Výprava za hranice moderní civilizace do zvláštního uzavřeného světa moravských kopanic v autorském dokumentu Jindřicha Fairaizla (1969)

Moravské kopanice dlouho představovaly na českém území civilizační výspu a kdysi v nich nalézali útočiště zbojníci a pronásledovaní lidé. Zatímco v údolích pod svahy Bílých Karpat již existovaly vymoženosti 20. století v kopaničářských vesnicích usazených na kopcích jako by se čas již dávno zastavil. V roce 1969 se do tohoto kraje vydal uznávaný televizní publicista Jindřich Fairaizl, jenž si předtím získal věhlas díky oceňovanému sociálněkritickému dokumentu Inzerát. S kamerou objevoval těžké živobytí zdejších obyvatel, jejichž každodenní starosti byly na hony vzdálené politickým svízelům, které po roce 1968 řešil zbytek země. Vždyť velká část z nich neměla ani tušení, že Československo okupovala vojska Varšavské smlouvy. Svědectví o zdejších obyvatelích zachytilo životy v naprosté chudobě a izolaci, sousedské spory, oslavy božího těla, poslední cestu nebožtíka i zaříkávání bohyní – lidových léčitelek, jejichž pohnuté osudy dnes přitahují k tomuto koutu naší vlasti pozornost. Tato jedinečná tvář moravsko-slovenského pomezí nicméně byla kamerami zachycena v hodině dvanácté. Stavba silnice měla přinést pokrok i do těchto končin, režisérova otázka však zněla, zda nové možnosti a poznání přinesou zdejším obyvatelům také štěstí. Byla v dané době natolik provokativní, že koprodukční dokument pro normalizátory nepohodlného tvůrce zůstal československým divákům utajen a byl uveden pouze v západoněmecké televizi. Až nyní se můžete přesvědčit o nadčasové pozoruhodnosti jeho výpovědi, jež je podpořena i působivou formou vizuálního a hudebního ztvárnění.

Napište nám