Můj otec
Kdo jiný by mohl psát a točit lépe o vězení a mužích mimo zákon než ten, který sám seděl v cele smrti - JOSÉ GIOVANNI.
Spisovatel, scenárista a režisér José Giovanni je výraznou postavou francouzské kinematografie v oblasti kriminálního žánru. Ze svých životních zkušeností a zážitků čerpal při psaní svých třiadvaceti románů, třiatřiceti scénářů a pomohly mu i při režijní práci na jeho dvaceti filmech.
Narodil se v Paříži, ale v žilách mu kolovala bouřlivá korsická krev. Rodiče byli hoteliéři a na čas se usadili v Chamonix, kde tehdy ještě malý Joseph Damiani poznal hory. Za druhé světové války jako účastník odboje byl jedním z mladých převaděčů přes hory. Po válce však neodolal, odešel do Paříže, kde se spolu s některými příbuznými zapojil do gangsterské bandy. Po jedné akci byli jeho strýc a starší bratr zabiti. Joseph, ačkoliv neměl u sebe zbraň, byl odsouzen k trestu smrti. V roce 1948 seděl dlouhé měsíce v cele smrti a očekával svůj osud. Avšak jeho otec vyvinul nadlidské úsilí a mladý Joseph dostal prezidentskou milost. V pozdějším díle José Giovanniho najdeme nezměrnou úctu a nikdy nevyrovnaný dluh vůči jeho otci.
Po jedenácti letech z vězení nevycházel Joseph Damiani s prázdnýma rukama. Bohatší o zkušenosti, myšlenky a především o deník, kam si celá léta vše zapisoval. Už nikdy nepřestal psát a tvořit. Jeho románu Díra si všiml jeden z nejlepších francouzských režisérů té doby Jacques Becker a požádal talentovaného spisovatele, který vydal svou knihu pod pseudonymem José Giovanni, o spolupráci na scénáři a na natáčení filmu. Bývalý vězeň odsouzený na smrt tak vstoupil do světa filmu i literatury. Vedle knih psal scénáře a spolupracoval na dialozích – Rvačka mezi muži, Dobrodruzi, Dravec, Ho! či Sicilský klan. Spolupracoval s režiséry Jacquesem Derayem, Robertem Enricem, Henrim Verneuilem či Claudem Sautetem.
Jeho přátelství s Lino Venturou trvalo celý život (Poslední adresa, Drsný chlapík). Spolupráce s ním si cenil Jean-Paul Belmondo a když Alain Delon uviděl jejich film Muž zvaný La Rocca, usiloval o spolupráci s Giovannim. A jeho přání se mu víc než vrchovatě naplnilo.
Snad aby alespoň částečně splatil svůj dluh, natočil José Giovanni film Můj otec, ve kterém vypráví o nadlidském úsilí a především o nezlomné vůli svého otce, aby ho vyrval zpod gilotiny. José Giovanni dostal druhou šanci a nikdy na to nezapomněl.