastně byla, dostala ji i Moskva,
00:27:46 od tý doby se festival střídal. A já jsem někde našla,
00:27:48 že vy jste právě jako se snažil, aby to takhle nebylo.
00:27:53 No samozřejmě. To máte pravdu, to tak bylo.
00:27:55 Když jsme byli pozvaný do Moskvy a přijala nás Furtseva,
00:28:00 tehdy jediná žena v politbyru sovětským,
00:28:03 jinak, mezi náma, prý milenka Chruščeva,
00:28:06 nevím, jestli je to pravda, to můžete střihnout,
00:28:09 takže ta nám řekla: Soudruzi, naša kinematografie
00:28:14 taky chce se dostat na mezinárodní, ofenzivně chceme spolužití
00:28:20 a ty hesla, to znáte.
00:28:23 Boj za mír a to, takže my si chceme udělat v Moskvě také festival.
00:28:27 No tak, ta obrana netrvala dlouho,
00:28:31 protože to pak vypadalo jako dobrovolný.
00:28:35 Znáte to. Souhlas nenucenej, jo.
00:28:42 A jsme přímo v centru zdejšího dění,
00:28:44 v kanceláři generálního tajemníka festivalu.
00:28:47 Pane Pospíšile, jednu jedinou otázku, ale přímou.
00:28:49 Jak bude vypadat festival?
00:28:52 To vám ukážu. Podívejte se.
00:28:56 No to je fantastický! Co to je všecko?
00:28:59 -Tak tady je hotel pro tisíc lidí.
-Ano.
00:29:02 Hlavní kino...pro 2 000 lidí. A řada dalších kin.
00:29:07 Tady to je pro festivalové hosty, aby si tam odpočinuli.
00:29:11 -To je plovárna.
-Plovárna s dvěma bazény.
00:29:13 To je výborná věc! A jak jste to všecko stihli za ty dva roky?
00:29:16 Jak to, za dva roky?
00:29:17 No totiž při minulém festivalu to tu nebylo!
00:29:19 Však to letos taky nebude.
00:29:21 Jo tak pardón! To ještě nebude letos!
00:29:24 Aha, tak to ovšem je jiná věc.
00:29:26 Já se ale ptám na letošní festival, jak bude vypadat.
00:29:28 -To vám taky ukážu.
-Prosím.
00:29:31 -Trošku kdybyste se takhle...
-Ach tak! -a podíval se.
00:29:34 -No, to máte hezkou vyhlídku tedy.
-To mám.
00:29:37 A jak chcete v tomhletom zvládnout letošní festival?
00:29:39 No, já myslím, že jedině s humorem a s úsměvem na rtech.
00:29:42 To jde o to, aby ten humor a ten úsměv na rtech měli všichni.
00:29:44 V to pevně věříme.
00:29:50 Italský režisér a herec Giuseppe de Santis
00:29:51 byl jedním z účastníků takzvané Volné tribuny,
00:29:54 novinky Karlovarského festivalu.
00:29:57 Profesor Brousil tu zahájil
00:29:58 veřejné diskuse filmařů, novinářů a diváků
00:30:01 o současných problémech ve filmové tvorbě.
00:30:05 "Jediné, hlavní a nejdůležitější myšlence naší doby,
00:30:11 a to všemi způsoby, všemi prostředky a všemi silami.
00:30:18 Práci za upevnění a udržení míru."
00:30:23 Brousil měl jednu velkou přednost,
00:30:25 která se tam podle mě začala objevovat v těch 60. letech,
00:30:29 a to je, že on se vrhnul, nebo věnoval těm rozvojovejm zemím.
00:30:35 A on jako jeden z prvních se začal starat
00:30:37 o takový ty latinskoamerický filmy,
00:30:40 takže filmy z těchto zemí byly v Karlovejch Varech dřív,
00:30:43 než byly v Cannes nebo v Benátkách,
00:30:46 protože tam to teprv došlo se zpožděním.
00:30:49 Jeho nevýhodou bylo, že on prostě měl představu,
00:30:51 že "cenou nikdy neurazíš".
00:30:54 Takže on někoho chtěl pozvat, tak řekl - ale budeš v porotě.
00:30:57 A pak vždycky vymyslel nějaký seskupení tří lidí,
00:31:00 kterým něco řekl, že budou mezinárodního něco, něco...
00:31:04 někde sehnal nějakou bižutérii a oni něco předali.
00:31:07 Takže tam prostě bylo,
00:31:09 tam bylo asi třeba 20 porot v těch Karlovejch Varech,
00:31:11 to byla jako jeho...to bylo hrozný.
00:31:14 Já říkám: "Toníčku!" Tenkrát jsem mu tak říkal.
00:31:17 Tak snížíš počet porotců. Snížíš počet filmů v soutěži.
00:31:23 Snížíš počet cen."
00:31:26 -Protože on byl...on by rozdal Karlovy Vary a sklárny... -Já vím.
00:31:28 a naše všechny Becherovky a tak.
00:31:30 Profesor Brousil vtiskl také už v 50. letech
00:31:32 našemu Mezinárodnímu filmovému festivalu rysy,
00:31:35 které pak převzaly i festivaly ostatní.
00:31:38 Vary jsou samozřejmě Karlovy,
00:31:39 ale Vary filmové jsou tak trochu i Brousilovy.
00:31:44 A. M. Brousil byl diplomat číslo jedna československého filmu.
00:31:48 -No to určitě.
-Od Benátek 47.
00:31:52 -No. Od roku 1947,
-Ano.
00:31:53 kdy vybojoval pro Sirénu tu cenu.
00:31:58 Přivezl kopii z Terstu do Benátek.
00:32:01 Dokonce vlastníma rukama ji sám přenášel přes hranice.
00:32:07 Potom teda to přenesl a odvezl do Benátek. V ruce.
00:32:11 A ty styky dělal skutečně kontinuálně,
00:32:14 což se nikomu, kromě později pak vás, teda tady nepovedlo.
00:32:20 Brousil byl Brousil. On prostě kádroval to všecko.
00:32:24 Ale na škole, na škole on ty filmy,
00:32:30 který nikdy nikdo v Čechách neviděl,
00:32:33 tak Brousil zařídil, že se všecky pouštěly ve škole,
00:32:38 a mluvilo se o nich. A to bylo od samýho začátku.
00:32:44 Tohle je jediná, ale zato velká Brousilova zásluha, že jo.
