00:00:22 Migrace, to je slovo, které v poslední době

00:00:24 slyšíme velice často.

00:00:26 Jakou má souvislost s naším pořadem?

00:00:29 Je toho docela dost, protože tento pojem nesouvisí

00:00:32 pouze s lidmi, ale také s živočichy a s rostlinami.

00:00:37 A v mnoha případech lze mluvit o skutečné invazi.

00:00:40 Vítejte v průhonickém parku, kde sídlí Botanický ústav

00:00:44 Akademie věd České republiky.

00:00:49 Dnes vidíte:

00:00:50 Představují skupinu nepůvodních druhů dané oblasti.

00:00:54 Snadno a samostatně se rozmnožují a šíří

00:00:56 a někdy vytlačují původní druhy.

00:00:59 Řeč bude o invazních rostlinách i o nových škůdcích našich zahrad.

00:01:05 Je podzim a stěhování hlodavců začíná.

00:01:08 Stahují se do zahrad a k lidským obydlím,

00:01:10 kde mají dostatek potravy a větší šanci přežít zimu.

00:01:14 A radost z nich vůbec nemáme.

00:01:17 Dana Makrlíková vám ve své rubrice Rady do zahrady

00:01:20 pomocí vizualizace ukáže kompletní realizaci zahrady,

00:01:24 na které je zatím jen zemina a jeden velký strom, ořešák.

00:01:29 Fasáda tvoří kabát stavby a měla by být dlouho hezká a čistá

00:01:33 bez zbytečných nákladů na údržbu.

00:01:36 Proto se vývoj omítek z pohledu ochranné funkce

00:01:39 nejvíce soustředí na odolnost vůči zašpinění

00:01:42 a růstu řas na fasádě.

00:01:49 V dnešní době tolik skloňované slovo - invaze.

00:01:52 Kdo by to byl řekl, že ho použiji v našem pořadu Polopatě,

00:01:56 ale je tomu tak.

00:01:58 Paní doktorko, pomozte mi, jak je možné, že slovo invaze

00:02:01 použiji ve vztahu k rostlinám?

00:02:05 -My jsme nyní tady v průhonickém parku,

00:02:07 kde je zároveň průhonický zámek, tedy pracoviště

00:02:10 Botanickém ústavu Akademie věd, a jedno z oddělení

00:02:13 je oddělení ekologie invazí.

00:02:15 Co to je tedy invaze?

00:02:18 Takže pokud máme nějakou rostlinu či živočicha,

00:02:21 která se dostane ze svého původního areálu do nového areálu,

00:02:25 a to prostřednictvím člověk, je tam zavlečena,

00:02:29 tak poté to můžeme označit procesem invaze.

00:02:32 Taková rostlina v tom novém areálu se začne nekontrolovatelně šířit,

00:02:37 začne se chovat agresivně a může mít takzvaný negativní vliv,

00:02:41 impact, na původní biotu, na původní flóru, či ekonomický,

00:02:45 negativní vliv a tak dále.

00:02:48 -Vy jste řekla, že je to čin člověka.

00:02:51 -Pokud chceme mluvit o invazi, musí být ta rostlina, či živočich,

00:02:55 zavlečena prostřednictvím člověka.

00:02:57 Pokud tomu tak není, mluvíme o takzvané migraci.

00:03:00 To znamená, že původní druhy, ze svého původního areálu,

00:03:04 mohou migrovat například vlivem globálního oteplování

00:03:08 či změnou nějakých biotických či abiotických podmínek někam dále.

00:03:13 Pokud se však už ta rostlina, nebo ten živočich,

00:03:16 nacházejí v tom nepůvodním areálu a migruje z něj,

00:03:19 poté zase mluvíme o invazi.

00:03:22 -My ale dneska budeme mluvit o té invazi.

00:03:25 Tudíž čin člověka. Proč to děláme?

00:03:29 -Proč to děláme?

00:03:31 Tak lidé dělají spoustu věcí, které jsou dobré

00:03:32 a které jsou špatné.

00:03:34 S rostoucí globalizací, víme, že nejenom lidé cestují

00:03:38 z jednoho koutu na druhý.

00:03:40 Mnohem snadněji se dostaneme, prostřednictvím letecké dopravy,

00:03:43 například z Evropy do Severní Ameriky a opačně.

00:03:47 A právě třeba Evropa a Severní Amerika

00:03:49 jsou donor a akceptor spousty živočišných a rostlinných druhů,

00:03:55 které si vzájemně směňujeme.

00:03:57 A ty druhy, pokud se dostanou do nových podmínek,

00:03:59 tak mohou dělat neplechu.

00:04:01 Například evropské druhy, víte, že v Evropě žijí lidé

00:04:05 velmi dlouho, takže evropské rostlinné druhy

00:04:09 jsou velmi zvyklé na soužití s člověkem,

00:04:13 zatímco Amerika byla objevena až na konci 15. století,

00:04:17 říká se v roce 149.

00:04:20 A poté, když se tam člověk dostal, tak, samozřejmě,

00:04:24 si s sebou začal brát plodiny, nějaké další druhy,

00:04:27 jako třeba, když chtěl vytvořit podobnou louku,

00:04:31 jakou máme tady my.

00:04:33 Tyto druhy, samozřejmě, reagovaly mnohem lépe

00:04:37 na změnu krajiny tímto člověkem, než ty původní druhy americké.

00:04:41 Proto došlo na spoustě míst k velké invazi a to je to,

00:04:46 co nás dneska vlastně živí.

00:04:48 -My jsme na tomto místě zcela účelně,

00:04:50 protože tady za mnou jsou rostliny a ty jsou invazivní, to už vím.

00:04:53 Co je to za rostliny a proč jsou tady?

00:04:56 -Jedná se o takzvaný kolotočník ozdobný.

00:04:59 To je rostlina, která má svůj původní areál

00:05:02 relativně blízko naší domovině, je to východní Slovensko,

00:05:06 ale na našem území je tedy nepůvodní.

00:05:08 Dalšími invazními druhy jsou například různé druhy aster.

00:05:12 Jsou to často kříženci a mnoho z nich

00:05:15 se pěstuje v zahradách.

00:05:17 Dalším příkladem invazního druhu je bělotrn.

00:05:21 Ten mám zde.

00:05:23 Ten také vidíme všude dnes v krajině,

00:05:25 zvláště podél různých komunikací, které slouží

00:05:26 jako takzvané biokoridory. Takže, bělotrny.

00:05:29 Třetím příkladem může být zlatobýl nebo zlatobýly.

00:05:33 Také v krajině jich vidíme spoustu.

00:05:35 Byl sem zavlečen jako medonosná rostlina

00:05:38 a dnes se v krajině nekontrolovatelně šíří.

00:05:42 -Mám v ruce další rostlinku, je to tato, která je za námi.

00:05:46 Co je to zač?

00:05:48 -Tak jedná se o třapatku dřípenou.

00:05:50 Je to rostlina, která byla původně pěstována v zahradách,

00:05:54 ale záhy zplanila, někdy v 19. století.

00:05:57 Dnes se šíří zejména podél řek.

00:06:00 Najdeme ji třeba na horním toku Lužnice, na divoké Orlici

00:06:04 a podél řek skutečně tvoří jakousi monokulturu.

