Unikátní projekt, ve kterém poprvé zazní kompletní symfonická hudba Antonína Dvořáka. J. Bělohlávek s Českou filharmonií a M. Ebenem tentokrát představí hudbu 5. symfonie. A také to, jak je to vlastně s pořadím a číslováním Dvořákových symfonií a kdo v tom nakonec udělal pořádek
00:00:52 Tuhle vykládal pan dirigent Petr Vronský,
00:00:54 že ho pozvali někam do Jižní Ameriky,
00:00:56 aby tam řídil Dvořákovu Čtvrtou a jeho překvapilo,
00:00:59 že si vybrali zrovna tuhle tu rannou symfonii.
00:01:02 Nicméně si ji pečlivě nastudoval.
00:01:04 A když tam přijel, tak všichni muzikanti
00:01:06 měli na pultech Osmou.
-G Dur.
00:01:08 Údajně záměna čísel. Ale říkali:
00:01:12 "Klidně jsme tou Čtvrtou mohli také mínit Pátou."
00:01:15 To je v tom číslování takový zmatek?
00:01:18 Dneska už ne, ale býval v tom zmatek parádní.
00:01:20 Podívejte, zde na tabuli máme všech devět symfonií.
00:01:25 Tak jak je známe dneska, když tedy nepočítáme
00:01:27 čtyři nerealizované skici.
00:01:30 Ale tohle taky nevypadá, že by to bylo v pořádku.
00:01:32 Protože koukám, že opusové číslo 60
00:01:36 je za opusovým číslem 76.
00:01:39 Teď první symfonie nemá číslo vůbec...
00:01:42 Ten celý zmatek způsobil nakladatel Simrock.
00:01:46 Když vydával noty tiskem, vydal nejprve Symfonii D dur
00:01:50 a označil ji jako První.
00:01:54 Potom vydal Symfonii d moll, tedy Druhou.
00:01:58 A když mu Dvořák v roce 88 nabídl Symfonii F dur,
00:02:02 mladší dílo, chtěl Simrock zatajit,
00:02:04 že to je starší kus a dal mu opusové číslo 76
00:02:09 a označil ji jako Třetí symfonii.
00:02:12 Ovšem v průběhu času se začaly hrát
00:02:14 ty ranější symfonie Antonína Dvořáka.
00:02:17 A tehdy se mistr rozhodl, že v tom číslování
00:02:21 udělá pořádek! Podle chronologie.
00:02:24 -Takže...
-Ne, ne ne, pozor.
00:02:27 On tehdy myslel, že Zlonické zvony, První symfonie,
00:02:31 že jsou ztraceny, že neexistují.
00:02:34 Čili zahájil Symfonií B dur, to byla První.
00:02:38 Druhá Es dur, Třetí d moll, Čtvrtá F dur,
00:02:41 Pátá D dur, Šestá d moll, Sedmá G dur a Osmá Novosvětská.
00:02:51 Evidentně si Antonín řekl: "Pořádek musí být."
00:02:54 Ale pořádek do toho teda rozhodně takhle nevnesl.
00:02:59 Kdo v tom udělal definitivně pořádek?
00:03:02 To bylo až na začátku 20. století.
00:03:04 Český muzikolog, Otakar Šourek, udělal velký tematický katalog
00:03:08 a také Dvořákovu monografii.
00:03:12 A ten katalog dokončil jeho zeť, Jarmil Burghauser.
00:03:16 A od té doby tedy platí
00:03:19 to číslování, které máme tady vlevo.
00:03:21 Takže dnes budeme poslouchat Symfonii číslo 5,
00:03:23 dříve číslo 4, dříve číslo 3 - v každém případě
00:03:27 je to symfonie krásná.
00:03:29 Premiéru měla 25. března roku 1879 na Žofíně.
00:03:33 A říká se o ní, že to je první zralá
00:03:36 Dvořákova symfonie.
00:03:39 Mně tedy zralá přišla už i ta předchozí.
00:03:42 Já s váma nebudu polemizovat, je fajn,
00:03:45 že tu Čtvrtou máte rád, ale přece jenom myslím,
00:03:48 že ta Pátá už patří do té pětice hvězdných symfonií,
00:03:53 těch posledních vrcholných symfonických děl.
00:03:57 Je pozoruhodná tím, že to hlavní téma
00:04:01 začíná velice jednoduše.
00:04:03 Je to jenom rozložený kvitakord D dur.
00:04:07 Poslechněte si to.
00:04:08 prvních 20 tónů toho tématu jsou vlastně jenom tóny F, A, c.
00:04:24 Šestý stupeň, dominanta a zase F dur.
00:04:30 Jak je to jednoduché. To je už typický Dvořák.
00:04:33 A druhé téma?
