Chat

host

Jiří Podzimek

Pravděpodobně je lepší se ptát než odpovídat. Zajímá-li spanilomyslné diváky pořad o literatuře, resp. o v současné době vycházejících knihách, nazvaný U zavěšené knihy, na chystaném programu ČT art, velmi rád odpovím na pokud možno všechny otázky. A co se týče charakteristiky vlastní osoby, vynikající je konspirativně se ukrýt za citát z klasika: "Žiji v celkem rytmickém tempu se svými ideály, až na to, že občas v sladkých snech skrápím slzami utrhaná kvítí prchlých přeludů." Že je to blábol? Však to také říká jeden poněkud přepjatý ochotník v soudničče Františka Němce.

Záznam chatu ze čtvrtka 1. srpna 2013

DAYD: „Co znamená spanilomyslný?“

Jiří Podzimek: „Krasoduch. Spanilý znamená "ušlechtile krásný".“

Grainsofs: „Co by asi Vašemu pořadu řekl prof. Václav Černý?“

Jiří Podzimek: „Domnívám se, že by se Václav Černý nedíval na televizi. Eva Kantůrková označila jeho Paměti za "dračí setbu", tudíž si nedělám iluze, že by nás nesjel. Říkám to samozřejmě se vší úctou k němu. U zavěšené knihy ale možná uvidíte knihy Václava Černého, které jsou ve slovnících uváděny s dodatkem "náklad byl zničen".“

Barbora H.: „Dobrý den, zajímalo by mě, jestli to zase bude pořad jen o knihách, které jsou vysoce hodnoceny kritiky a/nebo je okolo nich mediální poprask (např. Padesát odstínů šedi) nebo jestli to bude pořad o normálních dobrých knihách. Třeba o detektivkách, sci-fi, románech atd., které nemají bombastickou reklamu a nezabývají se politikou. Díky!“

Jiří Podzimek: „Označení "normální dobré knihy" představuje pojem poněkud nejasný, ale doufám, že Vám rozumím. Netoužíme po představování bestsellerů, ale nezříkáme se jich zouplna. "Vysoké hodnocení kritiků" nás velmi zajímá, ale přinejmenším stejně nás zajímá vysoké hodnocení ze strany čtenářstva. Pro ně "Zavěšenou knihu" děláme.“

Helas Valuta: „Nazdar, draku, tak jaká? Často se směješ jako satan, když pláč svírá hrdlo a nenasytný bol řve do hrudi písně divokých tanců k ryčné skočně? Ó, srdce spoutané řetězem, ukovaným z krutých omylů. Tak, hojdaná!“

Jiří Podzimek: „Máme takové pěkné počasí, quasi jarní!“

Poeta: „Dobrý den, bude v pořadu místo i pro poezii? Děkuji.“

Jiří Podzimek: „Poezie je v jistém smyslu korunou literatury, nelze ji pominout. Děkuji, že se na ni ptáte.“

Pavla: „Dobrý den. Vaše nejoblíbenější kniha je ...?“

Jiří Podzimek: „Je jich opravdu hodně, pokud však odpověď zjednoduším, osekám, uvedu Básně Karla Tomana, tedy jeho sebraný spis.“

Jenda: „Dobrý den přeji, který ze současných českých spisovatelů se bude číst ještě za sto let? A který současný mladý básník stojí za opakované čtení? Hledáte stále nové autory nebo se raději vracíte k osobně milované klasice?“

Jiří Podzimek: „Na první popud napíši, že číst se bude Medorek Petra Placáka. Zábranův Celý život (ač autor bohužel není "současný český spisovatel"). Za opakované čtení stojí překlady Pavla Šruta (ale není to mladý básník, pardon) a Petra Borkovce. Jinak mě napadá spousta autorů, kteří se určitě číst nebudou. Hledám nové autory, vracím se zpět a také stále "likviduji dluhy" z minulosti.“

Smíchov: „Nazdar, jakápak první nebo poslední věta z knížky vás naposledy uhranula, hm?“

Jiří Podzimek: „"Slunce, nemajíc vyhnutí, svítilo na vše při starém." Musím však dodat, že každá správná próza musí začínat větou "Nad městem N. svítalo" a končit větou "Ale to už je jiná kapitola". Několik posledních vět Malamudova románu Příručí jsem už četl asi stokrát.“

