00:01:26DIALOGY NENÍ SLYŠET

00:02:16-Vezíre!

00:02:22-Červený jako krev,

00:02:24sladký jako život, opojný jako láska.

00:02:28-Ty chceš mluvit o lásce?

00:02:32-V určitém věku, vznešený kalife, vášeň ustupuje moudrosti.

00:02:37-To chceš říct, že já nejsem moudrý?

00:02:40-Vyvolenci Alláhovi jsou vášniví a moudří.

00:02:44I když jejich vous nedosáhl velikosti brady Prorokovi

00:02:48a jejich vlas není protkán stříbrem stáří.

00:02:53-Jsi chytrý jako liška, vezíre.

00:02:56Ale udělej teď něco pro svého kalifa.

00:03:00Chci se bavit.
-Přejete si hudbu, kalife?

00:03:04-Ne, ne. Už mě z ní rozbolely uši.

00:03:10-A co takhle krásné tanečnice?

00:03:13-Dej pokoj. Znám ty jejich tanečky nazpaměť.

00:03:18Vymysli si něco originálnějšího.

00:03:39-Kdo tě sem pustil? Stráže!

00:03:43-Vidím, že stráže se starají

00:03:45o mou bezpečnost stejně horlivě jako ty o mou zábavu.

00:03:50Pojď dál.

00:03:52-Óóó, nejvznešenější.
-Co mi neseš?

00:03:56-Óóó, nejmocnější.
-Dobře, dobře, proč přicházíš?

00:04:02-V celé tvé říši i daleko za jejími hranicemi je známa tvoje moudrost.

00:04:10-No.

00:04:12-Není knihy, kterou bys nepřečetl. Není slova, kterého bys neznal.

00:04:18I já ti přináším vzácné slovo.

00:04:24-Slovo?

00:04:26-Je vyryto zlatým písmem na této skříňce.

00:04:32Je to kouzelné slovo.

00:04:35Tak pravili poutníci, kteří se vraceli od hrobu Alláhova.

00:04:41A dali je mně, nehodnému.

00:04:46Kdo to slovo přečte,

00:04:49bude nejmoudřejší ze všech živých tvorů pod sluncem.

00:05:13-Říkáš nejmoudřejší?

00:05:18-Co chceš za to slovo?
-Jsou slova k nezaplacení.

00:05:25-Tak se mi zdá,

00:05:27že chceš prodávat zboží, které nejde zvážit ani změřit.

00:05:31A které je podivné.
-Už jsi viděl, vznešený,

00:05:36moudrost, která by se dala změřit nebo zvážit?

00:05:41-Zanechte zbytečných sporů.

00:05:45Máš pravdu, kupče.

00:05:48Mám rád věci tajuplné.

00:05:52A zvláštní.

00:05:55Ovšem jestli jsi mě napálil, pak moje říše,

00:05:59nad kterou slunce nezapadá, ti bude malá.

00:06:05Ale mluvíš-li pravdu, dveře mého paláce ti budou otevřeny.

00:06:34Tak můj vezíre, přečti to slovo, které nás má učinit nejmoudřejším.

00:06:40-Nejsem hoden, vznešený, abych já první přečetl to slovo.

00:06:47-Já zase nemám chuť, unavovat svůj vznešený zrak luštěním klikyháků.

00:06:53Zavolej Selima učence.
-Selim učenec.

00:07:04-Selime, říká se o tobě, že znáš všechna písma,

00:07:09všechny jazyky, kterými se lidé dorozumívají.

00:07:13Dokaž, že jsi hoden titulu Selim učenec a přečti toto slovo.

00:07:24Protože jinak bych tě musel nazvat Selim hlupák a vyhnat od dvora.

00:07:30No, tak!

00:07:32-Och, vznešený.
-Přestaň.

00:07:36Nebo snad nedovedeš přečíst to tajemné slovo,

00:07:40které mě má učinit nejmoudřejším ze všech živých bytostí?

00:07:46-Ne vždycky největší moudrost přináší člověku největší štěstí.

00:07:51-Zanech zbytečných vytáček nebo si budu myslet,

00:07:54že přede mnou něco tajíš a to by tě mohlo stát hlavu!

00:07:57-Varoval jsem tě, vznešený.

00:08:00To slovo zní mutábor.

00:08:05-Mutábor?

00:08:09-A víc nic? SMÍCH

00:08:14-To slovo je víčkem skříňky, jejíž obsah skrývá celé tajemství.

00:08:22Šňupne-li si kdo prášku, který je ukryt v této skříňce

00:08:27a řekne slovo mutábor, promění se v takové zvíře,

00:08:31v jaké si bude přát a bude rozumět zvířecí řeči.

