Medailon herce a dlouholetého člena činohry Národního divadla Bohuše Záhorského natočený k jeho 60. narozeninám (1966). Režie O. Skalski

Počátky dlouhé herecké kariéry Bohuše Záhorského (*5. 2. 1906 – †22. 9. 1980) sahají do poloviny 20. let. Nejprve byl silně ovlivňován avantgardními divadelními soubory, které mu poskytly výbornou průpravu v ovládání těla a hlasu (působil i v proslulém voicebandu E. F. Buriana). Od počátku tvůrci využívali zejména komediální polohu jeho herectví, která obzvláště vynikla při několikaletém angažmá v Osvobozeném divadle. V letech 1946–1977 trvale působil v činoherním souboru Národního divadla, kde brzy získal pověst skvělého realistického herce, jenž zvládl ztvárňovat bohatou škálu charakterů. Vlastní mu byli zejména obyčejní lidé, kteří milovali život a přistupovali k němu s podmanivým nadhledem. Film mu větší příležitosti nabídnul až v jeho zralém věku, předtím se musel spojit s malými roličkami a příležitostmi ve snímcích Voskovce a Wericha. Mnohem častěji se však objevoval na televizní obrazovce, například v nestárnoucích komediích Láska jako trám, Medvěd, Domácí víno či v seriálu F. L. Věk. Díky svému výraznému hlasu byl také často vyhledáván dabingovými režiséry. Jubilejní medailon natočený v roce 1966 představí především cestu Bohuše Záhorského přes mnoho známých i dnes pozapomenutých divadelních scén a jeho jedinečné herectví připomene ukázkami z inscenací Sen noci svatojánské a Tvrdohlavá žena.

* 5. 2. 1906

† 22. 9. 1980


Stopáž23 minut
Rok výroby 1966
 ST čb 4:3
ŽánrDokument