Německý dokumentární cyklus představuje významná díla světového malířství
00:00:02 Česká televize uvádí německý dokumentární cyklus
00:00:06 MISTROVSKÁ DÍLA
00:00:10 Robert Delaunay Eiffelova věž, Martova pole
00:00:13 olej na plátně Institut umění v Chicagu
00:00:16 Sbírka Josepha Winterbottoma
00:00:21 Pokud bychom předem nevěděli,
00:00:24 že na této malbě od Roberta Delaunaye je Eiffelova věž,
00:00:28 nebylo by nijak jednoduché uhodnout námět.
00:00:32 V tomto případě však do sebe všechno zapadá.
00:00:36 Obraz je do jisté míry poplatný době, především pro svůj námět,
00:00:40 který malíř považoval za vzrušující.
00:00:45 Tomu, co v roce 1911 působilo jako novinka a mnohým připadalo báječné,
00:00:50 nevěnujeme už v dnešní uspěchané době prakticky žádnou pozornost.
00:00:56 I dvě desetiletí po svém dokončení symbolizoval tento triumf
00:01:00 konstruktérského umu, který byl postaven pro pařížskou
00:01:04 Světovou výstavu v roce 1889,
00:01:07 pro umělce radostný dynamismus moderního světa.
00:01:11 Delaunay se k tomuto tématu vracel v celé řadě děl
00:01:14 a vnášel do něj stejnou měrou cit i analytickou přísnost.
00:01:18 V každém případě maloval Eiffelovu věž tak,
00:01:21 jak přetrvávala v jeho paměti a fantazii.
00:01:24 Barvy a detaily se proto mění.
00:01:27 Námět na sebe bere podobu i charakter,
00:01:30 jaký bychom si s neživým objektem jindy nespojovali.
00:01:34 Žádný z obrazů není malován z jediného zorného úhlu:
00:01:39 každý kombinuje několik pohledů, někdy dokonce celou škálu.
00:01:46 Například v této verzi Delaunay
00:01:49 mísí pohledy z ulice a z obytného bloku s fiktivním pohledem shora.
00:01:53 Navíc porušuje pravidla tradiční perspektivy,
00:01:58 aby mohl zvýraznit hmotu a objem věže a ukázat ji
00:02:02 ze tří stran současně.
00:02:09 Náš obraz z roku 1911 "Eiffelova věž, Martova pole"
00:02:14 je pojmenován podle velké plochy, na níž rozhledna stojí.
00:02:19 Vidíme na něm i město.
00:02:24 Obytné bloky utvářejí modrošedou průrvu,
00:02:28 jíž s lehkostí proráží vzhůru červenohnědá věž.
00:02:33 I zde Delaunay kombinuje různé pohledy.
00:02:37 Nejprve se zdá, že na rozhlednu hledíme,
00:02:40 jako bychom byli náhodní chodci.
00:02:44 Zároveň však shlížíme z velké výšky na její základnu.
00:02:46 Pak si všimneme detailů,
00:02:49 jež by normálně byly viditelné jen zblízka -
00:02:52 jako jsou řady obloukových oken podél vyhlídkových teras.
00:03:02 V prostoru nad nimi se malířova pozornost zaměřuje spíš
00:03:06 než na samotnou věž na abstraktní hru světel a stínů,
00:03:10 provázející konstrukci na cestě vzhůru.
00:03:14 Účinek tolika pohledů je ve svém součtu matoucí.
00:03:24 To je ale součástí Delaunayova záměru.
00:03:28 Chce divákovi zprostředkovat něco ze zmateného vzrušení,
00:03:32 s nímž se v životě často setkáváme.
00:03:35 To však obvykle neprovází pečlivě zpracovaná umělecká díla.
00:03:39 Chladný a vyrovnaný vizuální záznam takového námětu
00:03:43 by působil jako kontradikce.
00:03:46 Delaunay věděl, že fotografie toho dosáhne snadno
00:03:50 a že tím ubíjí většinu vzrušující atmosféry,
00:03:53 kterou se svým obrazem snažil uchovat.
00:03:57 Jeho obraz Eiffelovy věže odmítá zůstat v klidu:
00:04:01 když po něm přejíždíme pohledem, život tryská z každého bodu.
00:04:07 Z domů, které vidíme průhledem v oblouku základny věže,
00:04:11 z dalších základových oblouků i z matoucí blízkosti budov,
00:04:15 obklopujících Martova pole.
00:04:20 Delaunay nás pak přivádí blíž.
00:04:23 Studujeme detaily jednotlivých domů.
00:04:26 A opět stoupáme pohledem vzhůru na vyhlídkové terasy.
00:04:34 Poté klesáme zase dolů k základně věže a na další budovy
00:04:38 a všímáme si znovu podrobnosti.
00:04:51 Když přejíždíme zrakem po obraze dolů a vnímáme tyto aspekty,
00:04:56 cítíme pohyb - detail po detailu upoutávají naši pozornost.
00:05:01 Teď je to stín a pak zase světlo.
00:05:05 Abychom získali celkovou představu, musíme zavřít oči a dospět
00:05:09 k určité syntéze všeho, co jsme viděli -
00:05:12 podobně jako když se snažíme zformulovat dojem z cizího města,
00:05:16 kde jsme strávili báječný víkend.
