Strhující příběh jednoho krásného léta, během kterého by se nechtělo umírat nikomu, natož tomu nejtvrdšímu samorostu. Jiří Schmitzer a Petra Špalková excelují v dramatu oceněném dvěma Českými lvy! Koprodukční snímek ČT (2013). Dále hrají: T. Medvecká, M. Němec, J. Pidrmanová, L. Veselý, M. Taclík a další. Scénář M. Bidlasová a Z. Tyc. Kamera P. Hoznauer. Režie Z. Tyc
00:01:02Vláďo!
00:01:12Já jsem to teda pochopila, že máme jít na tu druhou stranu, ne?
00:01:16Tak jak?
00:01:40He, he, he, he, he!
00:01:45-Co to jíš?
-Ptáčnice.
00:01:49-Z toho se posereš.
-Tak ať.
00:02:02Ubal mi taky cigáro.
00:02:05Ne.
00:02:07-Hele, nebudu to šlukovat.
-Já tě znám.
00:02:10Karle, nebuď svině.
00:04:12Ona je tady zas? Proč?
00:04:17Dobrý den.
00:04:21Proboha, kde jste byli, Vláďo?
00:04:24-Byli jsme na třešních.
-A proč? Vždyť vám je vezu.
00:04:28A kde?
00:04:30Na třešních!
00:04:34Vy jste vážně úplně pitomí.
00:04:36My? To myslíte asi mě, ne? Já jsem podle vás pitomá.
00:04:39No, přesně to si myslím.
00:05:04-Stálo ti to za to?
-Jo!
00:05:09Když ona vidí světlé zítřky, tak já skoro taky.
00:05:14Nic jí neříkej.
00:05:20Jste blázni.
00:05:24Chtěl se podívat zas na to svý místo. Teď je mu líp.
00:05:28No, snad jo. Víte, co říkali doktoři?
00:05:32Děláte, jako byste mu snad vy uměla říct ne.
00:05:43-To kreslil Vláďa?
-Hm.
00:05:47No jo, do toho se zas dostane.
00:05:51Nezlobte se, že s váma neposedím, ale jedu se trochu vyvenčit.
00:05:55A to ho tu chcete nechat samotnýho?
00:05:57No. Jo. To bych jako neměla nebo co?
00:06:04Vypadal vyčerpaně.
00:06:07Nevadilo by vám, kdybych tady u něj počkala?
00:06:12Jak myslíte.
00:06:14Vrátíte se brzo, ne? Já myslím, že by tu neměl být sám.
00:06:34A ta jeho mladá, mu po obřadu řekla, že s ním bude
00:06:38a že mu bude věrná, dokud je jeho smrt nerozdělí.
00:06:42Co do mě kopeš?
00:06:43-Někdo něco ještě?
-Já jsem vůl, fakt sorry.
00:06:46V pohodě, ty vole. On ještě neumírá.
00:06:49Dej mně pivo!
00:07:35To jsem teda netušila, že přijedete až ráno.
00:07:37Ráno?
00:07:39Je půl druhý.
00:07:41Já jsem se vás neprosila, abyste tady zůstávala.
00:07:43Jste se mohla dávno sebrat a jet domů.
00:07:45-Bylo mu zle.
-Nespí?
00:07:48Teď už snad jo. Ptal se po vás.
00:07:53Nedokázala jsem se vrátit dřív.
00:07:56Vypila jsem vám trochu vína. Bylo v lednici.
00:07:59V pohodě.
00:08:01-Tak já pojedu.
-Tak dobrou.
00:08:06Dobrou.
00:08:10Se poser, babo!
00:09:59-Co to je?
-Co?
00:10:02-Ptal jsem se, co to je?
-Tohle to?
00:10:05Vidíš, ne? Bublanina.
00:10:08-A kde jsou ty třešně?
-No tady.
00:10:11-Kde tady?
-Udělala jsem z nich tu bublaninu.
00:10:15Proč ty musíš všechno hned použít? Všechno prakticky spotřebovat.
00:10:20Tak byly už špatný. Bylo potřeba s nima něco udělat.
00:10:23Já jsem chtěl s nima něco dělat. Já!
00:10:26-Sežrat je s peckama i s červama.
-Všecky?
00:10:29Všechny! Aby mi pak bylo blbě jako každýmu, normálnímu
00:10:33zdravýmu člověku! Ty krávo jedna!
00:10:37-Co děláš!
-Blbá! Krávo!
00:10:59Takže vlastně nic novýho.
00:11:02Jak nic novýho?
00:11:04Už jsme jednou od sebe byli. Je to zas ten samej chlap.
00:11:08Není. Tohle už není on.
00:11:16Jo, byla tady sousedka, jestli prej nechceš nějaký meruňky.
00:11:19-Meruňky?
-Jo, z Moravy. -Tak jo.
00:11:32Dobrý den.
00:11:35Dobrý.
00:11:41-Tak jak?
-Jó.
00:11:44-Jak mu je?
-No jo, celkem jo.
00:11:48Nezlobte se, já jsem o víkendu nemohla.
00:11:51Jasně.
00:11:54-Kreslil?
-Hm.
00:11:56A?
00:11:58Tak já jedu.
00:12:02Díky, nashle!
00:12:31Dárek.
00:12:38Jak myslíš.
00:12:52Jo, díky.
00:12:55Pojď nahoru. Vždyť se ti to minule tak líbilo.
00:12:59Cože?
00:13:01Kdyby se mi to líbilo, tak bych si to možná pamatovala.
00:13:04Ne, Luboši, fakt ne. To byl omyl. To byl absolutní omyl.
00:13:07Neříkej, že to potřebuješ jenom omylem. Co?
00:13:10Taková baba. A vždyť ten tvůj chudák
00:13:14už stejně nemůže.
00:13:21Tak si jeď, ty nádhero!
00:13:25Jeď si za tím svým chcípákem, ty...
00:13:30Ty krávo umělecká!
00:13:52Teď už vím nemusím se bát,
00:13:56nemáš oči z tohohle světa.
00:14:00S netečným pohledem, prošla jsi peklem
00:14:03jen jako dalším hotelem,
00:14:07jen jako dalším hotelem,
00:14:11jen jako dalším hotelem.
00:14:15A teď chci ploužák, dýdžeji.
00:14:17Ne, ne, ne, Olmerovou! Prosím tě, pust mi tam Olmerovou, jo?
00:14:21Olmerovou nepřežiju.
00:14:22Moment, moment!
00:14:36Jsem sama jako skála mořem obklopená
00:14:42a nikdy nestála jsem o muže...
