Zásady míchání čajových směsí
Většina bylinek se dá pro přípravu čaje použít samostatně, jako odvar nebo nálev. Proč si ale nenamíchat vlastní bylinkovou čajovou směs? K bylinářské abecedě patří následující pravidla:
- Hlavní složce se říká remedium cardinale. Jde o bylinu, která je hlavním nositelem účinku směsi.
- Do směsi dále patří pomocná byliny, tzv. remedium adjuvans. Tato složka rozšiřuje účinek hlavní bylinky, anebo její účinek podporuje.
- Další složkou je remedium corrigens, tedy bylinka, která směsi dodává chuť.
- A do směsi se přidává ještě remedium constituens, což je vlastně jakési plnivo, např. bylinka, které zlepšuje vzhled (např. květy), dodává vůni a svými účinky směs navíc doplňuje a podporuje.
A kolik druhů bylinek použít? Na to, aby směs byla vyvážená, bohatě stačí čtyři základní léčivky – pro každou složku jeden bylinný druh.
Směs důkladně promícháme. Není pravidlem, že hlavní byliny musíme do směsi dát největší množství. Právě v případě pelyňku by směs asi nebyla k pití, proto použijeme raději menší množství. Do jedné směsi nedáváme bylinky, které se musí například vařit (kořeny), spolu s bylinkami, ze kterých se připravuje nálev. Takový čaj si musíme připravit odděleně podle jednotlivých složek a výsledné tekutiny smíchat.
Univerzálními bylinkami, které lze použít téměř do každé čajové směsi jsou listy maliníku a jahodníku, květy divizny a měsíčku.
Příklad čajové směsi: čaj na podporu žlučníku a zažívání
- hlavní bylinka: pelyněk pravý – doporučuje se právě na podporu zažívání i při problémech se žlučníkem
- pomocná bylinka: heřmánek pravý – uvolňuje, tlumí křeče, působí protizánětlivě a proti průjmům.
- bylinka pro chuť: máta peprná – podporuje zažívání a zlepšuje produkci žaludečních šťáv
- bylinka, která poslouží jako plnivo a vylepší vzhled: měsíček lékařský – je to současně i přírodní antibiotikum, působí hojivě na všechny sliznice