00:32:52 A on měl tu šálu na sobě...
00:32:55 A baret. Vypadal jako zběhlej Francouz, že jo.
00:33:01 Já nevím, jakej byl. Vím, že zapálil Thermál.
00:33:03 Zapálil Thermál? No jo, no. Tak to Franta Vláčil teda...
00:33:08 zapálil ledacjaký hotel, no. Ach jo. No jo.
00:33:13 -To jsou vzpomínky, viď?
-No jo.
00:33:17 Vždycky přišel, bylo 40 stupňů ve stínu
00:33:21 a on byl zabalenej v šále a pil,
00:33:26 já si pamatuju v Benátkách vždycky, on říkal (italsky):
00:33:36 Pamatuju takovou tu tryznu,
00:33:37 to bylo tenkrát na zahájení v tom asi 86., kdy zemřel Brousil,
00:33:41 že vlastně tam byla na tom pódiu,
00:33:43 tam byla ta židle s tou černou šálou,
00:33:45 vlastně to bylo takový jako zahájení, jako minuta ticha,
00:33:48 ta židle s tou osamělou šálou černou.
00:33:55 No a protože jsem byl grafik,
00:33:56 tak jsem se šel podívat do tiskárny,
00:33:58 jak se dělaj ty noviny. Festivalový noviny.
00:34:02 Což to bylo nesmírně zajímavý.
00:34:04 To byl časopis vlastně o dvanácti stránkách,
00:34:07 dělanej na křídě, naplocho, zinkový fotografie teda...
00:34:14 a hlavně sazba, horká sazba.
00:34:19 To znamená, muselo se to zlomit do lodě, vytisknout, korektura
00:34:23 a v pěti verzích to tenkrát vycházelo. V pěti verzích.
00:34:28 No to jsem teda koukal jako blázen,
00:34:30 jak to tam šmudlaj v tý tiskárně po Němcích.
00:34:34 A dělali to moc hezky.
00:34:40 Tisk byl počítán za sedmou velmoc už v době,
00:34:42 kdy ještě existovalo staré Rakousko-Uhersko.
00:34:45 Časy se poněkud změnily,
00:34:46 takže v přítomné době by mohl být asi tak třetí, čtvrtou velmocí.
00:34:50 Naší reportáže si tedy plně zaslouží.
00:34:55 Pane doktore, když jsem dneska ráno vyšel z hotelu,
00:34:56 tak jsem potkal kolportéra,
00:34:57 který roznášel nádherný festivalový časopis na křídovém papíře.
00:35:00 Ten vzniká tady, že?
00:35:03 A v kolik hodin jste to vyšel?
00:35:05 Já? No, tak v devět hodin, asi. Proč?
00:35:07 Tak to jste vyšel o hodinu později, než vychází ten časopis pravidelně.
00:35:11 -Každý týden?
-Každý den.
00:35:13 -Každý den?
-Každý.
00:35:15 -Jenom jednou denně?
-Pouze jednou denně,
00:35:17 na večerník jsme se ještě nezmohli.
00:35:19 -Ale já se domnívám dokonce, že to je světová rarita. -Ano?
00:35:22 Protože jsem zatím ještě neslyšel,
00:35:24 že by na některém festivalu světovém
00:35:27 vydávali obrázkový časopis denně v pěti jazycích.
00:35:32 Nehledě k tomu, že se nám to komplikuje ještě jinou raritou.
00:35:35 Jak to?
00:35:36 -No my ten časopis tiskneme v Karlových Varech. -Ovšem.
00:35:39 Ale štočky, to znamená obrázky, vyrábíme v Praze.
00:35:42 A jak je tam dodáváte?
00:35:44 Posíláme je tam dvakrát denně. Ráno letecky...
00:35:57 -a v poledne vozem.
-No tak to je úctyhodná práce tedy.
00:36:02 No a když dovolíte, my bychom se ještě porozhlédli
00:36:04 tady po tom vašem domu tisku.
00:36:06 Navštívíme ostatní vaše spolupracovníky, ano?
00:36:09 -Vy jste prosím redaktorka...?
-Galina Kopaněva.
00:36:12 -A vy děláte co?
-Tvůrčí profily.
00:36:15 Tvůrčí profily? Prosím vás, mám já tvůrčí profil? Podívejte se.
00:36:21 -Spíš anfas.
-No aspoň něco.
00:36:24 -Děkuju vám, na shledanou.
-Na shledanou.
00:36:26 -Pardon, pan redaktor Štěch?
-Ano.
00:36:28 -A co vy tu děláte?
-Já si myju ruce. -Už teď?
00:36:34 Antonín Liehm z Literárních novin, Eva Vacíková z Večerní Prahy,
00:36:37 Oldřich Adamec, šéfredaktor Festivalového deníku,
00:36:40 a Josef Vagadaj, jeho zástupce, zjistili, že jejich pisátka,
00:36:43 otupělá častým rytím do tuzemských filmů, potřebují nabrousit.
00:36:48 Na výkonném brusu značky AM
00:36:49 brousil obávané nástroje svých kolegů redaktor Josef Štěch.
00:37:00 (směje se)
00:37:09 Karlovy Vary vlastně v těch jakoby lepších letech
00:37:15 opravdu mohly plnit funkci toho okna,
00:37:18 který bylo otevřený do světa,
00:37:20 ale vždycky se vědělo, že vlastně ta soutěž a ta porota
00:37:24 je prostě řešená výhradně ideologickejma zřetelama,
00:37:28 vždycky to bylo potřeba, aby to bylo ideologicky správně,
00:37:31 ale nevypadalo to úplně blbě.
00:37:39 A to se někdy podařilo trošku to zakamuflovat,
00:37:42 ale v zásadě to vždycky bylo vidět od začátku.
00:37:50 Mistr Fonda, dneska Vás vítáme tímhle zálesáckým způsobem
00:37:52 na západě naší vlasti. Co se vám líbí v Československu?
00:38:47 Já si pamatuju, jak tam jezdily ty limuzíny
00:38:49 a pak mně někdo říkal: "Pojď se podívat!"
00:38:51 A teďka nahoře nad těma Varama v tý Dianě,
00:38:54 tam se konala nějaká recepce,
00:38:56 a teď tam plály, byly tam, plály tam ohně,
00:39:00 byli tam číšníci ve smokinzích, jezdily tam ty limuzíny
00:39:06 a teď z nich vystupovala, já nevím,
00:39:08 jestli to byla Claudia Cardinale ten rok,
00:39:10 nebo Henry Fonda nebo někdo, byl to takovej velkej svět.
