Proč je dětství tak krátké? Norský film (2000). Hrají: F. S. Ditlev-Simonsen, M. R. Eidissen, F. J. Paasche, G. L. Jyngeová a další. Scénář a režie Stein Leikanger
00:00:46 Trvalo mi to několik let, než jsem si uvědomil,
00:00:51 že ten večer, co se na naší zdi zastavily hodiny,
00:00:56 byl poslední den prožitý ve světě mého dětství.
00:01:05 Radnice oznamuje, že 31.srpna bude vyhlášen cvičný letecký poplach.
00:01:11 Proto občany žádáme, aby byli na tento den připraveni.
00:01:17 (Muž z davu) Budou shazovat bomby?
00:01:19 Ne, ne, ne! Bude to cvičení a zkouška připravenosti.
00:01:25 Během cvičení armáda zahájí palbu z protiletadlových děl.
00:01:30 Na vzdušné cíle bude použita ostrá munice.
00:01:33 Hasičské sirény a kostelní zvony zahájí poplach.
00:01:38 Všichni musíte urychleně odejít do vyznačených krytů.
00:01:43 Veliteli, máte slovo.
00:01:45 Děkuji. Nyní vám předvedu důležité signály.
00:01:50 Nejdříve signál pro odchod do krytu. Dlouhý nepřetržitý zvuk.
00:02:02 JEČENÍ SIRÉNY
00:02:18 A teď následuje signál pro konec poplachu.
00:02:23 Taktéž dlouhý nepřetržitý zvuk.
00:02:27 JEČENÍ SIRÉNY
00:02:35 Jenny! Honem! Jenny, vezmi děti. Vezmi rychle děti.
00:02:40 Kde je Kristian? Najdem ho!
00:02:43 Honem, pospěš si, Kristiane! Pojď! Honem! Rychle!
00:02:46 -Musel jsem se vyčůrat.
-Čůrat můžeš do trenýrek.
00:02:48 -Kristiane, pojď sem, dělej!
-Pojďte, kluci!
00:02:52 -Panebože! Prosím, pomoz mi!
-Nepochybuju, že pomůže.
00:03:02 Posaď se do rohu! Au! Je tady nízký strop.
00:03:05 (Máma) Oddemanne, jsi to ty? (Kristian) Ne, to jsem já.-Aha.
00:03:09 -Vzal někdo světlo?
-Příště ho určitě zapojím.
00:03:14 (Máma) Co jsme zapomněli?
00:03:16 (Kristian) Máme něco k jídlu? (Oddemann) Taky mám hlad.
00:03:18 -Můžeme hrát karty
-Dobrý nápad.
00:03:23 (Babička) Teď přece nemůžeme hrát karty, chlapče, když je válka.
00:03:26 Áále...
00:03:30 Vypadá to, že válka skončila.
00:03:32 Budou ještě střílet?
00:03:36 Jdem.
00:03:40 Lino.
00:03:47 -Mám pár piv ve studni.
-Mami!
00:03:51 -Ó, promiň!
-Ach můj bože!
00:03:53 Och ták!
00:03:59 Proč už nehoukají sirény, tati?
00:04:02 Armáda chce ukázat, že má děla, která umějí ...
00:04:05 ...střílet. Chachá...
00:04:19 Letadla?
00:04:21 Letadla.
00:04:33 Já je nevidím.
00:04:38 Neuvidíš líp odsud?
00:04:42 Na ramenou mého tatínka jsem naposledy spatřil
00:04:46 celý svět mého dětství. Z té výšky jsem viděl
00:04:49 všechny drahé, které jsem miloval a věřil jim.
00:04:54 Všichni byli ozáření zvláštním nebeským světlem,
00:04:59 které po obloze kreslila světélkující munice.
00:05:04 Myslel jsem, že vidím nebeský zástup.
00:05:08 Má nebeská armáda také kryty jako my?
00:05:12 A co ten zářivý kruh kolem Ježíšovy hlavy?
00:05:16 Jestlipak si ho vypnul?
00:05:19 Mohli by si Ježíše splést se vzdušnými cíli.
00:05:27 -Tati? Tati!
-Hm?
00:05:31 Je Ježíš neprůstřelný?
00:05:37 Myslím si, že to bylo ten samý den,
00:05:40 co se zastavily hodiny.
00:05:43 Natahoval jsem je každý den po snídani.
00:05:46 Kontroloval jsem čas ve světě mého dětství.
00:05:50 Ale to skončilo ten den, co se kyvadlo zastavilo.
00:05:56 Česká televize uvádí norský film MALÝ MUŽ
00:06:40 3x ODBÍJENÍ HODIN
00:06:46 Tři! Jsou tři hodiny! Jsou tři hodiny! Jsou tři hodiny!
00:06:54 Jsou tři hodiny! Jsou tři hodiny!
00:06:59 Už jsou tři.
00:07:03 Jsou tři hodiny! Jsou tři hodiny! Jsou tři hodiny!
00:07:09 Klid, Oddemanne.
00:07:11 Co děláš?
00:07:16 Tuřín.
00:07:18 Tuřínový penis.
00:07:21 Nikdo neuměl vyřezat tuřínové pindíky
00:07:25 jako kamarád mého bratra Kristian. Vyřezával moc dobře.
00:07:29 Dělal z toho umělecké představení,
00:07:33 aby všichni viděli, jak umí udělat toho největšího.
00:07:37 Kristian vždy říkal tuřínový penis.
00:07:41 Neodporoval jsem mu.
00:07:45 Rozhodl jsem se, že budu umět taky tak zacházet s nožem a řepou
00:07:49 jako Kristian.
00:07:52 Ale tuřínové pindíky ostatních byly nakonec lepší než ten můj.
00:08:09 -Co budem dělat?
-Oddemann jde podojit krávu.
00:08:14 Žádný krávy tu nejsou.
00:08:27 Bůůůůůůůů
00:08:32 -Pomóc!
-Utíkej, Oddemanne!
00:08:40 Utíkej sem, honem!
00:08:46 Bůůů, bůůů!
00:08:52 -Byl jsi statečnej.
-Krávu jsem nepodojil.
00:08:56 I tak jsi hrdina.
00:08:58 Běží docela rychle, že? To byly mety.
00:09:03 Kristiane, jak to, že umíš vyřezávat takový pindíky?
00:09:07 Mně to nejde.
-No, ořež všechno okolo.
00:09:11 Podívejte se na ty medaile Oskara Mathisena. Vidíte?
00:09:14 -Jé, ukaž!-Ukaž to!
-Teda to je něco.
00:09:17 Ukaž to! Hehehe, nemá už, kam by je dal.
00:09:23 Jedině sem, na zadek.
00:09:30 -Potkal jsem Ivana Balangruda.
-Jo? Kde?
00:09:34 -Na ulici. Za kostelem.
-Zamávals mu?
00:09:37 Jo. Vyhraje tolik medailí jako Oskar Mathisen. Nebo ještě víc.
00:09:43 Můj bratr vždycky říkal ty nejneuvěřitelnější věci.
00:09:48 Vzpomínám si, že jednou, když přišel ze školy, vyprávěl,
00:09:52 jak shořel nějaký dům. 1 schodiště vlevo zůstalo stát.
00:09:57 Jindy zase viděl přistát letadlo na ulici.
00:10:00 Vystoupili 3 muži a mluvili cizí řečí.
00:10:04 Vždycky jsem se snažil jít v jeho stínu.
00:10:08 Doprovázel jsem ho jako pes.
00:10:16 Um-hm, tady to je. Další přání?