00:05:21 Pro Delaunayův obraz a koncept jsou prvořadé dva prvky:
00:05:25 jednak čas, umožňující spojovat různé vjemy,
00:05:29 a dále role paměti v jejich kreativním uchovávání.
00:05:34 Malíře do značné míry motivovaly soudobé vědecké
00:05:38 a filozofické teorie zaměřené na tuto problematiku.
00:05:41 Zvláště ho zaujal jejich výklad schopnosti jedince vnímat
00:05:45 prostorové vztahy ve skutečném i vyobrazeném světě.
00:05:53 Když se Delaunayovi podařilo vytvořit přesvědčivý záznam světa,
00:05:57 vnímaného smyslově a opětovně konstruovaného v paměti a fantazii,
00:06:01 pocítil potřebu zkoumat světlo a barvy.
00:06:07 Díky znalosti velkých děl a uměleckých hnutí 20. století
00:06:11 často bereme jako samozřejmost kubistické kytary od Braquea
00:06:16 i maximálně zjednodušené hlavy a postavy od Brancusiho,
00:06:20 případně celé řady abstraktních maleb ve sbírkách,
00:06:24 jako je tento soubor v Institutu umění v Chicagu.
00:06:27 Delaunay cítil potřebu, jak sám v roce 1912 napsal,
00:06:32 "osvobodit umění z otroctví napodobování",
00:06:35 což je dobře patrné nejen v jeho pozdějších abstraktních dílech,
00:06:39 ale i ze série obrazů Eiffelovy věže.
00:06:42 Cítil, že by se malíř neměl zastavovat u povrchu objektů,
00:06:46 jež ho zaujaly.
00:06:48 Namísto toho by se měl zaměřovat na vnitřní zákonitosti,
00:06:52 jež je ovládají, a teprve ty zaznamenat.
00:06:55 Pro Delaunaye hrálo v tomto ohledu hlavní roli světlo.
00:06:59 Jak by se dalo očekávat podle jeho výrazné přítomnosti
00:07:02 v obrazech Eiffelovy věže,
00:07:05 tento zájem u něj stál už nějaký čas v popředí.
00:07:08 V době vzniku tohoto díla, tedy v roce 1911,
00:07:12 začal tvořit sérii abstraktních maleb s názvem "Kruhové formy".
00:07:16 Zde vidíme jeden z prvních obrazů série pojmenovaný
00:07:19 "Slunce číslo 1".
00:07:21 Přes odkaz na viditelný svět v názvu a přítomnost objektu
00:07:24 připomínajícího koláčový graf jsou jeho jemné červené,
00:07:29 modré a žluté tóny spíš vlastním předmětem malby
00:07:32 než pouhými vlastnostmi zobrazených objektů.
00:07:36 Delaunay nechce, abychom interpretovali,
00:07:38 ale pouze se dívali, avšak pozorně a vstřícně naladění.
00:07:43 Využívá barvy a jejich vzájemné vztahy,
00:07:46 aby dovedl diváka ke vnímání malby jako celku.
00:07:50 Proto jednou zdůrazňuje určité barevné tóny,
00:07:52 jindy zase jejich souvislost.
00:07:55 Touto sérií Delaunay učinil první kroky k abstrakci.
00:07:59 Po jejím dokončení se abstraktní prvky v jeho díle
00:08:03 objevují stále častěji,
00:08:05 a to jak na ryze abstraktních malbách, tak i v dílech,
00:08:10 na nichž malíř ponechává zdání konkrétních objektů.
00:08:16 V takovýchto případech,
00:08:18 jako na obraze "Okno s výhledem na město" z roku 1914,
00:08:22 název často nabízí výraznější spojitost s viditelným světem
00:08:26 než vlastní malba.
00:08:29 Kombinace abstraktního zpracování
00:08:33 a konkrétního názvu je instruktivní a fascinující zároveň.
00:08:39 Když se znovu podíváme na obraz Eiffelovy věže, vidíme,
00:08:43 že autorův pozdější vývoj se už projevuje v některých detailech.
00:08:47 Oblé a rozeklané formy mraků a slunečních paprsků
00:08:51 je spíše schematicky zastupují, než aby je napodobovaly.
00:08:56 Delaunay je pojednává dekorativně a zároveň i abstraktně.
00:09:00 Touto směsicí přístupů vytvořil výmluvný pomník své doby -
00:09:04 oslavil její smysl pro styl i víru v technický pokrok.
00:09:09 Uchoval něco z její záliby ve velkoleposti
00:09:13 a zároveň předpověděl následné příkré odmítnutí tradic.
00:09:50 Skryté titulky Tomáš Pechoušek
00:09:52 ČESKÁ TELEVIZE 2014
Cyklus Mistrovská díla představuje skutečnou pokladnici výtvarného umění. Každá z desetiminutových částí je věnována unikátnímu počinu, který společně se svým autorem zaujímá význačné postavení v dějinách světového malířství. Tvůrci se vydali do světoznámých galerií, jako jsou Louvre, Prado, Ermitáž či sbírka Peggy Guggenheimové v Benátkách, aby divákům představili bohatou paletu obrazů od období vrcholného středověku až po současnou tvorbu.