00:39:17 Henry Fonda šel večer normálně do baru sám,
00:39:21 ochranku nějakou jsem nikdy neviděl.
00:39:25 Šel se tam bavit a tam se bavil
00:39:27 a pak tam přišla Dana Smutná, ta ho hrozně milovala.
00:39:33 Ta byla celá do něj zamilovaná.
00:39:48 Oni se i takhle pohybovali po tom hotelu.
00:39:50 Oni moc stejně nikam nesměli, že jo.
00:39:57 Já si myslím, že v těch 60. letech,
00:39:59 možná na konci těch 50., to už neumím posoudit,
00:40:02 si to tak jako, bylo to takový místo, kde si ty dvě,
00:40:06 ten jako, ten východ a západ se tak jako vzájemně kontaktovaly
00:40:11 a zkoušely vlastně...bylo to jedno z těch míst.
00:40:15 Je známo, že Karlovy Vary mají kromě přírodních pramenů
00:40:17 i prameny umělé, přesto však stejně věhlasné.
00:40:21 -Do you speak English?
-Nein.
00:40:23 -Ach so! Deutsche! Wo wohnt bitte?
-Aus Berlin, natürlich.
00:40:28 Pramen zvaný Becherovka ocenili festivaloví hosté velmi vysoko.
00:40:32 Léčený člověk se stává společenským ve všech světových jazycích.
00:40:37 To řekněte, jestli mají taky pivo.
00:40:39 Pro kritiku tady není místo.
00:40:41 Jak vyplývá z čilé konverzace s Georgesem Sadoulem.
00:40:47 Spojí-li však Becherův pramen
00:40:48 svoji léčivou sílu s Plzeňským Prazdrojem,
00:40:51 vnikne veletok, jemuž nic neodolá.
00:40:57 Rallye Monte Carlo Varo bylo odstartováno
00:40:59 za velkého zájmu lázeňských i celkem zdravých hostů.
00:41:04 Tento specielní závod je určen
00:41:05 pro neprávem odstrkované a přehlížené řidiče alkaholiky.
00:41:09 I oni mají jistě své právo změřit síly
00:41:11 v čestném sportovním zápolení s kolegy stejné spotřeby a obsahu.
00:41:16 Jezdci, kteří přišli na start upraveni plzeňskou dvanáctkou,
00:41:18 projevili opravdové mistrovství.
00:41:20 Jejich jízda byla i pro notorického pijana přímo požitkem.
00:41:25 Rychlostní krevní zkouška, provedená na vítězi ukázala,
00:41:28 že měl pouze sedm promile krve v alkoholu.
00:41:50 Festival v Karlových Varech letos myslel na mladé.
00:41:53 Byly vybrány filmy s tématikou mládeže.
00:41:55 Ačkoliv se mladé hvězdy naší nové vlny
00:41:57 objevily ve Varech jen na plakátech,
00:41:59 přesto jsme našli příležitost k několika rozhovorům na dané téma.
00:42:04 Největší branou těch českejch filmů tý nový vlny do světa
00:42:10 se stal za prvé Mannheim,
00:42:13 -Locarno,
-a Pesaro.
00:42:16 V Locarnu vyhrál Černej Petr, v Mannheimu vyhrála Chytilová,
00:42:20 už teďka nevím, kterej ten... O něčem jiným,
00:42:22 nebo prostě italský a německý,
00:42:25 západoněmecký tehdy festivaly byly ty,
00:42:28 který vlastně jakoby začaly připoutávat pozornost
00:42:32 tý světový kritiky a pak tak dále tý veřejnosti k tomu fenoménu,
00:42:35 který se pak nazval česká, československá nová vlna.
00:42:40 -Ale rozhodně to nebyly Karlovy Vary. -Ne, rozhodně.
00:42:43 Ani se tam nehrály takový filmy,
00:42:45 který zůstaly součástí Zlatého fondu naší kinematografie.
00:42:50 To Brousil na to velice tvrdě bděl,
00:42:52 aby se tam žádnej z těch filmů nedostal!
00:42:55 No, oni i ti režiséři byli rádi, že můžou do Mannheimu,
00:42:59 nebo do Cannes.
00:43:01 Ne, ale oni by byli rádi šli do Karlovejch Varů,
00:43:03 kdyby je tam někdo pustil.
00:43:06 V Československu prakticky skončila cenzura.
00:43:08 Nebo aspoň na tu chvíli cenzura ustoupila do pozadí.
00:43:25 Takže když si člověk listuje tím festivalovým deníkem,
00:43:28 tak to je opravdu takový uvolněný tón,
00:43:31 je tam plno do té doby, podle mě, nemyslitelné erotiky,
00:43:34 je tam ta abeceda erotických filmů a když člověk se kouká
00:43:37 i na ty festivalové Momenty s Miroslavem Horníčkem,
00:43:40 který tam už dlouho, dlouho, dlouho uváděl,
00:43:43 tak to opravdu byla taková uvolněná, svobodná atmosféra.
00:43:47 Za malou chvilku bude čtrnáct hodin pryč.
00:43:53 Hm, Luxembourg...
00:43:59 Do řady zemí, ve kterých v poslední době mladí lidé
00:44:01 ostře protestují proti tomu, co se jim nelíbí,
00:44:04 vstoupilo už i Švédsko.
00:44:06 Zápas s tenisty rasistické Rhodesie musel být nakonec odehrán v cizině.
00:44:11 Po velkých bouřích studentů v Německé spolkové republice,
00:44:13 zažila je i Francie.
00:44:15 V pouličních bitkách s policií v pařížské Latinské čtvrti
00:44:18 dosáhl počet raněných na obou stranách četných barikád
00:44:21 už několika stovek.
00:44:23 Takže to je na jednu stranu,
00:44:24 ale na druhou stranu se na festivalu v Karlových Varech
00:44:26 na dlouhou dobu naposled reflektovaly
00:44:28 i problémy celospolečenské nejenom u nás v Československu,
00:44:31 ale i v té západní Evropě.
00:44:37 Protestní demonstrace proti americké agresi ve Vietnamu
00:44:40 množí se na celém světě.
00:44:42 Jednou z největších byla demonstrace
00:44:43 před americkým velvyslanectvím v Londýně.