00:10:21 -Plechovku leštidla na boty.
-Um-hm.-Černou.
00:10:31 Černé leštidlo na boty.
00:10:34 Stříbrné leštidlo.
00:10:49 Ty si vezmu dvě.
00:10:59 Další přání?
00:11:02 Čínský čaj.
00:11:07 Ano, jistě, jeden čínský čaj.
00:11:11 Pastorova žena vždy v tuto dobu nakupovala u Holta a Holta.
00:11:15 Pokaždé to bylo stejné.
00:11:18 Můj bratr říkal, že tohle dělá, protože byla zamilovaná
00:11:22 do pana Holta.
00:11:25 Ale on si vzal jinou a tohle byla její pomsta.
00:11:28 Holt a Holt se později proslavil, když zavedl samoobslužný prodej.
00:11:33 Hrdina, bosý Etiopan, ohromil celý svět.
00:11:39 Sledujeme další vývoj v Habeši.
00:11:45 Proč chodí černoši bosi? Nemůžou si boty dovolit?
00:11:50 Černoši boty nepotřebujou. Mají tak tvrdý nohy,
00:11:53 že můžou chodit bosi po nožích nebo po žhavým popelu.
00:12:05 Ó, jak jsem toužil být černošským bojovníkem v etiopské džungli.
00:12:12 Chytrý a nebojácný válečník, který umí napálit hloupé Italy.
00:12:18 Černošskými válečníky byli ale vždy můj bratr a Kristian.
00:12:25 Pomoc! Pomoc!
00:12:29 Já dělal vždycky italského kapitána.
00:12:32 A terč. Mnohokrát jsem umřel.
00:12:36 Hm, Au.
00:12:39 Mnohokrát.
00:12:42 Ale Petr byl hlavička. Kalé a Elma na něho čekali.
00:12:46 To byl ten nejvypečenější páreček. Věděl,co ho čeká.Musí si dát pozor.
00:12:52 Víš co? Zítra je apríl. Je lepší si dát bacha.
00:12:56 -Pročpak?-Nenechat se napálit. Pamatuješ vloni?-Ne.
00:13:02 Kristian a já jsme řekli, že venku přistál Lindbergh.
00:13:06 Rychle jsi vstal a běžel honem ven, jako by tě vystřelili z kanónu.
00:13:11 Ne. To si nepamatuju.
00:13:14 Jenom napálený si vůbec nic nepamatuje.
00:13:17 -Byl jsi ještě moc malej.
-To jo.
00:13:20 Ale pamatuju si, že Lindbergh trochu zahoukal.
00:13:24 Zítra si bude střílet každej z každýho.
00:13:28 -Koho mám napálit?
-Sám si dávej bacha. Dobrou.
00:13:43 Nešahej na to okno.
00:13:46 -Je mi zima.
-Tak se přikrej.
00:13:47 -Vyměníme si postele.
-To nejde. Tahle je větší.
00:13:53 Můj bratr chtěl mít v noci okno otevřené. A já zase zavřené.
00:13:59 Co kdyby k nám vnikly nebeské bytosti nebo zlí duchové?
00:14:04 Ale můj bratr ho musel mít otevřené.
00:14:08 Chtěl být jako Nansen. Na ledové kře.
00:14:12 A aby se stal polárníkem, potřeboval při tréninku zimu.
00:14:18 Nešlo mi to na rozum.
00:14:21 Jestli chtěl mít zimu, proč nespal u okna?
00:14:28 MŇOUKÁNÍ
00:14:47 Ale Oddemanne, musíš dávat pozor!
00:14:51 To je apríl!
00:14:54 A, tak!
00:14:56 -Hele, táta jde.
-Jé! Kde?
00:15:02 Apríl, bráško.
00:15:07 -Kdy taťka přijde? (Máma a bratr) Až sluníčko vyjde.
00:15:16 Nemůžeš spát, co?
00:15:18 Už jsem trochu spal. Ale vzbudil jsem se.
00:15:21 Ale ještě je noc, víš? Musíš hodně spát, abys vyrostl.
00:15:25 Proč to dospělí ví a děti ne? Když chceme vyrůst, musíme spát.
00:15:29 Když nechceme spát, nevyrostem.
00:15:32 Pojď ke mně. Hm? Není ti zima? Chceš něco vědět?
00:15:39 Když se narodí dítě, zná veškerá tajemství celého vesmíru.
00:15:43 Když jsi se narodil, věděl jsi úplně všechno.
00:15:46 -Tak jako brácha?-No, víc než on. A mnohem víc, než já nebo tatínek.
00:15:52 Než všichni lidé.
00:15:54 Krátce nato, co ses narodil, když jsi poprvé otevřel oči
00:15:58 a objevil jsi všechna ta obrovská tajemství,
00:16:02 víš co se stalo?
00:16:05 Na zem přiletěl anděl. Pak si položil prst na rty...
00:16:10 Pšššš, dal svůj prst na tvůj horní ret a zatlačil silně.
00:16:15 Ty jsi tím byl tak překvapený, že jsi všechna tajemství zapomněl.
00:16:21 A tak jsi začal křičet:
00:16:25 "Haló, jsem na světě! Nic nevím! Musím vyrůst a všechno se naučit!"
00:16:32 Hm? Teď už víš, že to byl andělův prst.
00:16:38 -Dobrou noc.
-Dobrou.
00:16:40 -Můžeš spát tady, jestli chceš. Dobrou.-Dobrou.
00:17:06 Netlačil jsi dost silně, anděli.
00:17:16 KOVOVÉ ÚDERY
00:17:31 Je 10 hodin! Je 10 hodin! Je 10 hodin!
00:17:37 (Máma) Oddemanne! 10 hodin. 10 hodin.
00:17:43 Táta jde.
00:17:46 -Je dneska apríl?
-Ne. Podívej, támhle je.
00:17:51 -Není to těžké?-Nesl jsem těžší.
-To stačí.-Ne, nestačí.
00:17:56 -Mám ti pomoct?
-Ne, já to zvládnu.
00:18:05 Tati!
00:18:09 Tati, tati, tati!
00:18:13 Dobrý den, mladý muži.
00:18:17 Aá-ó-oáá! Oj oj. Nemáš náhodou v kapse kamení?
00:18:26 -Je něco nového?
-Jo. Je 10 hodin.
00:18:30 Určitě? Podívám se.
00:18:34 Pak mi jdou moje hodinky nějak pozdě. Říkal jsi 10?-Jo.
00:18:40 Musím je seřídit.
00:18:43 -Ahoj, mami.
-Hezky pozdrav tuto elegantní dámu!
00:18:47 Rukulíbám, milostpaní.
00:18:52 Oááá! Musím konstatovat, že Oddemann je lehčí.
00:18:56 Ale, jdi!
00:19:01 No tak, no tak!
00:19:11 (Dětské hlasy venku) Počkej! Neutíkej, já tě chytím!
00:19:27 Ten pokrm, jenž Bůh dává nám
00:19:31 s velkými díky přijímám.
00:19:36 -Amen.
-Amen.-Amen.
00:19:40 Jo, jo, jo. Dnešní večer toho máme hodně.
00:19:45 Jako co?
00:19:47 No, něco támhle, něco tuhle...
00:19:51 Je to tak, maminko?
00:19:58 Když byl tatínek dlouho pryč, on a maminka potřebovali
00:20:02 trošičku pomoci s rozjezdem.
00:20:10 Seď a jez!
00:20:21 Ochutnej tohleto.
00:20:27 -To je dobrý.-To je pomeranč. Chutná jako sluníčko.
