5 minut svobody
25. srpna 2013, pětačtyřicet let po dnes už legendární demonstraci osmi sovětských občanů proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, stála Natalija Gorbaněvská na popravčím místě na Rudém náměstí v pravé poledne znovu. Spolu s ní transparenty rozvinulo asi deset dalších lidí. Mezi nimi například i Sergej Šarov-Delone, bratranec jednoho z tehdejších účastníků dnes už zesnulého Vadima Delone, nebo bohemistka Nina Falkovskaja. Přesto, že nebylo úplně teplo, Natalija Gorbaněvská stála uprostřed demonstrujících v černém tričku s krátkým rukávem a na zádech měla fotografii svého tehdejšího transparentu ZA VAŠI A NAŠI SVOBODU. Na dětském prostěradle napsaná parafráze hesla polských povstalců se stala symbolem celé protestní akce. Prohozením přivlastňovacích zájmen Gorbaněvská postavila svobodu těm druhým na první místo, čímž svobodu vlastní podmínila svobodou těch ostatních. Bylo velmi zřejmé, že tento projev svobody pro samotné účastníky skončí ztrátou svobody ve fyzickém slova smyslu.
V sobotu 7. 12. 2013 se před budovou Českého rozhlasu u pamětní desky událostem srpnové okupace v roce 1968 sešlo několik desítek lidí, aby zapálili svíčky za Natálii Gorbaněvskou, která zemřela v Paříži 29. listopadu 2013. Přišli se rozloučit s disidentkou, jejíž osud s touto zemí navždy spojila několikaminutová protestní akce 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v centru Moskvy, vyjadřující nesouhlas s okupací Československa. Podobná setkání proběhla ve stejnou dobu na dalších místech republiky. Na shromáždění přišli pod ukrajinskými vlajkami i ti, kteří chtěli podpořit proevropské směřování Ukrajiny.