Petr: „Je pro vás ke čtení přitažlivější Máchův Máj nebo Erbenovo Záhořovo lože?“

Jiří Podzimek: „Máj je jaksi nepřekonatelný.“

ZK: „Máte rád soudničky? I třeba od K. Čapka?“

Jiří Podzimek: „František Němec a Karel Poláček jsou naši asi nejlepší soudničkáři.“

Opsha: „Dobrý den, jaká je vaše nejoblíbenější kniha z nízké či přímo brakové literatury?“

Jiří Podzimek: „Ta, jejíž poslední věty znějí: "Miluješ mě, Jennifer?" A ona mu místo odpovědi nabídla své malinové rety. Jistě uznáte, že je to síla.“

Petr: „Jaká je vaše nejoblíbenější kniha od Josefa Škvoreckého? Co Pro vás tento autor a skvělý člověk znamenal?“

Jiří Podzimek: „Škvoreckého "Zbabělci" pro mne byli v patnácti úplné zjevení, jeho "Příběh inženýra lidských duší" (postava Nadi!) se mnou cvičí již třicet let, skvělé jsou také literární eseje. Jeho práci s jazykem skvěle definuje například charakteristika kolaboranta (nacistického): "Měl kolaborantské sny, v nichž visíval." Nebo: "Vašek neměl legraci rád. Pěstoval švandu se svalnáči ve sprchách." Děkuji, že se na Josefa Škvoreckého ptáte, a také děkuji za tón Vaší otázky.“

Jefim: „Dostane Kundera někdy Nobelovku? A k čemu je taková Nobelovka vůbec dobrá, když ji nemá ani takový Borges?“

Jiří Podzimek: „Nedostali ji Greene, Joyce, Werfel, Holan, Šalamov atd. atd. Tak si je, prosím, srovnejte, Borges je také skvělý příklad (a po Nobelově ceně prý navíc toužil). Děkuji.“

Kopr: „Zdravím, jaký je nejlepší pražský antikvariát? A antikvář? A mimo Prahu? Kolikrát týdně vyrážíte na lov? A jakého macka jste naposledy vytáhl?“

Jiří Podzimek: „Nejlepší antikváři jsou pro mě pan Hula (1. podzemní antikvariát) a pan Hofman (Antikvariát Smíchov) + jejich "ensemble", ale těch dobrých je více. Mimo Prahu je skvělý antikvariát v Lomnici nad Lužnicí a internetový 108 Buddhů. Zatím poslední macek je Divišovo Uzlové písmo (obě vydání). Snažím se vyrážet každý den, ale ne vždy to vyjde. Děkuji, díky Vám jsem jaksi doma.“

Josťa: „Dobrý den přeji, omluvte intimitu: čicháte rád ke knihám? Jaký ročník voní nejlíp?“

Jiří Podzimek: „Omlouvám se, že Vaši otázku otočím: nejstrašlivěji páchne kniha John Lennon, vydaná Sekcí mladé hudby. Ten puch přetluče jen lemon. Pozoruhodně voní knihy z knihoven kuřáků. Voňavé ročníky, pravíte? Není to impertinence? Děkuji.“

Alenka: „Dobrý den. Je vidět, že máte rád citáty - budou v pořadu ukázky z děl (prozaických i básnických)? Díky.“

Jiří Podzimek: „Citace (spíše než citáty) budou základním prvkem "Zavěšené knihy".“

Grainsofs: „Ten citát z klasika je z které knihy?“

Jiří Podzimek: „Citát je ze Soudniček Františka Němce, konkrétně ze soudničky nazvané "Na té naší vísce".“

Knihomol: „Dobrý den! Kterou povídku Haliny Pawlowské máte nejraději?“

Jiří Podzimek: „Doufám, že nechcete, abych napsal "tu poslední", to by bylo laciné...“

Čtenářka: „Dost by mě zajímalo jak chcete zařídit,abyste neskončili u hlubokomyslného filozofování, u kterého nakonec stejně ádný divák nevydrží :-) Máte nějaký plán? A jak moc čtete vy sám?“