00:08:38-Já to věděl, že nás ten darebák podvedl.

00:08:41Copak je v tom za moudrost, běhat po světě ve zvířecí podobě?

00:08:45-Počkej, počkej. To je náhodou docela zajímavé.

00:08:49-Och.
-Rozumět řeči zvířat.

00:08:54To je všechno?

00:08:57-Chce-li se pak vrátit v lidskou podobu,

00:09:01musí se třikrát uklonit a třikrát říci slovo mutábor.

00:09:07Běda však, když se ve zvířecí podobě jenom jednou zasměje.

00:09:13Zapomene kouzelné slovo a zůstane navždy zvířetem.

00:09:18-Mutábor, takové slovo si každý snadno zapamatuje.

00:09:23Přečetl jsi to správně, Selime?

00:09:26Dobře, můžeš jít.

00:09:32Ovšem, jestliže ses spletl jen o jediné písmenko,

00:09:37můj vznešený hněv tě nemine.

00:09:48Co tomu říkáš, můj vezíre?
-Říkám, že je to podvod.

00:09:52Ještě jsem neviděl zvíře, které by se smálo.

00:09:55-V tom případě tě dám zmrskat za to,

00:09:58že nechráníš svého kalifa před podvodníky.

00:10:00-Taky to může být pravda pravdoucí.
-A v tom případě to zkusíme.

00:10:12V jaké zvíře bychom se tak asi měli proměnit?

00:10:19Co myslíš, vezíre?
-Lev.

00:10:22-Lev? Pch.

00:10:24Lev je kalif všech zvířat. A vládnout ještě zvířatům.

00:10:30-Tygr.
-Tygr, hm.

00:10:37Už vidím,

00:10:40jak se celé království vyděsí a jak na nás pošlou půl armády.

00:10:44Ne, ne.

00:10:46-Orel, orel.
-Orel? No, prosím.

00:10:52Ovšem, ve výšce, v jaké létá orel,

00:10:57bychom viděli příliš mnoho nepříjemných věcí.

00:11:01To se mi nechce. Jsi nevynalézavý, vezíre!

00:11:04-Copak mohu navrhnout vznešenému kalifovi,

00:11:08aby se proměnil v ještěrku nebo v osla?

00:11:26Vznešený kalife, co takhle proměnit se v čápa?

00:11:31Ve tvé zahradě jich běhá.

00:11:36Nebudeš nikomu nápadný.

00:11:41-No prosím, to se mi líbí. Přece nejsi tak nevynalézavý.

00:11:50Souhlasím.

00:12:08Vezíre?
-K službám, vznešený kalife.

00:12:11-Šňupnout, říci mutábor...

00:12:13-Nemyslím, že by to byla nejlepší zábava,

00:12:16pohybovat se po světě jako nějaké zvíře.

00:12:18-Ty máš strach, vezíre, přiznej se.

00:12:21-Strach ne, myslím, že jsem příliš stár

00:12:23na takové žertíky a vy příliš vznešený.

00:12:26-Žádné řeči, šňupnout, říci mutábor a ať jsou z nás čápi.

00:12:38-Mutábor.
-Mutábor.

00:12:46Musím přiznat, že vám čapí kostým sluší téměř jako šat kalifa.

00:12:53-Já zas musím přiznat, že tobě by slušela spíš podoba husí.

00:13:00-Kdepak drahá, Klapkozobko, to já si nemohu dovolit.

00:13:04-No ne, Dlouhonožko, opravdu?

00:13:07-Zajisté, Klapkozobko. Co by tomu řekla moje linie.

00:13:13-Nepovídejte, Dlouhonožko, ani jedno žabí stehýnko si nedáte?

00:13:19-Och, tak tučné sousto po ránu. Já snídám ždibeček řas.

00:13:26Obědvám půl zelené kobylky a večeřím doušek pramenité vody.

00:13:32-Ale má drahá, to si úplně zničíte zdraví.

00:13:38-Špetičku řas a půlku kobylky. SMÍCH

00:13:42-To bys tak potřeboval. SMÍCH

00:13:47-Já, milá Klapkozobko, musím dbát na svou postavu.

00:13:52Já totiž chodím do rytmiky.
-Do rytmiky a proč?

00:13:57-Protože jsem umělecky založená

00:14:00a při své postavě se mohu stát sólovou tanečnicí.

00:14:27SMÍCH

00:14:40-Sólová tanečnice.

00:14:43-Neměli bychom tu nadanou tanečnici pozvat ke dvoru?

00:14:57-Přestaň, vezíre, přestaň.