00:44:47 Vrcholilo studentské hnutí v Paříži, v Itálii,
00:44:50 stávky, revolty, boje s policií,
00:44:53 canneský festival byl zrušen, v podstatě.
00:44:56 Ti, kdo byli na festivalu v Karlových Varech, sepsali petici,
00:44:59 takže tam se hodně psaly i petice a prohlášení,
00:45:01 takže to politicky velmi žilo.
00:45:07 Ve středu 29. května v 16 hodin odpoledne
00:45:10 začalo ve Španělském sále Pražského hradu
00:45:12 dlouho očekávané zasedání
00:45:14 Ústředního výboru Komunistické strany Československa.
00:45:18 Čekalo se, odejdou-li z Ústředního výboru ti,
00:45:20 kteří se stále více stávají brzdou novému progresivnímu vývoji.
00:45:25 Jen tak je na půdě Ústředního výboru možné prosazovat
00:45:27 další kroky demokratizačního procesu.
00:45:31 Už první den po zprávě o činnosti rehabilitační komise
00:45:34 bylo pozastaveno členství ve straně osmi lidem,
00:45:36 mezi nimi i Antonínu Novotnému,
00:45:38 který byl zbaven i členství v Ústředním výboru.
00:45:43 Z těch 60. let já si pamatuju ten rok 1968,
00:45:48 -Alla sante! Salute!
-Salute.
00:45:50 Co...co české... Co české, to hezké!
00:45:55 kterej byl takovej,
00:45:57 on to nebyl žádnej jakoby úžasnej festival, prostě proto,
00:46:00 protože on byl celej připravovanej ještě před tím starým, že jo,
00:46:03 protože festival se neděje, že jo,
00:46:06 Dubček nastoupil někdy v lednu a festival se konal v červenci.
00:46:09 To se nestihlo, on to byl trochu postaru připravenej festival,
00:46:12 ale byl takovej jako ve svobodný atmosféře.
00:46:41 A to všechno ve stínu, ale to ještě nikdo netušil,
00:46:44 ve stínu jakoby hrozící invaze, to je červen a za dva měsíce,
00:46:48 za dva měsíce vlastně přijedou sovětská vojska.
00:46:54 Světoznámé lázně Karlovy Vary.
00:46:57 Ve vile Javorina trávil několik dní odpočinku
00:46:59 předseda Rady ministrů Sovětského Svazu Alexej Nikolajevič Kosygin.
00:47:04 Se svou vnučkou Táňou chodil pít léčebnou vodu
00:47:07 a při procházkách na kolonádě
00:47:09 byl středem pozornosti lázeňských hostů
00:47:11 i našich a zahraničních reportérů.
00:47:15 Sovětského premiéra navštívil ke konci jeho karlovarského pobytu
00:47:17 první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa
00:47:20 Alexander Dubček s předsedou vlády ing. Oldřichem Černíkem.
00:47:25 Jejich přátelské setkání se protáhlo dlouho do noci
00:47:28 a doufáme, že přispěje k vzájemnému pochopení.
00:47:38 Jedna z nejtemnějších nocí v dějinách Československa
00:47:41 z 20. na 21. srpna 1968.
00:47:46 Od půlnoci už přilétají na ruzyňské letiště
00:47:48 svazky nákladních vojenských letadel.
00:47:50 Každou minutu vyjíždí z trupu Antonova na naši půdu nový tank.
00:47:55 Lidé, kteří zaslechli první zprávy z rozhlasu,
00:47:57 budí další a vycházejí do ulic.
00:48:00 Z ruzyňského letiště, stejně jako od severních hranic Československa,
00:48:03 se však řítí do Prahy další a další tanky
00:48:06 pěti takzvaně spřátelených zemí.
00:48:09 Moskevská agentura TASS vysílá,
00:48:11 že vojáci přijeli zachránit svobodu proti připravované kontrarevoluci.
00:48:17 Mají jim pomoci tuny železa a zbraní,
00:48:19 které se v této chvíli řítí ulicemi Prahy.
00:48:23 Tragické datum a hodina na pražském orloji.
00:48:27 Praha na rozbřesku.
00:48:32 A v roce 1970 to bylo tak,
00:48:35 že on se připravoval ten festival...
00:48:38 já jsem k tomu přišel relativně pozdě,
00:48:40 ten festival vlastně ještě byl připravovanej dřív,
00:48:42 než nastoupilo jakoby tohle úplně normalizační vedení,
00:48:49 takže byly vybraný docela zajímavý filmy,
00:48:51 a byla vybraná zajímavá porota,
00:48:53 v který byl hlavně Kryszstof Zanussi, jako velká osobnost.
00:48:57 Teď přišlo todleto nový vedení, ale ten festival už takhle byl.
00:49:01 A Menzelovi zakázali jet do Karlovejch Varů.
00:49:04 A on potřeboval mluvit s Marií-José,
00:49:07 takže já mám takovou matnou vzpomínku,
00:49:08 že jsem ji někde nasadil do auta
00:49:11 a vezl jsem ji někam za Karlovy Vary tajně,
00:49:14 kde ona se sešla s Menzlem.
00:49:17 Bylo jasné, že má dostat cenu Gerasimov.
00:49:19 No ale ona a Zanussi se vzbouřili.
00:49:25 A nastal slavnostní závěr.
00:49:27 Velkou cenu festivalu Křišťálový globus
00:49:29 převzal anglický režisér Ken Loach za film Kes.
00:49:34 Sovětský režisér Gerasimov
00:49:35 získal jednu ze dvou hlavních cen za film U jezera.
00:49:39 Prostě Purš neustále tam posílal skrz někoho nějaký vzkazy,
00:49:43 ale ta Marie-José a ten Kryszstof se postavil tak,
00:49:46 jako že řekl, prostě že přes to nejed...že odjedou, zrušej to,
00:49:49 že podaj protest, vystoupěj z poroty,
00:49:51 no, takže oni nakonec se cukli...
00:49:54 -Takže zvítězil Ken Loach, se svým druhým filmem Kes, Poštolka.
00:49:59 Což bylo vlastně prorocký,
00:50:01 protože Ken Loach se potom stal velmi uctívaným a známým...
00:50:05 teď dostal cenu za celoživotní dílo v Berlíně, že jo.
00:50:10 Ten festival měl svoje silnější a slabší léta.
00:50:12 Ale nikdy ta soutěž neměla žádnej jako vliv nebo význam.