00:06:07 To znamená, pás neprostupného porostu.

00:06:10 Takže ji určitě bude znát spousta vodáků.

00:06:12 -Vy jste řekla, že vlastně utekla ze zahrad.

00:06:15 Jak se to stane, že ona uteče z té zahrady?

00:06:19 -To ví každý zahradník, když pěstuje rostliny na zahrádce,

00:06:22 některé je třeba opečovávat, jiné se začnou šířit samy,

00:06:26 a naopak je musíme nějakým způsobem korigovat.

00:06:30 To už je první indicie, jestli ten druh

00:06:32 má nějakou schopnost invadovat.

00:06:36 To znamená, vidíme-li, že nějaký druh nám přerůstá,

00:06:40 máme tendenci ho vytrhávat, vyhazovat na kompost,

00:06:43 ale například komposty jsou zdrojem některých invazí.

00:06:47 V nedávné době jsme byli například na houbách,

00:06:50 tady v okolí Prahy, a tam byl vyvezený kompost.

00:06:54 To je takový nešvar v poslední době,

00:06:57 který zahrádkáři dělají.

00:06:59 Na ten kompost byla vyvezena například rebarbora

00:07:02 nebo různé druhy violek.

00:07:04 A po té lesní cestě jste krásně viděli,

00:07:06 jak začíná ta invaze.

00:07:08 Šel jste na houby, ale viděl jste jednu rebarboru,

00:07:11 druhou rebarboru, poté spoustu drobných violek.

00:07:14 Jednalo se o violku rohatou, která je docela známým druhem,

00:07:18 který zahrádkáři doma pěstují.

00:07:21 -Já celou dobu, když si s vámi povídám, přemýšlím,

00:07:24 je to dobře nebo je to špatně taková invaze?

00:07:28 Třeba ta rebarbora.

00:07:30 -My se díváme na invaze spíš z toho negativního hlediska,

00:07:34 ale budeme-li mluvit o zavlečení nepůvodních druhů

00:07:37 za hranice svých areálů, tak nesmíme opomenout

00:07:41 i jejich nesporné výhody.

00:07:44 Například spousta plodin byla zavlečena

00:07:46 za hranice svých původních areálů.

00:07:49 Příkladem jsou například brambory, rajčata ze Severní Ameriky,

00:07:52 fazole a další.

00:07:54 Bez kterých bychom si obyčejný život

00:07:55 neuměli představit.

00:07:57 -Tak to prozatím byla invaze a migrace rostlin.

00:08:00 Za chvíli to bude invaze a migrace živočichů.

00:08:04 Ale předtím další reportáže.

00:08:10 Drobné skulinky, díry a praskliny lákají nyní hlodavce,

00:08:14 aby si našli suché a teplé bydlení pod střechou.

00:08:17 Začíná pravidelná podzimní přetahovaná lidí a myší.

00:08:21 Jak udržet dům, sklep, zahradní domek nebo chatu

00:08:25 bez nevítaných hostů?

00:08:29 -S končícím létem se určitě vyplatí zkontrolovat velmi pečlivě

00:08:32 všechny otvory, které vlastně vedou do našeho domu.

00:08:35 Nebude to jenom snížený práh u dveří,

00:08:37 ale budou to vstupní okénka do sklepů,

00:08:40 na ty bychom měli určitě dát nějakou síťovinu, větrací otvory.

00:08:45 Určitě máme i zahradní stavby, které jsou velmi poutavé pro myši.

00:08:49 Prostě všechny možné části, kde by se mohl z toho stát

00:08:52 do budoucna myší příbytek, bychom měli

00:08:55 prostě nějakým způsobem ochránit.

00:08:58 Nicméně ani tyto věci nemůžou zamezit tomu,

00:09:02 aby myši do našeho domu vůbec nepronikly.

00:09:06 Myši mohou přenášet řadu nepříjemných nákaz.

00:09:09 Jako je například salmonelóza nebo leptospiróza,

00:09:14 ale jsou také přenašeči řady parazitů,

00:09:18 z nichž určitě minimálně tasemnice by nás nepotěšila.

00:09:23 Dostáváme se pak do situace, kdy jediná myš může udělat

00:09:28 poměrně velké škody a nezbývá nám než ji zlikvidovat.

00:09:34 Kromě tradičních pastiček máme dneska řadu moderních přípravků,

00:09:38 které jsou cílené přímo na hlodavce.

00:09:42 Samozřejmě, musí splňovat velmi pečlivá

00:09:44 bezpečnostní pravidla.

00:09:46 Obsahují velmi silnou hořčinu, která už při vložení do úst

00:09:53 nutí k vyplivnutí a v případě, že by přeci jenom

00:09:58 nedopatřením došlo k nějakému pozření,

00:10:01 tak vyvolávají dávivý efekt.

00:10:05 Můžeme tomu napomoct i tak, že se stačí napít trošky vody,

00:10:10 jestli je to už člověk, anebo je to nějaké domácí zvíře,

00:10:14 okamžitě nastupuje dávení a látka se z těla dostává ven.

00:10:19 Myš, i mnohem inteligentnější potkan, jsou na tom hůř,

00:10:23 protože nemají tento dávivý reflex.

00:10:27 Přípravky obsahují látku bromadiolon,

00:10:30 která narušuje cévní systém u zvířete

00:10:35 a v krátkém čase hlodavec uhyne.

00:10:38 Máme na paměti, že pracujeme s jedy.

00:10:41 Čili, samozřejmě, budeme se držet návodu,

00:10:43 ale také si na ruce určitě oblékneme ochranné rukavice.

00:10:49 Bude to dobré pro nás, ale současně nepřeneseme

00:10:53 ani lidský pach na tu návnadu, kterou dáváme na příslušná místa

00:11:01 a neodradíme tak hlodavce.

00:11:04 Přípravky nemusíme nikam vysypávat, jsou už přímo baleny

00:11:08 v ochranných sáčcích, takže nedochází

00:11:11 k kontaminaci okolí.

00:11:13 Nemusíme se bát jakéhokoliv rozsypání a,

00:11:18 samozřejmě, je to zabaleno tak, že jeden sáček, jedna dávka,

00:11:25 čili velmi jednoduše poznáme, jestli už ten hlodavec

00:11:30 nabídnuté sousto načal.

00:11:33 Všeobecně známé zrní, samozřejmě, můžeme hlodavcům nabídnout,

00:11:37 ale dneska jsou velmi populární především granule

00:11:42 anebo také sypké vločky.

00:11:45 Dáváme je na taková místa jako kůlny, garáže, suché sklepy,

00:11:53 předsíně, zahradní domky, prostě tam, kde nemůžou být

00:12:00 nějakým způsobem narušeny vlhkostí.

00:12:05 Především myši vyhledávají nepřístupná místa,

00:12:08 kde se snadno sypké návnady mohou rozptýlit po nakousnutí do okolí,

00:12:13 a proto je mnohem výhodnější použít měkkou návnadu,

00:12:18 která má konzistenci, dejme tomu, taveného sýru,

00:12:22 a můžeme ji snadno dát na různá nepřístupná místa.

00:12:25 Jako je například hromada dřeva na zahradě.

00:12:30 A zachrání nás také v případě, kdy potřebujeme před hlodavci

00:12:34 ochránit zadní stěny spotřebičů.

