Dokumentární portrét grafika a malíře Jiřího Johna (1923–1972). Režie a kamera A. Jiráček

Jiří John, jehož malířské a grafické dílo nám v létě 2004 připomněla reprezentativní výstava v pražském Mánesu, témata čerpal z přírody, stálého koloběhu vznikání a zanikání, věčné proměny hmoty. Byl největším českým výtvarným básníkem přírody po druhé světové válce. Snílek analytického pohledu, blíženec Josefa Šímy, Maxe Ernsta, Václava Boštíka i Giorgio Morandiho. Vleklá nevyléčitelná nemoc přispívala od poloviny šedesátých let k tomu, že v jeho tvorbě přibývalo dramatičnosti. Jemné harmonické nuance vystřídaly větší, někdy drsné kontrasty. John, citlivě vnímající aktuální tendence současného umění, např. takzvanou strukturální malbu, zůstával přitom vždycky svůj a při vší své nenápadnosti se stal jedním z nejvýznačnějších představitelů evropského poválečného umění. Zemřel roku 1972 v Praze.

Napište nám