Miroslav Donutil a Ivana Chýlková v hlavní roli televizní filmové komedie. Připadáte si jako bezúhonný občan? Tak pozor! Z minulosti se vynořují vražedné stíny. Dále hrají: O. Brzobohatý, M. Dejdar, J. Vlasák, M. Daniel a J. Přeučil. Scénář podle A. Watkina J. Brabec. Kamera J. Strnad. Režie J. Brabec
00:00:56 Ježíšmarjá, tři litry! To mě zabije...
00:01:05 (zvonek)
00:01:10 Ano? Už jste tady?
00:01:12 Pojďte nahoru. Ano, otvírám.
00:01:49 -(Sylvie) Vstupte!
-Haló!
00:01:57 Dobrý večer, paní Bednářová.
00:01:58 Dobrý večer, Tomáši.
00:02:00 Ráda tě vidím, jsem tě málem nepoznala.
00:02:03 -Bylo otevřeno, tak jsem...
-Jo, jo...
00:02:10 Přišel jsem za vaším manželem,
00:02:11 za panem inženýrem.
00:02:13 A co bys potřeboval?
00:02:15 Tak doufám že vás to neurazí,
00:02:16 ale raději bych to řekl jemu osobně,
00:02:18 abych vás tím zbytečně neobtěžoval.
00:02:20 Aha, ale manžel teď není doma.
00:02:23 No ale každou chvíli má přijít,
00:02:24 tak se zatím posaď, já uklidím nákup.
00:02:28 Dobře, díky.
00:02:37 Něco jsem pro pana inženýra přinesl.
00:02:43 Četl jsem s ním rozhovor v novinách
00:02:45 a tam říkal, že prý by něco takovýho
00:02:47 na to svý golfový hřiště potřeboval.
00:02:49 Aha, ale on nic nepotřebuje.
00:02:52 Tak...
00:02:54 Už by tady měl být co by dup.
00:02:56 Tak dáš si kávu, čaj?
00:02:59 Vodu, jenom vodu.
00:03:02 -Já kávu nepiju.
-Vodu?
00:03:03 Tak jo. Posaď se.
00:03:09 Mám vás pozdravovat od maminky, paní Bednářová.
00:03:12 Jo, děkuju. Že já ji taky.
00:03:15 Jo, jo...
00:03:16 Jak to, že jsem tě neviděla tak dlouho?
00:03:19 No, já jsem byl v Brně na škole.
00:03:21 Jo, takhle...
00:03:22 Díky tomu mám taky tady tohle.
00:03:23 A pak hodně cestuju o prázdninách...
00:03:26 Do ciziny.
00:03:26 Jo, náš Kája taky studuje v cizině.
00:03:29 Oxford nebo ta Cambridge.
00:03:32 Teď je momentálně na právech v Plzni.
00:03:35 -To je dobrý.
-Jo.
00:03:36 Oxford, Cambridge... Ale drahý!
00:03:43 Tak ty chceš mluvit s manželem.
00:03:45 Moc rád bych.
00:03:46 Já totiž pozítří odjíždím do Afriky. Do západní.
00:03:50 To tě teda lituju.
00:03:52 Proč?
00:03:53 -(zaštěkání psa)
-Proč?
00:03:56 -Co, proč? -No, proč?
-Jo tak!
00:04:02 Proč bych tě... Proč bych tě - prosím -
00:04:04 neměla jako litovat?
00:04:05 Nemám tě litovat, že letíš do Afriky?
00:04:07 Ale ne, v dnešní době už vůbec ne.
00:04:09 Navíc já jsem vystudovanej tropickej lesník.
00:04:13 Jo, tam mají taky stromy.
00:04:15 Kde?
00:04:17 Cože?
00:04:21 A jak tam budeš v tý Africe... jako dlouho?
00:04:26 Dvacet let. Možná dýl.
00:04:29 Jo, aha.
00:04:31 Promiň teda, že se tě takhle ptám,
00:04:32 ale co má můj manžel společnýho s Afrikou?
