Okouzlující gurmán Fred Chesneau se domluví v jakémkoli místě naší zeměkoule plné chutí a vůní! Francouzský cyklus
00:00:54 Teď už není pochyb.
00:00:57 Jsem opravdu tady, jsem v zemi Šíleného Maxe.
00:01:00 Vítejte v Austrálii!
00:01:58 Česká televize uvádí
00:02:02 S KUCHAŘEM KOLEM SVĚTA
00:02:07 AUSTRÁLIE
00:02:50 Myslel jsem si, že se sem už nikdy nevrátím.
00:02:52 Ale už jsem zase v Sydney.
00:02:55 Jména takovýchto měst v člověku vyvolávají sny,
00:02:58 a o Sydney to platí dvojnásob.
00:03:00 Slavná Opera, tamhle je Harbour Bridge.
00:03:03 Je to tady jako na opačné straně světa.
00:03:06 A nejvíc vás na tomhle městě uchvátí,
00:03:08 že je opravdu velmi mladé.
00:03:10 Vždyť se zrodilo historicky teprve nedávno.
00:03:13 Přímo sem na tohle místo
00:03:14 v roce 1788 dorazila anglická flotila
00:03:16 pod velením guvernéra Arthura Philippa.
00:03:21 Ten se zde rozhodl založit první trestaneckou kolonii,
00:03:25 vlastně galeje,
00:03:27 a pojmenoval toto místo po tehdejším ministru vnitra,
00:03:30 Lordu Sydneym.
00:03:32 Nebojte, já už tu přednášku ukončím,
00:03:35 protože jsem do Sydney rozhodně nepřijel pro to,
00:03:38 abych vám tu udělal komentovanou prohlídku.
00:04:24 V Sydney jsem vlastně proto,
00:04:26 abych se podíval na dvě záliby Sydneysiders,
00:04:29 jak se také obyvatelům Sydney říká.
00:04:32 A tady ty jejich záliby máme: pláž a grilování.
00:04:37 Tak jsem na Manly Beach, je neděle,
00:04:40 a tohle místo je oblíbené mezi surfaři.
00:04:43 Tak už se těším.
00:05:44 Tak o tomhle se mi ani nesnilo: že jen co přijedu,
00:05:48 hned se zapojím a budu grilovat se skutečnými Sydneysiders.
00:05:55 Davide, než jsem přijel,
00:05:57 bylo mým snem grilovat s opravdovými Sydneysiders.
00:06:00 -A to rovnou na pláži.
-A díky tobě se mi ten sen plní.
00:06:09 To je přímo hora klobás.
00:06:17 Kolik vajíček a klobás musíš usmažit?
00:06:20 -Ani ti nevím.-Zhruba.
-Fůru.-Tolik?
00:06:23 Teprve jsme začali.
00:06:25 -Je jich víc než tisíc?
-Nevím, ale možná jsi blízko.
00:06:30 -Pětadvacet kilo.
-Ne! Tak tomu říkám grilování!
00:06:35 -Pětadvacet kilo klobás.
-Asi tak.
00:06:38 Pětadvacet kilo slaniny, dvacet tuctů vajec,
00:06:41 pět kilo sendvičových chlebů.
00:06:43 Organizujeme sbírku pro záchranáře surfařů.
00:06:47 Na veškeré surfařské vybavení a školu záchranářů.
00:06:51 -A tenhle druh sbírky pořádáte...
-Každý týden.-Každý týden?
00:06:59 A veškeré jídlo, co tady vidíš, jsme dostali zadarmo.
00:07:06 Za to, co tady vyděláme,
00:07:08 pak budeme moct koupit dětem uniformy, surfová prkna,
00:07:11 záchranné pásy, záchranářské kufříky.
00:07:16 -A pracujete tady každý týden?
-Ne, mám to na střídačku.
00:07:20 -A vy?
-Já ano.
00:07:22 Takže vy jste královna grilování!
00:07:25 -Ale já tady negriluju, ale...
-Organizuje.
00:07:29 Jelikož jsem tady byla pořád, stala se ze mě šéfová.