00:50:18 Možná s výjimkou tohodle jedinýho, kterej prostě byl takovej...
00:50:24 on to byl takovej pozůstatek toho osmašedesátýho roku,
00:50:27 ten festival v roce 70.
00:50:30 To byl rok 70 a to byl takovej jako
00:50:32 ještě poslední záchvěv toho usměvavýho festivalu
00:50:37 a vlastně se tam ještě jako nestačila tolik propasírovat
00:50:45 ta normalizační atmosféra.
00:51:22 Po 70. roce se zrušily ty Ozvěny, který dělal Horníček, že jo,
00:51:28 -tak pak vlastně se o tom festivalu
-Moc ani nemluvilo.
00:51:32 v těch sdělovacích prostředcích a tak,
00:51:34 tak proběhly někde v nějakejch novinách nějaký články,
00:51:38 ale tak moc se tomu nevěnovalo.
00:51:44 A tady také natočil Čepelák svůj poslední záběr.
00:52:21 Vážení televizní diváci. Vítám vás při sledování
00:52:24 červencového magazínu Televizních novin,
00:52:26 v němž se prostřednictvím našich redakcí v Plzni a Karlových Varech
00:52:29 podíváte na nejzajímavější události v Západočeském kraji.
00:52:33 Tou první bezesporu byl
00:52:34 Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech.
00:52:38 Letošní festival patří, podle mého názoru,
00:52:40 k těm nejúspěšnějším a nejzdařilejším.
00:52:43 A to jak v organizaci,
00:52:46 tak i po stránce náplně, po stránce tématické.
00:52:49 Viděli jsme velkou spoustu velice krásných filmů,
00:52:55 filmů, které nám mnoho řekly, hodnotných filmů.
00:53:00 Počínaje tím vítězným
00:53:02 a konče třeba u těch, které k nám přišly ze světa.
00:53:06 My se s tímto světem seznamujeme právě prostřednictvím filmů,
00:53:10 se životem zemí, do kterých se většina z nás nepodívá.
00:53:13 Proto si myslím, že je pro nás velice důležité vidět filmy
00:53:17 a poznávat země, které nikdy neuvidíme.
00:53:21 V těch 70. letech to opravdu byla taková jako mrtvá, chcíplá věc.
00:53:43 A zase jezdili ty Rusové.
00:53:45 A pro ty Rusy to znamenalo skoro jako na západ.
00:53:51 Protože tady v tom Imperialu to prostředí ty Rusy lákalo.
00:53:55 Imperial byl kdysi totiž...
00:54:01 -Sovětský svaz měl dostat za osvobození... -Aha!
00:54:05 Leninovy závody, nebo teda ty Leninovy závody,
00:54:08 Hitlerovy závody v Litvínově, rafinerii nafty.
00:54:13 Kombinát, kterej pro Německo znamenal tenkrát vlastně
00:54:18 poslední záchranu dokonce.
00:54:21 A to měli ty Rusové dostat, teda ten Sovětský svaz,
00:54:24 jako vděk za osvobození.
00:54:28 Přijel generál Buďonnyj, v Richmondu má ceduli,
00:54:34 viděl Karlovy Vary a řekl, že kdepak, žádnou rafinerii,
00:54:38 ale tenhle hotel nahoře. Hotel Imperial.
00:54:43 A tak dostal Imperial Sovětskej svaz.
00:54:47 Bylo tam ruské vedení,
00:54:50 přijelo z Moskvy ruský vedení, zaměstnanci ruský
00:54:54 a jezdili sem sovětští hrdinové práce, nebo jak tomu říkali,
00:54:59 zkrátka vybraný lidi jejich
00:55:01 jezdili do Karlovejch Varů do Imperialu.
00:55:05 A ta smlouva...po osmašedesátým
00:55:07 se zase uzavřela nová smlouva, ještě horší teda,
00:55:12 a zase jezdili ty Rusové. Furt za strašně nízkejch peněz.
00:55:20 Historická událost, která měla odezvu v celém světě.
00:55:24 Do hlavního města Československa
00:55:25 přiletěla stranická a vládní delegace Sovětského svazu,
00:55:28 vedená generálním tajemníkem
00:55:30 Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu
00:55:33 Leonidem Iljičem Brežněvem.
00:55:36 O dva dny později, 7. května,
00:55:38 je podepsána ve Vladislavském sále Pražského hradu
00:55:40 nová Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci
00:55:44 mezi Československem a Sovětským Svazem.
00:55:48 Tato smlouva mezi oběma státy
00:55:49 zajišťuje další bezpečnou cestu socialistického Československa.
00:55:58 Letošní deštivé léto se nevyhnulo ani Karlovým Varům,
00:56:01 kde se od 27. června do 10. července
00:56:03 konal Mezinárodní filmový festival.
00:56:06 Já jsem tam tehdy vlastně byla poprvé,
00:56:11 tehdy to byla velmi specifická funkce, jmenovalo se to stykař.
00:56:16 Aha. No to vypadá jak od armády!
00:56:20 No ano, ono taky jako to poslání takový bylo,
00:56:23 protože já jsem vlastně byla jakejsi kontakt
00:56:29 mezi vedením festivalu a jugoslávskou delegací.
00:56:35 A vzpomínám si, že jsme je vezli takzvaně na "družbu",
00:56:39 což také bylo velmi zvláštní,
00:56:41 a jeli jsme do drůbežářských závodů.
00:56:46 Teď to tam příšerným způsobem smrdělo těma mrtvejma kuřatama
00:56:51 a připadala jsi si jako v Ionescovi,
00:56:54 protože zatímco tedy ředitel drůbežářských závodů mluvil o tom,
00:56:58 kolik denně zabijou kuřat, kolik je to na kilo
00:57:01 a kolik to dělá týdně a měsíčně a ročně a na váhu a tun
00:57:06 a kolik z toho je nohou a krků, tak jaksi na druhou stranu
00:57:10 ho generální ředitel jugoslávské kinematografie informoval o tom,
00:57:14 kolik se natáčí filmů ročně,
00:57:17 z toho hraných, krátkých, středometrážních.
00:57:21 Bylo to opravdu jak od Ionesca,
00:57:23 ale navzdory tomu všemu to bylo vždycky trochu jakoby kouknutí se
00:57:30 do světa prostřednictvím právě,
00:57:32 konkrétně teda toho Press Roomu, těch novinářů, kteří tam přijeli.