00:14:48Tak já jsem si myslela, že tady budu pomáhat na tom večírku,
00:14:52a ono to vypadá, že se bude muset pomoct mně.
00:14:56To je v pohodě. Jste se trochu picla.
00:14:59PÍSEŇ: Jsem sama jako osika, jež ve větru se klátí,
00:15:04a kdekdo už mi říká, hleď se vdát.
00:15:09Jsem sama jako osika...
00:16:41-Jsi obutej?
-Jo, díky.
00:16:44-Tak si je nazuj.
-Jo, dobrý.
00:17:00Můžu se vás na něco zeptat?
00:17:04No, jasně.
00:17:06Ale řeknete mi pravdu, jo?
00:17:11No.
00:17:13Vy sem jezdíte jako kamarádka, jako ošetřovatelka nebo jako co?
00:17:22To je těžký, no. Jako ošetřovatelka.
00:17:28Takže je to potřeba.
00:17:34Takže ty nový léky nezabíraj.
00:17:37Jediný, co zabírá, je morfium.
00:17:44Takže spolu máte takový malý tajemstvíčko, co?
00:17:51-Proč?
-Jak proč?
00:17:52-Proč to děláte?
-Já nevím.
00:17:58Když jsem ho viděla v tý nemocnici po operaci,
00:18:01tak jsem se o něj začala starat.
00:18:03Věděla jsem, že spolu žijete, ale myslela jsem...
00:18:05Že co?
00:18:08Nechtěl, abyste ho viděla slabýho.
00:18:11A já jsem si myslela, že ani vy to nechcete.
00:18:16No a pak se mi líbilo jezdit sem za ním
00:18:18a dívat se, jak maluje. Poslouchat, co o tom říká.
00:18:25-On vám o tom něco říkal, jo?
-Jo.
00:18:29Vám ne?
00:18:32Vždycky měl proslovy jenom k tomu, co jsem udělala já.
00:18:35O svým nemluvil nikdy.
00:18:38Aha.
00:18:42Hele, já pro něj nikdy nic neznamenala.
00:18:48Jak vy jste spolu vlastně začali chodit?
00:18:53To vlastně ani nebylo chození. Občasnej sex spíš.
00:18:58Já jsem vodila našeho Péťu do lidušky na kreslení,
00:19:01ale k jinýmu učiteli, do vedlejší třídy. Tam, co teď učíte vy.
00:19:06No a někdy, jak jsem tam na něj pak čekala,
00:19:10tak jsem šla na balkon na cigáro. No a to Vláďa taky.
00:19:15Míval volnou hodinu.
00:19:19Vy jste to dělali ve škole?
00:19:23V tom jeho kumbále.
00:19:25Někdy i ve třídě.
00:19:28-Víš, jak je ten lis na linoryty?
-Tam?
00:19:33No, ty vole!
00:19:38To je dávno.
00:19:42Takže tohle je...
00:19:50To je konec.
00:21:24Vladimíre, já vím, že ti ty léky nezabíraj!
00:21:27Vím, že ti nejde kreslit, tak na mě prosím tě, přestaň hrát to divadlo!
00:21:34Ta dobrá duše ti to všecko vykecala, co?
00:21:37Jo.
00:21:38Zeptala jsem se jí. Nejsem slepá.
00:21:44A co to vlastně děláš, miláčku?
00:21:47Kompůtky na příští rok nebo džemíčky na zimu, co?
00:21:51Jo. Neměla bych?
00:21:57-Zasraný, zkurvený, pošahaný báby.
-Sakra!
00:22:04Co myslíš, miláčku?
00:22:06Nebylo by už načase, abys vypadla. Konečně se na mě vykašlala.
00:22:11Ne.
00:22:13Proč? Proč ne?
00:22:18Co po mně sakra chceš? To ti mám vyznávat lásku nebo co?
00:22:22Ale na to ti seru.
00:22:27Proč se mnou vlastně jsi?
00:22:29Nevím.
00:22:32Na co to potřebuješ vědět? K čemu?
00:22:36Jen tak.
00:23:03Vy tady normálně kradete?
00:23:05Kradu? To si kupoval za svý. Škola na to nedala ani korunu.
00:23:09-No dovolte.
-To po mně chcete co?
00:23:10Plnou moc na tři plechovky barvy nebo co?
00:23:12A víte, že jo? Já tady šetřím každou korunu. Myslíte,
00:23:15že to dělám pro sebe? Já to dělám pro děti a pro tuhle školu.
00:23:18-A tyhle obrázky si teda beru.
-No to si teda nevezmete.
00:23:21-No to si teda vezmu! -Nevezmete! To je Trnka. Ten tady zůstane!
00:23:25-Tak se s tím zadav.
-My si tykáme?
00:23:29Odkdy?
00:23:51-Vláďo?
-Hm?
00:23:55Tady máš ten nápoj.
00:24:01Dá se to? Moc ne, co?
00:24:05Dej to pryč.
00:24:16-Vláďo?
-No co je?
00:24:21Jsi našla zas nějakýho novýho léčitele nebo co?
00:24:25Ale ne, to ne, to už...
00:24:29No. Tak co je?
00:24:32No, myslela jsem...
00:24:34No co si myslela, proboha?
00:24:37-Faráře.
-Cože?
00:24:39Tak ne toho místního. Ten je blbej, to vím.
00:24:42Ale toho z města.
00:24:45On je zároveň i vystudovanej terapeut. No a...
00:24:48Co?
00:24:52Mně strašně pomohl.
00:24:55-A kdy?
-Nedávno.
00:24:58Byla jsem si za ním popovídat.
00:25:01Takže ty už jsi s ním mluvila? A o mně?
00:25:07No.
00:25:09Járo, já jsem tě mockrát prosil,
00:25:14abys na mě tyhle sračky nezkoušela!
00:25:17-Ale já to přece nedělám pro sebe.
-Jo? Fakt?
00:25:23A víš co?
00:25:26Já už vás mám plný zuby. Tebe i tý druhý krávy!
00:25:31Těch vašich ksichtů, těch vašich pazourů!
00:25:35Speciálně těch tvejch. Jak na mě furt šaháš.
00:25:39Jenže já nejsem žádnej tvůj čokl!
00:26:45VYZVÁNÍ MOBIL
00:26:48No? Co se stalo?
00:26:53Jo.
00:26:55Jo, aha.
00:26:58Jak jste to sakra mohla udělat? Nenávidí to tam!
00:27:06Já vám na to seru, paní Pečenková,
00:27:08že jako profesionálka odhadnete situaci.