00:14:59-Kdo by se nesmál, když to byla taková taškařice.

00:15:03-Tak dáš už pokoj? Jak je to slovo?

00:15:06-Slovo? Jaké slovo?

00:15:09-No jaké slovo. To kouzelné, vzpomeň si.

00:15:13-Mu, mu, mu, mu, třikrát se poklonit.

00:15:17-Mu, mu, mu. Ty jsi to zapomněl, vezíre!

00:15:21To teď máme zůstat nadosmrti čápi?
-To je nadělení.

00:15:26Co budeme jíst?

00:15:28Přece nebudeme lovit žáby a nějakou tu kobylku?

00:15:32-Já jsem přece kalif.

00:15:36Ale kdo uvěří čápovi, že je kalif, i kdyby rozuměl jeho řeči?

00:15:42-Co kdybychom se pokusili ulovit aspoň zlatou rybku?

00:15:56Tak to je konec. Určitě umřeme hlady.

00:16:00Vznešený kalife, vrátíme se do paláce.

00:16:04Tam bude určitě něco na zub.

00:16:08Já jsem ráno dával příkazy v kuchyni.

00:16:11Tam je spousta jídla, jíst se musí, ať je člověk čáp nebo člověk.

00:16:15Jak budeme jíst,

00:16:18třeba si vzpomeneme na to slovo, na který vzpomínáme.

00:16:21HUDBA

00:17:24SMÍCH

00:18:04BOUŘE

00:18:15-Tudy, vznešený kalife. Tady se schováme před bouří.

00:18:35-Alláh s vámi, poutníci.
-I s tebou, paní této jeskyně.

00:18:42-Buďte mi vítáni,

00:18:45tisíckrát vítáni v mém neštěstí.

00:18:53-Je bouře. Smíme tě požádat o přístřeší?

00:18:57-Jistěže smíte. A já vás prosím, abyste zůstali.

00:19:01Bylo mi předpověděno, že čápi mi přinesou štěstí.

00:19:04-Ale my nejsme čápi.
-Ani já nejsem sova.

00:19:10Jsem dcera kalifova.

00:19:13Můj otec byl mocný a já jsem byla krásná.

00:19:17Aspoň tak to říkal. A pak přišel Mizra, kouzelník.

00:19:22A chtěl moji ruku po dobrém, či po zlém.

00:19:25Věděla jsem, kdo je Mizra kalif.

00:19:28V jeho říši pro slzy nebylo vidět slunce.

00:19:32Odmítla jsem ho.

00:19:34Nejdříve prosil, potom vyhrožoval a nakonec mne zaklel.

00:19:41Zaklel v sovu.

00:19:45A smál se. Jenom tehdy budeš vysvobozena,

00:19:49až v téhle podobě tě někdo požádá o ruku.

00:19:53Říkali mi Fatima.
-Já jsem kalif, Fatimo.

00:20:00Dnes ráno ke mně přišel kupec, prodal mi kouzelný prášek,

00:20:05který promění člověka ve zvíře.
-Jenže to má háček.

00:20:11Zasmáli jsme se.
-Což se nesmí.

00:20:14-Zapomněli jsme kouzelné slovo.
-Ano.

00:20:17-A teď bloudíme v čapí podobě a máme hlad.

00:20:21-Ano.
-Znám léčku, kterou vám nastrojil.

00:20:25Chce se stát kalifem všech zemí světa.

00:20:28-Přece mi, paničko, nechcete namluvit, že Mizra nastrojil to,

00:20:32abychom potkali dvě hloupé čápice a smáli se jejich baletu.

00:20:36-Tolik se namáhat nemusel.

00:20:39Mohl si spočítat, že se něčemu zasmějete,

00:20:42protože v říši zvířat je právě tolik směšného jako v říši lidí.

00:20:46-Možná, ale jestli je pravda, co jsi nám říkala,

00:20:50tak máš určitě větší smůlu než my, protože my si třeba na to slovo

00:20:54vzpomeneme, ale rád bych viděl, kdo by si vzal takovou sůvu.

00:20:58-Mlč, vezíre.

00:21:00-Dvakrát do roka, při první jarní a první podzimní bouři, přicházejí

00:21:05za mnou Mizrovi služebníci, aby se vysmívali mému neštěstí.

00:21:11Dvakrát do roka mi po nich Mizra posílá svůj vzkaz.

00:21:16Abych se podvolila, abych se stala jeho ženou.

00:21:21A právě dnes... BOUŘE

00:21:28-Je první jarní bouře.
-Oni přijdou a ty nám pomůžeš.

00:21:35-Pokusím se vyzvědět kouzelné slovo.