00:04:37 Vůbec nic.
00:04:39 Jo, já nevěděla, jestli mám...
00:04:42 Váš manžel je totiž příbuzný Davida Bednáře,
00:04:44 toho nakladatele.
00:04:46 No, ano, to je vlastně jedinej náš příbuzný,
00:04:48 kterej to vůbec... někam dotáhl.
00:04:52 No, já jsem totiž napsal knížku
00:04:54 a říkal jsem si, že možná...
00:04:56 Mě právě napadlo, že váš manžel...
00:05:00 Ano?
00:05:02 No ne, že by váš manžel mohl...
00:05:03 Jo tak, to ne. Jo, prosím tě,
00:05:05 to ses bohužel teda obrátil na špatnou adresu.
00:05:10 Aha, tak... Tak to se omlouvám,
00:05:13 to se nedá nic dělat. Tak já se omlouvám...
00:05:14 Ne, ne, to není vůbec, prosím, nic osobního,
00:05:17 ale víš...
00:05:19 můj manžel by se určitě na Davida nerad obracel
00:05:22 a žádal ho o takovou laskavost právě proto,
00:05:24 že je to jeho bratranec. Co jsi to napsal?
00:05:28 Detektivku.
00:05:30 Detektivku?
00:05:34 Vás to vyděsilo?
00:05:35 Ne, ne, ale teď jsem si jenom uvědomila,
00:05:37 že každou chvíli má přijít můj... Teda můj ne!
00:05:40 Že každou chvíli má přijít policista, ano?
00:05:42 A nebylo by vůbec dobrý,
00:05:44 kdyby se tady s manželem srazil.
00:05:46 Říkal, že přijde kolem šestý
00:05:48 no a teď už za chvilku bude sedm.
00:05:50 Můj manžel totiž... je hrozně konvenční
00:05:53 a policistu v domě by určitě nerad viděl.
00:06:03 Vám se něco stalo?
00:06:05 Mně? Nic... Teda, trochu...
00:06:09 Narazila...
00:06:11 Ne, jen jsem trochu vjela na přechodu na červenou
00:06:14 a odřela jsem kolečka...
00:06:18 -Jasně.
-...u kočárku.
00:06:21 Nedáš si taky skleničku?
00:06:23 -Ne, děkuju.
-Ne?
00:06:25 -U kočárku?
-Ne, ne! Ježíš...
00:06:29 Nikomu se... Já tě nutit nebudu, ale...
00:06:33 Nikomu se nic nestalo, ano,
00:06:35 ale to dítě po tom drobným nárazu se vzbudilo
00:06:38 a začalo strašně brečet.
00:06:39 Pochopitelně.
00:06:40 No to byl hroznej řev, hroznej.
00:06:42 No ale do toho se seběhli lidi
00:06:45 a samozřejmě přišel i policista...
00:06:49 Já ti naleju přece jenom, co?
00:06:51 Dobře.
00:06:52 Ono se to nevyřešilo na místě?
00:06:57 Mohlo, mohlo, jenže jsem neměla s sebou tu...
00:07:00 Takovej ten papír o pojištění, víš,
00:07:03 takovou tu blbou zelenou kartu, no.
00:07:06 Aha. Jasně.
00:07:08 Ty neznáš mého manžela.
00:07:09 Můj manžel je hrozně konvenční.
00:07:12 On se strašně bojí veřejnosti
00:07:14 a kdyby se jeho žena měla ocitnout před soudem -
00:07:16 jakože ne teda! -
00:07:18 tak by tady zabednil celej barák
00:07:20 a raději by se odstěhoval z tohohle zapadákova.
00:07:23 Bydleli tady i jeho rodiče. Tak pojď, prosím tě.
00:07:27 Napijeme se na to - malé tajemství, naše, jo?
00:07:31 Jistě.
00:07:32 Tak...
00:07:33 Tak na to naše malé tajemství.
00:07:42 Ale stejně ho mám docela ráda...
