00:00:22Migrace, to je slovo, které v poslední době

00:00:24slyšíme velice často.

00:00:26Jakou má souvislost s naším pořadem?

00:00:29Je toho docela dost, protože tento pojem nesouvisí

00:00:32pouze s lidmi, ale také s živočichy a s rostlinami.

00:00:37A v mnoha případech lze mluvit o skutečné invazi.

00:00:40Vítejte v průhonickém parku, kde sídlí Botanický ústav

00:00:44Akademie věd České republiky.

00:00:49Dnes vidíte:

00:00:50Představují skupinu nepůvodních druhů dané oblasti.

00:00:54Snadno a samostatně se rozmnožují a šíří

00:00:56a někdy vytlačují původní druhy.

00:00:59Řeč bude o invazních rostlinách i o nových škůdcích našich zahrad.

00:01:05Je podzim a stěhování hlodavců začíná.

00:01:08Stahují se do zahrad a k lidským obydlím,

00:01:10kde mají dostatek potravy a větší šanci přežít zimu.

00:01:14A radost z nich vůbec nemáme.

00:01:17Dana Makrlíková vám ve své rubrice Rady do zahrady

00:01:20pomocí vizualizace ukáže kompletní realizaci zahrady,

00:01:24na které je zatím jen zemina a jeden velký strom, ořešák.

00:01:29Fasáda tvoří kabát stavby a měla by být dlouho hezká a čistá

00:01:33bez zbytečných nákladů na údržbu.

00:01:36Proto se vývoj omítek z pohledu ochranné funkce

00:01:39nejvíce soustředí na odolnost vůči zašpinění

00:01:42a růstu řas na fasádě.

00:01:49V dnešní době tolik skloňované slovo - invaze.

00:01:52Kdo by to byl řekl, že ho použiji v našem pořadu Polopatě,

00:01:56ale je tomu tak.

00:01:58Paní doktorko, pomozte mi, jak je možné, že slovo invaze

00:02:01použiji ve vztahu k rostlinám?

00:02:05-My jsme nyní tady v průhonickém parku,

00:02:07kde je zároveň průhonický zámek, tedy pracoviště

00:02:10Botanickém ústavu Akademie věd, a jedno z oddělení

00:02:13je oddělení ekologie invazí.

00:02:15Co to je tedy invaze?

00:02:18Takže pokud máme nějakou rostlinu či živočicha,

00:02:21která se dostane ze svého původního areálu do nového areálu,

00:02:25a to prostřednictvím člověk, je tam zavlečena,

00:02:29tak poté to můžeme označit procesem invaze.

00:02:32Taková rostlina v tom novém areálu se začne nekontrolovatelně šířit,

00:02:37začne se chovat agresivně a může mít takzvaný negativní vliv,

00:02:41impact, na původní biotu, na původní flóru, či ekonomický,

00:02:45negativní vliv a tak dále.

00:02:48-Vy jste řekla, že je to čin člověka.

00:02:51-Pokud chceme mluvit o invazi, musí být ta rostlina, či živočich,

00:02:55zavlečena prostřednictvím člověka.

00:02:57Pokud tomu tak není, mluvíme o takzvané migraci.

00:03:00To znamená, že původní druhy, ze svého původního areálu,

00:03:04mohou migrovat například vlivem globálního oteplování

00:03:08či změnou nějakých biotických či abiotických podmínek někam dále.

00:03:13Pokud se však už ta rostlina, nebo ten živočich,

00:03:16nacházejí v tom nepůvodním areálu a migruje z něj,

00:03:19poté zase mluvíme o invazi.

00:03:22-My ale dneska budeme mluvit o té invazi.

00:03:25Tudíž čin člověka. Proč to děláme?

00:03:29-Proč to děláme?

00:03:31Tak lidé dělají spoustu věcí, které jsou dobré

00:03:32a které jsou špatné.

00:03:34S rostoucí globalizací, víme, že nejenom lidé cestují

00:03:38z jednoho koutu na druhý.

00:03:40Mnohem snadněji se dostaneme, prostřednictvím letecké dopravy,

00:03:43například z Evropy do Severní Ameriky a opačně.

00:03:47A právě třeba Evropa a Severní Amerika

00:03:49jsou donor a akceptor spousty živočišných a rostlinných druhů,

00:03:55které si vzájemně směňujeme.

00:03:57A ty druhy, pokud se dostanou do nových podmínek,

00:03:59tak mohou dělat neplechu.

00:04:01Například evropské druhy, víte, že v Evropě žijí lidé

00:04:05velmi dlouho, takže evropské rostlinné druhy

00:04:09jsou velmi zvyklé na soužití s člověkem,

00:04:13zatímco Amerika byla objevena až na konci 15. století,

00:04:17říká se v roce 149.

00:04:20A poté, když se tam člověk dostal, tak, samozřejmě,

00:04:24si s sebou začal brát plodiny, nějaké další druhy,

00:04:27jako třeba, když chtěl vytvořit podobnou louku,

00:04:31jakou máme tady my.

00:04:33Tyto druhy, samozřejmě, reagovaly mnohem lépe

00:04:37na změnu krajiny tímto člověkem, než ty původní druhy americké.

00:04:41Proto došlo na spoustě míst k velké invazi a to je to,

00:04:46co nás dneska vlastně živí.

00:04:48-My jsme na tomto místě zcela účelně,

00:04:50protože tady za mnou jsou rostliny a ty jsou invazivní, to už vím.

00:04:53Co je to za rostliny a proč jsou tady?

00:04:56-Jedná se o takzvaný kolotočník ozdobný.

00:04:59To je rostlina, která má svůj původní areál

00:05:02relativně blízko naší domovině, je to východní Slovensko,

00:05:06ale na našem území je tedy nepůvodní.

00:05:08Dalšími invazními druhy jsou například různé druhy aster.

00:05:12Jsou to často kříženci a mnoho z nich

00:05:15se pěstuje v zahradách.

00:05:17Dalším příkladem invazního druhu je bělotrn.

00:05:21Ten mám zde.

00:05:23Ten také vidíme všude dnes v krajině,

00:05:25zvláště podél různých komunikací, které slouží

00:05:26jako takzvané biokoridory. Takže, bělotrny.

00:05:29Třetím příkladem může být zlatobýl nebo zlatobýly.

00:05:33Také v krajině jich vidíme spoustu.

00:05:35Byl sem zavlečen jako medonosná rostlina

00:05:38a dnes se v krajině nekontrolovatelně šíří.

00:05:42-Mám v ruce další rostlinku, je to tato, která je za námi.

00:05:46Co je to zač?

00:05:48-Tak jedná se o třapatku dřípenou.

00:05:50Je to rostlina, která byla původně pěstována v zahradách,

00:05:54ale záhy zplanila, někdy v 19. století.

00:05:57Dnes se šíří zejména podél řek.

00:06:00Najdeme ji třeba na horním toku Lužnice, na divoké Orlici

00:06:04a podél řek skutečně tvoří jakousi monokulturu.

