Radek Bajgar: „Práce na scénáři měla blíž k investigaci, než k tvorbě.“

Narovinu. Byl tento seriál vytvořen na objednávku vodnické lobby?

Velká rada nikdy nezasahuje do toho, co mají novináři či scenáristé psát, ti jsou nezávislí. Jen jim to poslední dobou přestala zakazovat, protože coming out je na spadnutí.

Jste vodník?

Bez komentáře, tak daleko ještě nejsme.

Kde se zrodila myšlenka na vytvoření seriálu o vodnících, kteří tajně obývají svět spolu s námi a jak dlouho celý projekt vznikal?

Na souši to asi nebylo… Když jsou seriály o kombajnérech, doktorech nebo hokejistech, proč by neměly být o vodnících? Nejsme o nic horší.

Hodně lidí může, předtím než se s Neviditelnými na obrazovce poprvé setká, napadnout, že se jedná o pokračování komedie Jak utopit Dr. Mráčka aneb konec vodníků v Čechách.

Novinářská zkratka, která je pochopitelná. Ale vodnická mytologie je v českém a německém prostředí odedávna, v literatuře se vyskytují stovky let, ve filmech a televizi bezpočtukrát. Vzpomeňme jen třeba Čapka či Wericha. Prostě jen pracujeme s tímtéž prastarým fenoménem. Na druhou stranu onen film pánů Vorlíčka a Macourka byl tak úspěšný, že se stal obecně sdíleným memem, součástí reality. Viděl jsem ho jako děcko a stejně jako ostatní podvědomě přijal ten jejich výklad jako fakt. Proto se tomu nelze vyhnout, všichni od té doby vědí, jak to u vodníků chodí.

Pan Vorlíček je v seriálu dokonce členem Vodnické rady…

Roli jsem mu nabídnul jako symbolické vyjádření právě té kontinuity. Ale i stran autorských práv jsme uzavřeli s autory, respektive dědici práv, smlouvu, která inspiraci jejich výjimečným filmem reflektuje.

Klikněte pro větší obrázek Neviditelní jsou komediální seriál, který se odehrává v současném Česku, přičemž pracuje také se současnými reáliemi. Držel jste se při psaní scénáře nějakých reálných předobrazů ať už u vybraných osob, nebo událostí?

No jasně. Co je zábavnější, než současné reálie a reálné osoby? Jenom to pro komedii musíte trochu utlumit, aby to bylo věrohodné. Ti reální, to už je moc.

Jednou z hlavních postav je například napravený lobbista, který okradl Českou republiku. Byl předobrazem Roman Janoušek?

To snad jenom, že jsou si s Jiřím Langmajerem trochu podobní, takoví hubení sportovci. Náš Ivan Laušman ale správně pochopí, že je i navzdory těm strašnejm prachům nešťastnej a zkusí se utopit. Když se to nepovede a navíc pak zjistí, že někam patří, a že může být někomu užitečný, pokusí se změnit. To by přece bylo hezký, když by i v realitě tihle šikovní lidi začali pracovat pro blaho všech, ne?

Klikněte pro větší obrázek Neviditelní jsou po velmi dlouhé době českým seriálem pro dospělé, který přichází s propracovaným fikčním světem a jeho vlastní mytologií a zákonitostmi. Jak složité bylo vymyslet celé vodnické univerzum a jak jste při jeho sestavování postupoval?

Dřív jsem pracoval jako novinář – takže nevymýšlím, nýbrž zjišťuju. Práce na scénáři měla blíž k investigaci, než k tvorbě.

Jak složité bylo samotné natáčení na souši i pod vodou a našla by se nějaká scéna, u které vám ještě dlouho po natáčení vstávají vlasy hrůzou z její obtížné realizace?

My toho pod vodou moc netočili, a když už, tak úplně jednoduše. Za prvé – vodníci tam už moc nežijí, postupně děsně zchoulostivěli, je tam na ně moc vlhko a zima. Za druhé mi přišlo rozumnější investovat do dobrých herců a do komedie – ne do triků, které budou v českých podmínkách vždycky vypadat srandovně a přitom zchlamstnou většinu rozpočtu.

Neviditelní jsou váš seriálový debut, do kterého se vám podařilo získat velká herecká jména, jako jsou Jiří Bartoška, Ivana Chýlková, Luděk Sobota a další. Čím jste je pro tento projekt získal?

Dostali to z Velké rady příkazem.

Klikněte pro větší obrázek Odmítl některý z českých herců a hereček roli v seriálu jen proto, aby neprasklo, že je vodník? A snažil se někdo ve snaze utajit vodnické spiknutí bojkotovat natáčení?

Ne, držíme při sobě a jsme ukáznění…

Dlouhou dobu jste se věnoval publicistice, ať už v novinách nebo v televizi. Jak moc vám tato průprava pomohla v režisérské profesi?

Nijak. Hraná režie je pro mě úplně nová disciplína a musel jsem se ji učit od začátku. Tak od sedmého dílu jsem začal matně tušit, co dělám a proč tam je tak strašně moc lidí.