Jiří Podzimek: „Čtu jaksi pořád, ale potřeboval bych žít asi tak 300 let, abych vše plánované stihl přečíst, pokud možno dvakrát a vícekrát. Vím, že to bude znít v souvislosti s literaturou trestuhodně, ale Petr Vizina i já chceme být - považte! - i zábavní, caramba...“

Alice: „Prozraďte více k novému týdeníku. Budete se s Petrem Vizinou v moderování jednotlivých dílů střídat, nebo pokud moderujete spolu, jak máte rozdělené role - jste každý odborníkem na jinou oblast literatury?“

Jiří Podzimek: „Protože kolega Vizina dlí momentálně na dovolené, mohu směle napsat, že jeho novinářská povrchnost bude v každém vydání "Zavěšené knihy" úpět v dusivém objetí mého odpuzujícího školometství. Ale Vy zřejmě chcete seriosní odpověď: myslím, že se s Petrem dobře doplňujeme, a jsem tím znovu a znovu nadšen. (Ne, nikdy nenapíši ani nevyslovím "jsem z toho nadšenej" nebo "jsem za to rád".)“

Janek: „Zdravím vás. Budete se v pořadu věnovat také kvalitě překladů a úrovni (vizuální, jazykové, editorské) vydávání knih? Někdy jsem z těch chyb tak znechucen, že knihu musím odložit. Díky.“

Jiří Podzimek: „Protože už asi dvacet let dělám korektury a redakce knih, vím, o čem mluvíte. A pokud mi nějaká chyba uteče, je to noční můra. Kniha jako estetický artefakt nás bude velmi zajímat a jako editorské dílo rovněž. Naposledy jsem znechucen odložil knihu, jejíž překladatelka přeložila jméno Hitlerova sídla jako "Vlčí zákop". Ale nikdo už asi nepřekoná překladatele, který ruské slovo "Pusť!" (Ať) přeložil jako "Potrať!".“

Ondrej: „Dobrý den, která kniha (předpokládám spíše knihy) teď leží rozečtená/é na vašem nočním stolku?“

Jiří Podzimek: „Dějiny křížových výprav, Jirousova Úloža, Solženicyn: V kruhu prvním, Zbyněk Hejda: Básně (ten se také bude číst za sto let). Je toho vícero, noční stolek nemám, popisovaný stůl je pracovní.“

Štěpánka: „Dobrý den, zajímalo by mě, zda si budete zvát do pořadu hosty, a pokud ano - budou "z oboru" (literární věda a teorie, literární dějiny), nebo to budou normální smrtelníci? :) Děkuji.“

Jiří Podzimek: „Hosté budou, jak říkáte, "z oboru", ale snad přijdou i normální smrtelníci (například knihkupec z maloměsta). Také bychom rádi našli osoby, které mají sádrové knihovny. Na hřbetě kůže, vypadá to jako Balzac, ale uvnitř je sádra. Fakt to existuje. Vážně: stojíme o normální smrtelníky a všichni nemusí mít brýle.“

Iveta: „Dobrý den, už se na ČT art a na literární pořad velice těším. Kterým žánrům se budete věnovat?“

Jiří Podzimek: „Pokud bych se chtěl vyjádřit opravdu slaboduše, napsal bych, že "pokryjeme široké spektrum". Chceme, aby "Zavěšená kniha" byla pestrá, tudíž nás zajímá i tzv. menšinová produkce. Ale vydá-li někdo v reedici "Údržbu vozů trabant", nemůžeme ho minout. Děkuji Vám za laskavá slova, budeme se snažit Vás nezklamat.“

Lipák: „Které nakladatelské činy považujete za heroické? A kdo naopak páchá na literatuře bezpráví? Jaká hanebnost činěná knížkám vám trhá žíly?“

Jiří Podzimek: „Heroické nakladatelské činy se dějí denně a velmi nás zajímají (například Spisy Vratislava Effenbergera či produkce nakladatelství, jako jsou kupříkladu Triáda a Opus). Není mi úplně jasné, proč ještě nevyšly všechny díly Spisů Jaroslava Seiferta (nakladatelství Akropolis za to zjevně nemůže). Vskutku vražedné jsou grafické úpravy řady knih. Však vám nějaké ukážeme (můj bratr Antonín k tomu říká: "Páni, koukám jako Mussolini...").“