00:06:07To znamená, pás neprostupného porostu.

00:06:10Takže ji určitě bude znát spousta vodáků.

00:06:12-Vy jste řekla, že vlastně utekla ze zahrad.

00:06:15Jak se to stane, že ona uteče z té zahrady?

00:06:19-To ví každý zahradník, když pěstuje rostliny na zahrádce,

00:06:22některé je třeba opečovávat, jiné se začnou šířit samy,

00:06:26a naopak je musíme nějakým způsobem korigovat.

00:06:30To už je první indicie, jestli ten druh

00:06:32má nějakou schopnost invadovat.

00:06:36To znamená, vidíme-li, že nějaký druh nám přerůstá,

00:06:40máme tendenci ho vytrhávat, vyhazovat na kompost,

00:06:43ale například komposty jsou zdrojem některých invazí.

00:06:47V nedávné době jsme byli například na houbách,

00:06:50tady v okolí Prahy, a tam byl vyvezený kompost.

00:06:54To je takový nešvar v poslední době,

00:06:57který zahrádkáři dělají.

00:06:59Na ten kompost byla vyvezena například rebarbora

00:07:02nebo různé druhy violek.

00:07:04A po té lesní cestě jste krásně viděli,

00:07:06jak začíná ta invaze.

00:07:08Šel jste na houby, ale viděl jste jednu rebarboru,

00:07:11druhou rebarboru, poté spoustu drobných violek.

00:07:14Jednalo se o violku rohatou, která je docela známým druhem,

00:07:18který zahrádkáři doma pěstují.

00:07:21-Já celou dobu, když si s vámi povídám, přemýšlím,

00:07:24je to dobře nebo je to špatně taková invaze?

00:07:28Třeba ta rebarbora.

00:07:30-My se díváme na invaze spíš z toho negativního hlediska,

00:07:34ale budeme-li mluvit o zavlečení nepůvodních druhů

00:07:37za hranice svých areálů, tak nesmíme opomenout

00:07:41i jejich nesporné výhody.

00:07:44Například spousta plodin byla zavlečena

00:07:46za hranice svých původních areálů.

00:07:49Příkladem jsou například brambory, rajčata ze Severní Ameriky,

00:07:52fazole a další.

00:07:54Bez kterých bychom si obyčejný život

00:07:55neuměli představit.

00:07:57-Tak to prozatím byla invaze a migrace rostlin.

00:08:00Za chvíli to bude invaze a migrace živočichů.

00:08:04Ale předtím další reportáže.

00:08:10Drobné skulinky, díry a praskliny lákají nyní hlodavce,

00:08:14aby si našli suché a teplé bydlení pod střechou.

00:08:17Začíná pravidelná podzimní přetahovaná lidí a myší.

00:08:21Jak udržet dům, sklep, zahradní domek nebo chatu

00:08:25bez nevítaných hostů?

00:08:29-S končícím létem se určitě vyplatí zkontrolovat velmi pečlivě

00:08:32všechny otvory, které vlastně vedou do našeho domu.

00:08:35Nebude to jenom snížený práh u dveří,

00:08:37ale budou to vstupní okénka do sklepů,

00:08:40na ty bychom měli určitě dát nějakou síťovinu, větrací otvory.

00:08:45Určitě máme i zahradní stavby, které jsou velmi poutavé pro myši.

00:08:49Prostě všechny možné části, kde by se mohl z toho stát

00:08:52do budoucna myší příbytek, bychom měli

00:08:55prostě nějakým způsobem ochránit.

00:08:58Nicméně ani tyto věci nemůžou zamezit tomu,

00:09:02aby myši do našeho domu vůbec nepronikly.

00:09:06Myši mohou přenášet řadu nepříjemných nákaz.

00:09:09Jako je například salmonelóza nebo leptospiróza,

00:09:14ale jsou také přenašeči řady parazitů,

00:09:18z nichž určitě minimálně tasemnice by nás nepotěšila.

00:09:23Dostáváme se pak do situace, kdy jediná myš může udělat

00:09:28poměrně velké škody a nezbývá nám než ji zlikvidovat.

00:09:34Kromě tradičních pastiček máme dneska řadu moderních přípravků,

00:09:38které jsou cílené přímo na hlodavce.

00:09:42Samozřejmě, musí splňovat velmi pečlivá

00:09:44bezpečnostní pravidla.

00:09:46Obsahují velmi silnou hořčinu, která už při vložení do úst

00:09:53nutí k vyplivnutí a v případě, že by přeci jenom

00:09:58nedopatřením došlo k nějakému pozření,

00:10:01tak vyvolávají dávivý efekt.

00:10:05Můžeme tomu napomoct i tak, že se stačí napít trošky vody,

00:10:10jestli je to už člověk, anebo je to nějaké domácí zvíře,

00:10:14okamžitě nastupuje dávení a látka se z těla dostává ven.

00:10:19Myš, i mnohem inteligentnější potkan, jsou na tom hůř,

00:10:23protože nemají tento dávivý reflex.

00:10:27Přípravky obsahují látku bromadiolon,

00:10:30která narušuje cévní systém u zvířete

00:10:35a v krátkém čase hlodavec uhyne.

00:10:38Máme na paměti, že pracujeme s jedy.

00:10:41Čili, samozřejmě, budeme se držet návodu,

00:10:43ale také si na ruce určitě oblékneme ochranné rukavice.

00:10:49Bude to dobré pro nás, ale současně nepřeneseme

00:10:53ani lidský pach na tu návnadu, kterou dáváme na příslušná místa

00:11:01a neodradíme tak hlodavce.

00:11:04Přípravky nemusíme nikam vysypávat, jsou už přímo baleny

00:11:08v ochranných sáčcích, takže nedochází

00:11:11k kontaminaci okolí.

00:11:13Nemusíme se bát jakéhokoliv rozsypání a,

00:11:18samozřejmě, je to zabaleno tak, že jeden sáček, jedna dávka,

00:11:25čili velmi jednoduše poznáme, jestli už ten hlodavec

00:11:30nabídnuté sousto načal.

00:11:33Všeobecně známé zrní, samozřejmě, můžeme hlodavcům nabídnout,

00:11:37ale dneska jsou velmi populární především granule

00:11:42anebo také sypké vločky.

00:11:45Dáváme je na taková místa jako kůlny, garáže, suché sklepy,

00:11:53předsíně, zahradní domky, prostě tam, kde nemůžou být

00:12:00nějakým způsobem narušeny vlhkostí.

00:12:05Především myši vyhledávají nepřístupná místa,

00:12:08kde se snadno sypké návnady mohou rozptýlit po nakousnutí do okolí,

00:12:13a proto je mnohem výhodnější použít měkkou návnadu,

00:12:18která má konzistenci, dejme tomu, taveného sýru,

00:12:22a můžeme ji snadno dát na různá nepřístupná místa.

00:12:25Jako je například hromada dřeva na zahradě.

00:12:30A zachrání nás také v případě, kdy potřebujeme před hlodavci

00:12:34ochránit zadní stěny spotřebičů.

