Jako kouř marihuany jsou verše básníků
Poetická filmová montáž Josefa Císařovského vychází z pozdních básnických děl Jaroslava Seiferta (sbírky: Deštník z Piccadilly, Morový sloup, Býti básníkem), od jehož úmrtí nás v těchto dnech dělí už třicet let. Časosběrné snímání šerosvitných nálad, přírodních dějů, obyčejných věcí, atmosféry Seifertových oblíbených míst, plynutí vody i mlhy, světla i stínů evokuje prchavost času – hluboký zdroj inspirace básníků. Druhý plán filmu – archivní záběry historických událostí i epizod z období života Jaroslava Seiferta – vytváří bezděčný portrét české společnosti 20. století. Seifertovy texty se staly impulsem nejen pro hledání ale i nalezení filmového jazyka souznícího s jazykem bilančních básní z posledního období jeho tvorby.
„V té chvíli mi však někdo za hlavou
šeptal do ucha:
Jako kouř marihuany
jsou verše básníků.“
Jaroslav Seifert