00:07:33 Všichni jsou tu dobrovolníci. Všichni, které tu vidíš.
00:07:36 Dobrovolníci? Jestli to dobře chápu,
00:07:38 všichni záchranáři a ti, co tady grilují,
00:07:41 jsou samí dobrovolníci?
00:07:45 -Ano.
-Přesně tak.
00:07:59 Čím to je, že Australani jsou grilováním tolik proslulí?
00:08:05 To to počasí. Je tady pořád krásně!
00:08:08 -No a?-Můžeme vařit venku!
-No jo, vlastně!
00:08:11 Protože není zima, lidi nejsou uvnitř.
00:08:14 Žijeme venku a vaříme venku.
00:08:25 Řeknu ti, co se dává do toho chleba.
00:08:28 Dobře.
00:08:34 -A co do toho přijde?
-Klobása a vejce.
00:08:38 A ještě vejce.
00:08:42 Vajíčko a slanina. Tady máš, princezno.
00:08:54 Vajíčko a slanina. Dobrou chuť.
00:08:57 Pomůžeš mi odnést jídlo záchranářům na pláž?
00:09:00 Jasně, hned jsem tam.
00:09:21 Máte hlad, panstvo?
00:09:23 Pauza na oběd!
00:09:29 Ne, ne, ne, ne! Slitování!
00:09:32 Já vám nevařil proto, abyste mě pak hodili do vody.
00:11:01 Takhle vypadá auto místních. Benzín, voda, fůra vody.
00:11:05 Myslím, že můžu vyrazit do dalekého vnitrozemí,
00:11:08 do buše, součásti polopouštních oblastí,
00:11:11 které tvoří osmdesát procent australského území.
00:11:15 Připadalo mi nemyslitelné, abych přijel do Austrálie
00:11:19 a nesetkal se s původní kulturou.
00:11:22 Vím, že pro plno lidí je to jen bláznivý nápad.
00:11:25 Navíc takovou výpravu uskuteční jen málokdo,
00:11:28 protože je to dost náročné.
00:11:30 Já si ale umanul, že tam prostě pojedu.
00:11:33 Mám namířeno do vesnice Bungur, kde žijí původní obyvatelé,
00:11:37 kteří se s bělochy setkali jako poslední,
00:11:39 tedy asi teprve před šedesáti lety.
00:11:42 Tak jdeme na to.
00:11:44 Vyrážím, protože je to pěkný kus cesty.
00:12:22 Otázka původního obyvatelstva je velmi citlivou záležitostí.
00:12:26 Bílí Australané se v tomto případě necítí moc ve své kůži
00:12:30 a jejich postoj osciluje mezi nepřátelstvím, popíráním
00:12:34 a značnou dávkou pocitu viny.
00:12:36 Když sem dorazili první Angličané, šlo všechno poměrně hladce.
00:12:40 Jakmile tu ale objevili zlato, zhoršil se tento vztah natolik,
00:12:44 že běloši domorodcům začali konfiskovat půdu.
00:12:47 Ti, kteří se proti tomu bouřili, skončili ve vězení
00:12:50 nebo byli zmasakrováni.
00:12:52 A představte si,
00:12:53 že původnímu obyvatelstvu byly dokonce odebírány děti,
00:12:57 které, než se dostaly do "normálních" rodin,
00:12:59 pobývaly v převýchovných táborech. Muselo utéct ještě hodně vody,
00:13:03 než stát začal původnímu obyvatelstvu
00:13:06 některá území potichoučku vracet.
00:13:08 Vláda začala prosazovat politiku subvencí a minimálních dávek.
00:13:13 Dnes většina původních Austrálců žije na hranici chudoby
00:13:17 a v dost žalostných podmínkách.
00:13:36 Jeden opuštěný dům, druhý opuštěný dům. Nikdo tu není.
00:13:45 Tak si říkám, jestli to není vesnice duchů?
00:13:52 Asi budu muset zaklepat na nějaké dveře,
00:13:55 protože mi očividně nic jiného nezbývá.