00:12:38Samozřejmě, máme i řadu vlhkých prostor.

00:12:40Tady jim potřebujeme nabídnout sousto,

00:12:43které vlastně ta vlhkost nějakým způsobem

00:12:46nenaruší ani pachově, ani konzistencí.

00:12:49Proto ta návnada tady bude vlastně obalena

00:12:54do takové voskové vrstvičky, ale zase ty lákavé

00:12:59pachové vjemy jsou natolik intenzivní,

00:13:02že to hlodavce vždycky přiláká a rád je zkonzumuje.

00:13:09-Na obrazovce už vidíte jména tří diváků,

00:13:12kteří od společnosti Ekolube získají přípravek

00:13:15do olejové náplně motorů Ekolube motor

00:13:17snižující opotřebení motoru a spotřebu paliva

00:13:20v hodnotě 500 korun.

00:13:28A další tři jména patří divákům, kteří za správnou odpověď

00:13:32na soutěžní otázku ve tvaru PATE, dostanou od společnosti Cerva

00:13:36pracovní oděvy v hodnotě 1 tisíc korun.

00:13:40Dámy bundu s kapucí Yovi, a pánové pracovní kalhoty Knoxfield

00:13:45do dílny i na zahradu.

00:13:47Všem výhercům blahopřejeme.

00:13:56-Stále dostávám dotazy, kdy je nejvhodnější doba

00:13:59na realizaci zahrady.

00:14:00Odpověď je docela jednoduchá - kdykoliv, kdy nemrzne.

00:14:03To znamená, většinou od března a klidně až do prosince.

00:14:06To nejdůležitější, na co musíte myslet,

00:14:09když si chcete založit zahradu, je to,

00:14:10že musí mít po výsadbě dostatek vody.

00:14:12Když vysadíte rostliny, potřebují každodenní zálivku.

00:14:15A když bylo takové suché léto, jako bylo to letošní,

00:14:18tak můžete zalévat ráno i večer, takže nesmíte na žádnou dovolenou.

00:14:21Teď se právě nacházíme na městské zahradě.

00:14:24Ona tak trochu jako zahrada ještě nevypadá.

00:14:26Je docela dlouhá, ne moc široká, co s ní?

00:14:29Majitelé si přáli, aby byla trávníková plocha krásně rovná,

00:14:33takže tady došlo k vyrovnání terénu.

00:14:35Dominantou je jediný strom, který na této původní

00:14:38staré zahradě zůstal, a to ořešák.

00:14:41Jak už jsem říkala několikrát, pokud máte starou zahradu,

00:14:45nechte na ní jakýkoliv větší zdravý strom,

00:14:48protože vám vytvoří krásný přirozený stín,

00:14:51když jsou velká vedra, můžete se pod něj hezky schovat,

00:14:55dát si tam posezení.

00:14:57Když budete mít na zahradě ořešák, tak vždycky myslete na to,

00:14:59že pod ořešákem toho moc neroste, protože ořešák většinou sebere

00:15:03veškerou vláhu ostatním rostlinám, takže tam vždycky ty rostliny

00:15:07budou trochu menší a ten trávník, ať budete dělat cokoliv,

00:15:10nebude vypadat dobře.

00:15:12A když začne ořešáku opadávat listí, ihned je shrabte,

00:15:14aby pod ním mohla krásně růst nejen tráva,

00:15:17ale i vegetace.

00:15:19Protože se vyrovnal trávník do roviny,

00:15:21vznikla tady takzvaná terénní nerovnost.

00:15:23To znamená, že původní plot máme asi o 30 cm výš

00:15:28než je teď stávající terén.

00:15:29Majitelé si nevěděli rady, dokonce tady chtěli dát

00:15:32desetitisíce za zídku.

00:15:34Pokud máte stejný problém, já osobně doporučuji,

00:15:36žádné zídky nedělat, ušetřit peníze

00:15:38a jednoduše terén vymodelovat zpátky,

00:15:41protože tady na té celé zahradě bude podél plotu

00:15:45osázení různými keři a kvetoucími rostlinami,

00:15:48aby ta zahrada vypadala venkovsky, aby v každou roční dobu

00:15:52tady něco kvetlo, tak já doporučuji,

00:15:54neb ten trávník bude končit 2 m od plotu,

00:15:57aby se přirozeně, pozvolna ten terén

00:16:00znovu vrátit zpátky, že u plotu a půl metru od něj

00:16:03bude navezena zemina, takže přirozeně ty rostliny

00:16:08budou v záhonku, který sice bude trochu vyvýšený,

00:16:11ale vůbec to nebudete do budoucna vnímat až ty keře srostou,

00:16:14bude to vypadat skvěle.

00:16:16Naopak, ty keře trochu zvedneme a daleko rychleji

00:16:19budou z toho trávníku vidět.

00:16:21Na každé zahradě by nemělo chybět místo k posezení,

00:16:24a protože tady velice rychle soused vytvoří dlouhou bílou zeď,

00:16:27úplně se nabízí to, aby k tomu byla přičleněna pergola,

00:16:31právě to místo k posezení, které bude z jedné strany

00:16:34chráněno a zároveň trochu odstíní tu velkou dlouhou zeď.

00:16:38Já osobně doporučuji tento prostor rozrazit nějakou vegetací.

00:16:42Až tady naroste zeď, vznikne tady záhon,

00:16:44který je asi 4 m dlouhý.

00:16:47Vždycky musí být minimální šířka 50 až 60 cm.

00:16:50Je ohraničen obrubníkem.

00:16:53Pamatujete na to, když takový záhonek budete tvořit,

00:16:55vidíte, že v tom rigolu je teď samý beton,

00:16:58tak to nesmí být.

00:17:00Ten beton se musí trochu odřezat, to proto,

00:17:02aby tam vznikla alespoň 20 cm díra, díky které bude

00:17:05kořenový systém keřů, které tady do budoucna budou,

00:17:08a budou tady pnoucí růže, tak aby mohl kořenový systém

00:17:11postupně prorůstat až dolů do země a měl daleko více prostoru.

00:17:17Všude podél plotu vzniknou nové kvetoucí záhony.

00:17:20Budou tam keře i trvalky, které budou nakvítat

00:17:23v různou vegetační dobu, a díky těm vinoucím se záhonů

00:17:27ta zahrada bude vypadat daleko větší.

00:17:32-Vyhlašujeme soutěž o ceny, které věnuje

00:17:35internetový obchod Feedshop.

00:17:37Soutěžní otázka zní:

00:17:39Co neobsahuje krmivo s označením gluten-free?

00:17:43Za a) lepek, za b) tuky.

00:17:46Pět diváků, kteří správně odpovědí na soutěžní otázku,

00:17:50obdrží poukaz na nákup super prémiových krmiv Eminent Gold

00:17:53v internetovém obchodě Feedshop v hodnotě 1 tisíc korun.

00:17:58Svoji odpověď posílejte formou SMS ve tvaru POLO mezera A nebo B

00:18:02na telefonní číslo: 900 11.