Jana: „Abyste nemusel pořád odpovídat, popřeji vám jen hodně štěstí a radosti. Moc se na Zavěšenou knihu těším!! Držím palce!“

Jiří Podzimek: „Milá Jano! Děkuji Vám. Jistě chápete, že Vám nemohu neodpovědět. Dovoluji si připojit uctivé rukypolíbení, samozřejmě bezdotykové, jak to předepisuje Guth-Jarkovský a asi také Občanský zákoník. V úctě J. P.“

Otto Katz: „Sledujete televizní produkci? Seriály? Viděl jste Black Books? Co tomu říkáte?“

Jiří Podzimek: „Vážený pane Katzi, jednak máte krásné jméno či pseudonym a jednak musím dodat, že seriál Black Books se mi líbil, bohužel tam moc nejde o knihy. Jsem čtenář, tudíž to nevyhnutelně ovlivňuje mou chuť sledovat televizi. Děkuji.“

Grainsofs: „Představil byste se - studium, pracovní kariéra?“

Jiří Podzimek: „Absolvoval jsem Ped FUK (český jazyk - dějepis), dvacet let jsem interně i externě učil, dvacet let pracuji interně i externě v televizi, dvacet let dělám externě redakce a korektury knih. Snad jsem v té rychlosti dnes neudělal nějaké chyby, to by mnou otřáslo... Děkuji.“

Jirsa: „Chodíte na literární čtení? Třeba do fra nebo do Knihovny Václava Havla?“

Jiří Podzimek: „Na literární čtení občas chodím, asi nejskvělejší "četbové" zážitky mám díky Bohumile Grögerové, Viole Fischerové, Rudolfu Matysovi a Miloslavu Topinkovi. Mám samozřejmě z těchto sfér i zážitky poněkud morbidní až morózní.“

Janinka: „Dobrý den, kdybyste si měl vybrat literární postavu, jejíž osud byste chtěl prožít, která by to byla? A kdyby měl někdo napsat román o vás, kterého autora (z historie nebo žijícího) byste zvolil? Jak by zněl název románu?“

Jiří Podzimek: „Snad se nebudete zlobit či mě podezírat z infantility, ale když si Twainův Tom Sawyer nechá udělit od učitele výprask, aby před ním zachránil milovanou bytost (Rebeku - Becky Thatcherovou), kdo by to nechtěl prožít? Dodejme, že mu potom Becky řekla: "Jak jsi mohl být tak šlechetný?" Co je víc? Takových postav je samozřejmě vícero, třeba v Greenových románech, jen nevím, zda bych obstál i já. Román o mně? K tomu opravdu není důvod. Ale pěkné názvy svých sbírek povídek má například Charles Bukowski. Ale ten by mne asi shledal lehkým.“

Jiří Seidl: „Milý pane Podzimku, zdravím a těším se na Váš nový pořad.“

Jiří Podzimek: „Vážený pane Seidle, děkuji za pozdrav i těšení, učiníme, co bude v našich silách, a snad i kousek za ně.“

Jan: „Recitujete básně? Dívkám? Zabírá to?“

Jiří Podzimek: „Vážený Jane, Vy nectíte moje šediny! Co mi to podsouváte? Ale snad i v tomto Vám může být "Zavěšená kniha" inspiračním zdrojem, myslíme na to! (Zkuste Minutové romány Petera Altenberga!)“

Simi: „Dobrý den, už máte vymyšlené nějaké fiktivní autory, které nám představíte?“

Jiří Podzimek: „O tzv. fikťouších sice uvažujeme, ale naše přirozená seriosnost a respekt k divákovi zatím bezpečně vítězí. Děkuji za inspiraci, samozřejmě například fiktivní román (paměti?) zbohatlíka z nejmenovaného magistrátu s názvem Pytle peněz představuje mocné lákadlo.“

Ivan: „Píšete dopisy? Rukou? Nebo si alespoň dáváte pozor na úpravu e-mailů? nebo to pisete jak to pride? Máte také dojem, že česká (vizuální) kultura trpí? Mimochodem, viděl jste úpravu prezidentského slibu?“

