Hořičtí Němci včera a dnes
Historie vzniku pašijových her v Hořicích na Šumavě sahá až do středověku.Doložitelně je obec připomínána již v roce 1272.Až do roku 1945 zde vysoce převažovali obyvatelé německé národnosti a z generace na generaci se předávala i tradice pašijových her, přerušovaná jen vpády cizích vojsk a válkami.Výjimkou v tomto směru nebylo ani 20.století, zejména období od nástupu fašismu v Německu.U jeho představitelů hořičtí Němci nebyli dobře zapsáni, neboť v roce 1936 přijali za svou výzvu hořického vikáře Paula Heinricha ke vzájemné snášenlivosti mezi Němci a Čechy, což bylo v příkrém rozporu s nacistickou ideololgií a propagandou.Proto byly po záboru pohraničí v roce 1938 hořické pašijové hry zakázány.Nicméně přesto byla po válce většina německého obyvatelstva odsunuta.
Po dvouleté obnově pašijových her českými osídlenci v letech 1947-48 byly zakázány znovu v roce 1949. Dnes jejich tradice opět pokračuje a dokumentární film přibližuje nejen historické peripetie, ale i životní osudy ještě žijících původních obyvatelů Hořic německé národnosti, těch odsunutých i těch, kteří žijí v ČR, ale ne všichni v Hořicích.S dnešními českými obyvateli Hořic je spojuje tradice představení pašijových her,jejichž někdejší celoevropskou slávu by v rámci návázání dobrých vzájemných vztahů rádi v blízké budoucnosti pomohli znovu oživit.Film vznikl ve spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti. Scénář a režie:Zdeněk Flídr.