00:07:45 U mýho manžela je hrozná výhoda, že...
00:07:48 Že víš přesně, co udělá. To dá člověku úplnej klid.
00:07:52 Víš, s jakou náladou odejde, s jakou se vrátí,
00:07:56 co udělá přesně, když vejde do bytu...
00:07:59 A co udělá?
00:08:01 Co? Tak třeba dneska, ano?
00:08:07 Zastaví se u krbu, narovná obraz a řekne:
00:08:12 "Dneska tady byla uklízečka!"
00:08:14 Pak počká, až zahouká vlak a podívá se na hodinky.
00:08:19 -To snad ne!
-No jo!
00:08:21 Takže chcete říct, že až přijde, tak...
00:08:23 Jo, jo, jo, chceš se vsadit?
00:08:26 Pro mého manžela je totiž život raz, dva, tři.
00:08:30 Raz, dva, tři, čtyři - to by ho úplně vysypalo.
00:08:36 Ale vám to nevadí, že?
00:08:38 Mně? Ne! Mně ne.
00:08:41 Tak... žena žije s mužem proto,
00:08:46 jaký je jako v celku, komplexně, víš.
00:08:49 Můj muž třeba žije pro tři věci:
00:08:52 pro svůj domov, pro svou rodinu
00:08:55 a pro svůj golfový trávník.
00:08:59 Je totiž head-greenkeeper golfklubu v Hodkovičkách.
00:09:04 Já vím, proto jsem mu taky přinesl
00:09:06 tady tuhle lahvičku.
00:09:07 Každé ráno vstává v půl páté,
00:09:09 potom jede posekat trávu, pak jede do práce -
00:09:14 což je dispečink Východní dráhy -
00:09:16 a potom jede zase na golf.
00:09:21 Ty jsi vyrostl, viď? Z tebe už je chlap.
00:09:26 No jo, no... Pozor!
00:09:27 (zvonek)
00:09:30 (Sylvie) No tak... to bude on.
00:09:33 Si zapomněl klíče? Bože, to není možný.
00:09:36 Ne, ne, to bude ten, to bude ten policista!
00:09:39 Prosím tě, mohl bys...
00:09:40 -(zvonění)
-...zapálit krb?
00:09:43 -Umíš to? -Ano, jistě.
-Jo, tak...
00:09:48 Haló? Kdo je tam?
00:09:50 Poli... Á, pan podpraporčík Máša?
00:09:54 Jo, mám to pro vás, pojďte nahoru!
00:09:57 Děkuju, děkuju, pojďte!
00:09:59 Jo...
00:10:06 Do prčic...
00:10:11 Do prčic...
00:10:15 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:10:18 Jo, to je pan... To je pan Hřebík.
00:10:22 Zítra letí do Afriky.
00:10:23 Těší mě, podpraporčík Máša.
00:10:27 Píše ty detektivky.
00:10:29 Aha... Tak se jimi tak trochu zabývám,
00:10:31 i když jen jako koníček. Já jsem dopravák.
00:10:34 Ale baví mě to číst, hledat zápletky, motivy,
00:10:36 kde vrah třeba udělal chybu...
00:10:41 Tak paní Bednářová, na to si snad sundám čepici.
00:10:44 Děkuju.
00:10:45 Pane podpraporčíku, já mám takovej menší problém.
00:10:49 Každou chvíli má přijít můj manžel a...
00:10:52 Nesmí vás tu vidět,
00:10:53 já jsem mu totiž zatím ještě nic neřekla.
00:10:56 Paní Bednářová, to snad ani nebude třeba...
00:11:00 Půjčím si vaše papíry, mrknu na ně
00:11:02 a zbytek vyřeším u nás na služebně.
00:11:04 Ježíš, to jste hodnej, vždyť...
00:11:06 Vždyť se vlastně nic nestalo, že?
00:11:08 Nic se nestalo, paní Bednářová?