00:57:37 No a oni četli potom třeba to, co mělo vyjít,
00:57:39 jako schvaloval to někdo?
00:57:42 Oni velmi přesně monitorovali, co se píše v zahraničí
00:57:48 a u těch zahraničních novinářů ještě bylo zajímavý to,
00:57:52 že oni museli mít vlastně souhlas Ministerstva vnitra
00:57:57 pro výkon povolání.
00:57:59 Oni museli zastupovat takzvaně marxistickou tiskovinu.
00:58:03 Oni museli mít novinářské vízum tehdy.
00:58:07 Nutnost očisty našeho kulturního života
00:58:09 od pravicově orientovaných představitelů
00:58:11 takzvané kulturní elity,
00:58:13 potvrzují zveřejněné výsledky šetření
00:58:15 Ústřední komise lidové kontroly.
00:58:18 A tak se budeme především setkávat s těmi tvůrci a umělci,
00:58:21 kteří společenské a kulturní potřeby národa
00:58:23 nestaví až za své osobní zájmy.
00:58:27 To bylo ale...opravdu to nebyla sranda.
00:58:28 Cenzura v těch letech vůbec nebyla radostná.
00:58:31 A můžu ti říct, že nikdy nezapomenu,
00:58:35 protože tehdy přijel z Londýna a byl to super slušnej novinář,
00:58:41 a já jsem mu sdělila, jak to teda u nás chodí.
00:58:47 A on vydal článek, který se jmenoval
00:58:49 "Karlovy Vary ve stínu sovětských tanků".
00:58:53 Už nikdy do Varů pozván nebyl, a já jsem byla teda na koberci,
00:58:57 odkud ty informace jsou a kde je mohl získat.
00:59:04 Pro ty lidi bylo třeba taky zajímavý v tý době letní kino,
00:59:08 protože oni tam promítali ty mimosoutěžní filmy
00:59:12 a promítali v devět, v půl dvanáctý a ve dvě hodiny ještě
00:59:17 a lidi šli do kina, protože jednak...
00:59:21 Ale to bylo na takový filmy,
00:59:22 který nebyly třeba v soutěži festivalu.
00:59:24 -No, nebyly v soutěži a nikdy se nedostaly... -Do kin.
00:59:27 Nekoupili je, takže se nedostaly do kin.
00:59:30 A to byla jedinečná příležitost pro ty lidi,
00:59:32 aby to viděli, že jo, potom.
00:59:35 To pak už začalo bejt v určitejch chvílích,
00:59:37 to bylo prostě až takový jako... no ne trapný, to bylo hodně trapný!
00:59:40 Protože prostě tam byli jako lidi pozvaný na festival se svým filmem
00:59:44 a prostě vlezli do sálu, kde se promítalo a tam sedělo 40 lidí.
00:59:52 A přišli tam prostě za 2 hodiny a lidi se tlačili u dveří,
00:59:54 protože se hrál mimosoutěžní
00:59:56 francouzskej, italskej, americkej nějakej film,
00:59:59 -nebo Fellini, nebo někdo, no.
-No. To je fakt.
01:00:02 Takže to bylo vidět, že na tom festivalu ty lidi jsou,
01:00:04 akorát že na ty jejich filmy nechtějí jít.
01:00:06 Takže oni honili ty firmy z okolí
01:00:09 a dováželi se lidi autobusem na ty filmy, aby jezdili.
01:00:13 Zvlášť, když pak byl ten Thermal, tam bylo kino pro 1200 lidí,
01:00:17 aby nebyl prázdnej.
01:00:21 Pro naše pracovníky znamená festival značné pracovní vytížení.
01:00:25 Thermal je zařízení lázeňského typu,
01:00:29 kde se denně, po dobu festivalu,
01:00:31 stravovalo a bydlelo kolem 500 účastníků z 50 zemí světa.
01:00:36 Vyrobili jsme a podali jsme těmto hostům
01:00:39 500 snídaní, obědů, večeří denně
01:00:42 a ti účastníci měli možnost si vybrat stravu ze šesti variant.
01:00:46 Vedle toho všichni hosté
01:00:49 měli možnost navštěvovat naše další střediska,
01:00:52 kde se podávaly běžné restaurační služby
01:00:55 společensko-zábavního charakteru.
01:00:59 Například v jednom středisku jsme prodali
01:01:00 kolem dvou tisíc káv denně,
01:01:03 což je dost značné zatížení na ty pracovníky střediska.
01:01:11 No ne, to budiž ke cti komunistům, že pochopili,
01:01:14 že festival expandoval, že jo,
01:01:17 a nějakým rozhodnutím vlády se začal stavět Thermal,
01:01:21 aby kde bylo promítat.
01:01:24 Ten hotel je opravdu...
01:01:26 vlastně dneska je to určitý výkřik architektury 70. let,
01:01:33 ale dobrý architektury.
01:01:35 Ty Machoninovi dělali Kotvu, dělali tyhlety velký baráky,
01:01:38 ale je pravdou, že Pale Festival, jak je strašná krabice!
01:01:41 To jsou takový brambory ve šperkovnicích,
01:01:43 v tom Cannes i v těch Karlovejch Varech, jo.
01:01:47 Tu díru na ten Thermal jsem viděl v archivech už myslím v r. 1968.
01:01:51 -A pak přece do tý díry spadnul ruskej tank. -Jo?
01:01:54 No, to nám říkal ten jeden Karlovarák.
01:01:56 A nebyla ta díra udělaná jako past na ruský tanky?
01:02:01 Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech skončil,
01:02:04 konal se v tomto krásném sanatoriu Thermal.
01:02:07 Jsme rádi, když taková akce vyjde,
01:02:09 protože to znamená dobrou propagaci socialistického způsobu života,
01:02:13 socialistické kultury.
01:02:15 Tady bych se chtěl zmínit o vynikající práci našich aranžérů,
01:02:19 kteří svými profesionálními odbornými znalostmi
01:02:22 i svou snahou dokáží vykouzlit z výkladních skříní
01:02:25 dokonalé estetické celky,
01:02:28 které propagují jak naše výrobky, tak ukazují umění našeho člověka.
01:02:34 To už ty osmdesátý léta, třeba ten už 84, 86,
01:02:38 najednou tam přibylo, protože tam byly ty věci mimo soutěž.
