Neobvyklá životní zpověď Jana Němce v unikátním autorském filmu oceněném Zlatým leopardem v Locarnu. První český celovečerní snímek, který měl premiéru na internetu.
Hrají: J. Němec, Z. Stivínová, K. Roden a další. Scénář, kamera, hudba a režie J. Němec.
  • Vyrobeno 2000
  • Země původuČesko
    • Skryté titulky
    • Formát 4:3

Hraný film režiséra Jana Němce Noční hovory s matkou vstoupil do historie české kinematografie jako první tuzemský celovečerní snímek, který měl - ve své první verzi - premiéru na internetu, a to 30. listopadu 2000. Film, který byl vyroben pomocí digitální technologie, je unikátním autorským projektem Jana Němce, který napsal scénář, složil hudbu, vystupuje v něm, byl kameramanem i režisérem. Ve filmu ještě hrají Karel Roden a Zuzana Stivínová, v úryvcích paměti se objeví partnerky a přátelé - například Ester Krumbachová, Marta Kubišová a Václav Havel. Jde o částečně stylizovanou autorskou výpověď tvůrce, jenž v duchu rozmlouvá se svojí zemřelou maminkou v místech, kde prožil dětství a mládí, od Václavského náměstí směrem na Vinohrady, "od koně až ke krematoriu". V dialozích se zesnulou matkou se znovu odehrávají nejdůležitější momenty jeho života, jak osobní, tak i společenské - nálet na Vinohrady 1945, sovětská okupace v roce 1968, Němcův nucený odchod do emigrace, Praha po listopadu 1989.

Výjimečný snímek Jana Němce byl oceněn na 54. mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu, kde získal v kategorii video hlavní cenu - Zlatého leoparda. Režisér Keith Griffiths zdůvodnil jednomyslné rozhodnutí šestičlenné mezinárodní poroty takto: "Ocenili jsme vzrušující film plný imaginace a poezie, který dojímá svým univerzálním sdělením - dílo jednoho z největších evropských tvůrců, jež svým využitím prostředků střihu i novými působivými obrazy znamená výzvu pro všechny filmaře současnosti."

Režisér, producent a pedagog FAMU Jan Němec (12. 7. 1936 - 18. 3. 2016) patřil k předním představitelům československé nové vlny. V roce 1966 jej postihl zákaz točit filmy na Barrandově. V televizi natočil písňové recitály Marty Kubišové a Karla Gotta. Definitivní zákaz tvorby přišel po invazi armád Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Ve světě byl Němec naopak oceňován pro svůj dokument o událostech jara a léta 1968. V roce 1974 odjel do exilu. Žil a tvořil především v Západním Německu, v USA, ve Velké Británii a ve Švédsku. V prosinci 1989 se vrátil domů a k filmové tvorbě. Velkou část jí produkoval ve vlastní společnosti Jan Němec - Film, založené v roce 1993.

Napište nám