00:11:10 Vy jste vjela do přechodu pro chodce,
00:11:12 kde přechází maminka s kočárkem...
00:11:13 A nic se nestalo?
00:11:15 Ne, ne, ta paní vjela do jízdní dráhy,
00:11:17 ačkoli teda viděla, že jedu já.
00:11:19 Jenomže ta paní, paní Bednářová,
00:11:21 ta paní měla přednost!
00:11:23 Ale tak jsem jenom trochu poškrábala ten kočárek.
00:11:27 A navíc to byla milenka radního z Prahy 6
00:11:30 a to dítě...
00:11:32 -Je jeho?
-Jo.
00:11:36 Ale vždyť psali, že děti mít nemůže...
00:11:39 Pak zase psali, že může.
00:11:43 Nahlásili škodu 36 tisíc.
00:11:45 -Ty jo!
-Za kočárek 36 tisíc?
00:11:49 -(vrznutí dveří)
-Ježíš, to je můj muž!
00:12:05 Dobrý večer.
00:12:07 Ondrášku! Nejdeš dneska nějak brzo? Co?
00:12:11 To sotva, miláčku.
00:12:14 To je pan Hřebík, náš mladý soused,
00:12:16 bydlí ob dům, vedle pana doktora.
00:12:19 Tady zase byla uklízečka, co? To je pořád...
00:12:26 -(houkání vlaku)
-Jo... Přesně.
00:12:29 A teď nevím, jestli se znáte
00:12:31 s panem podpraporčíkem Mášou?
00:12:34 Ne, měli bychom snad? Něco je s námi v nepořádku?
00:12:38 Já jsem myslel že je tady s mladíkem.
00:12:40 Ne, ne, pane Bednáři,
00:12:41 má návštěva je čistě společenská.
00:12:43 Já jsem přišel poprosit vaši paní a vás,
00:12:48 zdali byste se nezúčastnili našeho policejního plesu.
00:12:52 Ano, našeho policejního plesu.
00:12:54 Výtěžek jde na dobročinné účely v Africe.
00:12:57 Doufám, pane policisto,
00:12:58 že si to nebudete vykládat špatně,
00:13:00 když se vás zeptám,
00:13:01 zdali je možné zakoupit si vstupenky
00:13:03 a plesu se nezúčastnit.
00:13:05 Samozřejmě, jak je libo.
00:13:06 Kolik si budete přát, pane Bednáři?
00:13:08 Já myslím, že stačí dvě, viď?
00:13:09 Úplně.
00:13:09 Tak to jste velice laskav, pane Bednáři. Já...
00:13:13 Já jsem trdlo!
00:13:15 Já jsem popleta, já jsem...
00:13:17 Já jsem ty vstupenky nechal na služebně.
00:13:21 Ale kdybych se tady směl zastavit třeba v neděli...
00:13:23 -V neděli...
-V neděli večer...
00:13:24 V neděli večer, Ondrášku, to bude výborný, ne?
00:13:27 V neděli večer - to je výborné, ano.
00:13:30 No, tak se zastavte v neděli večer,
00:13:32 když se vám chce.
00:13:34 Já teď půjdu pana - podpraporčíka? -
00:13:37 Mášu vyprovodit,
00:13:38 aby náhodou třeba nezakopl na zahradě,
00:13:41 víš jak... jak se tam nesvítilo.
00:13:43 -(Máša) Já už stejně musím.
-(Ondřej) Prosím tě...
00:13:46 Jako třeba teď já. Dobrý, dobrý...
00:13:49 Improvizace funguje a je špatně vystopovatelná.
00:13:52 -Na shledanou!
-(Sylvie) Já přijdu.
00:13:56 Nevím, ale policista by měl trefit i potmě, ne?
00:14:02 -Paní Bednářová.
-Ano?
00:14:04 Vy se u nás budete muset ještě stavit.
00:14:06 My jsme odpoledne zapomněli podepsat ten protokol.
00:14:10 Aha, aha... Nemohl byste ho vzít s sebou,
00:14:13 až sem přijdete v neděli s těma lístkama na ples?