00:04:35 Druhé téma přijde po vývoji toho hlavního tématu,
00:04:38 který provede takový velký oblouk do vrcholu
00:04:41 a pak se hudba ztiší a přijde vedlejší téma,
00:04:44 které už přináší synkopu, která jako by byla
00:04:49 určitým předznamenáním pozdější Dvořákovy inspirace
00:04:53 americkým spirituálem.
00:05:08 Jo, s takovými tématy - to se mu to pracovalo!
00:05:12 Není divu, že Johanes Brahms řekl: "Byl bych rád,
00:05:14 kdyby mě jako hlavní napadlo to,
00:05:17 co Dvořáka napadne jen tak mimochodem."
00:19:41 Opravdu krásná věta.
00:19:43 A to synkopické téma - toho se člověk jen tak nezbaví.
00:19:47 Je s touhle symfonií spojena nějaký konkrétní událost
00:19:51 ve Dvořákově životě?
00:19:53 Snad jenom ta, že Dvořák symfonii dirigoval
00:19:55 v Moskvě a nebyla přijata jednoznačně kladně.
00:20:00 Dvořák měl pocit, že dokonce proti němu
00:20:03 ruští kolegové trošku intrikovali, noviny ho ignorovaly...
00:20:06 Dokonce v jednom dopise si zalamentoval, napsal:
00:20:10 "Ó, slovenská vzájemnosti, kde jsi?"
00:20:14 To měl ovšem správné tušení.
00:20:16 Naproti tomu si ovšem pochvaloval moskevský sbor,
00:20:21 tedy sbor Němců žijících v Moskvě,
00:20:24 kteří nastudovali jeho Stabat Mater.
00:20:27 A ti mu dokonce na zkoušce věnovali vavřínový věnec.
00:20:31 A Druhá a Třetí věta?
00:20:35 Druhá věta nezapře ruskou inspiraci.
00:20:38 Má to velmi blízko charakteru k pozdějším slavným dumkám.
00:20:44 A je tam jeden velmi zajímavý moment.
00:20:47 Zahájení toho tématu velmi připomíná
00:20:49 Čajkovského Klavírní koncert B moll, ten slavný.
00:20:53 U toho Čajkovského to zní asi takhle:
00:21:03 Ale Dvořák ho nemohl znát, protože ten koncert
00:21:05 byl sice již napsán, ale nebyl proveden.
00:21:09 A u Dvořáka začátek volné věty ze symfonie zní:
00:21:28 A Třetí věta navazuje velmi organicky na tu Druhou.
00:21:32 Dvořák nakomponoval jakýsi spojovací díl,
00:21:35 kterým nás přivede přímo do charakteru Třetí věty.
00:21:40 Veselé, taneční, s jemným zvoněním trianglu
00:21:45 a s velmi umnou polyfonií.
00:37:45 Poslední věta je opravdu pozoruhodná.
00:37:47 Tady Dvořák jakoby zapomněl na tu veselou F dur,
00:37:50 která předznamenávala celou První větu.
00:37:53 A tahle věta tíhne k dramatické A moll.
00:37:57 Začátek zní jak z Bachovy Fugy.
00:38:19 Je tam také spousta polyfonních míst.
00:38:22 Však je to dílo varhaníka na plný úvazek.
00:38:24 Ano. Tady se Dvořák projevuje
00:38:27 jako skutečný instrumentátorský génius.
00:38:30 Plně využívá všech barev orchestru,
00:38:33 ve větě se objeví také pár zklidněných míst,
00:38:38 ale pak opět začnou výkřiky žesťů a drama se vrátí.
00:38:43 A až vlastně v úplním závěru Dvořák použije
00:38:45 svůj osvědčený princip sjednocování témat
00:38:48 a v konečné apoteóze se ozve téma z První věty v pozounech.
00:38:55 Dvořák věnoval symfonii dirigentovi Hansi von Bülow.
00:38:59 A ten mu odepsal: "Vysoce ctěný mistře.
00:39:02 Věnování od vás, vedle Brahmse Bohem
00:39:06 nejpožehnanějšího skladatele přítomnosti
00:39:09 je vyšším vyznamenáním než jakýkoliv velekříž
00:39:13 od kteréhokoliv knížete.
00:39:15 S nejsrdečnějším díkem přijímám tuto poctu.
00:39:20 Váš upřímně oddaný Hans von Bülow."
00:53:35 Skryté titulky: Alena Fenclová 2014
Natočení všech devíti symfonií Antonína Dvořáka s jasným a skvělým rukopisem šéfdirigenta Bělohlávka a nezaměnitelnou interpretací orchestru České filharmonie je pro českého diváka skvělou příležitostí, jak atraktivní formou poznat celou Dvořákovu symfonickou tvorbu. Ve vysílání půjde o devět strhujících pořadů, kde se divák dostane až na dřeň Dvořákovy tvorby, a to díky dokonale natočené a skvěle vizualizované hudbě. Tu atraktivně a vtipně přiblíží i dialogy Marka Ebena s Jiřím Bělohlávkem. Dnešní díl je věnován Symfonii č. 5.