00:13:59 Už vidím školu. To je dobré znamení.
00:14:06 Tak tohle je paráda: obchod, supermarket.
00:14:10 Tam budou lidi.
00:14:23 Dobrý den. Mají otevřeno?
00:14:27 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:14:45 Dvanáct dolarů.
00:14:50 Je vidět, že tohle je tady vzácnost.
00:14:52 Dvanáct dolarů za tři lahvičky vody.
00:14:54 To není žádná láce.
00:14:56 Ale jste v buši.
00:14:58 Všude je to hrozně daleko, takže je to dražší než ve městě.
00:15:02 Je v tom cena za dopravu.
00:15:03 Všechno naše zboží se dováží z Perthu,
00:15:06 -a to je pěkný kus cesty.
-Díky moc.
00:15:08 Není zač. A nic jiného si nekoupíte?
00:15:11 Ne, tohle mi stačí.
00:15:13 Musel jste mít žízeň!
00:15:15 Víte, sedím už šest hodin za volantem. Už šest hodin jedu.
00:15:21 -Chápu.-Na shledanou.
-Na shledanou.
00:15:26 -Zdravím. Můžu si přisednout?
-Jasně.-Díky.
00:15:53 Chcete trochu? Ne. Chcete kapku vody?
00:16:19 Jezdíte sem nakupovat denně?
00:16:22 Ano, denně sem jezdíme pro olej, máslo, mouku,
00:16:27 abysme mohli upéct chleba.
00:16:32 A když nemáme dost peněz,
00:16:35 spokojíme se s tím, co najdeme v buši: maso a ovoce.
00:16:39 -Denně?
-Ano.
00:16:41 Každý den vyrážíte do buše?
00:16:43 Ano. Lovíme klokany, leguány, velké leguány!
00:16:53 A zítra pojedete taky lovit leguána?
00:16:56 Ano.
00:16:57 A myslíte, že bych mohl jet s vámi?
00:17:02 -Jasně, že můžeš jet s náma.
-Tak bezva.
00:17:06 Víte, když u nás uděláme tohle, znamená to "tak jo, platí"!
00:17:13 Jdeme si upéct chleba. Chceš jít s náma?
00:17:18 No, to by mi udělalo velkou radost. Jak se vlastně jmenujete?
00:17:23 -Nancy.
-Nancy. A vy se jmenujete jak?
00:17:28 -Coumbaya.
-Coumbaya. Nancy a Coumbaya.
00:17:32 Já se jmenuju Fred, F R E D. Těší mě.
00:17:56 Pojedeme mým autem. Ale psy neberu. Žádné psy do auta!
00:18:04 -Tam?
-Ano.
00:18:10 Tady? Tady to je? Tak to je váš dům.
00:18:24 Zdravím, jsem Fred.
00:18:26 Ahoj. Curtis. Tohle je moje babička.
00:18:29 -Jasně, babička?
-Jo a druhá babička.
00:18:33 Takže obě vaše babičky.
00:18:35 -Napiješ se s náma? Dáš si čaj?
-S radostí. Čaj. Bezva.
00:18:43 -Tohle je Mocky.
-Těší mě.
00:18:47 Myslím, že jsme se viděli už tam u obchodu.
00:18:51 A můj děda, Waka.
00:18:53 -Dobrý den.
-Dobrý den. Já jsem Fred.
00:18:57 -A vaše jméno?
-Waka.
00:19:00 Waka. Těší mě.
00:19:05 -Co to je? Kvasnice?
-Jo.
00:19:09 -Jen mouka a kvasnice?
-Jo.
00:19:13 Přidáš vodu a smícháš to.
00:19:26 Díky.
00:19:30 Víš, tohle hnětení těsta přímo miluju.
00:19:43 Ano, jako pizza. A pak?
00:19:47 -Dáš to sem.
-Rovnou takhle na zem?
00:19:52 A je to!
00:19:57 A teď to jen zase zahrabeš uhlíky? Neuvěřitelné!
00:20:04 Pec v buši. A jak dlouho se to tam nechá?