00:14:15 Co?
00:14:16 No tak, je to kapičku nestandardní,
00:14:19 ale když už jsme takoví spiklenci...
00:14:22 Tak v neděli se stavím s těma lístkama.
00:14:26 Podepíšeme ten... protokol.
00:14:27 -Jo, děkuju. -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:14:31 (Ondřej) Touha každého zahradníka: BX 124 -
00:14:35 neselhávající herbicid.
00:14:37 (Tomáš) Zahubí vše, na co si vzpomenete.
00:14:39 Vrah plevele.
00:14:40 Bože můj, mladíku, já jsem tak šťastný...
00:14:42 Vrah plevele, ano, to je naprosto přesné.
00:14:45 A to je z té vaší školy?
00:14:47 Mimochodem: jste jedinej v Evropský unii, kdo to má.
00:14:50 Je to zakázaný, nemají to ani vojáci.
00:14:52 No tak... Jediný asi dlouho nebudu.
00:14:55 Totiž: čistota písku v bunkeru
00:14:58 je nezpochybnitelným právem
00:15:00 každého golfového hřiště.
00:15:02 Víte, mladíku, golfový trávník,
00:15:05 to je věda, to...
00:15:07 Opatrně, pane inženýre, je to jedovatý.
00:15:10 Radši si běžte umýt ruce.
00:15:11 Kdyby se to náhodou dostalo do jídla nebo do pití,
00:15:13 no, to by nadělalo pěknou paseku.
00:15:15 -Myslíte?
-Jo.
00:15:17 No ale kdo by si to dával do jídla nebo do pití, že?
00:15:19 Vypadá to podobně jako cukr.
00:15:21 Sylvie, pojď sem!
00:15:23 To si ani nedovedeš představit,
00:15:25 co tahle chemikálie dokáže.
00:15:26 Jé, já si radši ani nic před večeří
00:15:29 takovýho představovat nebudu.
00:15:35 Jsem vám vděčný.
00:15:36 Děkuji, já si to tady takhle postavím...
00:15:41 Ostatně, pokud vím,
00:15:43 vy jste se mě chtěl na něco zeptat.
00:15:45 Ano.
00:15:46 Pardon, já si přece jenom skočím umýt ty ruce.
00:15:48 Jistota to je, jakási jistota.
00:15:50 Jistě.
00:15:55 Chtěl jsem vás vlastně jenom požádat,
00:15:57 jestli byste se za mě nepřimluvil
00:15:59 u vašeho bratrance.
00:16:01 Jak má to nakladatelství.
00:16:03 No, tak...
00:16:05 Pokud vám budu moct nějak prospět, tak proč ne.
00:16:10 Tak to byste byl velice laskav.
00:16:12 A jaká je to knížka?
00:16:14 Je to román.
00:16:16 Detektivní.
00:16:18 Detektivní...
00:16:20 Víte, ale tady nejde ani tak o to,
00:16:21 kdo to udělal, ale jak to udělal.
00:16:24 Ano, jak to udělal...
00:16:26 No, můj hrdina je přesvědčený o tom,
00:16:29 že vymyslel dokonalý zločin.
00:16:34 Poslyšte, a je to správné vymýšlet takové věci?
00:16:38 No, v detektivkách určitě.
00:16:40 Mně to připadá nemorální.
00:16:45 I když je pachatel dopaden?
00:16:47 Pachatel je totiž vždycky dopaden.
00:16:49 Vždycky?
00:16:50 No ano, vždycky, pane inženýre.
00:16:52 A nejsou pak ty historky na jedno kopyto?
00:16:56 No tak možná, ale...
00:16:59 Lidi to mají rádi, je to něco jako křížovky.
00:17:01 No, křížovky, ty mám taky rád.
00:17:04 Ale tam nejde o problém morální, víte?
00:17:08 Jistě.