00:18:05SMS můžete posílat do soboty 22. září,

00:18:10do konce našeho pořadu.

00:18:12A jména výherců se dozvíte při příštím nedělním vysílání

00:18:15a na naší internetové stránce: www.ceskatelevize.cz/polopate.

00:18:28Nevíte, co může být chytrého zrovna na omítce?

00:18:31Používají se hlavně jako povrchová úprava fasád

00:18:34a zejména zateplovacích systémů.

00:18:37Více se dozvíte v následující reportáži.

00:18:41-Běžná omítka je povrchová úprava zateplovacího systému.

00:18:45Zajišťuje, aby do zateplovacího systému nevnikala vlhkost.

00:18:50Je to vlhkost především srážková, déšť, sníh,

00:18:53ale i vlhkost, která na jejím povrchu zkondenzuje.

00:18:57Dále pak zajišťuje vlastně barevnost,

00:18:59strukturu a texturu,

00:19:01abychom měli naši stavbu takovou, jak si představujeme.

00:19:05Máme tady ale i chytré omítky, které mají navíc

00:19:08určité přidané vlastnosti.

00:19:10My si dnes představíme tři druhy chytrých omítek.

00:19:13První je omítka, která má rychle suchý povrch.

00:19:16Suchý povrch je velice účinná dlouhodobá ochrana omítky

00:19:21proti růstu řas.

00:19:24Kapky dešťové vody sjíždějí po povrchu omítky,

00:19:26sbírají do sebe nečistoty a ty odnášejí z omítky pryč.

00:19:30Na druhém obrázku vidíme kapky dešťové vody,

00:19:33které se postupně rozlévají a vytvoří tenký film.

00:19:36S tenkým filtrem si poradí kapilární systém.

00:19:40On do sebe vodu natáhne a postupně ji promění

00:19:44ve vodní páru, která následně odejde z omítky.

00:19:47A i kdyby tam spora řasy zůstala, tak se neuchytí,

00:19:51protože nemá vodu v kapalné formě, kterou potřebuje ke svému životu.

00:19:55Kde tuto omítku s výhodou použít?

00:19:58Jsou to místa poblíž zeleně, poblíž parků, poblíž vodních ploch,

00:20:01jako jsou třeba řeky nebo rybníky.

00:20:04Tady máme omítku, která má takzvaný čistý povrch.

00:20:07Ona má velice účinné samočištění.

00:20:10Na této omítce nečistoty ulpívají velice málo.

00:20:14A pokud ulpí, tak jsou spláchnuty deštěm nebo větrem.

00:20:18Použili bychom ji tam, kde je zvýšená prašnost.

00:20:22Kde jsou průmyslové aglomerace, intenzivní doprava.

00:20:26Složení omítky zajišťuje na povrchu takové prostředí,

00:20:30že se na něm řasy ani plísně nedrží.

00:20:33Třetí omítka je omítka s účinným samočistícím povrchem.

00:20:37Navíc doplněna o fotokatalýzu.

00:20:39Je to reakce, která vzniká na omítce

00:20:42při dopadu slunečního záření.

00:20:44Na tu omítku, když přiletí organická nečistota,

00:20:47tak fotokatalýza za účasti slunečního záření

00:20:50umí tyto nečistoty rozložit a jejich zbytky

00:20:54jsou pak odstraněny deštěm nebo větrem.

00:20:58A nyní se podíváme na chytré omítky tak trochu laboratorní optikou.

00:21:03Ukážeme si, jak se chová voda na jejich vodoodpudivém povrchu.

00:21:07Kapky jsou kulaté a nerozlévají se.

00:21:10Na vzorku s rychle suchým povrchem se voda po určité době rozlije,

00:21:15vytvoří tenký film a s tímto tenkým filmem

00:21:18si poradí kapilární systém omítky, který ji promění ve vodní páru.

00:21:23Na zbylých dvou vzorcích kapky zůstanou tak,

00:21:26jak jsme je nakapali.

00:21:28A to dokazuje vodoodpudivost povrchu zbylých dvou omítek.

00:21:31Nyní se podíváme na to, jak funguje fotokatalýza v praxi.

00:21:35Na vzorek omítky jsme nanesli roztok s organickým barvivem.

00:21:38To organické barvivo, v našem případě,

00:21:40imituje tu organickou nečistotu.

00:21:43Jako jsou řasy nebo plísně.

00:21:46Potom jsme vzorek vzali a dali jsme ho

00:21:48zhruba na půl hodiny na sluneční světlo.

00:21:50Po půl hodině došlo k této změně.

00:21:53Organické barvivo se vlivem fotokatalytické reakce změnilo.

00:21:57Došlo k rozložení organického barviva.

00:22:00Vzorek je o něco světlejší.

00:22:06-Pane inženýre, my jsme se před chvílí dozvěděli

00:22:09něco o invazi rostlin.

00:22:11A že v tom hodně máme prsty my lidé.

00:22:14My si spolu budeme povídat o invazi živočichů.

00:22:18A představa, že v tom opět máme prsty my...

00:22:22Jak si to mám představit?

00:22:23Co to vlastně je invaze živočichů?

00:22:26-Invaze živočichů, samozřejmě, že je, svým způsobem,

00:22:31ovlivněna naší činností, protože globalizací obchodu

00:22:37a turistického ruchu nastávají nové příležitosti

00:22:42pro šíření škodlivých organismů.

00:22:46-To znamená, jak se k nám ti živočichové dostanou?

00:22:50Jakými způsoby?

00:22:52Je to vědomá činnosti nebo nevědomá?

00:22:55-Často naše vědomá činnost.

00:22:57Například ta velká mezinárodní doprava zboží všeho druhu,

00:23:02včetně rostlin, rostlinných produktů.

00:23:08A současně i to, do jisté míry možná, se podílíme

00:23:16i na změně klimatu, tak i to umožňuje vlastně cesty,

00:23:20kudy škůdci mohou pronikat.

00:23:24-Pokud se tedy shodneme na tom, že tito živočichové

00:23:28jsou vůči nám škůdci, kteří jsou v současné době ti nej?

00:23:34-Z pohledu zahrádkářů, dejme tomu, když se podíváme

00:23:39třeba na škůdce ovocných dřevin, tak třeba tmavka švestková.

00:23:47Ona je původně z takové té oblasti jižního Ruska, jižní Ukrajiny,

00:23:55Arménie, Gruzie, dostala se na Balkán

00:23:57a odtud se k nám dostala s ovocem.

00:24:00Tmavka napadá vlastně semeno toho plodu,

00:24:06kde se vyvíjí larva, plod opadne a v příštím roce

00:24:11se z něj vylíhne nová generace tmavek.

00:24:15My bychom chtěli pěstitelům doporučit,

00:24:20aby tu ochranu zaměřili zejména na odstraňování

00:24:25starých opadaných plodů do té doby, než se nová generace vylíhne.

00:24:30Ale je potřeba, aby to dělali všichni pěstitelé v té lokalitě,

00:24:35aby to mělo význam.

