Moravští Lucemburkové
Karel IV. nebyl jedináček a jeho bratři a jejich potomci - jakkoli jsme se o nich v hodinách dějepisu mnoho nedozvěděli - sehráli v evropských dějinách roli nikoli nevýznamnou. Působili především na Moravě, která za jejich éry dosáhla nebývalého rozmachu. Nedávné archeologické nálezy pomohly rekonstruovat nejen fyzickou podobu moravských Lucemburků, ale i zajímavé - i když pozapomenuté - období naší historie. Nejvýznamnější osobností této rodové větve byl Jošt Moravský, synovec Karla IV., jenž se stal moravským markrabětem, braniborským kurfiřtem a nakonec i římský králem. Ctižádostivý a obratný politik vytvořil z Brna vzkvétající město s významnou mincovnou a neváhal společně se svými bratry mocensky zasahovat do záležitostí českého království pod vládou jejich bratrance Václava IV. Nakonec se však Jošt postavil na Václavovu stranu a v kandidatuře na římského krále se mu podařilo porazit samotného Zikmunda Lucemburského. Z nabytého titulu se ovšem těšil sotva tři měsíce, neboť jej potkala předčasná smrt.