00:27:12Tomu fakt věříte, jo? Že si ho za pár dnů odvezeme zpátky domů?
00:27:18No to já na to taky ještě nejsem připravená!
00:27:57Hele, je to špatný chtít něco zdědit?
00:28:02Podle toho co.
00:28:04No ženskou. Chtěl bych zdědit jednu ženskou. Je to špatný?
00:28:08-Ženská není barák. Tu nezdědíš.
-Ale já ji chci.
00:28:12On už ji měl dlouho. Už by mohl konečně umřít.
00:28:16-Ale to se neříká.
-Hele, já proti němu nic nemám,
00:28:19ale už by mohl normálně umřít.
-Ale to jsou blbý kecy tohleto.
00:28:21Drž radši hubu. Ty navíc stejně nikdy nic nezdědíš.
00:28:26Řekni mu nějakej vtip.
00:28:28-Víš jak? Co člověk, to nádor.
-To je celý?
00:28:33-Proč teda neleží na jipce?
-Je tam plno bohužel.
00:28:35Tak to už může rovnou ležet doma, ne?
00:28:37Paní Pečenková je sice zdravotní sestra, ale péči jako u nás...
00:28:40-Beru si ho domů. -Nezlobte se, ale nejste jeho rodinný příslušník.
00:28:44To si ho mám kvůli tomu vzít za muže? Teď?
00:28:46-Pane doktore!
-Děkuju. Na shledanou. Pardon.
00:28:50Víte přece, že tady zůstat nechce!
00:29:04-Dobrý den.
-Ahoj, Tomášku!
00:29:07-Čau.
-Čau.
00:29:09-To jsi moc hodnej, že jsi přijel.
-No, počkejte, paní Pečenková.
00:29:12Já jsem vám to říkal do telefonu. Já samozřejmě podepíšu všechno,
00:29:15co bude potřeba, ale mluvit s ním nebudu.
00:29:19Nic jinýho jsem od tebe ani nečekala.
00:29:21-Hele, mě fakt nezajímá. -Kdyby tě nezajímal, tak bys tady nebyl.
00:29:25Ne. Přijel jsem sem, protože mě k tomu dotlačila máma a moje holka.
00:29:29Je to tvůj otec.
00:29:32Jo? A to mu jako teď došlo, jo?
00:29:36-Teď mi to vzkazuje, jo? Nebo co?
-On ti vůbec nic nevzkazuje,
00:29:39protože momentálně není schopnej mluvit. To ti říkám já,
00:29:41protože nechci... Protože on nechce...
00:29:45Nechce zemřít v nemocnici.
00:29:47Podívej se, Tomáši, my tě o to prosíme.
00:29:50To nejde jenom podepsat revers. On u toho musí být.
00:29:53On to musí před svědkama odkejvat. Prostě se musíte setkat.
00:29:56Jinak ho z tý nemocnice nedostanem.
00:30:25-To bereš sebou?
-No.
00:30:28-A necháš nám?
-No, Péťo, ne.
00:30:33Ale jsou tu jablka. Irenka může udělat.
00:30:37No jasně. Z kupovanýho těsta.
00:30:40Tam mají taky jablka, ne? Tak ať si upečou svůj štrúdl.
00:30:45Já to vaše těsto moc neumím.
00:30:47Já jsem to zkoušela, a úplně to nebylo ono.
00:30:50-To nebylo.
-Dík Anči. Pojď! Běž si hrát.
00:30:57-Tak já vám tu ten jeden nechám.
-Proč?
00:31:00-Co proč?
-Proč nám tu chceš jeden nechat?
00:31:03Správně. Nech nám tu oba dva.
00:31:06Já jsem si možná vzala jenom špatnej recept.
00:31:08-Ne.
-Ne?
00:31:10-Ireno, buď zticha! -Promiň, Irenko. Ne tak jsem to nemyslel.
00:31:14Jestlis to pekla, abys to vzala tam, tak to tam vezmi celý.
00:31:20Tati, tobě nevadí, že tam máma zase jede?
00:31:24Že je pečená, vařená u nějakýho cizího chlapa?
00:31:27Že ji nevidíme celý léto? Že máma nevidí svou vlastní vnučku?
00:31:32Mami, proč to všechno děláš? Budeš po něm dědit nebo co?
00:31:35Hele, co je ti do toho?
00:31:38-Do toho je mi snad hodně, ne?
-Ani se mi nezdá.
00:31:41Jednak mám dojem, že máma vám až do teď hlídala malou víc než dost.
00:31:45Když už se o tom bavíme, tak daleko víc, než je zdrávo.
00:31:50Prosím tebe, Péťo, počkej.
00:31:57Já se teda omlouvám. Nevěděla jsem, že vám to vadí.
00:32:02Nemám Aničku kam jinam dát. A do práce musím.
00:32:05Neomlouvej se. To je dobrý. Já vám Aničku pohlídám rád.
00:32:10Tak děkuju.
00:32:13A vám to fakt nevadí, že tam maminka jezdí?
00:32:22-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:32:23-Čau.
-Čau.
00:32:25-Vy si asi jdete pro tatínka.
-No. Musím něco podepsat, že jo?
00:32:29To není potřeba. Pan Holas už nám revers podepsal.
00:32:32-Podepsal? Jak to? -Ráno se mu ulevilo a před chvílí to podepsal.
00:32:37Co to má znamenat teda tohle?
00:32:38Zlepšení zdravotního stavu je v týhle fázi nemoci možný.
00:32:41-Pardon. Můžeš na chvilku?
-Ty si myslíš, že jsem si to
00:32:43takhle naplánovala nebo co?
-Ale ne.
00:32:48Já bych jenom rád věděl, co se ode mne v tomhle případě očekává.
00:32:51Vůbec nic. Seber se a jeď domů. Já zavolám taxíka a pojedem taky domů.
00:32:55Aha! To je výborný. Takže já budu za monstrum a ty za hrdinku.
00:32:59-Spokojená?
-Ne.
00:33:02Vlastně bych byla dost ráda, kdybys nás hodil domů.
00:33:06Hm.
00:33:07A myslím, že by bylo dobrý, kdybys s ním zkusil bejt.
00:33:10Den, dva.
00:33:12No to nevím. Já mám dovolenou. V autě přítelkyni.
00:33:16Barák je velikej.
00:33:19Dělej, jak myslíš.
00:33:35Tomášku! Už jsem si myslela, že nepřijedete.
00:33:38Dobrý den, paní Pečenková. Teda Jarko.
00:33:41Jak ti je, Vláďo?
00:33:43-Dovnitř!
-Promiň.
00:33:46Pojď.
