Osudy žen a mužů, jejichž životy poznamenal proces s "protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského“. Americký dokumentární film

Po procesech s bolševickými předáky v Moskvě ve třicátých let byl pražský proces s Rudolfem Slánským největším a nejsledovanějším „soudním představením“ v dějinách komunismu. Stalin za ochotného souhlasu Gottwalda rozhodl, že hlavou „spiknutí“ uvnitř strany bude právě generální tajemník KSČ. Proces s „protistátním spikleneckým centrem“, které tvořilo čtrnáct předních komunistických vůdců, začal právě před padesáti lety, 20. listopadu 1952. Soud vynesl rozsudek 27. listopadu: jedenáct obviněných bylo odsouzeno k trestu smrti, tři k doživotnímu žaláři. Ráno 3. prosince po třetí hodině pověsil kat v pankrácké věznici všech jedenáct odsouzených.

Dokument Pražský proces, který natočila Čechoameričanka Zuzana Justmanová, přibližuje osudy mužů a žen, jejichž životy největší politický proces v dějinách studené války tvrdě poznamenal. Vypovídají v něm manželky některých popravených a paní Lise Londonová, manželka Artura Londona, který dostal doživotí a celý proces popsal ve známé knize Doznání. Režisérka hovořila i s vdovou po Otovi Šlingovi, paní Marian Šlingovou, i s Hedou Margoliovou, vdovou po další oběti procesu. Ve filmu vystupuje i bývalý ministr zahraničí ČR Jan Kavan, jehož otec figuroval v procesu jako nucený svědek a později byl v jiném procesu rovněž souzen a odsouzen za vykonstruované obvinění.

„Bylo to období strachu a velké nedůvěry, nikdo nevěděl, kdo pracuje pro tajnou policii,“ říká v dokumentu Eduard Goldstucker, náš první velvyslanec v novém státě Izrael v roce 1949, který se po změně politického kurzu vrátil a byl souzen a odsouzen spolu s jinými komunisty v dalším z řady komunistických soudních procesů.

Dokument Pražský proces rekonstruuje ovzduší v československé společnosti od poválečných let až do doby XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956. Všímá si také okolnosti, že jedenáct ze čtrnácti odsouzených byli Židé.

Režisérka využívá archivních materiálů z československých i zahraničních zdrojů, aby přesvědčivě ilustrovala dobu a proces, který se stal symbolem represe v zemích za železnou oponou.

Napište nám