Mezinárodně proslulá polská režisérka Agnieszka Hollandová (*1948) vystudovala koncem šedesátých let režii na pražské FAMU. V roce 2012 se do Čech pracovně vrátila, aby natočila mimořádně silnou a úspěšnou minisérii Hořící keř. Zároveň svolila k natočení dokumentu, ve kterém na svá studia v Česku vzpomíná. I když pro ni byla situace zvláště po srpnové okupaci v Československu těžká a dokonce ji dovedla do obávané ruzyňské věznice, v Čechách našla svůj druhý domov a často se sem vrací. Poslední příležitostí k návratu bylo natáčení filmu Šarlatán, jenž po světové premiéře na Berlinale v těchto dnech vstupuje do kin.
Agnieszka Hollandová, která se proslavila snímky Evropa, Evropa (1990), Úplné zatmění (1995) či V temnotě (2011), na FAMU nastoupila v roce 1966. Zažila tak v Praze jak obrodný proces, tak srpen 1968 a upálení Jana Palacha, jehož následkům věnovala právě sérii Hořící keř. Byla přímým svědkem radostného období pražského jara i plíživého nástupu normalizace. Její vzpomínky nám tu dobu velmi silně připomínají. Hollandová je symbolem té části kinematografie, která má svědomí. Její portrét je svižným a odlehčeným pohledem na českou společnost, jež je k sobě někdy až moc kritická, ale která se tak ráda vzdává ideálů, za které ještě před pár dny byla ochotná položit život.

Kultura

Kinematografie

Cesta polské režisérky z její rodné země do Československa.

Trailer 20s

Videobonusy

Trailer 30s

Trailer 10s

Ostatní také sledují

Sametová FAMU

Mág světla a barev. Jaromír Šofr

Zapomenuté protesty

Ticho za Jana Palacha

Napište nám