00:20:46 Nansenova stra-sti-plná... cesta k se-ver-ní-mu pólu.
00:20:56 To je hrdina! Severní pól. Tati, čti!
00:21:00 (Tatínek čte nahlas) Chystali se přejít díru v ledu.
00:21:04 V tu chvíli Jan Maria Johansen uklouzl a spadl do ní.
00:21:07 Bylo 40 stupňů pod nulou.
00:21:10 S Nansenovou pomocí se dostal zpátky na led.
00:21:14 Johansen chtěl svléci mokré šaty, které začaly namrzat a tížit ho.
00:21:18 Ale Nansen chtěl pokračovat v cestě.
00:21:21 "Jste slečinka, pane Johansene?" zeptal se.
00:21:24 -"Jste slečinka, pane Johansene?"
-...řekl Nansen.
00:21:27 Johansen tedy zatnul zuby a následoval ho.
00:21:32 -Kolik je hodin, Oddemanne?
-Osm.
00:21:34 Zítra pokračujem. Tak šup! Dobrou noc.
00:21:50 Je na severním pólu zima?
00:21:53 Řekl bych, že je tam zima jako v pekle, Oddemanne.
00:21:58 Ale peklo není přece studený?
00:22:01 Na severním pólu je pekelná zima.
00:22:05 Jak dlouho byli na pólu?
00:22:08 Víc jak rok. A umíš si představit, že bychom se oslovovali "pane"?
00:22:15 Ti dva polárníci,Johanson a Nansen, se oslovovali "pane" celý rok.
00:22:19 Až teprve na Nový rok večer řekl Nansen: "Nenecháme už toho 'pane'?"
00:22:24 Je to zvláštní, když si pomyslíš, že tam byli sami. Dva muži na ledu.
00:22:30 -Jako my, tati. Dva muži.
-Pojď se umýt.
00:22:47 Ne, ne ne ne! Ven odsud. Příšerně páchneš. Jdi se umýt!
00:22:50 Já si počkám. Přijdu později.
00:22:51 PLESKNUTÍ
00:22:53 Aa! Ach. Hmmm.
00:23:02 PLESKNUTÍ
00:23:07 Mami, jdeme s tátou na procházku.
00:23:12 Na noc zase nechám otevřené okno. Na počest Nansena.
00:23:18 -Vyměníme si místo?
-To nejde.
00:23:22 Vsadil bych se, že Nansen spal co nejblíž u dveří stanu.
00:23:27 SMÍCH MAMINKY
00:23:29 -Tak ty si myslíš, že smrdím.
-Jo.
00:23:32 Dokážu ti, že to není pravda. Můžu ti to dokázat hned.
00:23:35 -Uvidíš, že se ti to bude líbit.
-Nech toho! Vzbudíš děti.
00:23:47 NEURČITÝ KOVOVÝ ZVUK
00:23:53 KOVOVÉ SKŘÍPÁNÍ
00:24:02 Copak je? Co to tu vyvádíte, kluci?
00:24:05 -Vyměňujeme si místa.
-Jeho postel je trochu větší, tati.
00:24:09 -A to musíte dělat teď?
-Jo. On totiž chce...-Psst!
00:24:13 -Chci k oknu. (Máma) Co se tam děje?
00:24:15 Přijdu hned.
00:24:22 Dáme to tamhle.
00:24:26 A tehdy jsem přišel na jednu věc.
00:24:29 Že můžete nechat druhé udělat to, co chcete vy,
00:24:33 když jim to náležitě vysvětlíte.
00:24:37 Jéé!
00:24:40 Jestli chápete, jak to myslím.
00:24:42 Tak.
00:24:47 Vyleze farář zase nahoru na balkon?
00:24:50 -Nejspíš ano.
-A proč tam nahoře stojí, tati?
00:24:53 Farář stojí na kazatelně vždycky v neděli, aby nám mohl shora kázat.
00:24:57 Mám pravdu?
00:25:01 -Jo. O čem bude kázat dneska, tati?
-Myslím, nejspíš o hříšnících.
00:25:05 Nebyl jsem si jistý, co to vlastně hříšník je.
00:25:07 -O Beisbeissovi?
-Proč zrovna o něm?-To je hříšník.
00:25:12 Ale byl jsem si jistý, že jsem jedním z nich.
00:25:15 A myslím, že i můj bratr si myslel, že je jedním z nich.
00:25:18 Jednou jsem se ho na to zeptal.
00:25:21 -Nééé!
-Nehádám se s Bohem ani s Ježíšem.
00:25:25 O tom jsem silně pochyboval. Věděl jsem, že pravda je jinde.
00:25:29 Konec konců, znal jsem svého bratra.
00:25:34 -O čem bude dnes mluvit?
-Však uvidíme.
00:25:39 -Možná o zlodějích ovcí.
-Určitě o nich bude mluvit.
00:25:45 Dobře. Tak my se zastavíme večer.
00:26:01 (hřímavě) Kdo je zloděj v našem středu?!!
00:26:08 Kdo je zloděj?!!
00:26:13 Nebudeš toužit po majetku bližního svého!!
00:26:17 Jak se říká v Bibli:
00:26:22 "Nebudeš toužit po majetku bližního svého."
00:26:25 Je to dost jasné?!!
00:26:33 Pán, náš pastýř, nemůže být všude.
00:26:40 Občas musí opustit stádo, aby se mohl postarat sám o sebe.
00:26:49 -Mluví o zloději ovcí.
-Mluví o zloději ovcí.
00:26:53 Jako skrytý ďábel, který přežíval.
00:27:00 Bible se zmiňuje o hříšnících.
00:27:04 -Nemluví o tobě? (Šeptem) Ticho!
00:27:10 (hřímavě) Bible se zmiňuje o hříšnících.
00:27:15 Au!
00:27:29 Od toho dne můj bratr vždycky v kostele omdléval.
00:27:34 Tatínek se snažil chodit na mši ještě dvě neděle.
00:27:38 Ale bratr vždycky omdlel dřív než kněz začal mluvit o hříšnících.
00:27:47 Prober se! Prober se!
00:27:53 -Můžete pokračovat.
-Ó, ano. Ovšem.
00:28:00 Jak jsem říkal, ďábel je chytrý.
00:28:05 -Už jsme venku. Prober se!
-Slyšíš mě?
00:28:10 To je potřetí. Potřetí.
00:28:13 Nemůžeme ho brát do kostela, když omdlévá.
00:28:22 -Pssst!
-Co s tím uděláme?
00:28:25 Něco udělat musíme. Nemůže tak dlouho sedět.
00:28:28 -To ta jeho krev. Má málo železa.-Dobrá.
00:28:32 Nevezmu ho znovu do kostela, dokud nějaké železo nedostane.
00:28:52 Oddemanne, copak to děláš?
00:28:54 Hm-m?
00:28:57 -Na co to potřebuješ?
-Nechci být bez železa jako bráška.
00:29:06 Potom už jsme nemuseli nikdy do kostela chodit.
00:29:10 Zůstávali jsme doma, a to se mi líbilo.
00:29:14 Kostel patřil do světa dospělých.
00:29:18 Ti mi připadali, že se neumějí bavit.
00:29:21 V neděli, když byl čas na zábavu, oblékli si tmavé šaty
00:29:26 a postávali v kruhu a občas promluvili.
00:29:29 Nechtěl jsem vyrůst. Dospělí se neuměli smát.
00:29:34 Maminka, táta, Kristianův otec, jenom ti se uměli občas zasmát.
00:29:38 Ostatní dospělí byli pořád vážní.