01:02:43 Jo, přijel Bertolucci,
01:02:44 byl tam Poslední císař, bylo tam prostě todle,
01:02:46 bylo tam hodně...už tam byly plakáty, tak se to jako začalo...
01:02:50 Nicméně v tý soutěži, nebo v tom hlavním programu,
01:02:53 tam to bylo nedobytný, že jo.
01:03:01 Zvenčí vypadá filmový festival jako báječný zmrzlinový pohár,
01:03:05 plný nejrůznějších chutí a barev.
01:03:09 On ten festival vždycky zvláštním způsobem
01:03:10 reflektoval takovou jako tu politickou situaci
01:03:15 v takovým zvláštním jako odraze.
01:03:21 A najednou se davy rozestoupí. Giulietta Masinová.
01:03:25 Náš divák si ji zapamatoval už z filmu Silnice.
01:03:27 A později, opět v režii jejího manžela, Federica Felliniho,
01:03:30 ve filmu Giulietta a duchové.
01:03:34 Já si myslím,
01:03:37 že svět kina a divadla
01:03:42 je svět jedné velké rodiny.
01:03:49 Je to tak trochu jako...
01:03:51 jako v cirkuse.
01:04:07 Už je to tady! Už je to tady! Už je to tady! Už je to tady!
01:04:12 Už je to tady! Pojďte s náma! Pojďte s náma! Pojďte s náma!
01:04:16 Pojďte s náma! Pojďte s náma! Pojďte s náma!
01:04:26 (zpívá píseň Modlitba pro Martu)
01:04:35 Přátelé, pravda a svoboda musí zvítězit!
01:04:53 Lázně plus film se rovná Filmový festival Karlovy Vary.
01:04:57 První se zde konal přesně před čtyřiceti lety.
01:05:00 Nebo byl první ten letošní,
01:05:01 při kterém se znovu scházeli stálí hosté i dávno neviděné tváře?
01:05:06 Pro odpověď se vraťme do oněch festivalových dnů.
01:05:09 Výbornej byl ten v devadesátým roce.
01:05:11 To jste byl vy přece ředitelem festivalu.
01:05:14 No, byl jsem takovej provozní, byl jsem takovej provozní ředitel.
01:05:18 Ale tam to nebylo...takhle. Ono to nebylo těžký vymyslet,
01:05:22 protože ten festival vlastně měl se pokusit kát
01:05:27 a odčinit své hříchy.
01:05:30 To znamená pozvat lidi, který tam nemohli nikdy jet,
01:05:33 zahrát filmy, který byly zakázaný. Toho bylo relativně dost.
01:05:40 Ten rok 90 byl geniální, ale naprosto neopakovatelný.
01:05:44 Objevily se tam vynikající filmy,
01:05:48 byla tam přehlídka Kádárovejch filmů, který natočil venku
01:05:53 a některý byly dodávaný na poslední chvíli,
01:05:55 některý dokonce jsme dodávali do programu,
01:05:58 protože někdo přijel s krabicí a vůbec to nebylo v programu.
01:06:03 A my jsme řekli: Ano prostě, patří to, někde se to musí zahrát, jo.
01:06:09 A tak udělejme tradiční závěr
01:06:10 s netradičně udělenou hlavní cenou Růží z Lidic.
01:06:14 Porota ji věnovala pronásledovaným
01:06:15 českým a slovenským filmovým tvůrcům.
01:06:18 Za všechny ji od předsedy poroty Lindseye Andersona
01:06:21 převzali režiséři Karel Vachek, Vojtěch Jasný a Zdenek Sirový.
01:06:26 Zlomovej třeba byl rok 90,
01:06:27 kdy tam opravdu najednou přijelo úžasnejch osobností.
01:06:29 Tam totiž byli úplně všichni.
01:06:32 Tam byl Lindsey Anderson, to bylo prostě úžasný.
01:06:34 Tam byl Ken Loach, že jo.
01:06:36 Tam byl prostě, jako kdo u filmu něco znamenal,
01:06:38 byl samozřejmě zvědavej na Československo,
01:06:40 na převrat a tak dál.
01:06:43 Vojtěch Jasný, Miloš Forman,
01:06:44 který tam přivezl Annette Beningovou, to si přesně pamatuju.
01:06:47 Tehdy, jak si asi pamatuješ, lidi vůbec nemluvili cizími jazyky.
01:06:51 1992 bylo Sedm statečných,
01:06:53 to byl ten Dennis Hopper, tam byl Kaurismäki.
01:06:57 Prostě lidi mladý byli strašně nevychovaný a nikdo nikoho neznal.
01:07:01 Takže tam se stávalo prakticky každý den,
01:07:04 že prostě v recepci dole seděly
01:07:06 takový ty holky jak dávaj akreditace
01:07:08 a vždycky přišel nějakej prostě úplně kapitálně důležitej,
01:07:11 prostě člověk jako ten David Puttnam,
01:07:13 nesl si dva kufry, protože mu s nima nikdo nepomohl
01:07:16 a ona mu říká: "Támhle se běžte vyfotografovat
01:07:19 a potom běžte..."
01:07:22 a ten tam jako stál, ale byl teda...
01:07:24 tak jako tak většinou lidi byli tak zdravě překvapený, že si říkal:
01:07:26 "Ano, chtěl jsem něco jinýho, mám něco jinýho."
01:07:30 Ale je pravdou, že potom my jsme s Evou,
01:07:33 to bylo v r. 1994, nebo? Čtvrtým.
01:07:37 S Galinou Kopaněvou jsme jeli do Moskvy.
01:07:41 Oznámit, že jsme vzpurný
01:07:44 a že se už nemíníme s Moskvou dělit o festival,
01:07:48 a je to...pamatuju si to dobře, jmenoval se Medvěděv, ten...?
01:07:51 Medvěděv se jmenoval, no, ten...
01:07:52 A myslíš, že to byl táta od tohodle Medvěděva?
01:07:54 Ne, to nebyl.
01:07:57 Ministr filmu to byl, nebo něco takovýho.
01:08:01 -No, no. Něco takovýho.
-Takovej arogantní chlap.
01:08:03 No ale my jsme taky byli arogantní a oznámili jsme jim,
01:08:07 že už teda další ročníky ať si dělaj, co chtěj.
