Národní umělec Otakar Vávra

Před 110 lety se narodil významný filmový tvůrce, pedagog a spoluzakladatel FAMU Otakar Vávra (*28. 2. 1911 – †15. 9. 2011), jehož nejvyšší přínos spočívá v průkopnickém posouvání českého filmu směrem k uměleckým formám a v roli mentora pro světově proslulou filmařskou generaci 60. let. Do filmu vstoupil jako odvážný experimentátor pozdní avantgardy, následně přiblížil film k seriózní klasické a moderní literatuře s výraznými národními hodnotami pro protektorátní publikum, po válce se zaměřil na realizačně náročné velkofilmy. Velké obrození jeho vlastní tvorby přišlo v 60. letech, kdy pod inspirativním vlivem mladých tvůrců natočil mezinárodně úspěšná díla Zlatá reneta a Romance pro Křídlovku. Později se vrátil k velkým filmovým freskám a ve filmových ateliérech působil až do roku 1989. Medailon z roku 1971 je průřezem jeho dosavadní tvorbou a zaměřuje se také na Vávrovu jedinečnou spolupráci s významnými uměleckými osobnostmi – Zdeňkem Štěpánkem, Karlem Högerem a básníkem Františkem Hrubínem.