00:29:42 Všichni mluvili o tom, že je válka v Etiopii, o cenách,
00:29:47 o penězích a komunistech, co chtějí prodat Norsko Rusku.
00:29:52 Prostě o samých nezáživných věcech.
00:30:14 -Je možný nevyrůst?
-Jak to myslíš?
00:30:19 Prostě přestat růst.
00:30:21 Ne. Buď vyrosteš nebo umřeš.
00:30:30 Oddemanne? Oddemanne, co děláš?
00:30:37 -Jak dlouho bude trvat než vyrostu?
-Hm?-Musím vyrůst?
00:30:42 -Samozřejmě, že vyrosteš.
-A kdy?-Však uvidíš.
00:30:49 -Dřív než skončí léto?
-Oddemanne,co sis to vzal do hlavy?
00:30:54 Nechci být dospělý. Takže musím přestat růst.
00:30:58 Ty jsi můj malý blázínek, Oddemanne.
00:31:02 Tohle neměla maminka říkat. Bláznů je všude dost,to ví každý.
00:31:13 Jak se pozná, že je někdo blázen?
00:31:15 Blázni to neví. Nikdo jim to neřekne.
00:31:19 Většina bláznů se různě šklebí. A vůbec to netuší.
00:31:25 V našem okolí bylo hodně bláznů, kteří to pravděpodobně netušili.
00:31:30 Rozhodl jsem se, že už nebudu chodit v bratrově stínu,
00:31:35 mluvit sám se sebou, nebo kličkovat sem a tam.
00:31:40 Vrtalo mi to hlavou.
00:31:44 Když je člověk blázen, tak je prostě blázen a hotovo.
00:31:53 Kikirikiký! Kikiriký! Éééé!
00:32:00 PODĚŠENÉ ZAKDÁKÁNÍ
00:32:02 Au!
00:32:05 Dávejte pozor.
00:32:07 Až budete mít díru v hlavě jako Oddemann, je s vámi konec.
00:32:11 Jasný?
00:32:14 Jedna díra v hlavě. A pak se z tebe stane blázen.
00:32:17 Jedna díra. Kuku, kuku!
00:32:19 A další zastávka je cvokhaus. Jedna díra.
00:32:25 Kuku, kuku!
00:32:29 Dávejte si pozor! Éh!
00:32:33 Sakra! Každý... Každý si musí dávat pozor! Každý!
00:32:40 Nebezpečná doba! Ech. Éh.
00:32:48 To je Beisbeissa. Taky je blázen. Skutečnej cvok.
00:32:57 Nebezpečná doba!
00:33:00 Dávej si na něj bacha.
00:33:05 Ve světě mého dětství tma v noci ševelila
00:33:08 a vydávala tajemné zvuky.
00:33:11 DŘEVĚNÉ ÚDERY
00:33:19 Bylo to něco v podkroví. Slyšel jsem to zřetelně.
00:33:25 Jako by tam někdo chodil s dřevěnou nohou.
00:33:29 Slyšel jsem ho. To vím jistě. Ale nikdo mi nevěřil. Ani máma.
00:33:35 Slyšíš, vstávej! To je ono. Slyšíš to?
00:33:40 Vždyť je to jen větev.
00:33:43 Jenže venku nefouká vítr. Někdo je nahoře v podkroví.
00:33:47 Tak jdi a podívej se.
00:33:50 Ale už mě prosím tě nebuď, jo?
00:33:59 Tobě se to řekne, podívat se.
00:34:03 Jaký by to mělo smysl?
00:34:06 Kdybych šel nahoru a nikoho neviděl a pak se vrátil dolů,
00:34:11 a slyšel ten zvuk znovu, myslel bych si,
00:34:15 že je tam neviditelný muž s dřevěnou nohou.
00:34:19 A to by bylo ještě horší.
00:34:29 DUNIVÝ ZVUK
00:34:34 Bál jsem se spousty věcí, když jsem byl malý.
00:34:38 Třeba čarodějnic.
00:34:41 Kristianova matka byla čarodějnice.
00:34:45 Maminka to jednou říkala. Nevěděla, že to slyším.
00:35:11 Copak tam vidíš?
00:35:14 Nic zvláštního. Dívám se z okna. Paní Hansenová je venku.
00:35:19 Bezbožná čarodějnice.
00:35:22 Není už čas, abys jí odpustila?
00:35:31 Jenny! Jenny!
00:35:37 Nevěděl jsem, proč paní Hansenová byla čarodějnice.
00:35:42 Ale vzpomínám si, kdy maminka navštívila Hansenovy naposledy.
00:35:46 TRUMPETA KLAKSON
00:35:59 -Nazdááár!
-To je život!
00:36:03 Jak si můžeš dovolit takovýhle fáro?
00:36:06 Zaplatím ho, až budeš hrát moji hru, ne?
00:36:09 Takovou hru těžko někdo uvidí, ty línej flákači.
00:36:13 Kristianův otec vlastnil divadlo. Byl tam ředitelem.
00:36:18 Jeho matka byla skvělá herečka.
00:36:34 Můžu to nalít?
00:36:51 -Co tu děláte?
-Psst!
00:36:59 Namaluju vaše ústa. Váš úsměv. Ne, radši namaluju vaše ňadra.
00:37:04 Jsou prvotřídní.
00:37:09 Teď toho nechte. Pojďte tancovat!
00:37:13 -Už se těším, až budu dospělý.
-Proč?
00:37:17 Holky, víno a zpěv. Tak to říká táta.
00:37:21 Dospělí mají neomezený přísun holek, vína a zpěvu.
00:37:25 Už se na to taky těšíte?
-Já ne. Já nechci vyrůst.
00:37:33 Ale začal jsem o tom přece jen pochybovat.
00:37:38 Jestli svět dospělých je tak chmurný, jak jsem ho vnímal já.
00:37:43 Smáli se, culili a byli prostě báječní.
00:37:48 A maminka byla nejkrásnější ze všech.
00:37:56 Co je? Nestůj tu a pojď tancovat. Nebuď smutná! Jdeme do kola.
00:38:01 Tak skvělá kapela a sedíš v koutě. Dáme si kolečko.
00:38:05 Jedem! Ej dáj taj dáj tam tám daj.
00:38:09 Rozehřál jsem ji, teď ji máš ty.
00:38:57 Ach, tady jsi, Jenny.
00:39:00 To je nádherný plakát.
00:39:02 Ano, to je. A taky to byla nádherná role.
00:39:06 Četla jsem o tobě v novinách.
00:39:09 Přispěl k tomu skandál, bohudíky. Karel byl tak šťastnej.
00:39:14 Vyvolal se skandál a publikum přiběhlo.
00:39:18 Páni!
00:39:24 Co to je?
00:39:27 Neříkejte. Vážně?
00:39:29 Ten prstíček musíš pořádně zmáčknout, víš?
00:39:39 Vrátím se v pátek.
00:39:41 -Pak bys to mohl dodělat.
-Karle! Karle!-Jo?
00:39:44 Karle, Lina řekla, abych se tě zeptala, co to je.
00:39:47 -No, co to je?
-Vypadá to zajímavě.
00:39:51 To jsem sám zvědav. Co to asi může být?
00:39:54 Takže chceš vědět, co to je?
00:39:58 Tohle, drahá sousedko, je něco, co nevidí moc žen na veřejnosti.
00:40:05 Ale co to tedy je?
00:40:07 Když na tom trváš, řeknu ti to tedy bez obalu. Je to velrybí penis.
00:40:14 Cos to řekl?