00:24:38-Jaké další živočich tady máme navíc, řekl bych.

00:24:42-Například octomilku japonskou.

00:24:45To je druh, který se z nějakých neznámých příčin

00:24:49začal šířit velice rychle, jak ve Spojených státech,

00:24:54tak na území Evropy.

00:24:58U nás je vlastně od roku 2014 známá.

00:25:03Škodí na veškerém ovoci s měkkou slupkou.

00:25:09Ať už jsou to třešně, višně nebo drobné ovoce.

00:25:15Napadá, na rozdíl od jiných druhů octomilek,

00:25:18zralé plody a tím se dá považovat za velmi výrazného škůdce.

00:25:25Dalším takovým novým škůdcem je pro nás vrtule višňová,

00:25:31což je muška, kde její larvy škodí stejně,

00:25:36jako larvy vrtule třešňové.

00:25:39To znamená, žijí v dužnině plodů a způsobují

00:25:44tu známou červivost třešní, višní.

00:25:47Tahle vrtule višňová má pozdnější vývoj,

00:25:52asi tak o 3 až 4 týdny později se líhnou dospělci,

00:25:57proto napadá, poškozuje zejména pozdní odrůdy.

00:26:01Jako třeba Moravu pozdní.

00:26:04Z těch nových vrtulí, které jsme zjistili v loňském roce,

00:26:09je to vrtule rakytníková, která napadá rakytník řešetlákový,

00:26:15ta se k nám šíří ze severu, na rozdíl od těch dalších škůdců.

00:26:21V loňském roce se tady objevila i vrtule ořechová,

00:26:26která žije v oplodí jak ořechu královského,

00:26:32tak i ořechu černého.

00:26:35-To jsme vyjmenovali ty škůdce, kteří škodí ovocným stromům,

00:26:39ovocným rostlinám.

00:26:41Jsou někteří, kteří škodí těm okrasným?

00:26:44-Jejich tady také řada.

00:26:46Teď je poměrně mediálně populární krasec Lamprodila festiva,

00:26:53který napadá túje, cypřiše a jalovce,

00:26:58který se k nám rozšířil z jihovýchodní Evropy

00:27:01spolu s hostitelskými rostlinami.

00:27:03-Já, abych se přiznal, abych řekl pravdu,

00:27:06pro mě jsou to nové informace.

00:27:08Pravděpodobně i pro hodně našich diváků.

00:27:10Můžu těchto informací někde získat víc?

00:27:14-Tyto informace najdete například na rostlino-lékařském portále

00:27:18Ústředního kontrolního ústavu zemědělského,

00:27:21kde, mimo jiné, najdete informace jak o biologii

00:27:26těchto nových škůdců, tak i o ochraně proti nim.

00:27:33-Co dodat?

00:27:35Nezbývá nám, zahrádkářům a pěstitelům,

00:27:37než sledovat pravidelné informace a také pořad Polopatě,

00:27:41protože se této problematice budeme ještě věnovat.

00:27:44Dokonce i dnes.

00:27:47A teď se podívejte, co jiného vás v dnešním pořadu ještě čeká.

00:27:51Jaké ovoce vznikne křížením různých druhů

00:27:54a jaký význam mají kříženci v ovocnářství?

00:27:57A existují vůbec?

00:28:00Odpovědi najdete v naší reportáži.

00:28:02Plastové podzemní nádrže na dešťovou vodu

00:28:05zajistí dostatek vody nejen pro závlahu zahrady,

00:28:08ale dešťovka může být využita i v domácnosti.

00:28:11Při výběru nádrže je třeba spočítat vhodný objem

00:28:14a najít správné místo pro její usazení.

00:28:18Samozřejmě, hrušky jsou nejzdravější v čerstvém stavu,

00:28:22jenže tak nám dlouho nevydrží.

00:28:24Udělat z nich tedy džem, nebo zkusit něco nového?

00:28:27Rozhodněte se pro druhou variantu, stojí to za to!

00:28:31Hmyz je druhově nejbohatší a rozhodně

00:28:33tvarově nejpozoruhodnější skupina živočichů,

00:28:37ale pro většinu lidí je nepříjemný až odpudivý.

00:28:40Řekneme vám, jak je to s jeho škodlivostí a užitečností.

00:28:51Když se řekne kočkopes, máme vždy na mysli něco,

00:28:54co nemůže ani existovat.

00:28:56Jak se má ovšem rozumně uvažující člověk vypořádat s názvy ovoce,

00:29:01kterému se říká například jablkohruška

00:29:03nebo švestkomeruňka?

00:29:06-Svět ovoce je opravdu bohatý, pestrý

00:29:09na spousty podivných názvů a laik se v nich často nevyzná,

00:29:13nepozná, co je realita, co může být skutečnost

00:29:15a co je fikce, co si člověk vymyslel.

00:29:19Víceméně to souvisí s tím, že v dnešní době

00:29:21dokážeme v laboratorních podmínkách zkřížit

00:29:23v podstatě cokoliv s čímkoliv,

00:29:25ale je otázka, jak se k tomu postaví příroda.

00:29:27Jestli takové spojení buněk, ať už dvou příbuzných druhů,

00:29:30anebo naprosto nepříbuzných rodů, přinese novou rostlinu,

00:29:33která vykvete, zaplodí a přinese ovoce,

00:29:35které úžasně chutná.

00:29:39Jak se vlastně zrodili ti přísloveční kočkopsi

00:29:43ve světě ovoce?

00:29:45Takové ty jablkohrušky, jak jsme si zvykli

00:29:47v poslední době říkat, nemají s jablky

00:29:49vůbec nic společného.

00:29:50Jsou to čistokrevné hrušky, které se ovšem narodily

00:29:53na jiném konci světa.

00:29:55Pocházejí většinou z východní Asie, z Číny, z Japonska, z Koreje,

00:29:59tam se dodnes šlechtí, šlechtí se tam už celá staletí.

00:30:01A většinou za přispění divoce rostoucích hrušek,

00:30:04které tvoří jablíčkovité kulaté plody.

00:30:08Je to třeba hrušeň písečná nebo hrušeň ussurijská.

00:30:11Ty hrušky se vyznačují, ve srovnání s těmi našimi evropskými,

00:30:15úžasnými kvalitami.

00:30:17Jsou velice křehké, šťavnaté, zaujmou zajímavou chutí,

00:30:20ale i vůní. Nicméně, i na pohled jsou zvláštní.

00:30:23Nezaujme jenom ten tvar, který může být kulovitý

00:30:27nebo třeba soudečkovitý.

00:30:29Já se ještě vrátím k chuti tadytoho ovoce.

00:30:31My často, jak už jsem naznačil na začátku,

00:30:34máme takovou tendenci spojovat neslučitelné

00:30:37a to se týká vlastně i chuťových vlastností

00:30:40pro nás neznámých druhů ovoce.

00:30:42Nicméně tyhle čínské hrušky,

00:30:44dnes už opravdu používáme název čínské hrušky,

00:30:47dříve to byly Kumoie, podle jedné odrůdy,

00:30:49kterou tady dokonce taky mám.

