Neobvyklá životní zpověď Jana Němce v unikátním autorském filmu oceněném Zlatým leopardem v Locarnu. První český celovečerní snímek, který měl premiéru na internetu (2001). Hrají: J. Němec, Z. Stivínová, K. Roden a další. Scénář, kamera, hudba a režie J. Němec

Hraný film režiséra Jana Němce Noční hovory s matkou vstoupil do historie české kinematografie jako první tuzemský celovečerní snímek, který měl – ve své první verzi – premiéru na internetu, a to 30. listopadu 2000. Film, který byl vyroben pomocí digitální technologie, je unikátním autorským projektem Jana Němce, který napsal scénář, složil hudbu, vystupuje v něm, byl kameramanem i režisérem. Ve filmu ještě hrají Karel Roden a Zuzana Stivínová, v úryvcích paměti se objeví partnerky a přátelé – například Ester Krumbachová, Marta Kubišová a Václav Havel. Jde o částečně stylizovanou autorskou výpověď tvůrce, jenž v duchu rozmlouvá se svojí zemřelou maminkou v místech, kde prožil dětství a mládí, od Václavského náměstí směrem na Vinohrady, „od koně až ke krematoriu“. V dialozích se zesnulou matkou se znovu odehrávají nejdůležitější momenty jeho života, jak osobní, tak i společenské – nálet na Vinohrady 1945, sovětská okupace v roce 1968, Němcův nucený odchod do emigrace, Praha po listopadu 1989.

Výjimečný snímek Jana Němce byl oceněn na 54. mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu, kde získal v kategorii video hlavní cenu – Zlatého leoparda. Režisér Keith Griffiths zdůvodnil jednomyslné rozhodnutí šestičlenné mezinárodní poroty takto: „Ocenili jsme vzrušující film plný imaginace a poezie, který dojímá svým univerzálním sdělením – dílo jednoho z největších evropských tvůrců, jež svým využitím prostředků střihu i novými působivými obrazy znamená výzvu pro všechny filmaře současnosti.“

Režisér, producent a pedagog FAMU Jan Němec (12. 7. 1936 – 18. 3. 2016) patřil k předním představitelům československé nové vlny. V roce 1966 jej postihl zákaz točit filmy na Barrandově. V televizi natočil písňové recitály Marty Kubišové a Karla Gotta. Definitivní zákaz tvorby přišel po invazi armád Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Ve světě byl Němec naopak oceňován pro svůj dokument o událostech jara a léta 1968. V roce 1974 odjel do exilu. Žil a tvořil především v Západním Německu, v USA, ve Velké Británii a ve Švédsku. V prosinci 1989 se vrátil domů a k filmové tvorbě. Velkou část jí produkoval ve vlastní společnosti Jan Němec – Film, založené v roce 1993.

Napište nám