00:40:16 Velrybí penis. Mohla bys tím způsobit hodně potíží.
00:40:24 -Děkuji.
-To se povedlo.
00:40:27 Jdeme!
00:40:31 Jenny!
00:40:34 -Přijde ti zpátky.
-Jenny!
00:40:43 Teď pojedeme támhle. Rovnou za nosem.
00:40:45 Oddemanne! Pojďte. Jdeme domů. Hop!
00:40:48 Už?
00:40:51 Honem. Do postele.
00:40:56 Jenny, počkej! Jenny, no tak vrať se! Jenny!
00:41:08 -Vždyť to přece nebylo tak zlý.
-Smáli se mi.
00:41:16 -Vykašli se na to.-Ne.
-Vrátíš se?-Ne!
00:41:34 Tu noc mě bratr poučoval o společenském řádu.
00:41:39 Úplně nahoře jsou matka s otcem.
00:41:43 Ti mají veškerou sílu a moudrost a o všem rozhodují.
00:41:47 Názorně mi to předvedl. Naučil se to v nedělní škole.
00:41:51 Pod nimi máš Boha a Ježíše.
00:41:56 Ukázal mi také pilíř síly.
00:41:59 Jsou nahoře a dívají se na nás.
00:42:03 Ani vrabec nemůže spadnout na zem, aniž by to Ježíš viděl.
00:42:10 Takže vidí úplně všechno co dělám?
00:42:13 Ne tak jako máma, ale má biliony asistentů.
00:42:18 Celou nebeskou armádu.
00:42:22 Ti si všechno zapíšou a potom to oznámí Bohu a Ježíšovi.
00:42:27 A pod nebeskou armádou máš mne.
00:42:30 Nesmím vědět tolik co táta a máma, Bůh a Ježíš. Ale dostanu se k tomu.
00:42:38 -Kde jsem já?-Tvoje místo je tam dole. Na podlaze.
00:42:44 -Jak se dostanu nahoru?
-Nedostaneš.
00:42:47 Pokud se nestaneš knězem.
00:42:51 Nesahej na okna.
00:42:54 Nezdálo se mi o okně, teď když jsme si vyměnili místa.
00:42:59 Ale zdálo se mi o sloupu síly.
00:43:03 Žaludek jsem měl úplně stažený. Skoro až na placku.
00:43:11 A já se ptám: Není to velká nebeská armáda,která mne doprovodí až dolů?
00:43:19 Vzbudil jsem se dřív než jsem byl rozdrcen
00:43:22 a na posteli seděla maminka.
00:43:24 To byl jen sen. Zazpívám ti na dobrou noc.
00:43:31 Maminka mi někdy zpívala. A to byla nejhezčí.
00:43:36 Spinkej dál a nech si zdát, že maminka ti zpívá.
00:43:44 Sen už víčka skrývá. Spinká můj malý Oddemann.
00:44:00 Zavřel jsi okno!
00:44:03 -Ne. Nezavřel.
-Kdo ho tedy zavřel?
00:44:10 Ať tě příště ani nenapadne se ho dotknout!
00:44:22 (bratr) Kam běžíš?! (Odeman) Au!(Táta) Kluci!
00:44:27 Au, nech mě! Ty odcházíš, tati?
00:44:33 Už odchází.
00:44:36 Musíš jít?
00:44:39 Musím chytit autobus. Doprovodí mě někdo?
00:45:17 -Dobrý den.
-Dobrý.
00:45:20 -Takže... už to vypuklo?
-Ne. Je to jen cvičení.
00:45:24 To je dobře. Mějte se.
00:45:33 Začala válka, tati?
00:45:36 Ne. Nás se válka zřejmě nedotkne. Musíš pomáhat, když budu pryč.
00:45:42 -Slibuješ?
-Jo.
00:46:04 ZARŽÁNÍ
00:46:11 -Postarejte se o maminku, kluci. Jo?-Jo.
00:46:14 Dávám vám to na starost. Vrátím se, jak to půjde.
00:46:21 -Starej se o hodiny, Oddemanne.
-Hm.
00:46:31 (Oddemann) Vrať se brzy!
00:46:34 (bratr) Ahoj!
00:46:40 Uhněte z cesty! Běžte domů!
00:46:53 -To je Beisbeissa.
-Začala válka?
00:46:56 -Ne, to je jen cvičení.
-Nás se válka zřejmě nedotkne.
00:47:05 Zlá doba! Nebezpeční lidé!
00:47:12 Neslyšíte? Hej, hej! Ukaž se!
00:47:16 HEILOVÁNÍ DAVU
00:47:27 Vy! Možná to nevíte. Musíte si dávat pozor!
00:47:36 LETADLO
00:47:39 Dávat si pozor. Nebezpečná doba.
00:47:52 Ale život šel dál. S armádou nebo bez ní.
00:47:56 S nedělní školou každou neděli. Bible je velká kniha.
00:48:01 S tím jsme aspoň začali.
00:48:04 Ticho! Sedněte si, sedněte si.
00:48:13 Manžel paní, co hrála na varhany, byl elektrikář.
00:48:20 Jůůů.
00:48:25 Dneska si budeme povídat o nebi, zemi a o peklu.
00:48:32 V pekle je příšerné horko. Všichni hříšníci se tam smaží.
00:48:38 Ale nejdříve si zazpíváme.
00:48:42 NEZŘETELNÝ ZPĚV
00:49:02 Z toho vyplývá, že Bůh je všemocný. Největší ze všech.
00:49:06 Shora řídí nebe i zem a všechny tvory na ní.
00:49:11 -To není pravda.-Pššš!
-Říkal jsi mi...-Ticho, prosím!
00:49:15 -To není pravda.-Pššš!
-Řekneš jí to?
00:49:19 Oddemanne, co je? Vstaň!
00:49:25 Můj bratr říká, že maminka a táta jsou nahoře. A pak je Bůh a Ježíš.
00:49:31 Je to tak?
00:49:36 (Učitelka) Tady platí, co říkám já.
00:49:38 Ten ji dostane.
00:49:40 (Učitelka) Rozumíš tomu? (Oddemann) Ano.
00:49:42 Tady máš.
00:49:50 Žádnou nedostane.
00:49:55 Chceš moji, bráško? Můžeš mít jednu z mých hvězd.
00:49:59 -Tahle je skoro volná.
-Myslíš tuhle? Tu nepotřebuju.
00:50:04 Vezmu si ji, Oddemanne. Moje kniha je skoro prázdná.
00:50:11 (Rozhlas) A nyní zprávy z tisku.
00:50:14 Grimstatské noviny přinesly skutečně udivující zprávu.
00:50:17 Přihlásilo se více než 100 lidí, kteří tvrdí,
00:50:20 že včera na vlastní oči spatřili Ježíše.
00:50:23 Prý se objevil v Grimstatském fjordu.
00:50:26 Prý nebyl sám, Doprovázela ho nebeská jízda.
00:50:30 Je to natolik závažná událost, že se naši redaktoři hned spojili
00:50:33 s místními novináři.
00:50:36 Ti hovořili s očitými svědky a my vás seznámíme s fakty.
00:50:39 Mami! Brácho! Pojďte sem! V Grimstadu viděli Ježíše!
00:50:42 (Rozhlas) K této události se vyjádřila spousta expertů.
00:50:45 Jedním z nich je i meteorolog pan Albrechtsen,
00:50:48 který nám k této události řekne pár slov.
00:50:50 V rádiu mají experty na Ježíše. Pojďte!