00:30:51Je to odrůda Kumoi, tak se jim začalo říkat Kumoie.

00:30:54Ale přeci jenom čínská hrušeň je asi přijatelnější.

00:30:58Takže, co se chuti týče, řekl bych, že to chutná jako čínské hrušky.

00:31:04Tak jak jsem už řekl, že spojení jablka a hrušky,

00:31:07respektive jabloně a hrušně, je v současné době

00:31:11přeci jenom ještě nereálné, tak naopak hrušeň dala vzniknout

00:31:14spoustě jiným, zajímavým křížencům, vlastně hybridům.

00:31:18Takže spojení hruškojeřáb naopak existuje.

00:31:22A je to poměrně zajímavá věc.

00:31:24Existuje spousta hruškojeřábů, který vznikly

00:31:27přirozenou cestou volně v přírodě bez přičinění člověka.

00:31:31Některé samozřejmě člověk do dnešních dnů kříží.

00:31:34Jsou to vesměs velké stromy, které se používají

00:31:37v okrasných zahradních výsadbách jako alejové stromy.

00:31:41A kupodivu se tam dají najít i ovocné varianty.

00:31:46Možná vůbec první zmínka o tomto hruškojeřábu

00:31:49s plody ovocné kvality pochází z roku 1599

00:31:54a vztahuje se někde k oblasti horního Alsaska,

00:31:57kde měl růst jeden takový strom.

00:32:00A možná právě odsud si ředitel císařské a královské pražské

00:32:03botanické zahrady v Praze na Smíchově tehdy přivezl

00:32:06několik semen, která tady v Praze vysel.

00:32:09A v prvním vydání časopisu Českých zahradníků z roku 1887

00:32:14je zmínka o tom, že pan ředitel Tatar získal po výsevu 8 semenáčků,

00:32:20z nichž jeden ho zaujal zvláštním listem natolik,

00:32:23že ho pěstoval zvlášť.

00:32:25A po letech ho stromek překvapil velice zajímavými plody,

00:32:29já je právě držím v ruce.

00:32:31To jsou ty známé hrušky Tatarovy, říká se jim také Tatarky

00:32:34nebo Tatarka.

00:32:36Ale zajímavé je, že ty hruštičky jsou vlastně takové spláclé,

00:32:40jsou úžasně šťavnaté, dužnaté

00:32:44a dosahují kvality exotického ovoce.

00:32:49Sklízet tyhle hruštičky musíme poměrně zavčasu,

00:32:52protože budeme bojovat s konkurencí,

00:32:54s různými vosami, sršni, kteří tu sladkou chuť taky milují.

00:32:59Často se může stát, že na nás zbydou

00:33:01už jenom vykousané slupky.

00:33:03Už jsem zmínil, že Tatarka je poměrně zajímavý strom,

00:33:06pohledný, nicméně veliký.

00:33:08Tvoří velice široce jehlancovité koruny.

00:33:11Zaujme stříbřitou lesklou kůrou a celokrajnými ochmýřenými

00:33:14celostříbřitými listy.

00:33:17Takže na závěr ještě jedno krátké zopakování.

00:33:20Jablkohruška vlastně neexistuje, ale hruškojeřáb je reálná věc.

00:33:24Podobně jako například broskvomandloň,

00:33:27ostružinomalina nebo švestkomeruňka,

00:33:30to všechno jsou vlastně reální kříženy.

00:33:33Nicméně možná jste se setkali s výrazem ostružinojahoda

00:33:37a to už je ten příslovečný kočkopes.

00:33:39Opravdu se ještě nikomu nepodařilo zkřížit ostružiník s jahodníkem,

00:33:43i když se ten název používá a vžil se

00:33:46pro několik zajímavých vylepšených ostružiníků,

00:33:49ale to už je zase jiné povídání.

00:33:56-Staré zahradnické moudro praví, že jedno okopání

00:34:00ušetří dvoje zalévání.

00:34:02Letošní horké a suché léto jakoby chtělo připomenout

00:34:06jiné pravidlo: bez vody není života.

00:34:09-Při výstavbě rodinného domu je ze zákona povinnost

00:34:13likvidovat srážkovou vodu na vlastním pozemku.

00:34:16V tuto chvíli máme dvě varianty.

00:34:19Buď necháme vodu bez užitku vsakovat,

00:34:22anebo ji budeme zachytávat do nádrže

00:34:25a dále využívat buď k zalévání, nebo v domě.

00:34:29Pro výběr správné velikosti nádrže existují na internetu

00:34:33různé kalkulátory.

00:34:35Ty zohledňují množství srážek v dané lokalitě a velikost pozemku.

00:34:42Obecně se říká, že u 1000 m pozemku by měla být velikost nádrže

00:34:48kolem 7 tisíc l, což je 7 m kubických.

00:34:52U velikosti 3000 m2 by měla být velikost 3x větší,

00:34:58ovšem v praxi se většinou používají 12 kubíkové nádrže.

00:35:03Dešťovou vodu nemusíme využívat pouze k zalévání,

00:35:06můžeme ji využívat taky v domě jako užitkovou vodu na wc, praní

00:35:12a ušetřit tak náklady na vodné.

00:35:16Můžeme zvolit dva druhy nádrží.

00:35:18A to buď betonovou anebo plastovou.

00:35:20Betonová nádrž je vhodná spíše do míst se spodní vodou,

00:35:25kdežto plastová, ta se usazuje tam, kde spodní voda není.

00:35:29Náklady na betonovou nádrž jsou samozřejmě vyšší,

00:35:33a to už jak z důvodu ceny této nádrže,

00:35:37tak je nutné objednat speciální dopravu, jeřáb

00:35:42a jiné věci s tím související.

00:35:46Plastové nádrže dále můžeme rozdělit

00:35:49na plastové svařované nádrže anebo plastové samonosné nádrže.

00:35:53Svařované nádrže jsou nádrže vyrobené svařováním

00:35:59a musí se obetonovávat.

00:36:02Plastové samonosné nádrže, což znamená,

00:36:05bezsvárová technologie, bez možnosti

00:36:08jakékoliv chyby svářeče.

00:36:11Samonosné nádrže vyráběné technologií rotomoulding

00:36:14se vyrábí tím, že do železné formy vložíte plastový prášek

00:36:22a točí se kolem dvou os.

00:36:24Tato forma se vloží do pece, kde je zahřáta na určitou teplotu.

00:36:29Po určité době se tato forma vyjme z pece a chladí se.

00:36:34Po shlazení máme hotový výrobek.

00:36:40Při vývoji plastové nádrže se v první řadě vychází

00:36:44ze statického posouzení tak, aby se nemohla zdeformovat.

00:36:49Po shlazení a vyjmutí z formy je u každé plastové nádrže

00:36:53přeměřena tloušťka stěny tak, aby odpovídala

00:36:56statickému posouzení.

00:36:59Pro dlouhodobou životnost plastové nádrže

00:37:02je zásadní její správné uložení.

