Příběh Borobudur

Borobudur je jedním ze tří nejvýznamnějších buddhistických památníků světa. Vznikl na Jávě už na přelomu 8. a 9. století, a přece není jen historickou památkou, ale především živým výkladem buddhistické filosofie, která má dnes na půl miliardy vyznavačů. Borobudur zůstává jedinečným zážitkem, inspirací i výzvou pro každého, kdo se i po jedenácti stoletích znovu snaží pochopit po svém jeho smysl.

Borobudur je především trojrozměrnou mandalou - symbolickým kruhovým obrazcem, který buddhisté používají jako prostředek k meditaci a duchovnímu povznesení. Mandala však není obrazem nebo uměleckým dílem. Je to proces. V okamžiku svého dokončení ztrácí smysl, proto také buddhisté hotové mandaly, po týdny pracně vysypávané z barevného písku, beze stínu lítosti rozmetají.

I Borobudur je proces, cesta, příběh. Mandala, kterou vytváří každý znovu a znovu - tím, že po určené pětikilometrové trase vystoupí až k vrcholu. Celou cestu zdobí na pět tisíc nádherných reliéfů a pět set soch Buddhy. S každým následujícím patrem je poutník zasvěcován stále hlouběji do buddhistické filosofie. Konečným cílem je osvobození od strastí věčného koloběhu životů a dosažení nirvány.

Dokument prování diváka základní trasou k vrcholu Borobuduru, zároveň ho však seznamuje i s pilíři buddhistického světového názoru. Reliéfy u základů stavby jsou ilustrací etických norem nenásilí a pomoci bližnímu.. V prvním patře slouží příběh zakladatele učení Gautamy Buddhy jako příklad pro hledání vlastní cesty k pochopení smyslu života. Námětem většiny dalších panelů je pouť prince Sudhany za nejvyšší moudrostí, kterou nakonec nalézá ve službě druhým. Symbolický význam reliéfů je stále složitější. V kruhové terase v pátém patře, kde pouť vrcholí, je metaforou vstupu do nirvány - stavu pochopení, kde není prostor,čas, ani myšlenka.

Ke všem, kdo chtějí naslouchat, už přes jedenáct století Borobudur nevtíravě hovoří o lidské odpovědnosti za svůj osud, o ceně pomoci druhým i o smyslu našich životů.