00:20:09 Jen chvilku počkej.
00:20:11 Jo, jo, počkám.
00:20:13 -Tak dvě hodiny.
-Tak to je paráda.
00:20:36 Takhle?
00:20:50 To je pro mě?
00:20:56 To je báječný piknik.
00:21:03 Tak zítra. Díky za ten recept na chleba.
00:21:49 -Spala jsi dobře?
-Jo.
00:21:53 Já taky. Vyspal jsem se do růžova.
00:22:01 Jak dlouho už tady bydlíte?
00:22:06 Bydlím tady už několik let.
00:22:14 Škola byla první budova, co ve vesnici postavili.
00:22:22 Je to už dávno.
00:22:24 Už se nepamatuju, kdy přesně to bylo.
00:22:30 A před postavením vesnice, kde jsi bydlela a jak jsi žila?
00:22:40 Žili jsme venku v přírodě.
00:22:46 Nikdy předtím jsme v domech nežili.
00:22:50 Museli jsme opustit Punmu, zem našich předků.
00:22:56 Tam žádné domy nebyly. Museli jsme se přemístit sem.
00:23:05 Kdyby sis musela vybrat
00:23:07 mezi dnešním životem tady ve vesnici
00:23:10 a životem v buši, který by sis vybrala?
00:23:21 Ten v buši.
00:23:35 Díky za to nádobí.
00:23:48 Můžeme vyrazit na lov.
00:23:52 No, už teď je pěkný pařák.
00:24:07 -Co to vlastně hledáš?
-Leguány.
00:24:18 A jak poznáš, že tady jsou?
00:24:22 Hledám jejich stopy.
00:24:28 Tady? Ne.
00:24:33 -Tady?-Jo.
-Jsou tak jemné.
00:24:37 Já bych je asi nedokázal poznat. Jsi si jistá?
00:24:41 -Jo, jsou ze včerejška.
-Ty jsou ze včerejška?
00:24:53 Jdu s tebou, protože se obávám, že stopy leguánů nedokážu poznat.
00:25:18 Wako, počkej na mě!
00:25:24 Počkej, počkej, počkej. Kde? Nic nevidím.
00:25:28 Kde je ten leguán?
00:25:31 Aha, tady. To je kus!
00:25:36 Mám to udělat? To je něco jiného.
00:25:45 -Tak, raz, dva, tři.
-Ještě jednou!
00:25:49 Ještě jednou. Skoro!
00:25:55 Wako! Raz, dva, tři. Krucinál! Ještě jednou!
00:26:15 Má ho ten pes! Má ho ten pes. Jdu po něm. Ještě se hýbe.
00:26:23 Krucinál! Ten má ale výdrž.
00:26:33 Tohle je fakt hrůza.
00:26:37 Takhle je to správně?
00:26:40 Takhle? Dobře.
00:26:45 Jasně. Musí to prasknout.
00:26:51 Já nemůžu, to je hrůza!
00:26:58 -A co to teď děláš?
-Vyvrhnu ho.
00:27:08 Je tam ještěrka. Měl v břiše ještěrku.
00:27:12 -Jo, a taky štíra.
-Jasně, jsme přece v poušti.
00:27:29 Je tam macek! To je ale kus!
00:27:33 Jo, jo, máš ho?
00:27:35 Ne, ale prosím, pomoz mi. Pomoz mi!
00:27:38 Neudržím ho, neudržím ho. Pomoz mi.
00:27:44 Je tam. Už mu vidím hlavu.
00:27:48 To nezvládnu!
00:28:03 -To je kus!
-Jo, docela jo.
00:28:12 Hele, podívej se. To já sám! To bylo něco.
00:28:26 Dokonce i ten pes toho má dost.
00:28:31 Pěkná práce!
00:28:38 Wako, Wako, Wako, díky!
00:28:43 Jsi můj učitel! Jsi můj učitel!
00:29:04 Hodíš ho rovnou do ohně? Ty ho pečeš takhle?
00:29:11 To je fakt jednoduché.
00:29:16 A čekáš, až začne syčet?
