Dobrák v rolích zlosynů
František Kreuzmann na své cestě po divadelních scénách vystřídal kočovné štace (pod vedením legendárního Vendelína Budila), svět operety a umělecky náročná angažmá v Divadle na Vinohradech (1926–1940) a pražském Národním Divadle (1940–1960). Na jevišti se pro něj staly typické přesvědčivě ztvárňované role nesympatických postav intrikánů, skrblíků a pokřivených charakterů. Ještě silněji ho s tímto typem postav spojovali filmoví tvůrci, jelikož po něm byla zejména v prvorepublikovém filmu velká poptávka. Právě proto během jednoho roku účinkoval i v téměř dvou desítkách snímků. Nebyly to role hlavní, ale přesto výrazné – za zmínku stojí zloděj psů Beznoska v adaptaci Batalionu (1937), chlípný otčím ve Vávrově Panenství (1937) či profesor Lejsal v komedii Škola základ života (1938). Výraznějších pozitivních postav se dočkal až na sklonku svého života, například v povídkovém snímku Pět z milionu (1959). Nejvýznamnější role Františka Kreuzmanna si připomeneme v medailonu, v němž kamery herce zachytily krátce před jeho odchodem společně s dcerou Alenou Kreuzmannovou pokračující v rodinné herecké tradici.