Jiří Podzimek: „Dopisů jsem napsal spoustu, ale jest tomu drahně let, Na maily a krátké textové zprávy, psané do přenosného telefonu (luxusní termín), si dávám úzkostlivě pozor. Znalosti gramatiky a stylistiky valem padají a Vámi zmíněný hadřík to potvrzuje.“

Míra: „Dobrý den, pane Podzimku. Četl jsem Rybí krev a pokud ano, co "jí říkáte"? Děkuji.“

Jiří Podzimek: „V našem harmonickém pracovním kolektivu četl Rybí krev Petr Vizina a náš kolega a neotřesitelný (je veliký a silný) spolutvůrce Ondřej Horák. Vím, že je to můj nedostatek, a mám jich určitě víc. Děkuji za pochopení.“

Stein: „Pěkný den, také vám připadají trochu podezřelí lidé beze smyslu pro humor? A co spisovatelé?“

Jiří Podzimek: „Pan Stein? Daniel? Vážený pane, pokud se chcete zcela okouzleně smát nahlas, přečtěte si, prosím, Hvězdy kvelbu Pavla Řezníčka. Bez sebeironie jsme ztraceni, ano, jsme zcela podezřelí, máte pravdu. Snad se Vás nedotknu hrubozrnným termínem, ale do zlatého fondu smyslu pro humor nadčasových spisovatelů patří věta Jana Křesadla: "Kurvy se blížily, potřásajíce svými výrobními prostředky."“

Pavel: „Pořad o knihách? Jak to bude vypadat? Budete sedět u stolečku a hodinu si povídat? Oživíte to alespoň nějakými "dynamickými" prvky? Bojím se, že jinak by to byla docela nuda...“

Jiří Podzimek: „Základní cíl "Zavěšené knihy" zní: nebýt nudní, respektive jeden ze základních cílů, abyste nás nepodezíral z rozpoutávání nějaké třeskuté legrace. Velmi si přejeme, ba toužíme po tom, aby na nás potenciální čtenáři dali...“

Arne: „Dobrý den, pane Podzimku, jsem nadšen z toho, že se na obrazovce objeví nový pořad o literatuře! Děkuji vám a přeji mnoho inspirace a radosti při tvorbě. Budete se věnovat i teorii literatury či poetice?“

Jiří Podzimek: „Vážený pane Arne, určitě nezapomeneme ani na Vašeho jmenovce. A děkujeme.“

Grainsofs: „Jak dlouhý bude Váš pořad a jak často bude vysílán a bude po odvysílání k mání na internetu? Bude mít také svůj web?“

Jiří Podzimek: „Stopáž: 26 až 30 minut, periodicita: týdeník, na internetu by měl být, v otázce webu nejsem zatím kompetentní. Děkuji.“

Josef: „Dobrý den, pane Podzimku, věřím, že pořad bude hlavně o české literatuře a že bude propagátorem všech přednosti klasických knih. Hodně štěstí.“

Jiří Podzimek: „Děkuji Vám za laskavá slova.“

Grainsofs: „Jakou očekáváte sledovanost pořadu?“

Jiří Podzimek: „Pardon, znáte to. Když řeknu příliš vysoké číslo, někdo řekne "'si upad'", když řeknu příliš nízké, budu za šíření defétismu zastřelen...“

DAYD: „Budete na pořadu U zavěš. knihy spolupracovat s literárními časopisy, literárními vědci, kritiky, komparisty apod.?“

Jiří Podzimek: „Všechny Vámi uvedené zdroje rozhodně chceme a potřebujeme nejen využít, ale i představit.“

Michaela: „Dobrý deň, chcela by som sa opýtať, čo si myslíte o projektoch, kde knihy "cestujú" po svete - Bookcrossing, alebo v našich krajinách SR a ČR skôr Knihobežník a či ste sa do nich zapojili? Ďakujem :).“

Jiří Podzimek: „Mám o této akci jen velmi přibližnou představu, omlouvám se, kolega Vizina je na tom v této záležitosti podstatně lépe. Děkuji za pochopení. P. S. Je krásné číst slovenštinu a ještě lepší je ji slyšet.“

Radek: „Dobrý den. Co byste řekl na tvorbu Marka Šindelky?“

Jiří Podzimek: „Četl jsem jen Strychnin, po uběhnuvším čase si netroufám vyslovovat nějaké ortely či milosti. Děkuji za pochopení.“