00:29:30 A pak ho zahrneš. Mám ti pomoct? Takhle?
00:29:36 Ještě trochu.
00:29:39 Je to vlastně stejné jako pečení chleba.
00:29:43 -Ano.
-Vždycky na zemi.
00:29:47 To je vlastně dušení, které neznám.
00:29:53 To je neuvěřitelné.
00:29:55 Člověk si tu uprostřed pouště zahrabává večeři.
00:29:59 To je moje premiéra.
00:30:02 A jak dlouho se bude dělat?
00:30:04 -O chvíli dýl.
-Ještě o chvíli dýl.
00:30:22 Jeden leguán na každého.
00:30:25 Dobře, nejdřív odlomím ocas a pak...
00:30:30 Stáhneš kůži.
00:30:33 Dobře. A pak už tohle jím?
00:30:36 Ano.
00:30:42 To je kuře, to není leguán.
00:30:44 Připomíná to kuřecí, ale mnohem chutnější.
00:30:49 Má to výraznou chuť.
00:30:54 Opravdu to chutná jako kuře.
00:30:58 Je to vynikající.
00:31:01 Nancy, kdo tě naučil lovit leguány?
00:31:09 Moji rodiče.
00:31:12 Možná je to trochu nezdvořilé, ale kolik ti je?
00:31:16 Nevím, narodila jsem se v buši.
00:31:19 A jak ty vidíš budoucnost pro své vnuky a pravnuky?
00:31:23 Budou dělat totéž, co my dneska, a vyrážet na lov leguánů?
00:31:29 Ano, věci se nikdy nezmění. Budeme dál lovit.
00:31:38 Musíme ty tradice předat těm nejmladším.
00:31:42 Budeme dál lovit leguány. Denně.
00:32:32 Právě přijíždím do města Young. Je to hlavní město třešní.
00:32:36 Víte, jak dalece jsou Australané blázni do třešní?
00:32:39 Představte si,
00:32:41 že první košík třešní, který se tu každoročně natrhá,
00:32:44 je do Sydney přepraven vrtulníkem a prodává se v dražbě.
00:32:48 A tady se píše, že vítěz je získal za skromnou sumičku
00:32:51 třiceti tisíc dolarů.
00:32:54 No, nevím, jestli bych zrovna tohle chtěl vidět.
00:32:57 Zdejší atmosféru jsem si ale nechtěl nechat ujít,
00:33:00 protože tento víkend probíhá svátek třešní. Takže směr Young.
00:33:36 Podívejte se na tu plechovku krásných třešní.
00:33:40 Podařilo se mi sehnat místo
00:33:42 u oficiálního festivalového cukráře.
00:33:46 Tady vidíte Wilder.
00:33:49 Jsem součástí party, která se chystá napéct
00:33:52 nějakých patnáct set třešňových koláčů a koláčků.
00:33:58 Ty se budou prodávat po celém městě.
00:34:06 Takže jsme museli vstávat ve čtyři hodiny ráno.
00:34:16 Ještě trochu cukru, aby nám vzniknul sirup.
00:34:22 Ty jsi oficiální cukrář festivalu třešní?
00:34:26 Jo! Jsem na to hrdý!
00:34:32 A teď tam přijdou ty třešně.
00:35:12 -Dělám to dobře?
-Super. Bezva.
00:35:19 Jak se člověk stane oficiálním cukrářem svátku třešní?
00:35:24 -Měli jsme na to oficiální soutěž.
-Takže tys ji vyhrál!
00:35:29 Byla tam celá Austrálie, ale já byl nejlepší!
00:36:40 Je to správně? A v kolik ta soutěž začíná?
00:36:43 -Ve čtrnáct třicet.
-V půl třetí. A kde?
00:36:46 -Tamhle.
-Dobře, super. Díky.
00:36:52 Ještě jsem vám všechno neřekl.
00:36:54 Jestli jsem si ráno dal takovou práci
00:36:57 s výrobou všech těch koláčů,
00:36:58 je to proto, že jich chci taky dost sníst.