00:12:38 Samozřejmě, máme i řadu vlhkých prostor.

00:12:40 Tady jim potřebujeme nabídnout sousto,

00:12:43 které vlastně ta vlhkost nějakým způsobem

00:12:46 nenaruší ani pachově, ani konzistencí.

00:12:49 Proto ta návnada tady bude vlastně obalena

00:12:54 do takové voskové vrstvičky, ale zase ty lákavé

00:12:59 pachové vjemy jsou natolik intenzivní,

00:13:02 že to hlodavce vždycky přiláká a rád je zkonzumuje.

00:13:09 -Na obrazovce už vidíte jména tří diváků,

00:13:12 kteří od společnosti Ekolube získají přípravek

00:13:15 do olejové náplně motorů Ekolube motor

00:13:17 snižující opotřebení motoru a spotřebu paliva

00:13:20 v hodnotě 500 korun.

00:13:28 A další tři jména patří divákům, kteří za správnou odpověď

00:13:32 na soutěžní otázku ve tvaru PATE, dostanou od společnosti Cerva

00:13:36 pracovní oděvy v hodnotě 1 tisíc korun.

00:13:40 Dámy bundu s kapucí Yovi, a pánové pracovní kalhoty Knoxfield

00:13:45 do dílny i na zahradu.

00:13:47 Všem výhercům blahopřejeme.

00:13:56 -Stále dostávám dotazy, kdy je nejvhodnější doba

00:13:59 na realizaci zahrady.

00:14:00 Odpověď je docela jednoduchá - kdykoliv, kdy nemrzne.

00:14:03 To znamená, většinou od března a klidně až do prosince.

00:14:06 To nejdůležitější, na co musíte myslet,

00:14:09 když si chcete založit zahradu, je to,

00:14:10 že musí mít po výsadbě dostatek vody.

00:14:12 Když vysadíte rostliny, potřebují každodenní zálivku.

00:14:15 A když bylo takové suché léto, jako bylo to letošní,

00:14:18 tak můžete zalévat ráno i večer, takže nesmíte na žádnou dovolenou.

00:14:21 Teď se právě nacházíme na městské zahradě.

00:14:24 Ona tak trochu jako zahrada ještě nevypadá.

00:14:26 Je docela dlouhá, ne moc široká, co s ní?

00:14:29 Majitelé si přáli, aby byla trávníková plocha krásně rovná,

00:14:33 takže tady došlo k vyrovnání terénu.

00:14:35 Dominantou je jediný strom, který na této původní

00:14:38 staré zahradě zůstal, a to ořešák.

00:14:41 Jak už jsem říkala několikrát, pokud máte starou zahradu,

00:14:45 nechte na ní jakýkoliv větší zdravý strom,

00:14:48 protože vám vytvoří krásný přirozený stín,

00:14:51 když jsou velká vedra, můžete se pod něj hezky schovat,

00:14:55 dát si tam posezení.

00:14:57 Když budete mít na zahradě ořešák, tak vždycky myslete na to,

00:14:59 že pod ořešákem toho moc neroste, protože ořešák většinou sebere

00:15:03 veškerou vláhu ostatním rostlinám, takže tam vždycky ty rostliny

00:15:07 budou trochu menší a ten trávník, ať budete dělat cokoliv,

00:15:10 nebude vypadat dobře.

00:15:12 A když začne ořešáku opadávat listí, ihned je shrabte,

00:15:14 aby pod ním mohla krásně růst nejen tráva,

00:15:17 ale i vegetace.

00:15:19 Protože se vyrovnal trávník do roviny,

00:15:21 vznikla tady takzvaná terénní nerovnost.

00:15:23 To znamená, že původní plot máme asi o 30 cm výš

00:15:28 než je teď stávající terén.

00:15:29 Majitelé si nevěděli rady, dokonce tady chtěli dát

00:15:32 desetitisíce za zídku.

00:15:34 Pokud máte stejný problém, já osobně doporučuji,

00:15:36 žádné zídky nedělat, ušetřit peníze

00:15:38 a jednoduše terén vymodelovat zpátky,

00:15:41 protože tady na té celé zahradě bude podél plotu

00:15:45 osázení různými keři a kvetoucími rostlinami,

00:15:48 aby ta zahrada vypadala venkovsky, aby v každou roční dobu

00:15:52 tady něco kvetlo, tak já doporučuji,

00:15:54 neb ten trávník bude končit 2 m od plotu,

00:15:57 aby se přirozeně, pozvolna ten terén

00:16:00 znovu vrátit zpátky, že u plotu a půl metru od něj

00:16:03 bude navezena zemina, takže přirozeně ty rostliny

00:16:08 budou v záhonku, který sice bude trochu vyvýšený,

00:16:11 ale vůbec to nebudete do budoucna vnímat až ty keře srostou,

00:16:14 bude to vypadat skvěle.

00:16:16 Naopak, ty keře trochu zvedneme a daleko rychleji

00:16:19 budou z toho trávníku vidět.

00:16:21 Na každé zahradě by nemělo chybět místo k posezení,

00:16:24 a protože tady velice rychle soused vytvoří dlouhou bílou zeď,

00:16:27 úplně se nabízí to, aby k tomu byla přičleněna pergola,

00:16:31 právě to místo k posezení, které bude z jedné strany

00:16:34 chráněno a zároveň trochu odstíní tu velkou dlouhou zeď.

00:16:38 Já osobně doporučuji tento prostor rozrazit nějakou vegetací.

00:16:42 Až tady naroste zeď, vznikne tady záhon,

00:16:44 který je asi 4 m dlouhý.

00:16:47 Vždycky musí být minimální šířka 50 až 60 cm.

00:16:50 Je ohraničen obrubníkem.

00:16:53 Pamatujete na to, když takový záhonek budete tvořit,

00:16:55 vidíte, že v tom rigolu je teď samý beton,

00:16:58 tak to nesmí být.

00:17:00 Ten beton se musí trochu odřezat, to proto,

00:17:02 aby tam vznikla alespoň 20 cm díra, díky které bude

00:17:05 kořenový systém keřů, které tady do budoucna budou,

00:17:08 a budou tady pnoucí růže, tak aby mohl kořenový systém

00:17:11 postupně prorůstat až dolů do země a měl daleko více prostoru.

00:17:17 Všude podél plotu vzniknou nové kvetoucí záhony.

00:17:20 Budou tam keře i trvalky, které budou nakvítat

00:17:23 v různou vegetační dobu, a díky těm vinoucím se záhonů

00:17:27 ta zahrada bude vypadat daleko větší.

00:17:32 -Vyhlašujeme soutěž o ceny, které věnuje

00:17:35 internetový obchod Feedshop.

00:17:37 Soutěžní otázka zní:

00:17:39 Co neobsahuje krmivo s označením gluten-free?

00:17:43 Za a) lepek, za b) tuky.

00:17:46 Pět diváků, kteří správně odpovědí na soutěžní otázku,

00:17:50 obdrží poukaz na nákup super prémiových krmiv Eminent Gold

00:17:53 v internetovém obchodě Feedshop v hodnotě 1 tisíc korun.

00:17:58 Svoji odpověď posílejte formou SMS ve tvaru POLO mezera A nebo B

00:18:02 na telefonní číslo: 900 11.