00:17:13 No, podívejte se, Tomáši,
00:17:15 literatura není zrovna můj obor,
00:17:17 stejně jako zločin,
00:17:19 ale když tady tu knížku necháte,
00:17:20 tak bych do ní mohl nakouknout.
00:17:22 Díky.
00:17:24 Kdy to letíte tam... No, kam to letíte?
00:17:26 Do Afriky, západní.
00:17:28 Ano, tak co zítra večer? Třeba v devět, co říkáte?
00:17:32 Kdybyste se zastavil,
00:17:33 můžeme potom promluvit konkrétněji.
00:17:35 V neděli to nepůjde, to budeme mít tu policii.
00:17:38 Ano, slyšel jsem.
00:17:39 -Tak...
-(zvonek)
00:17:42 -To snad není možný!
-Ne, ne, ne, ne...
00:17:44 To není můj domov tohle.
00:17:45 Já to sama zařídím... Sama.
00:17:52 Ano, pane podpraporčíku? Stalo se něco ještě?
00:17:57 Kdo?
00:18:00 Ježíš, jo, já jsem úplně zapomněla,
00:18:02 ano, říkali mi to. Jo...
00:18:06 No ale teď už je večer...
00:18:10 Pedro Juarez z Kostariky! Je tu kvůli tobě.
00:18:13 Prý tě znal jeho otec a on tady studoval,
00:18:15 takže umí trochu česky.
00:18:17 No dobře, ale to už je nějakých dvacet let.
00:18:20 Co chce?
00:18:22 Asi tě pozdravit.
00:18:24 Oni totiž volali odpoledne z policie
00:18:26 a říkali, že nás shání.
00:18:28 Já jsem ti to zapomněla říct.
00:18:30 Tak už i v tom je policie?
00:18:33 Já jsem si myslel,
00:18:34 že prodávají jen lístky na ples.
00:18:35 Oni mají i informační agenturu.
00:18:39 Omluvam se, madam.
00:18:40 Sem ja tady správně ve vás, v Mezinoží 8?
00:18:43 Ano. V Meziroží.
00:18:47 Já jsem Bednářová, žena toho pána, co hledáte.
00:18:55 Já Pedro Juarez. Já moc rád tebe poznávat.
00:18:58 -Děkuju.
-Smim dál?
00:19:00 -Ano, prosím. -Až po vas.
-Prosím.
00:19:05 (Sylvie) Pan Pedro.
00:19:06 Pedro Juarez, seňor Bednáž!
00:19:08 Já konečně tiskla ruku pžíteli.
00:19:11 Já vám taky tisknu.
00:19:14 Budete mi muset, seňore Juarezi,
00:19:16 osvěžit trochu paměť.
00:19:18 Á, si, si, si, si!
00:19:19 To je jednadvacet roky, to moc voda uteklo.
00:19:24 Pardon, to váš syn?
00:19:25 Ne, to je Hřebík, soused.
00:19:27 Píše detektivky, právě mi jednu přinesl.
00:19:29 Á, Šebík, pisatel.
00:19:32 Začínám teprve...
00:19:34 No, já vás vyrušil, páni?
00:19:36 (Tomáš) Ne, já už jsem na odchodu.
00:19:37 Buenos noches, amigo!
00:19:40 Á, jistě.
00:19:41 Tak, pane inženýre, zítra se uvidíme.
00:19:44 Moc ráda tě poznala, Šebík.
00:19:46 Já vás taky.
00:19:47 -Mějte se.
-Tak prosím...
00:19:51 Tak na shledanou.
00:19:52 -Ano, nashle.
-Děkuju za všechno.
00:20:00 Moc se omlouvám, pane Juarezi,
00:20:02 ale musím udělat manželovi večeři.
00:20:03 La siena, si, seňora!
00:20:08 Láska prochásí se srdce až do žaludek.
00:20:14 Jé... Já... To je pravda, já teda běžím, jo?
00:20:18 -Si.
-Běžím...
00:20:23 Ty stastny muz, Bednáž. Stastny!