00:21:38Ale já chci být také vysvobozena.

00:21:42Až se opět stanete lidmi, jeden z vás mě musí požádat o ruku.

00:21:52-Já to udělám. Vezmu si tě za ženu.

00:21:57-Díky, vznešený kalife.
-Už jdou.

00:22:04Kam se schováme?

00:22:11-Ukryjte se tam.
-Kalife.

00:22:14Vznešený kalife.
-Pojď sem.

00:22:27-Alláh mě netrestej, ale to byla nerozvážnost.

00:22:31Co když je stará a ošklivá?

00:22:34-Ale co, ať je jaká chce. Hlavně, že nebudu nadosmrti čápem.

00:22:39A pak, mně se docela líbí.
-Sova?

00:22:42-Já v ní jenom sovu nevidím.

00:22:44Tak jako snad ani ona ve mně nevidí jenom čápa.

00:22:47Ostatně, spojuje nás stejný úděl a stejný nepřítel. Ticho.

00:22:59-Můj pán ti posílá své pozdravy.
-Sláva velkému Mizrovi.

00:23:04-Můj pán tě zdraví z trůnu velikého kalifa.

00:23:07-Sláva velkému kouzelníku Mizrovi.
-Ty mlčíš, Fatimo?

00:23:15-Nebudu provolávat slávu nepříteli. Jenom bych ráda věděla, proč lžeš?

00:23:22-Já, že lžu?!

00:23:25-Jakpak může tvůj pán posílat pozdravy z trůnu velikého kalifa?

00:23:30Když veliký kalif,

00:23:32pokud já vím, se těší dobrému zdraví a lásce svého lidu.

00:23:41-Lásce svého lidu.

00:23:44Ten jeho lid teď provolává slávu Mizrovi.

00:23:48-Sláva velkému Mizrovi. A co se stalo s velikým kalifem?

00:23:53-Ten od rána bloudí v nějaké zvířecí podobě.

00:23:59Ten si určitě nevzpomene, jak se znovu stát kalifem.

00:24:04On určitě zapomněl kouzelné slovo mutábor.

00:24:13Co mám vyřídit svému pánovi?

00:24:17-Aby se radoval ze svého vítězství dokud je čas.

00:24:26-Jen abys nelitovala. Trpělivost má své meze!

00:24:33-Mutábor, já to měl na jazyku a ne a ne si vzpomenout.

00:24:38-A třikrát se poklonit.

00:24:41Mu-tá-bor.

00:24:53Sláva, sláva, sláva, sláva.

00:25:03-A teď honem pryč, vznešený kalife. Kalife!

00:25:10Vznešený kalife!

00:25:23-Staň se mou ženou, Fatimo.

00:25:41-Vznešený kalife? Vznešený kalife, vznešený kalife.

00:25:49Kdybych věděl, jak jsi krásná.
-Co bys udělal?

00:25:53-Ani bych se neodvážil požádat tě o ruku.

00:25:56-A já zase jo.
-Pak jsem ráda, žes o tom nevěděl.

00:26:02HUDBA

00:26:24DIALOGY NENÍ SLYŠET

00:26:34-Tohle mi vzkázala?

00:26:36-Máš se prý radovat ze svého vítězství dokud je čas.

00:26:41-Jsi špatný posel.

00:26:44Až se mi zachce, dám ti setnout hlavu.

00:26:47Fatima musí být má, rozumíš?

00:26:55Na zdraví kalifa, který sedí na tomto trůně.

00:27:01-Na mé zdraví pít nemusíš.

00:27:09-Milost, já jsem poslouchal jen jeho rozkazy.

00:27:12-Jaký pán, takový sluha. Nejraděj bych vás proměnil v čápy.

00:27:18A krmil vás nejstrašnějšími ropuchami.

00:27:22Abych vás naučil něco.

00:27:34-Ušetři nás řečí, Mizro.

00:27:37Do západu slunce, ať jste za hranicemi mé říše.

00:27:40Jinak přijdete o hlavu. Doufám, že už se nikdy neuvidíme.

00:27:47Protože od dnešní noci mi bude zářit jen hvězda tvé krásy.

00:27:53-A mé dny bude ozařovat slunce tvé moudrosti

00:27:56a tvé dobré srdce, můj pane.

00:28:00-Hlavně, že jsme zase lidi.

00:28:03-Vezíre, slyš mé poselství.

00:28:08Ode dneška nechť jsou v mé říši sovy a čápi váženy a ctěny

00:28:15a tento příběh ať je zapsán do knih na paměť příštím pokolením.

00:28:51Skryté titulky: Vlaďka Kofroňová Česká televize 2017