00:18:05 SMS můžete posílat do soboty 22. září,

00:18:10 do konce našeho pořadu.

00:18:12 A jména výherců se dozvíte při příštím nedělním vysílání

00:18:15 a na naší internetové stránce: www.ceskatelevize.cz/polopate.

00:18:28 Nevíte, co může být chytrého zrovna na omítce?

00:18:31 Používají se hlavně jako povrchová úprava fasád

00:18:34 a zejména zateplovacích systémů.

00:18:37 Více se dozvíte v následující reportáži.

00:18:41 -Běžná omítka je povrchová úprava zateplovacího systému.

00:18:45 Zajišťuje, aby do zateplovacího systému nevnikala vlhkost.

00:18:50 Je to vlhkost především srážková, déšť, sníh,

00:18:53 ale i vlhkost, která na jejím povrchu zkondenzuje.

00:18:57 Dále pak zajišťuje vlastně barevnost,

00:18:59 strukturu a texturu,

00:19:01 abychom měli naši stavbu takovou, jak si představujeme.

00:19:05 Máme tady ale i chytré omítky, které mají navíc

00:19:08 určité přidané vlastnosti.

00:19:10 My si dnes představíme tři druhy chytrých omítek.

00:19:13 První je omítka, která má rychle suchý povrch.

00:19:16 Suchý povrch je velice účinná dlouhodobá ochrana omítky

00:19:21 proti růstu řas.

00:19:24 Kapky dešťové vody sjíždějí po povrchu omítky,

00:19:26 sbírají do sebe nečistoty a ty odnášejí z omítky pryč.

00:19:30 Na druhém obrázku vidíme kapky dešťové vody,

00:19:33 které se postupně rozlévají a vytvoří tenký film.

00:19:36 S tenkým filtrem si poradí kapilární systém.

00:19:40 On do sebe vodu natáhne a postupně ji promění

00:19:44 ve vodní páru, která následně odejde z omítky.

00:19:47 A i kdyby tam spora řasy zůstala, tak se neuchytí,

00:19:51 protože nemá vodu v kapalné formě, kterou potřebuje ke svému životu.

00:19:55 Kde tuto omítku s výhodou použít?

00:19:58 Jsou to místa poblíž zeleně, poblíž parků, poblíž vodních ploch,

00:20:01 jako jsou třeba řeky nebo rybníky.

00:20:04 Tady máme omítku, která má takzvaný čistý povrch.

00:20:07 Ona má velice účinné samočištění.

00:20:10 Na této omítce nečistoty ulpívají velice málo.

00:20:14 A pokud ulpí, tak jsou spláchnuty deštěm nebo větrem.

00:20:18 Použili bychom ji tam, kde je zvýšená prašnost.

00:20:22 Kde jsou průmyslové aglomerace, intenzivní doprava.

00:20:26 Složení omítky zajišťuje na povrchu takové prostředí,

00:20:30 že se na něm řasy ani plísně nedrží.

00:20:33 Třetí omítka je omítka s účinným samočistícím povrchem.

00:20:37 Navíc doplněna o fotokatalýzu.

00:20:39 Je to reakce, která vzniká na omítce

00:20:42 při dopadu slunečního záření.

00:20:44 Na tu omítku, když přiletí organická nečistota,

00:20:47 tak fotokatalýza za účasti slunečního záření

00:20:50 umí tyto nečistoty rozložit a jejich zbytky

00:20:54 jsou pak odstraněny deštěm nebo větrem.

00:20:58 A nyní se podíváme na chytré omítky tak trochu laboratorní optikou.

00:21:03 Ukážeme si, jak se chová voda na jejich vodoodpudivém povrchu.

00:21:07 Kapky jsou kulaté a nerozlévají se.

00:21:10 Na vzorku s rychle suchým povrchem se voda po určité době rozlije,

00:21:15 vytvoří tenký film a s tímto tenkým filmem

00:21:18 si poradí kapilární systém omítky, který ji promění ve vodní páru.

00:21:23 Na zbylých dvou vzorcích kapky zůstanou tak,

00:21:26 jak jsme je nakapali.

00:21:28 A to dokazuje vodoodpudivost povrchu zbylých dvou omítek.

00:21:31 Nyní se podíváme na to, jak funguje fotokatalýza v praxi.

00:21:35 Na vzorek omítky jsme nanesli roztok s organickým barvivem.

00:21:38 To organické barvivo, v našem případě,

00:21:40 imituje tu organickou nečistotu.

00:21:43 Jako jsou řasy nebo plísně.

00:21:46 Potom jsme vzorek vzali a dali jsme ho

00:21:48 zhruba na půl hodiny na sluneční světlo.

00:21:50 Po půl hodině došlo k této změně.

00:21:53 Organické barvivo se vlivem fotokatalytické reakce změnilo.

00:21:57 Došlo k rozložení organického barviva.

00:22:00 Vzorek je o něco světlejší.

00:22:06 -Pane inženýre, my jsme se před chvílí dozvěděli

00:22:09 něco o invazi rostlin.

00:22:11 A že v tom hodně máme prsty my lidé.

00:22:14 My si spolu budeme povídat o invazi živočichů.

00:22:18 A představa, že v tom opět máme prsty my...

00:22:22 Jak si to mám představit?

00:22:23 Co to vlastně je invaze živočichů?

00:22:26 -Invaze živočichů, samozřejmě, že je, svým způsobem,

00:22:31 ovlivněna naší činností, protože globalizací obchodu

00:22:37 a turistického ruchu nastávají nové příležitosti

00:22:42 pro šíření škodlivých organismů.

00:22:46 -To znamená, jak se k nám ti živočichové dostanou?

00:22:50 Jakými způsoby?

00:22:52 Je to vědomá činnosti nebo nevědomá?

00:22:55 -Často naše vědomá činnost.

00:22:57 Například ta velká mezinárodní doprava zboží všeho druhu,

00:23:02 včetně rostlin, rostlinných produktů.

00:23:08 A současně i to, do jisté míry možná, se podílíme

00:23:16 i na změně klimatu, tak i to umožňuje vlastně cesty,

00:23:20 kudy škůdci mohou pronikat.

00:23:24 -Pokud se tedy shodneme na tom, že tito živočichové

00:23:28 jsou vůči nám škůdci, kteří jsou v současné době ti nej?

00:23:34 -Z pohledu zahrádkářů, dejme tomu, když se podíváme

00:23:39 třeba na škůdce ovocných dřevin, tak třeba tmavka švestková.

00:23:47 Ona je původně z takové té oblasti jižního Ruska, jižní Ukrajiny,

00:23:55 Arménie, Gruzie, dostala se na Balkán

00:23:57 a odtud se k nám dostala s ovocem.

00:24:00 Tmavka napadá vlastně semeno toho plodu,

00:24:06 kde se vyvíjí larva, plod opadne a v příštím roce

00:24:11 se z něj vylíhne nová generace tmavek.

00:24:15 My bychom chtěli pěstitelům doporučit,

00:24:20 aby tu ochranu zaměřili zejména na odstraňování

00:24:25 starých opadaných plodů do té doby, než se nová generace vylíhne.

00:24:30 Ale je potřeba, aby to dělali všichni pěstitelé v té lokalitě,

00:24:35 aby to mělo význam.