00:50:52 (Albrechtsen) Bohužel, nebyl jsem přímo tam,
00:50:55 kde se Ježíš údajně objevil, ale mluvil jsem s místní policií
00:50:59 o této zvláštní události.
00:51:01 Podle údajů, které mi policie poskytla,
00:51:05 to byl s největší pravděpodobností ojedinělý meteorologický jev.
00:51:08 Takže meteorologický jev?
00:51:11 Správně. Zřejmě světelná hříčka v horní atmosféře.
00:51:16 Taková věc se stává ...
-Takže to nebyl Ježíš!
00:51:19 -Pššš, poslouchej! ... jen za určitých okolností.
00:51:21 Ale očití svědci stáli na mnoha různých místech.
00:51:24 Tvrdím, že to byl meteorologický jev.
00:51:27 Může tak vypadat, ale taky nemusí.
00:51:30 Myslíte,že se taková spousta lidí zmýlila? Viděla to spousta lidí.
00:51:34 To nebyl Ježíš.
00:51:35 Jako meteorolog mohu jen potvrdit...
00:51:37 Hlavní meteorolog Albrechtsen si byl jistý, že to nebyl Ježíš.
00:51:42 Ale to mě nepřesvědčilo.
00:51:45 Vždyť ani tenkrát v Grimstadu nebyl.
00:51:49 Jak to mohl s takovou určitostí tvrdit?
00:51:52 Kdo vlastně je, ten meteorolog? Co on ví o Ježíšových cestách?
00:51:58 -Jak to vypadá?-Mizerně.
-Nevěřím, že ho uvidíš.
00:52:06 Jak jsi to říkal?
00:52:08 Na zem nespadne ani vrabec, aniž by to Ježíš neviděl?
00:52:11 Vrabce jsem padat neviděl.
00:52:14 Viděl jsi Ježíše?
00:52:22 Určité věci je lepší nechat nevysvětleny.
00:52:26 Stačilo by jen věřit svým očím.
00:53:22 (zašeptání) Oddemanne!
00:53:26 Aía! Ďábel! Vstávejte honem! Vstávejte! V kuchyni je ďábel!
00:53:34 -Mami, nechoď tam, je to ďábel.
-Pššš!
00:53:39 V kuchyni je ďábel! Mami nechoď tam!
00:53:41 Oddemanne, máš to trochu popletené.
00:53:44 Mami, ty jsi přijela?
00:53:47 Dali jste si na čas.Jsem tu už dost dlouho. Aspoň jsem si odpočinula.
00:53:52 (šeptem) Co děláš s mým prakem?
00:53:54 Ó, to jsou takoví milí chlapci.
00:53:58 -Myslel jsem, že jsi ďábel, babi.
-Pšš, Oddemanne.
00:54:02 Přijela jsem včera lodí.
00:54:06 Chvála Bohu, vedl mě pod svými křídly a otevřel oceán.
00:54:10 Byl úplně mělký,chlapci. Úplně mělký.
00:54:13 Díky Bohu. Pojďte, chlapci.
00:54:18 Hlavní meteorolog Albrechtsen věřil v počasí. Babička v Boha.
00:54:23 Tohle poslední léto mého dětství jsem došel k jedné věci.
00:54:29 A to, že ne všichni dospělí věří ve stejnou věc.
00:54:34 Neexistoval jen jeden zákon ve světě lidí.
00:54:39 Babička se oblékala do černého, ale byla milá.
00:54:44 Ona jen nechtěla, abychom skončili v pekle.
00:54:49 Protože tam dole je pořádné horko.
00:55:05 PÍSKÁNÍ MELODIE
00:55:21 Okamžitě toho nechte, toho pískání, slyšíte mě?!
00:55:26 Pískání, to jsou ďáblovy housle.
00:55:30 Když někdo píská, Ježíš usedavě pláče.
00:55:35 Tak toho koukejte nechat! A to okamžitě!
00:55:41 Babička si myslela, že pískání by nás dovedlo do pekla.
00:55:46 Tak proto nás nechtěla nechat pískat.
00:55:50 (Kristian) Viděla ta paní Ježíše?
-Hm.-Co měl na sobě?-Všední šaty.
00:56:02 -Oddemann mi ukradl prak.
-Proč?
00:56:07 -Na zem nespadne ani vrabec, aniž by to Ježíš neviděl.-Hmmm!
00:56:11 Oddemann říká, že když sestřelíme vrabčáka, Ježíš na to přijde.
00:56:15 Tak je to v Bibli.
00:56:19 Pojď sem.
00:56:23 Kdo se první trefí, zastřelí vrabce.
00:56:29 Vedle.
00:56:32 Teď Oddemann.
00:56:43 -Jo!!-Dobrý!
-Vyhrál jsi.-No jo.
00:56:48 Střílíš.
00:57:11 -Teď!
-Tam toho!
00:57:13 Musí spadnout na zem, jestli chceme vidět Ježíše.
00:57:26 -Jo!
-Jo! No tak, střílej!
00:57:38 Koukej na Ježíše! Přiletí odněkud shora.
00:57:50 Támhle je!
00:57:57 Tak co, viděli jste Ježíše?
00:58:02 Vrabčák!
00:58:06 (Muž) Kluci! No tak, kluci!
00:58:09 Viděli jste toho obrovského jestřába?
00:58:13 Honem! To je určitě Ježíš!
00:58:19 -Je!-Páni!
-Dej mi ten prak!
00:58:24 -Ne. To je Ježíš.-Nebuď hloupej, vždyť je to jen jestřáb.
00:58:32 Au, jau! Au, jau!
00:58:38 -Co se stalo?
-Praskla guma.
00:58:40 Ukaž se mi! To bude dobrý.
00:58:42 Věděl jsem, že to nebyla náhoda, že se guma u praku přetrhla.
00:58:47 O hodně věcech jsem pochyboval. Ale o tomhle vůbec ne.
00:58:52 Zabil jsem vrabce. Jednoho z malých božích stvoření.
00:58:57 Budu muset učinit pokání.
00:59:01 Tohohle malého vrabčáčka jsem měl na svědomí snad celý měsíc.
00:59:06 Přinejmenším několik dní a nocí.
00:59:16 Úúúúúú, éééé, ééééé!
00:59:20 Óóóó! Ééééé! Ááááá!
00:59:23 STÉNÁNÍ
00:59:27 Pššš! Oddemanne! Oddemanne! Hm? Vzbuď se!
00:59:32 Něco ošklivého se ti zdálo.
00:59:40 Mami, my jsme chudí?
00:59:43 -Proč se ptáš?
-Jsme chudí?
00:59:47 Nejsme ani bohatí, ani příliš chudí. Jak říká babička.
00:59:54 Možná bychom mohli rozdat nějaké jídlo a hračky. Chudým lidem.
01:00:00 Jsi moc hodný, Oddemanne. Ale ráno moudřejší večera.
01:00:04 Uvidíme zítra,co se s tím dá dělat. Teď se snaž usnout. Hezky spinkej.
01:00:13 Maminka patřila na vrchol sloupu síly. Byla moc hodná.
01:00:19 Jsem rád, že nevěděla nic o vrabčákovi.
01:00:26 -Je Holt a Holt bohatý?
-Uhm.
01:00:31 -Je doktor Miguelsen bohatý?
-Jo.
01:00:35 A Silversen, co má ten velikánský kožich, to je boháč?
01:00:39 Umhm, ano.
01:00:45 -Ale dělníci,co pracujou na tunelu, jsou chudí.-Ano, ti jsou chudí.
01:00:51 -Proč tedy pracujou v tunelu, když jsou z toho chudí?-Pššš!
