Hledání Janáčka
Leoš Janáček (1854-1928) se stal nejvýraznější osobností hudby první poloviny 20. století. Film v každém záběru vyjadřuje Janáčkův boj o obsah a pravdivost hudebního obrazu. Současník, skladatel Bedřich Smetana (1824-1884) byl ve své době pro "ryzí českou hudebnost" považován za největšího českého skladatele. Jeho největším obdivovatelem byl tehdejší ministr kultury Zdeněk Nejedlý. Janáček byl nepochopen, jeho snaha zachytit v hudbě realitu života, od tragiky k jasu štěstí, od všednosti k obřadnosti, nebyla pro mnohé srozumitelná.
Janáček byl silná osobnost, říkal otevřeně svoje názory, i když musel počítat s tím, že se mu za jeho otevřená slova, ústící často v kritiku, budou postižení mstít. To se ukázalo na jeho složitém vztahu ke Kovařovicovi, jenž dlouho odmítal Její pastorkyni. Janáčkova velikost (jazyk a témata) se nezrodila zázrakem, jako boží dar, ale jako výsledek nekompromisního hledání, sebevzdělávání, píle a nezlomné vůle vše vyjádřit v hudbě. Leoš Janáček, i když od jeho narození letos uplyne 160 let, patří stále mezi světově nejvýraznější, nejzajímavější a nejvyhledávanější skladatele 20. století.