00:37:01 Proto jsem se zrovna přihlásil do soutěže
00:37:04 o největšího jedlíka třešňových koláčů.
00:37:07 Takže mi všichni držte palce.
00:37:24 Zúčastním se té soutěže. Máte nějaké rady,
00:37:27 nějaké fígle, které bych mohl použít?
00:37:31 Pij hodně vody. Pij, pij, pij!
00:37:34 Zbašti jich co nejrychlejc co nejvíc.
00:37:37 A je na to nějaká stanovená doba, nebo jak to funguje?
00:37:41 -Nevím.
-Dvě minuty.
00:37:43 Dvě minuty? Takže musím jíst, jíst, jíst.
00:37:46 Kolik jste jich třeba loni snědl vy?
00:37:51 -Dva a půl.
-Takhle velké?
00:37:54 -Ne, ne.
-Takhle?
00:37:56 Sláva Francouzů teď spočívá na tvých bedrech. Vive la France!
00:38:01 Držím si palce. Díky za vaše rady. Pokusím se je dodržet.
00:38:14 Tak připraveni? Raz, dva, tři, do toho!
00:38:52 Wally, Wally, já vyhrál!
00:39:03 Ať žijou třešně!
00:39:55 Páni! Fantazie!
00:40:02 Jsem stále v západní části Austrálie.
00:40:06 Jsem tady teď s Markem, chovatelem dobytka.
00:40:09 Ale pozor, on není jen tak obyčejným chovatelem dobytka.
00:40:13 Představte si, že má tak velké pozemky,
00:40:16 že pokud je chce obhlédnout, musí použít letadlo.
00:40:23 -To je úžasné.
-Ano.
00:40:26 A pro mě je takhle mnohem jednodušší ten dobytek najít.
00:40:29 Z letadla je to snazší. Zabere mi to tak tři hodiny.
00:40:33 Kdybych ho měl obhlédnout z auta, potřeboval bych dva a půl dne.
00:40:37 Takhle je to mnohem jednodušší!
00:41:03 To bylo něco. Neuvěřitelné. Marku, opravdu moc díky.
00:41:08 Není zač.
00:41:09 To je zkušenost!
00:41:12 Ale, Marku, jak velkou rozlohu tvoje pozemky mají?
00:41:16 3330 čtverečních kilometrů.
00:41:20 Ne? Víš, to je stejně jako má Paříž i s předměstími.
00:41:26 -A kolik kusů dobytka máš?
-Dva tisíce. Ano, dva tisíce.
00:41:33 No jo, ale když máš tak velké pozemky,
00:41:35 jak vlastně ta stáda sháníš dohromady?
00:41:38 To snad ani nejde, ne?
00:41:44 Potřebuju na zemi čtyři lidi. Já jsem v letadle.
00:41:47 Bez týhle mašiny bych to prostě nezvládnul.
00:41:51 Ale uvidíš to zítra, pokud vyrazíš s mými kovboji po zemi.
00:41:55 My jim tady říkáme jackaroos.
00:41:59 Vážně bych mohl?
00:42:00 Ano, ano, všechno ti vysvětlíme. Ale musíš nás poslouchat na slovo.
00:42:06 To slibuju! Budu opravdu vynikající žák!
00:42:12 A najdeme ti nějaký parádní klobouk!
00:42:15 Doufám, že budu dobrý džako...
00:42:18 Jackaroos! Já myslím, že si určitě poradíš.
00:42:22 Začínám být hrdý. Díky moc. Opravdu.
00:42:25 Není vůbec zač.
00:42:53 Zkus ji nahodit.
00:42:58 Když je člověk v Austrálii farmářem,
00:43:01 tak nejenže potřebuje na obhlížení svých pozemků letadlo,
00:43:05 ale když chce sehnat svůj dobytek, potřebuje i motorky.
00:43:09 Tak jsem se ocitl ve společnosti Jordana, Lennyho a Džimby.
00:43:12 My čtyři si teď zahrajeme na novodobé kovboje.
00:43:35 Teď tady musíme čekat na to stádo.
