Jiří Černý – Benda
Po filmu Odpad, město, smrt je film Líbánky vaší druhou spoluprací s Janem Hřebejkem, ale první na původně filmovém projektu. Jak se vám s ním pracovalo, co vám na jeho přístupu vyhovuje a jsou například i momenty, které vám nevyhovují?
Byl jsem nadšený z příprav, zkoušeli jsme, což dnes bohužel už není standard. Co mi vyhovuje, je Honzův smysl pro humor, nevyhovuje mi v některých momentech.
Film pokládá prostřednictvím svých hrdinů divákům otázku, zda má člověk nést odpovědnost a být tím pádem i trestán za provinění, jichž se dopustil v minulosti. Jak byste na tuto otázku odpověděl vy?
Trest je spravedlivý a nevyhnutelný. Tím nejhorším je svědomí.
Hlavní hrdinové filmu řeší sami v sobě otázku, zda lze blízkému člověku odpustit jeho provinění a vytrvat s ním „v dobrém i zlém“. Věříte v potřebu odpuštění a je nějaká hranice, za níž již odpustit nelze?
Myslím, že odpustit si musí každý sám.
Jan Benda je velmi dvojznačná postava – na jedné straně oběť, na druhé straně, když se mu nečekaně naskytne možnost pomsty, neváhá ji využít i za cenu toho, že k tomu využije člověka, který se ničím neprovinil, tedy Terezu. Jak vy jste vnímal tuto postavu?
Mohl také neudělat nic. V našem případě ale neměl čas přemýšlet o správnosti svých činů, natož k čemu povedou. Navíc: Kdo je Jan Benda?
Vznikl nějaký rys této postavy nebo nějaká situace z vašeho popudu či vzájemné diskuse s režisérem nebo kolegy?
Nejvíce mi pomohl humor Jana Hřebejka.