00:24:38 -Jaké další živočich tady máme navíc, řekl bych.

00:24:42 -Například octomilku japonskou.

00:24:45 To je druh, který se z nějakých neznámých příčin

00:24:49 začal šířit velice rychle, jak ve Spojených státech,

00:24:54 tak na území Evropy.

00:24:58 U nás je vlastně od roku 2014 známá.

00:25:03 Škodí na veškerém ovoci s měkkou slupkou.

00:25:09 Ať už jsou to třešně, višně nebo drobné ovoce.

00:25:15 Napadá, na rozdíl od jiných druhů octomilek,

00:25:18 zralé plody a tím se dá považovat za velmi výrazného škůdce.

00:25:25 Dalším takovým novým škůdcem je pro nás vrtule višňová,

00:25:31 což je muška, kde její larvy škodí stejně,

00:25:36 jako larvy vrtule třešňové.

00:25:39 To znamená, žijí v dužnině plodů a způsobují

00:25:44 tu známou červivost třešní, višní.

00:25:47 Tahle vrtule višňová má pozdnější vývoj,

00:25:52 asi tak o 3 až 4 týdny později se líhnou dospělci,

00:25:57 proto napadá, poškozuje zejména pozdní odrůdy.

00:26:01 Jako třeba Moravu pozdní.

00:26:04 Z těch nových vrtulí, které jsme zjistili v loňském roce,

00:26:09 je to vrtule rakytníková, která napadá rakytník řešetlákový,

00:26:15 ta se k nám šíří ze severu, na rozdíl od těch dalších škůdců.

00:26:21 V loňském roce se tady objevila i vrtule ořechová,

00:26:26 která žije v oplodí jak ořechu královského,

00:26:32 tak i ořechu černého.

00:26:35 -To jsme vyjmenovali ty škůdce, kteří škodí ovocným stromům,

00:26:39 ovocným rostlinám.

00:26:41 Jsou někteří, kteří škodí těm okrasným?

00:26:44 -Jejich tady také řada.

00:26:46 Teď je poměrně mediálně populární krasec Lamprodila festiva,

00:26:53 který napadá túje, cypřiše a jalovce,

00:26:58 který se k nám rozšířil z jihovýchodní Evropy

00:27:01 spolu s hostitelskými rostlinami.

00:27:03 -Já, abych se přiznal, abych řekl pravdu,

00:27:06 pro mě jsou to nové informace.

00:27:08 Pravděpodobně i pro hodně našich diváků.

00:27:10 Můžu těchto informací někde získat víc?

00:27:14 -Tyto informace najdete například na rostlino-lékařském portále

00:27:18 Ústředního kontrolního ústavu zemědělského,

00:27:21 kde, mimo jiné, najdete informace jak o biologii

00:27:26 těchto nových škůdců, tak i o ochraně proti nim.

00:27:33 -Co dodat?

00:27:35 Nezbývá nám, zahrádkářům a pěstitelům,

00:27:37 než sledovat pravidelné informace a také pořad Polopatě,

00:27:41 protože se této problematice budeme ještě věnovat.

00:27:44 Dokonce i dnes.

00:27:47 A teď se podívejte, co jiného vás v dnešním pořadu ještě čeká.

00:27:51 Jaké ovoce vznikne křížením různých druhů

00:27:54 a jaký význam mají kříženci v ovocnářství?

00:27:57 A existují vůbec?

00:28:00 Odpovědi najdete v naší reportáži.

00:28:02 Plastové podzemní nádrže na dešťovou vodu

00:28:05 zajistí dostatek vody nejen pro závlahu zahrady,

00:28:08 ale dešťovka může být využita i v domácnosti.

00:28:11 Při výběru nádrže je třeba spočítat vhodný objem

00:28:14 a najít správné místo pro její usazení.

00:28:18 Samozřejmě, hrušky jsou nejzdravější v čerstvém stavu,

00:28:22 jenže tak nám dlouho nevydrží.

00:28:24 Udělat z nich tedy džem, nebo zkusit něco nového?

00:28:27 Rozhodněte se pro druhou variantu, stojí to za to!

00:28:31 Hmyz je druhově nejbohatší a rozhodně

00:28:33 tvarově nejpozoruhodnější skupina živočichů,

00:28:37 ale pro většinu lidí je nepříjemný až odpudivý.

00:28:40 Řekneme vám, jak je to s jeho škodlivostí a užitečností.

00:28:51 Když se řekne kočkopes, máme vždy na mysli něco,

00:28:54 co nemůže ani existovat.

00:28:56 Jak se má ovšem rozumně uvažující člověk vypořádat s názvy ovoce,

00:29:01 kterému se říká například jablkohruška

00:29:03 nebo švestkomeruňka?

00:29:06 -Svět ovoce je opravdu bohatý, pestrý

00:29:09 na spousty podivných názvů a laik se v nich často nevyzná,

00:29:13 nepozná, co je realita, co může být skutečnost

00:29:15 a co je fikce, co si člověk vymyslel.

00:29:19 Víceméně to souvisí s tím, že v dnešní době

00:29:21 dokážeme v laboratorních podmínkách zkřížit

00:29:23 v podstatě cokoliv s čímkoliv,

00:29:25 ale je otázka, jak se k tomu postaví příroda.

00:29:27 Jestli takové spojení buněk, ať už dvou příbuzných druhů,

00:29:30 anebo naprosto nepříbuzných rodů, přinese novou rostlinu,

00:29:33 která vykvete, zaplodí a přinese ovoce,

00:29:35 které úžasně chutná.

00:29:39 Jak se vlastně zrodili ti přísloveční kočkopsi

00:29:43 ve světě ovoce?

00:29:45 Takové ty jablkohrušky, jak jsme si zvykli

00:29:47 v poslední době říkat, nemají s jablky

00:29:49 vůbec nic společného.

00:29:50 Jsou to čistokrevné hrušky, které se ovšem narodily

00:29:53 na jiném konci světa.

00:29:55 Pocházejí většinou z východní Asie, z Číny, z Japonska, z Koreje,

00:29:59 tam se dodnes šlechtí, šlechtí se tam už celá staletí.

00:30:01 A většinou za přispění divoce rostoucích hrušek,

00:30:04 které tvoří jablíčkovité kulaté plody.

00:30:08 Je to třeba hrušeň písečná nebo hrušeň ussurijská.

00:30:11 Ty hrušky se vyznačují, ve srovnání s těmi našimi evropskými,

00:30:15 úžasnými kvalitami.

00:30:17 Jsou velice křehké, šťavnaté, zaujmou zajímavou chutí,

00:30:20 ale i vůní. Nicméně, i na pohled jsou zvláštní.

00:30:23 Nezaujme jenom ten tvar, který může být kulovitý

00:30:27 nebo třeba soudečkovitý.

00:30:29 Já se ještě vrátím k chuti tadytoho ovoce.

00:30:31 My často, jak už jsem naznačil na začátku,

00:30:34 máme takovou tendenci spojovat neslučitelné

00:30:37 a to se týká vlastně i chuťových vlastností

00:30:40 pro nás neznámých druhů ovoce.

00:30:42 Nicméně tyhle čínské hrušky,

00:30:44 dnes už opravdu používáme název čínské hrušky,

00:30:47 dříve to byly Kumoie, podle jedné odrůdy,

00:30:49 kterou tady dokonce taky mám.