00:37:05Plastová nádrž se ukládá do vykopané jámy na štěrkové lože,

00:37:09které se zhutní ručním anebo mechanickým pěchem.

00:37:14Na takto zhutněný kačírek se uloží plastová nádrž.

00:37:18Ta se dále napustí 50 cm vody a ručně se začíná obsypávat.

00:37:25Obsypává se vždy po 30 cm výšky kačírku

00:37:31a hutní se ručním pěchem o hmotnosti 15 kg.

00:37:34Takto se postupuje až je celá nádrž zasypána.

00:37:40Před koncem zásypu se plastová nádrž připojí

00:37:43na stávající odpadní potrubí, zadekluje se

00:37:47a je množné ji ihned používat.

00:37:51Nejčastější chyby při usazování plastových nádrží jsou tři.

00:37:56Plastová nádrž je umístěna do nevhodného podloží.

00:38:00Nepatří do jílového podloží.

00:38:03Zadruhé, plastová nádrž nepatří tam, kde je spodní voda.

00:38:10Pokud je plastová nádrž umístěna do míst se spodní vodou

00:38:13hrozí její vzdutí dna dovnitř a její prasknutí.

00:38:19A zatřetí, pokud je plastová nádrž obsypána

00:38:23nesprávným zásypovým materiálem,

00:38:25jako je makadam, stavební suť, hrozí její proražení.

00:38:32-Nakládané okurky jsou neodmyslitelnou součástí

00:38:36řady tradičních jídel.

00:38:38My vám dnes nabídneme skvělou alternativu.

00:38:41Nakyselo se dají totiž nakládat i hrušky.

00:38:44A ještě si připravíme zapečenou ačokču.

00:38:48-Prvním receptem bude ačokča.

00:38:51Je to okurka, ale je trošku exotická.

00:38:54Ačokča v sobě snoubí lahodnost okurky

00:38:58a svěžest a křupavost papriky.

00:39:01Začneme tím, že si ačokču rozpůlíme, vyjmeme semínka.

00:39:06Použijeme asi 15 až 20 kusů ačokči.

00:39:10My ji máme trochu menší, takže ty náplně

00:39:12nebudou příliš velké.

00:39:15Použijeme sýrovou směs.

00:39:17Směs je připravena ze 2 lžic nastrouhaného čedaru,

00:39:22z 1 lžíce gorgonzoly a přidáme 2 lžíce zakysané smetany.

00:39:28A na závěr si přidáme do té sýrové směsi bazalku.

00:39:32Čerstvou bazalku jenom nakrájíme a dáme ji dovnitř.

00:39:36Navrch té směsi dáme kousek slaniny a vše to dáme zapéct

00:39:41na 20 minut na 180 stupňů Celsia.

00:39:48Zatímco se nám ačokča peče, my si připravíme nakládané hrušky.

00:39:54Tentokrát to bude úplně jinak.

00:39:57Jednoduše hrušky budou nakládané jako nakládané okurky.

00:40:01Takže jejich nálev bude pikantní, bude kyselý.

00:40:06Pak už záleží jenom na vás, jak si budete regulovat

00:40:10tu pikantnost.

00:40:12Začneme tím, že si hrušky oloupeme.

00:40:14Pokud lze, tak necháme tu stopku, protože to vypadá velice pěkně.

00:40:19Můžeme použít buď hrušky celé anebo je rozpůlíme.

00:40:23A dáme do studené vody a necháme je pomalinku probublávat,

00:40:28asi 20 až 30 minut.

00:40:30Do vody přidáme pár koleček citronu,

00:40:33aby nám hrušky udržely svoji svěží barvu.

00:40:37Lák si připravíme tak, že do 2,5 l vody dáme 600 ml

00:40:42světlého vinného octa.

00:40:45Přidáme 160 g cukru a trošku soli.

00:40:49Celé to svaříme, dokud se cukr nerozpustí

00:40:52a prakticky máme připraveno k zalití hrušek.

00:40:57Jakmile jsou hrušky uvařené, vyndáme je z vody

00:41:00a necháme je mírně vystydnout.

00:41:05Pak už si rovnou připravíme sklenice, musí být sterilizované,

00:41:09a přidáme do sklenic zázvor.

00:41:13Naskládáme hezky hrušky.

00:41:16A teď přichází ta chvíle té alchimie.

00:41:19Přidáme koření.

00:41:22Vezmeme asi 20 kuliček černého pepře,

00:41:27přidáme hřebíček, také kolem 15 nebo 20 kousků.

00:41:32Do každé sklenice dáme bobkový list.

00:41:35Minimálně 3 kusy.

00:41:37Pak už to záleží všechno na vás,

00:41:40protože pak už je jenom chvíle pro pikantní koření.

00:41:44To znamená, červený pepř, chilli a na závěr hrst hořčičného semínka.

00:41:49Zalijeme nálevem, sklenice pevně uzavřeme a dáme do lednice.

00:41:54Za 4 až 5 dní už máme pochoutku hotovou.

00:42:03-Vyhlašujeme soutěž o ceny, které věnovala

00:42:05společnost Plastsvar.

00:42:08Soutěžní otázka zní:

00:42:09Kolik litrů vody je 7 kubíků?

00:42:13Za a) 700 l, za b) 7000 l.

00:42:17Na tři diváky, kteří správně odpovědí na soutěžní otázku,

00:42:20čeká sleva na nákup zboží v obchodě společnosti Plastsvar.

00:42:24Jeden divák získá slevu ve výši 5 tisíc korun,

00:42:29další v hodnotě 3 tisíc a třetí ve výši 1 tisíc korun.

00:42:33Svoji odpověď posílejte formou SMS ve tvaru PATE mezera A nebo B

00:42:38na telefonní číslo: 900 11.

00:42:41Pokud znáte správnou odpověď, neváhejte a pište.

00:42:45Soutěžit můžete do soboty 22. září, do ukončení vysílání našeho pořadu.

00:42:50A jména výherců se dozvíte během našeho dalšího

00:42:54nedělním vysílání

00:42:56a na internetové stránce pořadu: www.ceskatelevize.cz/polopate.

00:43:11My si dnes povídáme o invazivních rostlinách a živočiších.

00:43:15My se teď podíváme konkrétně na hmyz.

00:43:18A nebude to jenom ten invazivní, ale i ten běžný, stávající.

00:43:23Většina z nás se snaží hmyz od sebe odpudit,

00:43:26ale my si teď řekneme, který hmyz, a proč ho naopak přilákat.

00:43:31Který?

00:43:32-Přesně tak, ten užitečný.

00:43:35Protože kromě toho, že máme škůdce, což jsou ti,

00:43:38kteří nám způsobují nějaké hospodářské škody

00:43:41na našich plodinách, tak máme zase na druhé straně hmyz,

00:43:44který je požírá anebo opyluje.

00:43:47Takže to je ten užitečný hmyz.

00:43:50Čili ten užitečný hmyz můžeme rozdělit

00:43:52do těch dvou hlavních skupin.

