9. prosinec 2022

Rodinná firma z krkonošské obce Poniklá se věnuje jedinečnému řemeslu, a to foukání skleněných perlí. Z nich se potom vyrábí krásné vánoční ozdoby a další dekorace. Samotné foukání perel, jejich stříbření, malování, řezání a následné splétání do ozdob si v Poniklé můžete dokonce sami vyzkoušet.

Tradice adventních věnců pochází z Hamburku. Právě tady v roce 1839 nalepil učitel Johann Hinrich Wichern na dřevěné kolo 19 malých červených svíček pro všední dny a 4 velké bílé pro neděle. Děti v jeho škole tak mohly podle zapálených svíček odpočítávat, kdy přijdou Vánoce. Šlo tedy zároveň i o předchůdce adventního kalendáře.

České Vánoce se pojí s mnoha zvyky a tradicemi. Většina rodin u nás zdobí stromeček, někde se rozkrajuje jablko, zavěšuje jmelí nebo lije olovo. Věděli jste ovšem, že naši předci si dříve na Vánoce potírali také tváře medem? Tento dnes už polozapomenutý zvyk vám měl totiž zaručit, že na vás budou po celý příští rok lidé milí!

Perníčky jsou snad nejtypičtější vánoční sladkostí. Věděli jste, že jejich původ sahá až do starého Egypta? Do Evropy se tato dobrota dostala koncem 10. století díky arménskému mnichovi. Ovšem pozor, perník byl vnímán jako sladkost až ve 13. století. Do té doby sloužil jako lék při zažívacích obtížích. K dostání byl jen v lékárnách nebo klášterech.

Koleda má původ v latinském slově Calendae (kalendae). Kalenda byl totiž den, kdy se slavil Slunovrat, a jelikož se při oslavách hodně zpívalo, ujal se výraz koleda pro sváteční písničku. Koledy se ovšem zpívaly i o Velikonocích, ale v tuzemsku je máme spjaté pouze s Vánocemi. Dnes si v adventním čase pouštíme kromě koled i moderní vánoční písničky.