Obrazy prchavého světa

Hloubku japonského uměleckého konceptu pochopil i Vincent van Gogh, jeden z největších géniů moderního umění. V roce 1886 píše van Gogh svému bratru Theovi: "Svou práci jsem vystavěl na japonském umění. Ve své vlasti upadá, zato zapouští kořeny u francouzských impresionistů." O třicet let dříve vytvořil jiný génius v Japonsku nezapomenutelný barevný dřevořez. Hirošige, podobně jako jeho učitel Hokusaj, je autorem tisíců japonských dřevotisků, jež brzy zaplavily Francii. Tvůrci japonských dřevořezů a francouzští avantgardní malíři z konce devatenáctého století mají stejné umělecké ambice. Odmítají se přizpůsobit zkostnatělým pravidlům a formálním zásadám, nezbytným k tomu, aby se z nich mohli stát oficiální umělci. Nezajímá je kopírování nadnesených antických prací, protiví se jim přepjaté mytologické náměty, jež jsou na hony vzdálené každodenním slastem a strastem. Chtějí zachytit prostou krásu přírody a realistické portréty lidí, kteří je obklopují.