00:33:53-Pomůže mi někdo s těma taškama?
-Jo, já bych asi mohla.
00:33:57Jo, díky.
00:34:17-Chceš kreslit?
-Ne.
00:34:22Promiň.
00:34:36Jsi tu ještě?
00:34:39No.
00:34:43Já tady zůstanu. Asi. Na pár dní.
00:34:48Donutily tě.
00:34:58Ženský.
00:35:02Tome, já myslím, že je dobře, že jsme tady.
00:35:07Je to tu moc hezký.
00:35:09Jo, to je. Já to tu znám.
00:35:13Ale neříkal jsi, že jsi tu někdy byl.
00:35:15Byl. Párkrát. Táta to koupil, ještě než se rozvedli.
00:35:20Můžu se podívat vedle?
00:35:22Jo.
00:35:31Tam my už jsme nesměli,
00:35:33aby se nenakazil našim neumětelstvím asi.
00:35:51Můžu i do ateliéru?
00:36:01Když mi bylo osmnáct, tak mě sem vzal.
00:36:04Na prohlídku. Abych žasnul.
00:36:08A žasnuls?
00:36:10Ne dost sofistikovaně, jak by řekl on.
00:36:14A od tý doby jsi tu nebyl?
00:36:17Ale jo, byl.
00:36:19Pak jsme tady byli ještě jednou s mámou, když začal bejt nemocnej.
00:36:22Pozval nás sem, a pak na nás vůbec nepromluvil.
00:36:25Maloval.
00:36:28Co já tady vlastně dělám?
00:36:31Seznamuješ mě se svým otcem, protože jsem si to přála,
00:36:35než si mě vezmeš.
00:36:39Počkej! Některý ty obrazy jsou přeci moc hezký.
00:36:44Prosím tě, pojď pryč. Já to tady fakt nesnáším.
00:36:46Hele, já nesnáším obrazy.
00:36:49Co třeba tenhle?
00:36:51To je máma!
00:37:28Jé! To je dobře, že jste ještě tady.
00:37:32Já už jsem se bála, že jste odjela.
00:37:33Jo, jo. Už jdu. Teda spíš jedu.
00:37:38Jenom jsem Karle pomáhala dát Vláďovi infúzi.
00:37:41Aha.
00:37:44A nepotřebujete něco? Třeba se najíst? Spousta toho zbyla.
00:37:47Ne, ne, ne, díky. My už jsme hrozně nacpaný.
00:37:50Ale to... Tomáš usnul, tak tady jsme vám zapomněli něco dát.
00:37:56-To je na tu polohovací postel.
-Jo. To je fajn. Děkuju.
00:38:01Jo a tady nesu ještě štrúdl. To posílá Magda.
00:38:04Teda Tomášova máma. Že prej pan Holas to má moc rád.
00:38:08No jo.
00:38:11Vláďa má rád štrúdl.
00:38:14To je Magda hodná.
00:38:19Tak já běžím. Nashle.
00:38:21Nashle!
00:38:40Co nespíš? Je půl čtvrtý. Vždyť brzo vstáváš, ne?
00:38:46Promiň, že jsem tě vzbudila.
00:38:49Čím bys mě vzbudila?
00:38:52Já nevím.
00:38:56Asi jak nespím. Jak přemejšlím.
00:39:04To je asi blbost, co?
00:39:08Mám strach, jak to jednou budu zvládat já.
00:39:13Dobře.
00:39:45Co je? Potřebuješ něco?
00:39:47Ne, nic. Nemůžu spát. Spi.
00:40:02-Kájo.
-Co?
00:40:06-Možná...
-Co možná?
00:40:09Možná bych to s tím psychofarářem zkusil.
00:40:13Tak jo.
00:40:27Počkej, počkej! To musíš namalovat.
00:40:29Ten sen. Ten sen, víš? Bylo to v jezeře,
00:40:33v obrovským čirým jezeře. Stál jsem v tom jezeře
00:40:37a díval se na vlastní nohy pod hladinou.
00:40:40A ty moje nohy pod tou hladinou tuhly a měnily se.
00:40:44A začínaly bejt ze zlata. Měl jsem zlatý nohy.
00:40:48To musíš namalovat. Namaluješ to?
00:40:51Proč já? Je to tvůj sen. To musíš namalovat ty.
00:40:55-Ne.
-Já nechci malovat cizí sny.
00:40:58Měl bys to aspoň zkusit.
00:41:00Já už nic nenamaluju. Nikdy.
00:41:13Dám ti to sem.
00:41:16Dej to do prdele. Vyhoď to. Tak namaluješ to?
00:41:35Tomáši, vstávej!
00:41:37Byla jsem v kuchyni, v ložnici něco spadlo
00:41:39a tvůj táta tam leží a je na něm asi krev.
00:41:56Nešikovná.
00:41:59Cože?
00:42:01A pomalá.
00:42:06Co?
00:42:08K ničemu.
00:42:13-A zbabělá.
-Hele, tak to ne. To teda není.
00:42:16Akorát nevyrostla v prostředí, kde se lidi permanentně zraňujou,
00:42:19řvou na sebe a jsou hnusný.
-Jaká je v posteli, co?
00:42:24Nepřeháníš?
00:42:26A ty jsi ještě zbabělejší, když se jí ani nezastaneš.
00:42:40Já nechápu, jak s ním tvoje máma mohla žít.
00:42:43Nechápu. Nechápu, proč se tady s ním všichni tak mažou.
00:42:47Měls ho nechat v tý nemocnici.
00:42:50Lidi jako on by měli posílat někam na pustej ostrov, aby...
00:42:53Tak hele! Chtělas, abysme sem jeli, chtělas ho poznat? Tak teď to máš.
00:42:58Jenomže to jsem netušila, co je zač. Nikdy jsi o něm nemluvil.
00:43:00Tak teď aspoň víš proč.
00:43:02-Nějaký problémy s ním?
-Trochu.
00:43:06-Slečno, umíte křičet?
-Křičet?
00:43:10Ááá! Křičet!
00:43:54-Nehejbejte se pořád.
-Promiňte.
00:44:18Já to tady nevydržím.
00:44:20Nejde mi tady ani jíst, ani spát. Ani jít na záchod pořádně.
00:44:25Tak se seberte a odjeďte. Vy přece úplně klidně můžete, ne?
00:44:29-A vy ne?
-Já? No jasně, že ne.
00:44:50Vy si o mně asi myslíte, že jsem kráva, co?
00:44:53A vy si to o mně nemyslíte?
00:44:57Jo, myslím.
00:45:03Co na něm vidíte?