01:01:00 Šli jsme s maminkou hledat chudé.
01:01:03 Procházeli jsme chudinskou kolonií.
01:01:06 Nazývali se dělnickým hnutím.
01:01:10 Možná proto, že se pořád stěhovali.
01:01:13 Pracovali v tunelu, kopali zem, takže by ji mohli prodat Rusům.
01:01:19 Kdyby ji zabalili, bylo by možné ji Rusům poslat.
01:01:40 Při pohledu na ty lidi mě napadlo,
01:01:44 jak by mohli tak vyzáblí lidé
01:01:47 zabalit celou zem.
01:01:50 Ti ani nevypadali, že by dokázali zabalit lampičku.
01:02:00 Mami, někdo sem jde.
01:02:04 Dobrý den.
01:02:10 -Nemůžeme si nic koupit.
-My neprodáváme, jen něco neseme.
01:02:14 Máme jídlo a hračky, a ty vám chce Oddemann dát.
01:02:18 Chce udělat dobrý skutek.
01:02:21 -Nějaký cigarety nemáte?
-Ne. Bohužel cigarety nemáme.
01:02:26 Tito lidé byli samozřejmě chudí. O tom nebylo pochyb.
01:02:31 Doufal jsem, že nebeská armáda to sleduje.
01:02:35 Jistě mě vidí. Vidí jak jsem hodný.
01:02:39 Určitě tak odčiním vrabčákovu smrt.
01:02:43 Je to jen jídlo.
01:02:49 -Oddemanne!
-Pusť mě!
01:03:15 Norsko musí balit někde jinde. To bylo jisté.
01:03:18 -Oddemanne, proč jsi šel dovnitř?
-Jen jsem se chtěl kouknout.
01:03:23 Nemohl jsem jí říct, že jsem se byl podívat
01:03:27 na balicí papír, provazy a známky.
01:03:40 To léto jsem si uvědomil, že dospělí taky nevědí všechno.
01:03:45 Babička se bála pekla, jiný se bál války.
01:03:50 Amundsen, Johansen a Nansen byli mrtví.
01:03:54 Ani Balagrund nebo táta si nemohli dělat, co chtějí.
01:03:59 Nikdo si nemohl dělat, co by chtěl. Ani Bůh.
01:04:08 Ty jsi vevnitř, když je venku tak hezky?
01:04:12 Viděla jsi Ježíše? Viděla jsi ho někdy?
01:04:17 Ano, hm.
01:04:22 Měl ten kruh? Měl ten zářící kruh nad hlavou?
01:04:27 Ano, Ježíš má vždycky nad hlavou tu krásnou svatozář.
01:04:32 Víš, to čemu ty říkáš kruh, to se nazývá svatozář, Oddemanne.
01:04:37 Ježíš nikdy nikam bez svatozáře nejde. A vždycky je rozsvícená.
01:04:43 Jeho svatozář opravdu překrásně září, to mi věř.
01:04:50 PÍSKÁNÍ PÍSNIČKY
01:05:12 Budete malovat úplně celý kostel?
01:05:15 Ne. Jenom pár lavic, jako každé úterý.
01:05:20 Musí totiž do neděle pořádně vyschnout.
01:05:24 Lidi by mě hubovali, kdyby si zašpinili sváteční šaty.
01:05:31 Co je? Chceš něco?
01:05:35 Můžu se podívat tady kolem, dokud je kostel prázdný?
01:05:40 Ale nechoď na kazatelnu. A dávej si pozor na mokrou barvu.
01:05:59 Máte dovoleno si tady pískat?
01:06:03 Uhm.
01:06:06 Naštěstí tu nebyla naše babička. Ta by mu to pěkně pověděla.
01:06:21 Bylo to zvláštní, být sám v kostele.
01:06:25 Bez toho hluku, pokašlávání a žalmů.
01:06:29 A rozhněvaného kněze.
01:06:32 Nejspíš byl doma.
01:06:35 A šetřil si dech na příští neděli.
01:06:56 Někdo Ježíše vidět musel.
01:06:59 Na všech obrázcích,co jsem viděl, vypadal úplně stejně.
01:07:04 To nebyla jen náhoda nebo nějaký úkaz,
01:07:08 jak to řekl hlavní meteorolog Albrechtsen.
01:07:13 Co asi dělal Ježíš, když stříleli ostrými náboji do nebe?
01:07:19 Obouval si sandály a nasazoval si ten kruh? Má ho i v zimě?
01:07:23 To mi připadalo legrační, sníh na jeho kruhu.
01:07:27 Ale Ježíš legrační nebyl.
01:07:30 Ten kruh na Ježíšově hlavě, víš, ten, co pořád září.
01:07:33 Padají sněhové vločky na ten kruh, když venku sněží?
01:07:40 Můj bratr si dal na čas, než odpověděl.
01:07:44 Když je Ježíš venku, tak nesněží.
01:07:48 To bylo poprvé, co jsem zapochyboval,
01:07:51 jestli vůbec něco ví,
01:07:54 nebo jestli jen plácne, co ho zrovna napadne.
01:07:59 Vidíš? Střelka ukazuje vždycky jen na sever.
01:08:02 S kompasem se nemůžeš ztratit.
01:08:05 Jenom pořád sleduješ střelku a jdeš podle toho.
01:08:08 Půjdeme na Severní pól. Já jsem Nansen a Kristian Johansen.
01:08:12 Můžu na ten Severní pól s váma? Budu Roald Amundsen.
01:08:16 To nejde. Ten přece nedobyl Severní pól.
01:08:19 -Jižní pól je mnohem jednodušší.
-To bych neřekl.
01:08:24 Odmítl jsem přijmout,
01:08:26 že Amundsenova cesta byla pro slabochy.
01:08:29 Severní pól, Jižní pól. Nahoře Severní pól, dole Jižní pól.
01:08:38 Je to jasný?
01:08:40 Čím víc jdeš na jih, tím je tepleji. Severní pól je ledový.
01:08:45 No jo. Ale já chci taky.
01:08:50 Nansen a Johansen sebou nemohli pochopitelně Amundsena vzít.
01:08:54 Ale potřebovali psa.
01:09:07 Na sever pane Johansene, na sever.
01:09:10 Budu vás následovat kamkoli, pane Nansene.
01:09:14 -K noze!
-Vrr, haf haf!
01:09:20 Když jsme dosáhli ledového povrchu,
01:09:24 pohyb se stával obtížnějším.
01:09:27 Nansen a Johansen si probíjeli cestu.
01:09:31 A tak to dělal i jejich pes.
01:09:34 Brzy bylo přátelství těchto hrdinů podrobeno zkoušce.
01:09:39 -Au!
-Nevzdávejte se, pane Johansene.
01:09:50 Nevzdávejte se, pane Johansene.
01:09:53 Haf, haf!
01:09:57 Nejste přece slečinka, pane Johansene.
01:10:00 Neumím na lyžích tak jako ty.
01:10:03 Jako VY! Tak jako VY, pane Nansene. Nepřestali jsme si říkat "pane".
01:10:17 Nansen a Johansen dosáhli 86. st. severní šířky. Byl čas se najíst.
01:10:25 Pes netušil, že to bylo jeho poslední jídlo.
01:10:31 -Pane Nansene,teď musíme zabít psa.
-Správně. Tak je to v knížce.
01:10:37 To byla novinka pro psa, který se nedočkavě díval dopředu,
01:10:42 jestli už vidí Severní pól.
01:10:45 Nechám to na vás, pane Johansene. Jednejte rychle.
01:10:53 -Byl jsi dobrým druhem.