00:30:51 Je to odrůda Kumoi, tak se jim začalo říkat Kumoie.

00:30:54 Ale přeci jenom čínská hrušeň je asi přijatelnější.

00:30:58 Takže, co se chuti týče, řekl bych, že to chutná jako čínské hrušky.

00:31:04 Tak jak jsem už řekl, že spojení jablka a hrušky,

00:31:07 respektive jabloně a hrušně, je v současné době

00:31:11 přeci jenom ještě nereálné, tak naopak hrušeň dala vzniknout

00:31:14 spoustě jiným, zajímavým křížencům, vlastně hybridům.

00:31:18 Takže spojení hruškojeřáb naopak existuje.

00:31:22 A je to poměrně zajímavá věc.

00:31:24 Existuje spousta hruškojeřábů, který vznikly

00:31:27 přirozenou cestou volně v přírodě bez přičinění člověka.

00:31:31 Některé samozřejmě člověk do dnešních dnů kříží.

00:31:34 Jsou to vesměs velké stromy, které se používají

00:31:37 v okrasných zahradních výsadbách jako alejové stromy.

00:31:41 A kupodivu se tam dají najít i ovocné varianty.

00:31:46 Možná vůbec první zmínka o tomto hruškojeřábu

00:31:49 s plody ovocné kvality pochází z roku 1599

00:31:54 a vztahuje se někde k oblasti horního Alsaska,

00:31:57 kde měl růst jeden takový strom.

00:32:00 A možná právě odsud si ředitel císařské a královské pražské

00:32:03 botanické zahrady v Praze na Smíchově tehdy přivezl

00:32:06 několik semen, která tady v Praze vysel.

00:32:09 A v prvním vydání časopisu Českých zahradníků z roku 1887

00:32:14 je zmínka o tom, že pan ředitel Tatar získal po výsevu 8 semenáčků,

00:32:20 z nichž jeden ho zaujal zvláštním listem natolik,

00:32:23 že ho pěstoval zvlášť.

00:32:25 A po letech ho stromek překvapil velice zajímavými plody,

00:32:29 já je právě držím v ruce.

00:32:31 To jsou ty známé hrušky Tatarovy, říká se jim také Tatarky

00:32:34 nebo Tatarka.

00:32:36 Ale zajímavé je, že ty hruštičky jsou vlastně takové spláclé,

00:32:40 jsou úžasně šťavnaté, dužnaté

00:32:44 a dosahují kvality exotického ovoce.

00:32:49 Sklízet tyhle hruštičky musíme poměrně zavčasu,

00:32:52 protože budeme bojovat s konkurencí,

00:32:54 s různými vosami, sršni, kteří tu sladkou chuť taky milují.

00:32:59 Často se může stát, že na nás zbydou

00:33:01 už jenom vykousané slupky.

00:33:03 Už jsem zmínil, že Tatarka je poměrně zajímavý strom,

00:33:06 pohledný, nicméně veliký.

00:33:08 Tvoří velice široce jehlancovité koruny.

00:33:11 Zaujme stříbřitou lesklou kůrou a celokrajnými ochmýřenými

00:33:14 celostříbřitými listy.

00:33:17 Takže na závěr ještě jedno krátké zopakování.

00:33:20 Jablkohruška vlastně neexistuje, ale hruškojeřáb je reálná věc.

00:33:24 Podobně jako například broskvomandloň,

00:33:27 ostružinomalina nebo švestkomeruňka,

00:33:30 to všechno jsou vlastně reální kříženy.

00:33:33 Nicméně možná jste se setkali s výrazem ostružinojahoda

00:33:37 a to už je ten příslovečný kočkopes.

00:33:39 Opravdu se ještě nikomu nepodařilo zkřížit ostružiník s jahodníkem,

00:33:43 i když se ten název používá a vžil se

00:33:46 pro několik zajímavých vylepšených ostružiníků,

00:33:49 ale to už je zase jiné povídání.

00:33:56 -Staré zahradnické moudro praví, že jedno okopání

00:34:00 ušetří dvoje zalévání.

00:34:02 Letošní horké a suché léto jakoby chtělo připomenout

00:34:06 jiné pravidlo: bez vody není života.

00:34:09 -Při výstavbě rodinného domu je ze zákona povinnost

00:34:13 likvidovat srážkovou vodu na vlastním pozemku.

00:34:16 V tuto chvíli máme dvě varianty.

00:34:19 Buď necháme vodu bez užitku vsakovat,

00:34:22 anebo ji budeme zachytávat do nádrže

00:34:25 a dále využívat buď k zalévání, nebo v domě.

00:34:29 Pro výběr správné velikosti nádrže existují na internetu

00:34:33 různé kalkulátory.

00:34:35 Ty zohledňují množství srážek v dané lokalitě a velikost pozemku.

00:34:42 Obecně se říká, že u 1000 m pozemku by měla být velikost nádrže

00:34:48 kolem 7 tisíc l, což je 7 m kubických.

00:34:52 U velikosti 3000 m2 by měla být velikost 3x větší,

00:34:58 ovšem v praxi se většinou používají 12 kubíkové nádrže.

00:35:03 Dešťovou vodu nemusíme využívat pouze k zalévání,

00:35:06 můžeme ji využívat taky v domě jako užitkovou vodu na wc, praní

00:35:12 a ušetřit tak náklady na vodné.

00:35:16 Můžeme zvolit dva druhy nádrží.

00:35:18 A to buď betonovou anebo plastovou.

00:35:20 Betonová nádrž je vhodná spíše do míst se spodní vodou,

00:35:25 kdežto plastová, ta se usazuje tam, kde spodní voda není.

00:35:29 Náklady na betonovou nádrž jsou samozřejmě vyšší,

00:35:33 a to už jak z důvodu ceny této nádrže,

00:35:37 tak je nutné objednat speciální dopravu, jeřáb

00:35:42 a jiné věci s tím související.

00:35:46 Plastové nádrže dále můžeme rozdělit

00:35:49 na plastové svařované nádrže anebo plastové samonosné nádrže.

00:35:53 Svařované nádrže jsou nádrže vyrobené svařováním

00:35:59 a musí se obetonovávat.

00:36:02 Plastové samonosné nádrže, což znamená,

00:36:05 bezsvárová technologie, bez možnosti

00:36:08 jakékoliv chyby svářeče.

00:36:11 Samonosné nádrže vyráběné technologií rotomoulding

00:36:14 se vyrábí tím, že do železné formy vložíte plastový prášek

00:36:22 a točí se kolem dvou os.

00:36:24 Tato forma se vloží do pece, kde je zahřáta na určitou teplotu.

00:36:29 Po určité době se tato forma vyjme z pece a chladí se.

00:36:34 Po shlazení máme hotový výrobek.

00:36:40 Při vývoji plastové nádrže se v první řadě vychází

00:36:44 ze statického posouzení tak, aby se nemohla zdeformovat.

00:36:49 Po shlazení a vyjmutí z formy je u každé plastové nádrže

00:36:53 přeměřena tloušťka stěny tak, aby odpovídala

00:36:56 statickému posouzení.

00:36:59 Pro dlouhodobou životnost plastové nádrže

00:37:02 je zásadní její správné uložení.