00:45:08Ty obrazy.
00:45:11A ty za to stojej? Za to, jak je hnusnej?
00:45:13-Možná jo.
-Za to nestojí žádný obrazy.
00:45:17-Mně jo.
-Mně ne.
00:45:23Dokud je tady, tak se může změnit, ne?
00:45:26Jo? Myslíte?
00:45:35-Přivezli jsme tu postel.
-Dobrý den.
00:45:38-To je Venda.
-Karla. Těší mě.
00:45:40-Dobrý den.
-A ryby!
00:45:43-Ukaž?
-Jmenujou se líný.
00:45:46Líný? Tak to jste strašně šikovný.
00:45:48-A pana faráře jste nepřivezli?
-Jsou ale mrtvý.
00:45:51Ale to je nutný, Aničko. Jinak bysme je nemohli sníst.
00:45:54-Říkal, že přijede na kole.
-Na kole?
00:45:56Říkal, že jo. Že prej to nic není.
00:45:58-Jak mu je?
-Líp kupodivu. Já to vezmu.
00:46:09-Ty umřeš?
-Myslíš?
00:46:12Babička to říkala.
00:46:18Všichni umřeme.
00:46:27Já nikdy neumřu.
00:46:44Něco ti řeknu.
00:46:47Já taky ne.
00:47:16Říkala ti Irenka, čím a jak jí mazat ten ekzém?
00:47:19Hm.
00:47:22-Ten mladej tu zůstane?
-Snad jo. Nějakej čas.
00:47:25-No tak ty by si mohla...
-Zdravotní bratr není.
00:47:42Aničko!
00:47:49Šup!
00:47:52Ahoj!
00:48:23A proč vám vlastně říká Karle?
00:48:26Nevím. Takovej zvyk.
00:48:29Jo, to je jako takovej váš vtip, jo?
00:48:31Ne. Nebo jo.
00:48:35-A ještě jsem se chtěla zeptat...
-Hm?
00:48:38On je pan Holas hodně dobrej malíř?
00:48:41No, jak se to vezme.
00:48:43-Mně se ty jeho obrazy docela líbí.
-Hm.
00:48:48Tomáš říkal, že měl nějaký výstavy.
00:48:51-Jo, to měl.
-I dost obrazů prodal prej.
00:48:55No.
00:48:57Ten akt, co je nahoře, je moc krásný.
00:49:00Vy jste se hrabali u něj v ateliéru?
00:49:03-Tomáš mi ukazoval dům.
-Chtěl si prohlídnout, co zdědí?
00:49:07-Tak to není.
-Tak jestli tě holčičko zajímá,
00:49:10jakou mají ty obrazy cenu, tak na barák to asi nebude,
00:49:13ale na slušný auto už třeba jo. A taky je tady několik originálů
00:49:16jiných malířů a spousta starožitnýho nábytku. Stačí!
00:49:21Proč mi to říkáte? Proč vůbec se mnou takhle mluvíte?
00:49:23-Co jsem vám udělala?
-Nic. Mohla bys dodělat ty ryby.
00:49:38Já neumím vařit ryby.
00:51:05Ahoj, mami!
00:51:07Taky tě ráda slyším. Prosím tě, mohla bys mi dát tátu k telefonu?
00:51:10Chtěla bych mu popřát k narozeninám.
00:51:13Ne, nemůžu přijet, mami. Já se o tom nechci bavit.
00:51:17Dáš mi ho k telefonu, prosím tě?
00:51:22Jo, jasně. Tak mu vyřiď, že mu přeju všechno nejlepší.
00:52:53Tati, pan farář ti něco říká.
00:52:57Slyším.
00:53:00-A jdi pryč.
-Co?
00:53:02Jdi! Nepotřebuju tě tady.
00:53:26Co to děláte?
00:53:28-Modlím se.
-Aha. Jste tu pracovně.
00:53:33Ani ne.
00:53:36Co mi řeknete? Vysvětlíte mi, proč mám rakovinu?
00:53:41Ani ne.
00:53:51Mám z vás trochu strach. A cítím z vás váš strach.
00:53:56Z vás je cítit jenom pot.
00:54:00Vaši blízcí si myslí,
00:54:02že potřebujete s někým mluvit o záležitostech své duše.
00:54:06Hezké fráze. Skvěle řečeno.
00:54:11Mají vás rádi. Myslí si, že potřebujete pomoct.
00:54:16-A jak mi chcete pomoct?
-Můžu s vámi mluvit.
00:54:20Nechci nic slyšet.
00:54:22-Můžu vás poslouchat.
-Nechci nic říkat.
00:54:26-V tom případě...
-Ano?
00:54:29-Se prostě vedle vás dá jenom být.
-To je málo.
00:54:35Nebo je to na vás moc.
00:54:40Běžte pryč. Nestojím o to, abyste vedle mě byl.
00:54:46Dobře. Jak si přejete.
00:54:59Co čumíš?
00:55:05Nezlobte se.
00:55:06Já se nezlobím. Není proč se zlobit.
00:55:09-Jel jste sem zbytečně. To ne, tak to necítím.
00:55:13A jak teda, jestli se na to můžu zeptat?
00:55:16Tohle má taky smysl, víte?
00:55:19-Pro něj? -Možná, nevím. Ale určitě pro mě a pro vás.
00:55:26Tak jo.
00:55:30No jo, no. Pro mě. Pro mě.
00:55:35To jo.
00:55:48Slíbil jsem Karle, že zemřu do konce prázdnin,
00:55:52aby stihla školu. To sebou musím hodit.
00:55:59Závěť je, co jsou doklady.
00:56:02Je sepsaná s právníkem, takže je v pořádku, neboj.
00:56:10Tenhle dům a všecko, co je v něm, dostaneš ty.
00:56:17Můžeš ho prodat.
00:56:23Hlavně se postarej o mámu.
00:56:25-Jak to myslíš?
-Nemá to tady ráda.
00:56:29-No, nemá.
-A ty taky ne.
00:56:34Ne.
00:56:37Tak to prodáš,
00:56:40ať má máma nějaký prachy na starý kolena.
00:56:44No, nemá je zase tak starý.
00:56:47Ale bude mít.
00:56:51Ty moje obrazy, ty těžko prodáš.
00:56:57-Ale Karla říkala, že jsou dobrý.
-Nic neví.
00:57:02Líbí se ti některý?
00:57:05-Já tomu nerozumím.
-Nerozumím?
00:57:08-Ne.
-Jasně.
00:57:10-Chceš to slyšet? Tak prostě ne!
-Ne! Hele, dejte to pryč.