00:43:39 To znamená, že Mark je v letadle.
00:43:42 On najde ten dobytek z výšky a dá nám instrukce vysílačkou.
00:43:51 A my pak zaujmeme pozice.
00:43:59 A už to začíná. Takhle vypadá práce skutečného kovboje.
00:44:05 Zůstaneme tady? Ano?
00:44:15 Rychle, začínají utíkat!
00:44:24 Budou útočit! Budou útočit!
00:44:27 Radši se schovám za stromem.
00:44:34 Mám z nich dost strach.
00:44:36 Myslíš, že se nám to podaří? Podaří se nám to?
00:44:40 Ne, necháme je na pokoji.
00:44:53 Tady to je. Tady je ta ohrada. Jasně.
00:45:05 Na jeden zátah se nám podařilo sehnat tak dvacet kusů.
00:45:11 Kolik času vám zabere, než seženete všechen dobytek,
00:45:15 všechna Markova stáda?
00:45:26 Může to zabrat tak osm devět týdnů...
00:45:30 -Aha.
-... každodenní práce.
00:45:33 Já odhadoval tak pět šest týdnů. Ale ono je to ještě víc.
00:45:37 Ročně se dobytek shání dvakrát. Jednou v dubnu a v květnu.
00:45:43 To trvá tak šest tádnů.
00:45:45 Podruhé je to v říjnu.
00:45:48 Snažíme se sehnat i veškerý chybějící dobytek
00:45:52 a to trvá až šest týdnů.
00:45:58 Stejně je to neuvěřitelné,
00:46:01 že přes dva tisíce kusů dobytka žije na tak velkém prostoru
00:46:05 a že ho musíte shánět ve skupinkách
00:46:07 po asi dvaceti kusech.
00:46:11 -Chce to velkou trpělivost.
-Jo, to jo.
00:46:15 -Líbí se ti ta práce?
-Je to ta nejlepší práce na světě.
00:46:21 Jo? A proč myslíš, že je to ta nejlepší práce na světě?
00:46:27 Nezabýváš se ničím jiným než sháněním dobytka do ohrady.
00:46:31 Pracuješ v buši, neprožíváš stres jako ve městě.
00:46:35 Je to poklidný život.
00:47:00 -Ahoj, Caroline.
-Tak už umíš shánět dobytek?
00:47:04 -Jen se podívej!
-Fantazie!
00:47:10 A kde je teď tvůj muž Mark?
00:47:13 Jel se čtyřkolkou a vozíkem pro motorky.
00:47:19 -To je oběd.
-Ano.
00:47:21 -A ty džakarům obvykle vozíš oběd?
-Podle toho, kde jsou.
00:47:30 Pokud vím, že jsou poblíž hlavní ohrady,
00:47:33 všechno připravím a pak si dám oběd s nimi.
00:47:38 -Edwino?
-Co?
00:47:40 Co by tví rodiče řekli na to, kdyby ses stala džakarů?
00:47:46 Myslím, že tátu by to trochu zklamalo.
00:47:49 -Opravdu?
-Ale ne, šlo by to.
00:47:52 Ale kdybysme dělali spolu, určitě bysme se často hádali.
00:47:57 -Marku?
-Jo?
00:48:00 Kdyby se tvoje dcera chtěla stát džakarů,
00:48:04 -co bys jí na to řekl?
-Řek bych že ne!
00:48:07 Ne? Proč?
00:48:10 Je to sice bezva práce, ale pro holku moc tvrdá.
00:48:14 Opravdu hodně tvrdá.
00:48:24 Jak ti můžu pomoct?
00:48:26 Já nejradši připravuju maso velmi jednoduše,
00:48:29 protože pak má skvělou chuť.
00:48:31 Víš, já slyšel, že maso z téhle oblasti
00:48:34 -je to nejlepší z celé Austrálie.
-Ano, souhlasím.
00:48:38 To proto, že náš dobytek žije volně.
00:48:41 Žerou jen divoké rostliny v buši. My do toho vůbec nezasahujeme.
00:48:46 Necháme je žrát, co chtějí, jako třeba keře, křoviny, trávu.