00:20:27 Český žeč pro mě moc obtížný.
00:20:30 Můj padre mě učit, když já byl kluk.
00:20:32 Já potom tady studovat.
00:20:33 Ale vic nez studovat, tak spis pít pivo
00:20:35 a holky, vís, moc holki.
00:20:39 Bešerovka! To já pamatuju. Můzu?
00:20:45 Prosím.
00:20:48 A měla něco lepší než tenhle baby glass?
00:20:51 Jistě.
00:20:55 Sylvo!
00:21:03 Co tahle? Dobrá?
00:21:08 -Prosím.
-Tak...
00:21:12 No jo, ta vůně!
00:21:20 Báječná seňora! Báječná a skvelá sluzka.
00:21:24 Tobě jídlo dělala. Děti máte?
00:21:27 Máme dvě. Syna a dceru. Syn studuje práva,
00:21:30 dcera pracuje u jednoho plicaře -
00:21:33 to je doktor, co se specializuje...
00:21:35 Já znam, znam plíse, znam plíse!
00:21:39 Tak na seňora a velký plíse!
00:21:42 Ty nebudeš?
00:21:43 Ne, děkuji, já...
00:21:45 Na zdraví...
00:21:50 (Ondřej) Jsem rád, že... vám to tak chutná, ale...
00:21:54 Seňore Juarezi, kde jsem poznal vašeho otce?
00:22:00 Áh! Klid, klid, klid, seňor Bednáž.
00:22:03 Klid, posadila. Hlavně, že já tady.
00:22:10 -Co je?
-Srdce...
00:22:12 -Co...
-Srdce.
00:22:16 Sylvo! Sylvinko! Problém!
00:22:21 (Sylvie) Není problém, miláčku.
00:22:24 Klidně ať zůstane na večeři.
00:22:26 To nás nezruinuje.
00:22:33 V pohodě, miláčku, v pohodě!
00:22:36 Tak, to ti stačí.
00:22:39 Aj korasonsito mio! Ke ases konmigo?
00:22:43 -Prosím?
-Maldito!
00:22:46 S dovolením...
00:22:47 Á, děkuju, seňor. Já... Já hovožila k má srdce.
00:22:53 -Aha.
-Španělsky.
00:22:55 On není dobrý pšítel, karamba!
00:22:58 A jednoho dne ten dobrý pšítel nezvítězit.
00:23:02 Ah, bože, jednoho krásný dne...
00:23:05 Pedro Juarez - ah! A bude šlus!
00:23:11 Ale teď už se cítíte dobře, ne?
00:23:13 Á, si, si, si. Lepší, moc lepší. Děkuju.
00:23:17 A o čem my mluvili?
00:23:21 My jsme vlastně ještě moc nemluvili.
00:23:23 A ták...
00:23:24 Co děláte v Čechách? Prosím...
00:23:26 Á, děkuju...
00:23:28 Já kolaboratio s polisia. Kriminal polisia, ty znáš?
00:23:34 Ne, to mi zatím zůstalo utajeno, bohudík.
00:23:38 Ale pockej, musís znát! Ta budova veliký...
00:23:39 No, to jistě.
00:23:40 No, vevnitš... ty odposlouchavacky,
00:23:43 a otisky prsty, po ty potisky...
00:23:46 No a museum smrti. Ó, mama mia, hrozná místo.
00:23:50 Ale pro nás moc interesent, pro my, vis...
00:23:53 Pro my? Jako pro koho my?
00:23:56 My, no... my, funsionári od polísia.
00:24:01 Funsionário z celá chižní Amerika.
00:24:03 Z celá chižní Amerika.
00:24:06 No, funsionário vysokí a některí ne ta vysokí.
00:24:11 A některí funsionário velkí
00:24:13 a některí funsionário ne tak velkí.
00:24:16 Pedro hlavný funsionár.
00:24:18 Kostarika, polísia v Libéria...
00:24:21 Město v Kostarika... Ty znáš, ne, Libéria?