00:43:54Což jsou opylovači, správně teda opylovatelé,

00:43:58protože opylovači jsou ty rostliny.

00:44:00To takhle vymysleli češtináři.

00:44:02Mezi ně patří, samozřejmě, včela medonosná,

00:44:06patří tam různé včely samotářky, patří tam ale i mouchy,

00:44:10ale i další drobný hmyz.

00:44:15A potom je to hmyz, který nám právě požírá ty škůdce.

00:44:19A tam jsou různí predátoři, parazitoidi.

00:44:21A ty jsou důležitý právě na těch našich zahrádkách.

00:44:24-Kteří to jsou?

00:44:26-Je jich celá řada, mnohdy si jich lidé ani nevšimnou.

00:44:30Často si myslíme, že třeba takový škvor,

00:44:33uvedu příklad, lidé se ho taky bojí.

00:44:36Traduje se o něm, že leze do uší, že jo, ale není to pravda.

00:44:40Takové případy byly asi dva za celou historii.

00:44:44Ale škvor dokáže zlikvidovat velké množství škůdců,

00:44:48protože on je hmyzožravý.

00:44:51Je pravda, že když je teplé léto, jako je letos,

00:44:54může vyhryzávat třeba i jablka, ale to je opravdu výjimečné.

00:44:59Nebo taková vosa, lidé se jí také bojí, protože má žihadlo.

00:45:06Ale jináč je to opravdu velký nepřítel

00:45:09všech mšic, drobných škůdců, na našich zahrádkách.

00:45:14Takže i vosy mohou být užitečný.

00:45:16A potom tradičně slunéčka sedmitečné nebo jiná slunéčka,

00:45:21protože to jsou opravdu velcí predátoři,

00:45:25také se kvůli tomu tvoří takzvané hotely pro hmyz,

00:45:29to určitě znáte, ukazovali jsme si to v Polopatě.

00:45:33Nebo jim udělat různé skrýše, aby se tam mohly ukrývat,

00:45:37když je parný den, samozřejmě.

00:45:40Většina hmyzu totiž, predátorů, loví v noci,

00:45:44to je příklad zrovna toho škvora.

00:45:47Čili vylézá až při setmění.

00:45:49-No ale my jsme, Romane, ještě zapomněli...

00:45:52Před natáčením jsme se o tom bavili.

00:45:54Na larvu...
-Pestřenky.-Tak.

00:45:56-To je taková zajímavá larva, protože ona je vlastně moucha,

00:45:59takže je to takzvaná struska.

00:46:01Vypadá docela odpudivě a lidé ani nevědí,

00:46:04že to je jakási larva, navíc zdravá larva,

00:46:07která jim pomáhá velmi na zahrádce.

00:46:09To samé slunéčko sedmitečné, nebo jakékoliv jiné slunéčko.

00:46:13Jejich larvy vypadají jako malí dráčci malinký,

00:46:16to třeba taky lidi nevědí, že to zrovna je ten přítel

00:46:20naší zahrádky.

00:46:22Takže takováhle zvířátka je potřeba hýčkat.

00:46:26-A která ne?

00:46:29Která je opravdu potřeba od sebe a od té zahrady odpudit?

00:46:34-Tak samozřejmě, těch je celá řada. Na to tady nemáme prostor.

00:46:38Ale máme tady podzim, takže co teď na podzim udělat?

00:46:41Letos bylo třeba hodně obaleče švestkového.

00:46:44Takže pokud máme doma švestku, nestříkali jsme ji,

00:46:46tak musíme teďka sbírat ty popadané švestky,

00:46:49protože v nich je právě ten obaleč švestkový,

00:46:52malé larvičky, které by se nám jináč zakuklily,

00:46:55a příští rok bychom jich měli mnohem víc.

00:46:58Takže sebrat všechny švestky, zničit každopádně,

00:47:01nevyhazovat na kompost, to bychom si moc nepomohli.

00:47:05Samozřejmě, skleník, teďka už končí sezóna,

00:47:07takže okurky, všechno vyházet, pokud tam máme svilušky chmelový

00:47:12a podobně.

00:47:13Tam všude se ukrývají vajíčka.

00:47:15Takže tyto vajíčka bychom si tam nechali,

00:47:18kdybychom ty okurky tam nechali přes zimu nebo něco podobného.

00:47:21Takže také zlikvidovat.

00:47:23A, samozřejmě, vydesinfikovat skleníky,

00:47:25to jsme si také ukazovali také v jednom díle Polopatě.

00:47:27-Stále diskutované téma: nechat si je nebo je odpudit?

00:47:31Není řeč o manželkách, ale o sršních,

00:47:33konkrétně sršeň obecná.

00:47:36-Sršeň obecná je relativně mírumilovný hmyz,

00:47:39takže je nemusíme nějakým způsobem odpuzovat.

00:47:44Samozřejmě, když je chceme nemít doma,

00:47:47tak je dobré si připravit takový jeden přípravek

00:47:52na bázi esenciálních olejů nebo nějakých aromatických látek.

00:47:56Ten je velmi jednoduchý.

00:47:58Vyrábí se třeba z hřebíčku nebo skořice.

00:48:01Smíchají se dva díly hřebíčku, jeden díl skořice namletý,

00:48:06nechá se louhovat do druhého dne a potom se aplikuje do míst,

00:48:11kde nechceme, aby ty sršně nebo vosy si založily hnízdo.

00:48:17Ale je potřeba podotknout, že tohle je téma spíš na to jaro,

00:48:21protože tohle se dělá na jaře, když ty matky zakladatelky

00:48:24vyhledávají ta různá místa, kde založí ten svůj domeček,

00:48:29dalo by se říct.

00:48:31Ať už to jsou teda vosy, sršně nebo vosíci, jsou velmi užiteční,

00:48:36protože stejně tak jako sršni, tak i vosy, tak vosíci

00:48:39spořádají velké množství hmyzu, právě toho škodlivého.

00:48:43Takže zase likvidovat je zbytečné.

00:48:46-Romane, moc děkuji.

00:48:48Jako vždy, spoustu inspirativních informací.

00:48:50A určitě se ještě uvidíme.

00:48:52Vše, co jsme připravili do dnešního dílu,

00:48:54jsme právě odvysílali,

00:48:55ale zároveň připravujeme díl následující.

00:48:59Příští týden v neděli u Polopatě na shledanou.

00:49:03Příště uvidíte:

00:49:05Prohlídneme si dům, který je postaven ze dřeva, slámy

00:49:08a hlíny.

00:49:09Tedy z klasických materiálů.

00:49:11A také si ukážeme, co se dá vyrobit z padlých stromů.

00:49:15Přineseme několik nápadů, jak osázet truhlíky,

00:49:18aby i v podzimních dnech zkrášlily váš balkón či terasu.

00:49:22Poradíme, jak vybírat vhodné barvy pro váš interiér.

00:49:26A přidáme i několik praktických rad, jak při malování postupovat.

00:49:29Skryté titulky: Tereza Fenclová 2018