00:57:14Nechci se na to koukat. Chcípat.
00:57:18Kolem sebe svý blbý obrazy. Kurva!
00:57:42-Proč nechce pohřeb?
-Nemá je rád, prostě.
00:57:46Aha.
00:57:50A ty jeho obrazy?
00:57:53-Jsou fakt tak blbý, jak o nich říká? -Ne.
00:57:57-Ne?
-Taky si myslím, že ne.
00:58:00Akorát prostě nejsou tak dobrý, jak by chtěl.
00:58:06Hele, nemohla bys jít s tím cigárem někam ven. Mně to docela vadí.
00:58:09Mohla. Vy byste zas mohli umejt nádobí,
00:58:13nařezat dříví nebo vyměnit žárovku na chodbě, co?
00:58:16No, to bysme teda mohli. Akorát nechápu, proč mi to říkáš takhle.
00:58:19-Jak? -Jako že už mě to mělo dávno napadnout.
00:58:21Tak si to asi myslím, že tě to mělo už dávno napadnout.
00:58:24A co ještě mě mělo už dávno napadnout?
00:58:26Mohli byste toho nechat, prosím vás?
00:58:29Třeba ses mohl zajímat o jeho zdravotní stav například.
00:58:33Proč bych to, pro boha živýho, dělal?
00:58:36Copak on se někdy zajímal o mně? I ty blbý vánoční dárky
00:58:40vždycky kupovala máma. Jenom mu je u dveří vrazila do rukou,
00:58:43aby to vypadalo, že jsou od něj.
00:58:45To je mi tě fakt líto. Jsi ubohej chlapec
00:58:48a nezbývá ti nic jinýho, než se mu teď parádně pomstít.
00:58:50Jdi do hajzlu! Ty jsi magor normální.
00:58:53Já bych strašně chtěla, aby se tady aspoň chvíli nikdo s nikým nehádal.
00:58:58Aby se tady aspoň chvilku nemluvilo o smrti a umírání.
00:59:09Ještě pořád si mě chceš vzít? I s takovým otcem?
00:59:14Já myslela, že mu to řekneš, že se chceme vzít.
00:59:17Hele, já chápu, že je to tady pro tebe úplný peklo.
00:59:20Pro tebe z tý vaší harmonický rodiny, kde se nekřičí a nenadává.
00:59:24Já si myslela, že se ti u nás líbilo.
00:59:27Jo. Akorát teď mi to přijde celý nějaký neskutečný.
00:59:31-Ale já nejsem neskutečná, Tomáši.
-Ale jo. Ty jsi neskutečná.
00:59:35Ty neprdíš. Ty nedokážeš říct sprostý slovo.
01:00:35Někam spěcháš?
01:00:40Na co myslíš?
01:00:44Na nic.
01:00:51Ne, že bych měla něco proti autobusům, ale...
01:00:53Ale co?
01:00:56Myslím, že bysme měli odjet spolu. Mám divnej pocit.
01:00:59Prosím tě, já... Můžeš si sundat ty sluchátka?
01:01:02Já tě slyším.
01:01:05-Jsi tady úplně jinej.
-Já nemůžu odjet.
01:01:08-Můžeš. Ale nechceš kvůli ní.
-Jo, myslíš?
01:01:13Připadal by sis před ní jako malej chlapeček, mám pocit.
01:01:15Aha. Ty tvoje pocity...
01:01:18Šárko, já jsem tady kvůli němu. On mi fakt dost ublížil.
01:01:21Tak čekám, že se mi aspoň omluví.
01:01:28Tak ahoj.
01:01:53-Promiň. Mělo to zpoždění.
-Jasně.
01:01:55-Nastup si! Já ten vozejk vrátím.
-Ne, já to vrátim. Můžeš jet.
01:02:00-Ty nejedeš?
-Ne. Je tam Jaruna.
01:02:04-Aha. Kam jedeš?
-Ke Lvovi. Na šipky a na pivo.
01:02:10-Nemohl bych s tebou?
-Ne.
01:02:12-Proč?
-Protože jsi autem a vezeš nákup.
01:02:15Tak si nedám pivo. Nákup se nezkazí.
01:02:30-Vláďo?
-No?
01:02:34Nevadí ti, že na ten obraz sahám?
01:02:37Ne.
01:02:39Já ho mám ráda, víš.
01:02:46Si pamatuju, že jsem na něj takhle sahala vždycky tenkrát.
01:02:50-Neruším tě?
-Ne
01:02:58Mám starost o Karlu. Ty nepřemýšlíš, co s ní bude dál?
01:03:03Ne.
01:03:05Tak co s ní bude?
01:03:09Nevím.
01:03:15Chceš něco vědět.
01:03:20Umřít není těžký.
01:03:22Víš, co je těžký?
01:03:25Dobře se vysrat.
01:03:32A na co se mě jako ptáš? Jestli si máš vzít neplacený volno?
01:03:35Jak to bude dlouho trvat? Nebo co máš dělat?
01:03:38Jak se máš chovat? Co máš cítit?
01:03:40A víš, že jo? Tohle přesně bych teď potřeboval vědět.
01:03:44-Tak to běž do Delf.
-Kam?
01:03:47Do prdele. Nic z toho nevím.
01:03:53A co budeš dělat dál ty, to víš?
01:03:58To, co do teď.
01:04:01Hm. Co práce? Nemusíš?
01:04:05Jasně že musím.
01:04:08-Ahoj.
-Čau.
01:04:11-Jsem tě dlouho neviděl.
-No.
01:04:17Arnošte, já si dám jedno!
01:04:21-Můžu si přisednout k vám?
-Ne.
01:04:27-Proč ne?
-Protože nechci.
01:04:31Aha.
01:04:34-Nepředstavíš nás?
-Ne.
01:04:38-A proč? -Prosím tě, běž do hajzlu. Nech nás bejt.
01:04:42-Proč mě vyhazuješ?
-Protože jsi chudák, Luboši.
01:04:51To je tvůj nový přítel?
01:04:55Jdi do prdele, prosím tě.
01:05:01Nech toho! To je jeho syn.
01:05:04Já jsem vás chtěl pozvat oba.
01:05:09Díky, ale my půjdeme.
01:05:12Pěkná mrcha.
01:06:26Tomáš.
01:06:34Ty řídíš vožralej?
01:06:37Já jsem si myslel, paní Pečenková, že tady prostě pomáháte jen tak.
01:06:43Z dobrýho srdce. Že jste byli přátelé.
01:06:48No. Jsme byli přátelé.
01:06:52-Tobě to jako nevadí?