-Úíúíú.
01:10:59 Stůj! Slyšíš?
01:11:06 Mrtvého psa jsem dělal rád.
01:11:08 Nemusel jsem se probíjet dál k pólu.
01:11:36 -Chci domů.
-Ztratil jsem kompas.
01:12:00 Poběž, Oddemanne!
01:12:37 -Tady nemůžeme zůstat.
-Mně je strašná zima.
01:12:41 Zůstaneme tady dokud se neutiší vítr.
01:13:07 Pojďte! Pojďte!
01:13:13 Nansen? Johansen?
01:13:25 Pojďte! Vím, kudy máme jít.
01:13:45 Pojďte za mnou.
01:13:49 Stůjte!
01:13:58 (Táta) Kluci! Oddemanne! (Hansen) Kristiane!
01:14:06 Kluci! Kde jste?!
01:14:19 Ozvěte se nám! Kristiane!
01:14:25 Oddemanne!
01:14:29 Kristiáááánéééé!
01:14:37 To je Beisbeissa.
01:14:43 (Beisbeissa) Musíme tam, do lesa! Honem!
01:15:03 Tady! Tady jsme! Ahoj!
01:15:10 Tady jsou!
01:15:13 Kde je Oddemann? Kde je Oddemann?
01:15:19 Sbohem, Nansene.
01:15:29 Co je?
01:15:31 Ach, Oddemanne!
01:15:35 Tati!
01:15:49 Děkuju.
01:15:58 U pozdějšího soudu jsem byl omilostněn pro nízký věk
01:16:02 a nedostatečnou zralost.
01:16:05 Můj bratr dostal nadlouho domácí vězení.
01:16:08 Kristian, to nevím.
01:16:11 Ale všichni jsme dostali pořádnou lekci
01:16:14 při následování našich hrdinů ve sněžných stopách.
01:16:20 Tarzan je hrdina. Tarzan je hrdina.
01:16:25 Jen opravdoví lidi můžou být hrdinové.
01:16:28 A musí být Norové. Jako třeba bruslaři.
01:16:31 -Jo. Jako Sonja Heniová.-Sonja?
-Holky? To nejsou hrdinové.
01:16:37 Balagrund a Mathisen. To jsou hrdinové.
01:16:40 Nor-sko, Nor-sko, Bronzová medaile.
01:16:43 (Všichni) Bronzová medaile! Bronzová, medaile!
01:16:47 -Jak to bylo? Předveď se! Dělej!
-Ne!
01:16:51 Jo. Živě z olympijského fotbalového stadionu v Berlíně.
01:16:56 Dav je napnut vzrušením. Tento zápas přináší Německu šok.
01:17:00 Všichni jsou proti Norsku. Ale David se postavil Goliáši.
01:17:04 Je to velká příležitost.
01:17:07 A ta se musí využít. Za každou cenu.
01:17:10 Volný kop pro Německo.
01:17:12 Do norské obrany se stáhla většina hráčů.
01:17:15 Nyní běží Mungert proti Eriksenovi.
01:17:18 (Rozhlas) Eriksen vzal Mugertovi míč a ten ho zezadu fauluje.
01:17:22 Rozhodčí by měl reagovat. Ten zásah byl proti pravidlům.
01:17:25 RÁDIO ZTRÁCÍ SIGNÁL A PÍSKÁ (Hansen) Haugene, posuň tu tyč!
01:17:28 (Rozhlas) Výkop přes obránce...
01:17:32 (Hansen) Někam ji posuň, dělej!
01:17:34 (Rozhlas) Ale brankář je na svém místě.
01:17:37 (Hansen) Vrať se! Zpátky, Haugene, běž zpátky! Jo!
01:17:41 Ano, nyní kapitán přechytračil Dickense.
01:17:44 Zápas nabývá na rychlosti a dramatičnosti.
01:17:47 (Oddemannův bratr) Bagman přihrává na druhou stranu kapitánovi.
01:17:51 Ten chytře obchází německou obranu. Nyní míjí německého útočníka.
01:17:55 Přihrávka... a je to gól!
01:17:59 Isabsen skóruje za Norsko.
01:18:02 (Rozhlas) Neuvěřitelné se stalo skutečností.
01:18:12 Možná to nebyla tak docela pravda,
01:18:15 že s dospělými je pořád jenom nuda.
01:18:19 Ale určitě potřebují veliké, veliké úsilí, aby se rozveselili.
01:18:24 Svět mého dětství trval dlouho.
01:18:29 Vím přesně, kdy jsem do tohoto světa vstoupil.
01:18:33 Bylo to vytištěno v mém rodném listu.
01:18:38 Ale nemůžu říct přesně, kdy jsem svět svého dětství opustil.
01:18:42 Kdy skončil ten báječný čas.
01:18:46 Snad to bylo ten den, kdy se zastavily hodiny na stěně.
01:18:50 Rok ve světě našeho dětství trvá mnohem déle,
01:18:54 než rok kdekoli jinde.
01:18:57 Léto, nádherné léto trvalo stejně tak dlouho,
01:19:01 jako celý život v jiných světech.
01:19:04 Jeden den mohl trvat celý týden.
01:19:07 Jach, jach, kořist, jach, jach, máme,
01:19:10 k jídlu si ji dáme.
01:19:12 Svět mého dětství byl báječný svět,
01:19:16 naplněný mnoha zázraky a podivuhodnými tajemstvími.
01:19:20 Věcmi, které jsem už neviděl když jsem dospěl.
01:19:24 Žádáme obyvatele, aby našim pokynům věnovali pozornost.
01:19:28 Budeme je vysílat pravidelně...
01:19:32 Ale svět mého dětství byl také plný nebezpečí.
01:19:35 Nemyslel jsem si, že bych se vrátil,i kdybych mohl.
01:19:39 (Rozhlas) ... že všechna tato opatření platí do konce války.
01:19:43 Procestoval jsem spoustu zemí. Brázdil mnoho oceánů.
01:19:48 Mnohá z těchto míst bych rád znovu viděl.
01:19:52 A možná ještě uvidím.
01:19:54 Ale nemůžu se vrátit do světa mého dětství.
01:19:59 Ani jako badatel, ani jako turista.
01:20:04 I kdybych to mockrát chtěl, nemůžu se tam nikdy vrátit.
01:20:09 Svět mého dětství už neexistuje.
01:20:13 Svět mého dětství umřel ve chvíli,
01:20:16 kdy moje dětství skončilo.
01:20:20 Zvláštní, co?
01:20:46 Skryté titulky: Raimund Koplík
01:20:53 Česká televize 2003
Norský rodinný film navrací diváky do roku 1930, do časů kouzelného dětství malého kluka Oddemanna. Jeho očima lze spatřit, co se děje na malé farmě nedaleko Osla. Společně s bratrem a kamarády zažívá Oddemann plno veselých, ale i neuvěřitelně dobrodružných prázdninových příhod. Samozřejmě s lehce nedobrovolnou pomocí všech obyvatel městečka. Že je s dospělými jen nuda, není tak docela pravda. Potřebují jen veliké úsilí, aby se rozveselili. „Svět mého dětství byl báječný svět, naplněný mnoha zázraky a podivuhodným tajemstvím“, říká ve filmu chlapec, který později trochu vyrostl. Kdy přesně do tohoto světa vstoupil, vytiskli do jeho rodného listu. Kdy skončil ten báječný čas, to již není známo. Vraťme se proto s Oddemannem ještě jednou do nádherného léta, které trvá stejně dlouho jako celý život v jiných světech.