00:37:05 Plastová nádrž se ukládá do vykopané jámy na štěrkové lože,

00:37:09 které se zhutní ručním anebo mechanickým pěchem.

00:37:14 Na takto zhutněný kačírek se uloží plastová nádrž.

00:37:18 Ta se dále napustí 50 cm vody a ručně se začíná obsypávat.

00:37:25 Obsypává se vždy po 30 cm výšky kačírku

00:37:31 a hutní se ručním pěchem o hmotnosti 15 kg.

00:37:34 Takto se postupuje až je celá nádrž zasypána.

00:37:40 Před koncem zásypu se plastová nádrž připojí

00:37:43 na stávající odpadní potrubí, zadekluje se

00:37:47 a je množné ji ihned používat.

00:37:51 Nejčastější chyby při usazování plastových nádrží jsou tři.

00:37:56 Plastová nádrž je umístěna do nevhodného podloží.

00:38:00 Nepatří do jílového podloží.

00:38:03 Zadruhé, plastová nádrž nepatří tam, kde je spodní voda.

00:38:10 Pokud je plastová nádrž umístěna do míst se spodní vodou

00:38:13 hrozí její vzdutí dna dovnitř a její prasknutí.

00:38:19 A zatřetí, pokud je plastová nádrž obsypána

00:38:23 nesprávným zásypovým materiálem,

00:38:25 jako je makadam, stavební suť, hrozí její proražení.

00:38:32 -Nakládané okurky jsou neodmyslitelnou součástí

00:38:36 řady tradičních jídel.

00:38:38 My vám dnes nabídneme skvělou alternativu.

00:38:41 Nakyselo se dají totiž nakládat i hrušky.

00:38:44 A ještě si připravíme zapečenou ačokču.

00:38:48 -Prvním receptem bude ačokča.

00:38:51 Je to okurka, ale je trošku exotická.

00:38:54 Ačokča v sobě snoubí lahodnost okurky

00:38:58 a svěžest a křupavost papriky.

00:39:01 Začneme tím, že si ačokču rozpůlíme, vyjmeme semínka.

00:39:06 Použijeme asi 15 až 20 kusů ačokči.

00:39:10 My ji máme trochu menší, takže ty náplně

00:39:12 nebudou příliš velké.

00:39:15 Použijeme sýrovou směs.

00:39:17 Směs je připravena ze 2 lžic nastrouhaného čedaru,

00:39:22 z 1 lžíce gorgonzoly a přidáme 2 lžíce zakysané smetany.

00:39:28 A na závěr si přidáme do té sýrové směsi bazalku.

00:39:32 Čerstvou bazalku jenom nakrájíme a dáme ji dovnitř.

00:39:36 Navrch té směsi dáme kousek slaniny a vše to dáme zapéct

00:39:41 na 20 minut na 180 stupňů Celsia.

00:39:48 Zatímco se nám ačokča peče, my si připravíme nakládané hrušky.

00:39:54 Tentokrát to bude úplně jinak.

00:39:57 Jednoduše hrušky budou nakládané jako nakládané okurky.

00:40:01 Takže jejich nálev bude pikantní, bude kyselý.

00:40:06 Pak už záleží jenom na vás, jak si budete regulovat

00:40:10 tu pikantnost.

00:40:12 Začneme tím, že si hrušky oloupeme.

00:40:14 Pokud lze, tak necháme tu stopku, protože to vypadá velice pěkně.

00:40:19 Můžeme použít buď hrušky celé anebo je rozpůlíme.

00:40:23 A dáme do studené vody a necháme je pomalinku probublávat,

00:40:28 asi 20 až 30 minut.

00:40:30 Do vody přidáme pár koleček citronu,

00:40:33 aby nám hrušky udržely svoji svěží barvu.

00:40:37 Lák si připravíme tak, že do 2,5 l vody dáme 600 ml

00:40:42 světlého vinného octa.

00:40:45 Přidáme 160 g cukru a trošku soli.

00:40:49 Celé to svaříme, dokud se cukr nerozpustí

00:40:52 a prakticky máme připraveno k zalití hrušek.

00:40:57 Jakmile jsou hrušky uvařené, vyndáme je z vody

00:41:00 a necháme je mírně vystydnout.

00:41:05 Pak už si rovnou připravíme sklenice, musí být sterilizované,

00:41:09 a přidáme do sklenic zázvor.

00:41:13 Naskládáme hezky hrušky.

00:41:16 A teď přichází ta chvíle té alchimie.

00:41:19 Přidáme koření.

00:41:22 Vezmeme asi 20 kuliček černého pepře,

00:41:27 přidáme hřebíček, také kolem 15 nebo 20 kousků.

00:41:32 Do každé sklenice dáme bobkový list.

00:41:35 Minimálně 3 kusy.

00:41:37 Pak už to záleží všechno na vás,

00:41:40 protože pak už je jenom chvíle pro pikantní koření.

00:41:44 To znamená, červený pepř, chilli a na závěr hrst hořčičného semínka.

00:41:49 Zalijeme nálevem, sklenice pevně uzavřeme a dáme do lednice.

00:41:54 Za 4 až 5 dní už máme pochoutku hotovou.

00:42:03 -Vyhlašujeme soutěž o ceny, které věnovala

00:42:05 společnost Plastsvar.

00:42:08 Soutěžní otázka zní:

00:42:09 Kolik litrů vody je 7 kubíků?

00:42:13 Za a) 700 l, za b) 7000 l.

00:42:17 Na tři diváky, kteří správně odpovědí na soutěžní otázku,

00:42:20 čeká sleva na nákup zboží v obchodě společnosti Plastsvar.

00:42:24 Jeden divák získá slevu ve výši 5 tisíc korun,

00:42:29 další v hodnotě 3 tisíc a třetí ve výši 1 tisíc korun.

00:42:33 Svoji odpověď posílejte formou SMS ve tvaru PATE mezera A nebo B

00:42:38 na telefonní číslo: 900 11.

00:42:41 Pokud znáte správnou odpověď, neváhejte a pište.

00:42:45 Soutěžit můžete do soboty 22. září, do ukončení vysílání našeho pořadu.

00:42:50 A jména výherců se dozvíte během našeho dalšího

00:42:54 nedělním vysílání

00:42:56 a na internetové stránce pořadu: www.ceskatelevize.cz/polopate.

00:43:11 My si dnes povídáme o invazivních rostlinách a živočiších.

00:43:15 My se teď podíváme konkrétně na hmyz.

00:43:18 A nebude to jenom ten invazivní, ale i ten běžný, stávající.

00:43:23 Většina z nás se snaží hmyz od sebe odpudit,

00:43:26 ale my si teď řekneme, který hmyz, a proč ho naopak přilákat.

00:43:31 Který?

00:43:32 -Přesně tak, ten užitečný.

00:43:35 Protože kromě toho, že máme škůdce, což jsou ti,

00:43:38 kteří nám způsobují nějaké hospodářské škody

00:43:41 na našich plodinách, tak máme zase na druhé straně hmyz,

00:43:44 který je požírá anebo opyluje.

00:43:47 Takže to je ten užitečný hmyz.

00:43:50 Čili ten užitečný hmyz můžeme rozdělit

00:43:52 do těch dvou hlavních skupin.

