Druhý život Lidic

Počátkem léta roku 1942, krátce po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, byla vypálena vesnice Lidice nedaleko Prahy. Protektorátní a říšský rozhlas uveřejnil tuto ohromující zprávu bezprostředně po tragédii s patřičným patosem goebbelsovské propagandy.

Krátce po této události napsal spisovatel Viktor Fischl námět k dokumentárnímu filmu, jenž měl působit jako rekonstrukce této smutné události. Snímek hned v roce 1942 realizoval věhlasný režisér Humphrey Jennings ve vsi Cwmgiedd v jižním Walesu. Tak přišel na svět film Tichá ves, který značnou měrou přispěl ke vzniku jednoho z velkých symbolů boje za svobodu proti nacismu po celém světě.

Tento snímek je dokumentární esejí o proměnách pohledu na lidickou tragédii. Hledání odkazu smutné události šedesát let po válce shrnuje absurditu nacistické propagandy, jež vyvolala na druhé straně válečné fronty pro Němce nečekanou reakci a poskytla Britům i jejich spojencům transparentní symbol nutnosti vítězství v 2. světové válce.

Poté však u nás následovalo půlstoletí socialistických frází, jež nahradilo fašismus imperialismem, a využilo tak pietu Lidic ke svým cílům.

Snímek Druhý život Lidic je založen na proplétání osudů obyčejných lidí, kterých se události června roku 1942 osobně dotkly. Přenesená identita tragického osudu Lidic do Walesu, na které Jennings založil své filmové podobenství, žije dodnes, přestože se obyvatelé obou vesnic nikdy osobně nepotkali. Je pro nás velkým poselstvím pro hledání novodobého mýtu těchto válečných událostí, jež mají konečně šanci volat po věčném míru bez ideologických kalkulací minulých desítek let.