Železná lady

Po úspěšném snímku Stephena Frearse Královna (2006) o Alžbětě II. vznikl další portrét významné ženy moderních britských dějin - první premiérky Spojeného království Margaret Thatcherové. Film Phyllidy Lloydové Železná lady, jak političce přezdívala média, vychází z tradičního žánrového modelu, v němž se v retrospektivách odvíjejí různé životní epizody hrdinky. Zestárlá Margaret Thatcherová, o kterou se kromě personálu stará i dcera Carol, ve svých představách stále žije s milovaným a milujícím manželem Denisem Thatcherem. Zároveň se ve vzpomínkách vrací do minulosti a připomíná si dívčí léta, seznámení s Denisem, rodinný život s dvojčaty Markem a Carol a politickou kariéru, započatou zvolením do parlamentu v roce 1956 a ukončenou rezignací na funkci premiérky na sklonku roku 1990. Těžištěm snímku jsou klíčové politické momenty Británie ve druhé polovině dvacátého století. Thatcherová se ministerskou předsedkyní stala v roce 1979 a ve svém úřadu neústupně prosazovala konzervativní ideologii, spočívající v prosazování volného trhu, omezeného vlivu státu a důvěřování individuální volbě namísto bezbřehé sociální solidaritě. O svou vizi musela svádět tuhý boj v dobách vyhrocených krizí, atentátů IRA, ve válce o Falklandy a nakonec i v prohraném zápase proti přílišné účasti země při sjednocování Evropy. Scénář Abi Morganové zdařile přechází mezi minulostí a současností a v díle se uplatňují i organicky zakomponované archivní materiály. Rozhodujícím faktorem se ovšem stala volba titulní představitelky. Meryl Streepová se ve své další životní roli dokázala doslova převtělit do osmdesátileté ženy i političky v plné síle a v obou polohách podává strhující výkon, za který byla právem oceněna Oscarem.