-Ne.
01:06:55Ne?
01:06:57Ty tady prostě klidně s jednou z tátovejch to
01:07:03hospodaříš svorně, ruku v ruce, jo?
01:07:07Já jsem taky jedna z tátovejch to. Tak proč ne?
01:07:09No jo, vlastně. Tak proč ne, viď?
01:07:13Prosím tě, co řešíš? Jestli ti vadí, že tady místo nás
01:07:15nesedí tvoje máma, tak to běž laskavě řešit s ní a s ním.
01:07:18-Máš problém to není.
-No. Můj možná i trochu jo.
01:07:25Ty bys měl bejt rád, ty blbečku,
01:07:27že se tady o něj celou tu dobu někdo staral.
01:07:32Aha.
01:07:40Proč je taková? Co?
01:07:44Ona mě nesnáší, protože nesnáším jeho.
01:07:47Mámu mučil tím svým zasraným uměním.
01:07:51Tím svým kouzlem.
01:07:54On byl tak rychlej, tak chytrej a vtipnej.
01:08:01A zlej.
01:08:04No ale ona není moc chytrá.
01:08:10Ale byla krásná.
01:08:12Ja vím.
01:08:15Já jsem prostě chtěl jenom, aby nebulela, víš.
01:08:17Ona prostě pořád bulela. Já jsem byl malej kluk
01:08:20a jenom jsem si říkal, fakt aby nebulela.
01:08:26A tvůj muž to ví?
01:08:31Už dávno.
01:08:37A milovala jsi ho,
01:08:41když jsi s nim to...?
01:08:44Jo. Jo.
01:08:49Když on totiž někdy uměl...
01:08:55On umí zářit jako lev.
01:09:02Taky jsem ho to.
01:09:07Takže já už nemůžu. Jaruna u něj proseděla půlku včerejší noci.
01:09:11-Řada je na tobě.
-Ale on přece nemůže...
01:09:14To chceš říct, že tam mám jít spát k němu, jo?
01:09:17Pochopils to přesně. I když spaní bych tomu tedy neříkala.
01:09:20-Já tam půjdu.
-Nikam nepůjdete!
01:09:22-Ale já... -Bojíš se ho nebo jeho nemoci? Smradu vlastní rodiny?
01:09:26-Ale vůbec ne!
-Kdybys byl aspoň schopnej to říct.
01:09:30Hergot, co ty si vůbec myslíš, sakra, ty!
01:09:32-Neřvěte tu!
-Jen to řekni.
01:09:34Hovno! Jdi do prdele!
01:09:38Když ti tak neskonale vadím, tak by asi bylo úplně nejlepší,
01:09:40kdybych odsud vypad.
-To by možná fakt bylo nejlepší.
01:09:43-Hele, tak jo. Tak jak myslíš!
-Ne, ne, ne. Jak ty myslíš!
01:09:54Jak co nespím? Co ty nespíš?
01:10:03Prostě se mi stejská, blbě tu spím.
01:10:09Já bych tě potřebovala slyšet, jak dejcháš.
01:10:16Fuň mi chvilku do ucha.
01:10:22Prosím.
01:10:31To je dobrý, tohleto. To bych potřebovala celou noc.
01:10:38Tak ještě chvilku, jo?
01:10:55-Řekněte mu přece, aby zůstal.
-Já mu nic říkat nebudu.
01:10:58Tomášku, takhle přece nemůžeš odjet.
01:11:01Přeces pil ještě před pár hodinama, to nemůžeš v tomhle stavu.
01:11:04Nezlob se, ale nestarej se. Nejsi moje máma.
01:11:06Potřebuju jen na chvíli vypadnout. Ukázat se v práci.
01:11:09Chci vidět Šárku. Nadýchat se trošku normálního vzduchu.
01:11:12-Tady je normální vzduch.
-Tak čau. Na shledanou.
01:11:16-Ahoj.
-Jo, nepotřebujete peníze?
01:11:20-No...
-Ne.
01:11:22-Ne? Tak čau, tak...
-Si zavoláme.
01:11:25Jo.
01:11:42To jste nemusela. Ho vyhazovat.
01:11:45-No jasně.
-Doufala jsem, že tady zůstane.
01:11:48-Proboha, proč? -Protože na nás dvě je toho teda sakra moc.
01:11:51-A je to jeho syn.
-Jsou si úplně ukradený navzájem.
01:11:54-To si nemyslím. -No jasně. Hlavně když jste pořád se všema zadobře.
01:11:59A nebyla byste vy nakonec nejradši, kdybych odešla i já?
01:12:03Byl by jenom váš.
01:12:05Jenom vy dva a kolem všechno to umění a utrpení.
01:12:10Tohle si celou dobu myslíte?
01:12:12Ne. Celou ne. Ale občas mě to napadlo.
01:12:15Třeba když jsi mi tenkrát odmítla tykat. Že mě nesnášíš.
01:12:19A že mě tady trpíš jenom proto, že bys to sama nezvládla.
01:12:23Ne. To tykání, to...
01:12:29To jsem asi potřebovala jenom trochu distancu.
01:12:32V tom všem. Promiň.
01:12:42V mrazáku máš spoustu jídla.
01:12:45Hm. Tak jo.
01:13:08-Vláďo!
-Co?
01:13:10-Už jsou švestky, chceš?
-Jsou sladký?
01:13:15Kyselý.
01:13:17-Tomáš?
-Co Tomáš? Tomáš odjel.
01:13:21Jo. No jo, Jasně, jasně.
01:13:28Proč?
01:13:30Co jsi říkal? Co? Proč?
01:13:32Proč?
01:13:35Proč mám pít?
01:13:39No, protože abys nebyl dehydrovanej.
01:13:44Ne, hnusný.
01:13:50Chci...
01:13:53Co chceš?
01:13:55Chci...
01:14:03Co?
01:14:18Já to nevydržím, já to nevydržím, já to nevydržím.
01:14:59Přišel mail od Tomáše.
01:15:02Jak to prej zvládáme. A taky poslal svatební oznámení.
01:15:06Fakt? To je pěkný ne?
01:15:10Tak mu odpověz, jak se máme.
01:15:13Ne. Seru na něj.
01:15:34Já už tam nejdu. Já to asi nevydržím.
01:15:37Já to prostě... To se nedá vůbec vydržet.
01:15:39Přestaň!
01:15:41Dej si sprchu, vyčisti si zuby, umyj si vlasy a hlavně nepij!
01:15:45Nechci, ty vole. Nechci přestat pít.
01:15:49Víš co? Já už tě mám plný zuby. Jdi do háje.