00:43:54 Což jsou opylovači, správně teda opylovatelé,

00:43:58 protože opylovači jsou ty rostliny.

00:44:00 To takhle vymysleli češtináři.

00:44:02 Mezi ně patří, samozřejmě, včela medonosná,

00:44:06 patří tam různé včely samotářky, patří tam ale i mouchy,

00:44:10 ale i další drobný hmyz.

00:44:15 A potom je to hmyz, který nám právě požírá ty škůdce.

00:44:19 A tam jsou různí predátoři, parazitoidi.

00:44:21 A ty jsou důležitý právě na těch našich zahrádkách.

00:44:24 -Kteří to jsou?

00:44:26 -Je jich celá řada, mnohdy si jich lidé ani nevšimnou.

00:44:30 Často si myslíme, že třeba takový škvor,

00:44:33 uvedu příklad, lidé se ho taky bojí.

00:44:36 Traduje se o něm, že leze do uší, že jo, ale není to pravda.

00:44:40 Takové případy byly asi dva za celou historii.

00:44:44 Ale škvor dokáže zlikvidovat velké množství škůdců,

00:44:48 protože on je hmyzožravý.

00:44:51 Je pravda, že když je teplé léto, jako je letos,

00:44:54 může vyhryzávat třeba i jablka, ale to je opravdu výjimečné.

00:44:59 Nebo taková vosa, lidé se jí také bojí, protože má žihadlo.

00:45:06 Ale jináč je to opravdu velký nepřítel

00:45:09 všech mšic, drobných škůdců, na našich zahrádkách.

00:45:14 Takže i vosy mohou být užitečný.

00:45:16 A potom tradičně slunéčka sedmitečné nebo jiná slunéčka,

00:45:21 protože to jsou opravdu velcí predátoři,

00:45:25 také se kvůli tomu tvoří takzvané hotely pro hmyz,

00:45:29 to určitě znáte, ukazovali jsme si to v Polopatě.

00:45:33 Nebo jim udělat různé skrýše, aby se tam mohly ukrývat,

00:45:37 když je parný den, samozřejmě.

00:45:40 Většina hmyzu totiž, predátorů, loví v noci,

00:45:44 to je příklad zrovna toho škvora.

00:45:47 Čili vylézá až při setmění.

00:45:49 -No ale my jsme, Romane, ještě zapomněli...

00:45:52 Před natáčením jsme se o tom bavili.

00:45:54 Na larvu...
-Pestřenky.-Tak.

00:45:56 -To je taková zajímavá larva, protože ona je vlastně moucha,

00:45:59 takže je to takzvaná struska.

00:46:01 Vypadá docela odpudivě a lidé ani nevědí,

00:46:04 že to je jakási larva, navíc zdravá larva,

00:46:07 která jim pomáhá velmi na zahrádce.

00:46:09 To samé slunéčko sedmitečné, nebo jakékoliv jiné slunéčko.

00:46:13 Jejich larvy vypadají jako malí dráčci malinký,

00:46:16 to třeba taky lidi nevědí, že to zrovna je ten přítel

00:46:20 naší zahrádky.

00:46:22 Takže takováhle zvířátka je potřeba hýčkat.

00:46:26 -A která ne?

00:46:29 Která je opravdu potřeba od sebe a od té zahrady odpudit?

00:46:34 -Tak samozřejmě, těch je celá řada. Na to tady nemáme prostor.

00:46:38 Ale máme tady podzim, takže co teď na podzim udělat?

00:46:41 Letos bylo třeba hodně obaleče švestkového.

00:46:44 Takže pokud máme doma švestku, nestříkali jsme ji,

00:46:46 tak musíme teďka sbírat ty popadané švestky,

00:46:49 protože v nich je právě ten obaleč švestkový,

00:46:52 malé larvičky, které by se nám jináč zakuklily,

00:46:55 a příští rok bychom jich měli mnohem víc.

00:46:58 Takže sebrat všechny švestky, zničit každopádně,

00:47:01 nevyhazovat na kompost, to bychom si moc nepomohli.

00:47:05 Samozřejmě, skleník, teďka už končí sezóna,

00:47:07 takže okurky, všechno vyházet, pokud tam máme svilušky chmelový

00:47:12 a podobně.

00:47:13 Tam všude se ukrývají vajíčka.

00:47:15 Takže tyto vajíčka bychom si tam nechali,

00:47:18 kdybychom ty okurky tam nechali přes zimu nebo něco podobného.

00:47:21 Takže také zlikvidovat.

00:47:23 A, samozřejmě, vydesinfikovat skleníky,

00:47:25 to jsme si také ukazovali také v jednom díle Polopatě.

00:47:27 -Stále diskutované téma: nechat si je nebo je odpudit?

00:47:31 Není řeč o manželkách, ale o sršních,

00:47:33 konkrétně sršeň obecná.

00:47:36 -Sršeň obecná je relativně mírumilovný hmyz,

00:47:39 takže je nemusíme nějakým způsobem odpuzovat.

00:47:44 Samozřejmě, když je chceme nemít doma,

00:47:47 tak je dobré si připravit takový jeden přípravek

00:47:52 na bázi esenciálních olejů nebo nějakých aromatických látek.

00:47:56 Ten je velmi jednoduchý.

00:47:58 Vyrábí se třeba z hřebíčku nebo skořice.

00:48:01 Smíchají se dva díly hřebíčku, jeden díl skořice namletý,

00:48:06 nechá se louhovat do druhého dne a potom se aplikuje do míst,

00:48:11 kde nechceme, aby ty sršně nebo vosy si založily hnízdo.

00:48:17 Ale je potřeba podotknout, že tohle je téma spíš na to jaro,

00:48:21 protože tohle se dělá na jaře, když ty matky zakladatelky

00:48:24 vyhledávají ta různá místa, kde založí ten svůj domeček,

00:48:29 dalo by se říct.

00:48:31 Ať už to jsou teda vosy, sršně nebo vosíci, jsou velmi užiteční,

00:48:36 protože stejně tak jako sršni, tak i vosy, tak vosíci

00:48:39 spořádají velké množství hmyzu, právě toho škodlivého.

00:48:43 Takže zase likvidovat je zbytečné.

00:48:46 -Romane, moc děkuji.

00:48:48 Jako vždy, spoustu inspirativních informací.

00:48:50 A určitě se ještě uvidíme.

00:48:52 Vše, co jsme připravili do dnešního dílu,

00:48:54 jsme právě odvysílali,

00:48:55 ale zároveň připravujeme díl následující.

00:48:59 Příští týden v neděli u Polopatě na shledanou.

00:49:03 Příště uvidíte:

00:49:05 Prohlídneme si dům, který je postaven ze dřeva, slámy

00:49:08 a hlíny.

00:49:09 Tedy z klasických materiálů.

00:49:11 A také si ukážeme, co se dá vyrobit z padlých stromů.

00:49:15 Přineseme několik nápadů, jak osázet truhlíky,

00:49:18 aby i v podzimních dnech zkrášlily váš balkón či terasu.

00:49:22 Poradíme, jak vybírat vhodné barvy pro váš interiér.

00:49:26 A přidáme i několik praktických rad, jak při malování postupovat.

00:49:29 Skryté titulky: Tereza Fenclová 2018