Kouzelné bylinky

Jak si založit smíšený bylinkovo-trvalkový záhon s minerálním mulčem proti plevelu

Jde o zajímavou metodu, kterou vznikne estetický, a pokud vysadíte bylinky, i užitkový záhon, který vyžaduje poměrně málo údržby. Rostliny v záhonu se navzájem podporují a brání prorůstání plevele. Specialitou tohoto záhonu je minerální mulč, který brání vysychání půdy, udržuje v půdě větší vlhkost a také funguje jako bariéra proti plevelu. A tohle vás bude určitě zajímat: podle Ing. Adama Baroše, zahradníka, který má s touto metodou bohaté zkušenosti, vychází údržba záhonů na 5–7 minut na metr čtvereční za rok.

Rostliny se tedy kombinují tak, aby tvořily společenstvo, které je minimálně závislé na péči člověka a při tom vypadá atraktivně. Záhon si můžete barevně sladit (oku bude lahodit například kombinace modrofialově kvetoucích rostlin, které tu a tam doplní barvy žlutá a bílá).

Německou metodu úspěšně vyzkoušeli zahradníci v Průhonicích

Tuto zahradnickou metodu vyvinuli v Německu a už několik let ji úspěšně zkoušejí v Dendrologické zahradě v Průhonicích, kde Adam Baroš pracuje. (Jde o pracoviště Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Zahrada je po část roku přístupná veřejnosti – pokud byste tedy chtěli vidět, jak vypadá vzrostlý trvalkovo-bylinkový záhon, když například kvete, doporučujeme zahradu navštívit.)

Adam ukázal Simoně i dva bylinkové záhony, které předloni v Dendrologické zahradě vytvořili. Letní sucha prý přežily nejlépe ze všech rostlin. Rostou tu hlavně středomořské aromatické byliny. Najdeme tu agastache, řimbabu, astru zlatovlásek, rozchodníky (například rozchodník nádherný), šantu hroznovitou, echinaceu a také Pycnanthemum pilosum, neboli americkou horskou mátu.

Jak na to?

Simonu smíšené bylinkovo-trvalkové záhony nadchly a rozhodla se založit je na přírodní zahradě v Českém Krumlově. Na pomoc si přizvala dva renomované zahradníky – Adama Baroše a Radovana Hájka.

A tady je návod, jak na to. Najdete tu – pro inspiraci - i plán výsadby.

Výběr místa

Pro záhon je třeba vybrat vhodné stanoviště (např. rozhodneme-li se převážně pro rostliny ze Středomoří, zvolíme stanoviště slunné a sušší). Důležitý je přiměřený prostor, který jednotlivým bylinám umožní rozvíjet se a růst. Prostor ale nemá být zbytečně velký – některé rostliny pak mají tendenci hodně vyrůst a rozklesávat do šířky, a to nevypadá příliš pěkně.

Příprava půdy

Základem je důkladná příprava půdy pro záhon. Je třeba ji poctivě odplevelit. Nesmíme v ní nechat vytrvalé oddenky a kořeny plevelů – například pýr, pampelišku nebo bršlici. Pokud dodržíme tuto zásadu, pozdější údržba je velmi snadná.

Kdy záhon založit?

Ideální dobou pro založení záhonu je podzim, protože v tuto dobu se rovnou vysadí i cibuloviny. Celý záhon se pak zamulčuje na zimu.

Kategorie rostlin a výsadba

Rostliny (tj. předpěstované sazenice v květináčích + cibuloviny) doporučujeme vybrat tak, aby nám vytvořily 4 kategorie podle výšky, vlastně taková jednotlivá patra:

• solitéry, nejvyšší rostliny, kterých je zhruba 10 %
• rostliny skupinové, kterých je kolem 30–40 %, tvoří střední výšku a hlavní kvetení
• skupina nejnižších rostlin – tzv. rostliny pokryvné, které vyplňují plochu a také zamezují růstu plevelu
• skupina rostlin vtroušených – krátkověké druhy, které se přesévají na místě a vyplní ještě případné mezery.

Sazenice v květináčích si roznosíme po záhonu a rozdělíme je na místa, kde chceme, aby rostly. Pak mezi ně umístíme cibuloviny. Ty se sázejí podle druhu – větší cibuloviny jednotlivě, menší po hrstech. Pak se můžeme pustit do vysazování.

Pokud si na výběr rostlin do jednotlivých kategorií netroufáte sami, poraďte se v zahradnictví. Zajímá-li vás, jaké rostliny pro své záhony zvolila Simona – podívejte se na seznam trvalek a bylinek. (Pokud byste se chtěli inspirovat naším výběrem a nejste zrovna odborníci přes botaniku, v zahradnictví vám určitě pomohou vybrat rostliny pro výše doporučené 4 kategorie tak, abyste na záhonu vytvořili jednotlivá výšková „patra“). Pro přehlednost uvádíme zvlášť bylinky + trvalky a zvlášť cibuloviny.

Seznam bylinek, trvalek a cibulovin

Bylinky a trvalky

*přibližné množství z celkového počtu bylin a trvalek

Cibuloviny

*přibližné množství z celkového počtu cibulovin

Zamulčování

Poslední fází je zamulčování minerálním mulčem, čili vlastně štěrkem. Celý záhon plošně zasypeme asi 5–7 vysokou vrstvou. Nebojte se toho, některé rostliny pod ním vlastně úplně zmizí. Neobsypávejte rostliny dokola, vytvořte skutečně souvislou vrstvu. Byliny pod ní dobře přezimují. Mulč zabrání vysychání půdy a vysemenění a prorůstání plevele.

Jarní seč

Důležitá je jarní seč, záhon se totiž nechává přes zimu vzrostlý. Radovan Hájek radí brzy na jaře sesekat celou plochu křovinořezem. Seřezané části rostlin je třeba ze záhonů vyhrabat. Půda by se jinak nadbytečně obohacovala. Po jarní seči se záhon začne intenzivně prohřívat, protože štěrk odráží hodně tepla.

Údržba

Pokud jsme půdu řádně odplevelili, jsou – podle aktuálního stavu záhonů – potřeba tak dvě až tři drobnější pletí ročně. Záhon není třeba zalévat – vláhu obstarají deště. Záleží ale samozřejmě na výběru rostlin – pokud zvolíte vhodné druhy, nebudete mít práci se zálivkou. Trvalkové záhony suchomilných rostlin už existují i na veřejných prostranstvích. Viděli jsme je například na některých pražských sídlištích u parkovišť – a tam se skutečně o závlahu stará pouze déšť.

Jak bude záhon vypadat časem?

První výsledky své práce byste měli obdivovat už na přelomu jara a léta, kdy rostliny kvetou. Záhon je dynamický a bude se neustále měnit. Rostliny se různě stěhují a přesemeňují. Nejstarší trvalkové záhony mají v Německu – těm je asi 15 let, u nás v Průhonicích jsou záhony osmileté. Podle Radovana Hájka by záhon měl vydržet zhruba deset let bez intenzivnějšího zásahu.