01:15:54Ty vole, světice se nasrala.
01:15:57To tvoje pití, to tvoje chlastání, kouření, to je hnusný.
01:16:00Se poser, bábo.
01:16:02Krávo. Jsi stejná jako on. Akorát že jsi mladá a zdravá.
01:16:07Jsem s ním čekala dítě. Kdysi.
01:16:13On to neví?
01:16:17To jsem byla ještě na Akádě. On se mě snažil zbavit
01:16:20a já jeho taky, tak jsem to dítě dala pryč.
01:16:25Teď mi připadá, že kdybychom to dítě měli, tak...
01:16:39Tak jsme se mohli třeba v klidu rozejít.
01:16:42Ale takhle jsme byli tak nějak černě spojený navždycky.
01:16:54Prostě se už dvacet let snažím zbavit jednoho chlapa.
01:17:01A to je celý?
01:17:03No.
01:17:05Hm. A?
01:17:12Teď, když jsem to řekla, tak mi to zas tak hrozný nepřipadá.
01:17:26Můj život byl dobrej.
01:17:29Není pravda, že nestál za nic.
01:17:33Jenom jsem držel samý krámy.
01:17:40A to živý, to živý...
01:17:44A co živý? Co bylo to živý?
01:17:48No, vy, já, já...
01:17:53To živý! To živý...
01:18:17Vím, proč s tebou jsem.
01:18:24Někde v tobě uvnitř v hloubce je ukrytej kus diamantu.
01:18:30I když ho schováváš a zabíjíš, tak já vím, že tam je.
01:19:14Kájo!
01:19:16Kájo!
01:19:52Komu zavoláme nejdřív? Tomášovi? Nebo doktora?
01:19:59Nevím. Tomášovi asi. Mně to je jedno. To je na tobě.
01:20:40-Dáš si čaj?
-Dám si rum.
01:20:43-Hm. A je to rozumný?
-Ne.
01:21:14Tohle nejde přece. Tady nemůžete sedět a jíst nějaký brambory.
01:21:17-Zapečený.
-Můžeme.
01:21:19Hele, musíme něco udělat.
01:21:23Nějakej rituál.
01:21:25Zazvonit na zvon nebo aspoň pořádnej oheň.
01:21:30Je mokrý dřevo. Podal bys mi kečup?
01:21:32Ne, nepodal!
01:21:34TROUBÍ
01:21:41-Ahoj, Vendo.
-Nazdar.
01:21:45-Co je?
-Nic. Se tě jenom potřebuju zeptat.
01:21:48jestli už to skončilo, nebo jestli to bude ještě nějak pokračovat.
01:21:51-Dobrý den.
-Dobrej.
01:21:53-Pokračovat? Jak pokračovat?
-To já nevím. Proto se tě ptám.
01:21:58Už jsme spolu mluvili přece.
01:22:00Večer bych se normálně sbalila a přijela domů.
01:22:04-Děje se něco?
-Nic.
01:22:07Jenom už mě to nebaví nemít ženu.
01:22:09Nebaví mě bejt chápavej. Taky se chci normálně najíst.
01:22:15-Jo?
-Vem si věci a pojeď domů. Hned.
01:22:22Vždyť jo. Ale musím se sbalit.
01:22:26Chvíli počkám.
01:22:28-Nechcete něco k pití? Kafe nebo něco? -Ne. Díky.
01:22:45-Dobrý den.
-Nazdar.
01:22:47-A ty nepojedeš domů?
-Kam?
01:22:51K vašim.
01:22:53No jo.
01:22:56Tak on tě z chalupy nikdo nevyhání. Že jo?
01:23:00No jasně. Klidně tu zatím zůstaň.
01:23:02Jo. To jsi strašně hodnej, žes mi to dovolil.
01:23:05Se neurážej. To vypadalo, že jste se mě ptaly.
01:23:08-Já jsem se ptala.
-Já ne. -Aha. Tak pardon.
01:23:13Ne, promiň, prosím tě. Promiňte. Promiň, Járo.
01:23:38MANŽEL NASTARTOVAL MOTOR
01:23:41Tak jo. Ahoj.
01:23:45Na shledanou.
01:23:47Jo, a Jarko, děkuju!
01:24:25Co myslíš? Měl jsem ho rád?
01:24:28Měl jsem rád svýho fotra a měl on rád mně?
01:24:31-Je to tak strašně důležitý?
-Jo, jo, je.
01:24:35Dobře. Tak tě asi měl rád tím svým způsobem.
01:24:39No jasně. Jsem byl jeho kluk, ne?
01:25:22Co děláš? Co je, ty vole! Nech toho, ty magore!
01:25:37Promiň, no.
01:26:17PÍSEŇ: Slunce skrývá na louce stíny letních květin.
01:26:25Letadla jsou vzdálená stejně jako předtím.
01:26:33Slunce skrývá na louce stíny letních květin.
01:26:40Letadla jsou vzdálená stejně jako předtím.
01:26:48Slunce skrývá na louce stíny letních květin.
01:26:56Letadla jsou vzdálená stejně jako předtím.
01:27:03Slunce skrývá na louce stíny letních květin.
01:27:11Letadla jsou vzdálená stejně jako předtím.
01:27:19Slunce skrývá na louce stíny letních květin.
01:27:26Letadla jsou vzdálená stejně jako předtím.
01:27:34I když jsi pryč a jizvy už jsou zahojený,
01:27:44jsme propojený.
01:27:48I když jsi pryč a jizvy už jsou zahojený,
01:28:00jsme propojený.
01:28:04I když jsi pryč,
01:28:08i když jsi pryč,
01:28:19i když jsi pryč.
01:29:18Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2013
Trailer
Novinky
JAKO NIKDY v hlavní soutěži Varšavského filmového festivalu
„JAKO NIKDY“, právě uváděný film Zdeňka Tyce, byl vybrán do hlavní soutěže 29. ročníku prestižního filmového festivalu ve Varšavě, který se koná ve dnech 11. – 20. října.
Premiéra „JAKO NIKDY“ – potlesk pro Schmitzera, Špalkovou a Medveckou
Na slavnostní premiéře v multikině CINESTAR Anděl představili film JAKO NIKDY prvním divákům jeho tvůrci a herci.
Premiéra již ve čtvrtek 19. září
Ve čtvrtek 19. září 2013 přichází do našich kin nový český film režiséra Zdeňka Tyce „JAKO NIKDY“. V hlavních rolích psychologického dramatu podávají mimořádné herecké výkony Petra Špalková, Jiří Schmitzer a Taťjana Medvecká.