00:48:51 A právě proto má jejich maso jedinečnou chuť.
00:48:55 -To je to tajemství.
-Ano. Rozhodně.
00:48:59 A zvířata jsou šťastná.
00:49:01 To znamená, že šťastné zvíře má dobré maso.
00:49:05 -Rozmarýn.
-Ano, je bezva.
00:49:08 Natrhala jsem ho ráno.
00:49:10 Tady jsou ty filety.
00:49:17 Teď to ještě zavřeme. Nic to není.
00:49:22 A teď položíme na uhlíky.
00:49:25 -Jednoduché bývá nejlepší.
-Chceš to polít sám?
00:49:30 -Řekneš mi "dost"?
-Jen se nestyď...
00:49:34 Už mi tečou sliny!
00:49:37 -Cítíš ten rozmarýn?
-Ano, rozmarýn a olivový olej.
00:49:43 Netrvá to dlouho. Je to prakticky hned.
00:49:47 Takže ještě jednou otočit? Myslím, že už to brzo bude.
00:50:01 A nakonec to ještě trochu pokapu citrónem.
00:50:07 Fantazie!
00:50:09 Ještě to tomu přidá na chuti.
00:50:14 -Růžovou sůl?
-Místní růžovou sůl.
00:50:18 Dá si někdo čaj?
00:50:25 Tady je maso, Marku. Jsi šéf.
00:50:36 Má na tom rád trochu víc citrónu.
00:50:39 Poslední tečka.
00:50:43 -Pro princeznu.
-Díky.
00:50:47 Caroline, teď ty.
00:50:58 Ještě trochu citrónu?
00:51:02 -Chceš bílý nebo tmavý chleba?
-Tmavý. Díky.
00:51:14 Tak to je tedy něco.
00:51:16 Maso je neuvěřitelně měkké a ta chuť!
00:51:24 Tvůj recept je tak jednoduchý a je to taková dobrota.
00:51:29 Díky.
00:51:32 Víte, tohle je konec mé cesty.
00:51:35 Musím přiznat, že australská kuchyně není příliš složitá,
00:51:40 ale tady jde především o způsob života.
00:51:49 Prvotřídní produkty, grilování, neustálé grilování
00:51:54 a především vaše pohostinnost.
00:51:57 Vidím to tak, že australská kuchyně
00:52:00 je stejně pohostinná jako vy všichni tady,
00:52:03 -jako všichni Australané.
-Máš pravdu.
00:52:06 Máme rádi dobré suroviny. A to je důležité.
00:52:10 Ano, je to pravda. Žijeme "jednoduše",
00:52:13 stejně jako je jednoduchá naše kuchyně,
00:52:16 protože všechno je tady tak daleko,
00:52:19 jako třeba obchodní centra.
00:52:22 Musíme se spokojit s tím,
00:52:25 co roste a žije na našich pozemcích.
00:52:28 Skromný, ale zároveň štědrý život,
00:52:31 to je blízké všem Australanům.
00:52:33 -Díky, Frede.
-Díky vám.
00:52:35 A to je konec.
00:52:37 Jen se podívejte na můj parádní klobouk.
00:53:19 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2014
Dnes se spolu s Fredem vypravíme do Austrálie. V Sydney prožije náš kuchař celý den na pláži a zúčastní se charitativní akce, při níž musí opéct pětadvacet kilogramů klobás, osmažit nespočitatelné množství vajec, to všechno na horkém slunci. Pak zamíří do buše za původními obyvateli, vlastně obyvatelkami – místní důchodkyně ho naučí nejen péct chleba, ale především lovit chameleóny. Na jednom z úlovků si Fred docela pochutná. Pozná, že nejvzácnější věcí je v australském vnitrozemí voda. Nakonec se zúčastní festivalu třešní, kde bude bojovat o čestné umístění v soutěži o nejvýkonnějšího jedlíka třešňových koláčků. Zdá se, že konečně uvidíme, kolik toho Fred doopravdy dokáže sníst na jeden „zátah“.
