Předjaří

V posledních letech polští filmaři hned několikrát obrátili svoji pozornost na domácí klasickou literaturu. Jedním z těchto projektů je snímek Předjaří, natočený podle stejnojmenné předlohy známého spisovatele Stefana Žeromského. Jeho děj začíná v předvečer roku 1918, kdy dospívající mladík Cezary Baryka prožívá v Baku svou první velkou lásku a současně jej ovlivňuje nová realita, již s sebou přináší revoluce v Rusku. Čekají na něj bolestné ztráty a nakonec odjíždí přes Moskvu do rodné země svých rodičů, do Polska. Tady jeho lidské hledání a dozrávání během pobytu na vysoké škole, v době prožité ve válce a na polském venkově přpomíná spíše nějaký tanec, který postupně dostává nevypočitatelný a stále zběsilejší rytmus...

Film natočil režisér Filip Bajon (u nás známý seriálem Bílá navštívenka a filmy Ohledání na místě 1901, Árie pro siláka). Ve svém přepisu Žeromského románu zdůraznil také řadu důležitých politických událostí, cesty polských emigrantů a dějiny Polska v první polovině 20. století. Jeho zpracování nezapře finanční velkorysost, kterou vyžadovala například příprava historických kostýmů, zajištění asi deseti tisíc statistů a nájem obrovského množství koní. Natáčelo se v okolí městečka Kielc, ve Varšavě a Moskvě, v Rumusku a v hlavním městě Azerbajdžánu, Baku. Úlohu Cezaryho vytvořil Mateusz Damiecki (Kapitánská dcerka), jeho matku Jadwigu hraje Krystyna Jandová (Člověk z mramoru, Milenci mé matky), otce ztělesnil Janusz Gajos (Útěk z kina Svoboda). V dalších postavách vystupují Daniel Olbrychski (Pan Tadeáš), Maciej Stuhr (Chlapi nepláčou). Na FPFF v Gdyni v roce 2001 film získal cenu za hudbu (Michal Lorenc), za scenografii (Anna Wunderlichová) a za kostýmy (Malgorzata Braszkaová).