01:08:30 Ten festival, kterej se od roku 94 zásluhou vaší a Bartošky změnil,
01:08:36 to, že tam od tý doby se vystřídaly miliony mladejch lidí,
01:08:39 který prostě se naučili
01:08:40 koukat na zajímavý filmy a těšit se z toho,
01:08:45 protože o tom mluvili, kde se o to hádali,
01:08:48 bylo to o kritickým duchu a tříbení věcí,
01:08:51 kterejm ten film strašně pomáhal.
01:09:01 Ty lidi, který tam už před dvaceti lety se učili koukat
01:09:04 na vlastně náročný filmy a vlastně a jenom tam prostě spali,
01:09:07 protože jste jim sehnali laciný ubytování,
01:09:09 byly tam šance, byly ty sekce nejrůznější,
01:09:13 čili to jsou věci, který strašně pomohly tomu,
01:09:15 že tady se udržuje prostě tímto způsobem filmová kultura.
01:09:20 A přitom to plní velmi slušně funkci festivalu,
01:09:23 kterej je respektovanej, jehož ceny mají cenu,
01:09:26 kterej má zajímavou porotu
01:09:27 a má to i jakoby ten přesah do toho zahraničí.
01:09:30 Je zajímavé, že když jsme začínali v roce 1994,
01:09:34 tak jsme spočetli na konci festivalu,
01:09:37 že jsme měli 36 000 diváků. Teď jich máme okolo 136 000.
01:10:29 Ale ještě vám řeknu zajímavý k tomu Bressonovi.
01:10:31 Taky typicky povaha českých lidí. Když vy jste vedli ten...
01:10:36 s Jiřím Bartoškou ty Vary, dobře a šlo to,
01:10:40 tak najednou se objevil Golem v Praze a přijel Bresson.
01:10:45 A my jsme žádali o přiznání kategorie A
01:10:47 a Zlatý Golem taky žádal o přiznání kategorie A,
01:10:51 načež tehdejší prezident FIAFu řekl:
01:10:54 "Tak pojďte, dohodneme se, kdo tu kategorii dostane."
01:10:58 A Knoflíček tehdá řekl: Praha.
01:11:00 Jenomže vlastně tadleta idea to přesunout do Prahy,
01:11:04 která byla podporovaná i řadou jako intelektuálů,
01:11:08 vlastně nám potom zpětně pomohla získat
01:11:12 právě to publikum pro Karlovy Vary.
01:11:23 Hello, hello!
01:11:30 Karlovy Vary, thank you!
01:12:20 To neteče...
01:12:38 A tehdá Miloš Forman napsal dopis, kterej přivezla Mia Farrow
01:12:44 a na zahájení toho 30. ročníku ho přečetla
01:12:51 s tím, že tam Miloš psal:
01:12:53 "Přežili jste Moskvu, přežijete i Zlatýho Golema."
01:13:00 No jo, no, tak bylo to takový... bylo to přímo dramatický.
01:13:04 Ale já všude tedy vlastně, když se mě někdo ptá,
01:13:08 tak říkám, že to bylo ovšem takový období,
01:13:11 kdy jsme si my dva v podstatě nejvíc porozuměli,
01:13:16 a tím jsme začali na tom festivalu
01:13:19 docela jaksi pevně a cílevědomě pracovat.
01:13:24 Evo, ale kdybych to měl nazvat příměrem,
01:13:26 v tom 93. jsme se zasnoubili
01:13:29 a příchodem Zlatýho Golema jsme se vzali,
01:13:32 ale já ti ani holka nevím... No tak logicky, ty vysublimovali
01:13:36 a my jsme dostali zpátky kategorii A.
01:13:39 V roce 97 nám vrátili tedy tu kategorii A.
01:13:47 Jsem velmi rád, že mohu přivítat paní doktorku Evu Zaoralovou,
01:13:51 fantastickou dámu filmového festivalu v Karlových Varech!
01:13:55 Bartoška-Zaoralová dokázali posunout tenhle festival
01:13:57 daleko za hranice České republiky!
01:14:18 Děkuji vám, na shledanou.
01:14:32 No holka, uteklo to šíleně a je teda pravdou jedna věc,
01:14:36 že festival je koule, kterou pustíš v den zahájení z kopce
01:14:42 a ta koule se valí a ty už neuděláš nic.
01:14:45 Nemáš šanci nic udělat.
01:14:47 Jenom čekáš na to, jestli na sebe ta koule nabalí pozitivní věci,
01:14:51 anebo nějaký průserový věci, a dole se pak zastaví.
01:14:55 A je na tom týmu, aby ten rok
01:14:58 tu cestu tý kouli připravil natolik,
01:15:00 aby na sebe nabalila ty dobrý věci a ne ty horší.
01:15:13 A samozřejmě byly problémy,
01:15:15 ale byly vždycky takový, že se nedostaly přes ty mantinely,
01:15:20 aby se o tom nějak mluvilo, že jo.
01:15:23 Já vím, že přece, vždyť jsme o tom mluvili,
01:15:25 ještě když byl festival, kterej my jsme nedělali,
01:15:27 jak tam umírali lidi. Pamatuješ?
01:15:29 -Ředitel Dermacolu vypadl...
-No jo, no.
01:15:32 Vrchní otevřel dveře, chtěl nacouvat s vozejkem
01:15:35 a propadl se do šachty.
01:15:37 To opravdu byl takovej
01:15:38 prokletej festival docela na ty mrtvoly
01:15:41 a todle jako zaplať Pán Bůh... z Dermacolu nikdo nám nespadl.
01:15:46 (J.Baroška kašle)
01:15:49 -Hele, a kupodivu jsem kašlal jenom jednou. -No vidíš to, no.
01:15:52 Jsem se docela slušně držel.
01:15:57 Skryté titulky: Vlasta Malíková Česká televize 2015
Historie padesáti ročníků Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který se poprvé konal v roce 1946, své padesátiny však díky zvratům a dramatickým událostem 20. století slaví až o 19 let později v červenci roku 2015. Dějiny festivalu mapuje režisér Miroslav Janek ve spolupráci s dlouholetou programovou ředitelkou Evou Zaoralovou, která rozmlouvá s některými pamětníky dávných ročníků. Dosud neviděné dobové archivy, perličky z neznámé minulosti, rozhovory o filmech, hostech a zákulisí představují v různých obdobích zcela jiné tváře festivalu. Jak se postupně vyvíjel jeden z dnes významných áčkových festivalů, jehož velký kus historie se odehrával v zajetí politických manipulací a pokryteckých hesel? Karlovarský festival, jak ho dnešní filmoví fanoušci neznají.