00:24:23 Pamatuješ...
00:24:24 No, už moc ne.
00:24:26 A jak dlouho jste tam tím...
00:24:28 vedoucím policejním komis... funkcionářem?
00:24:32 Ne tak dlouho. Tši mesíce.
00:24:35 Ale moc prasovala, moc práse.
00:24:37 Tak prasovala, že vláda žekla:
00:24:39 Pedro za zásluhy pojede do Čeko Praha...
00:24:43 studovat istoria, bešerovka, holki.
00:24:46 No, to máte štědrou vládu.
00:24:48 -Si, si.
-Toho si važte.
00:24:50 A co hledáte u mě, v domě?
00:24:54 Seňor Bednáž, čápeš, co hlavní práse pro Pedro?
00:24:59 Tak...
00:25:02 -Rabat...
-Rabat?
00:25:04 Rabat v... zápasy, jak žíkáte?
00:25:07 -Jo, zápisy.
-Zápisy...
00:25:09 Si, si, si... Moc nosí, bezesnych nosí.
00:25:12 Taková světlo, malá lampička,
00:25:14 moc víno a tabák koužit.
00:25:17 Pedro hledal, hledal, hledal, rabal a našel.
00:25:21 Našel fantastická istorka.
00:25:25 A to nebudeš verit,
00:25:26 dvacet jedna let starý istorka.
00:25:28 Udělal si pohodlí, seňor Bednáž, posadit...
00:25:33 a já žekl ta istorka o mladý ombre,
00:25:39 který pžed dvacet jedna let
00:25:42 s Čeko firma na ty mašinky...
00:25:46 (Ondřej) To tady zase byla uklízečka,
00:25:47 toho si nevšímejte.
00:25:48 Ta služka?
00:25:50 Ne, to... Ale to je jedno. Prosím!
00:25:52 No, tam prasovali, prasovali
00:25:54 a jeden takový vecer všichni šli do Es Kolomba.
00:25:59 Znate Es Kolomba? Moc hudbá, moc tanec,
00:26:03 moc víno a moc chico para todo... Znáš to, jo!
00:26:11 I mladý ombre moc pil víno
00:26:14 a najednou k němu prišla...
00:26:17 Anita Lapalaska. Anita!
00:26:21 Ó, Anita, tanečnice, jak havran.
00:26:25 Černý vlasy, černý oči, takový plíce,
00:26:29 takový bok, krasný lýtko,
00:26:32 a uchranula mladý ombre.
00:26:35 On pil víno, moc víno - ale Anita?
00:26:39 Anita ne dobrý cholka - Anita kradla.
00:26:43 Anita kradla peněženka od mladý ombre.
00:26:46 I mladý ombre kžičí: Anita, vrať mi peníze!
00:26:49 Beží za ní, Anita utiká, mladý ombre beží za ní,
00:26:53 Anita opže o balustrada a ta praská...
00:26:56 Anita padá... Deset metr dole padá.
00:26:58 Pozor! Pozor, srdce!
00:27:00 Děkuju, kamarát...
00:27:02 Picne na patio... Šlus... Neoda.
00:27:07 Ale moc lidí vidělo.
00:27:12 Pžijela polisia a lidi žíkali:
00:27:17 Mladý ombre Anita strčit a shodit.
00:27:28 Já ti něco ukázala.
00:27:31 To je obrázek od ten mladý ombre.
00:27:36 Pekný kavaljéro, co?
00:27:38 A toto, seňor Bednáž, to je zápis...
00:27:43 Zápis od polísia.
00:27:49 Seňore Juarezi, to byla... nešťastná náhoda.
00:27:54 Já se na to celých jednadvacet let
00:27:55 snažím zapomenout.
00:27:56 Si! Si, si, si,
00:27:58 ty neměla žádná vina, to byla neoda.
00:28:00 Víte...
00:28:03 Vaše policie tehdy -
00:28:06 já na to vzpomínám s pocitem velké hanby -
00:28:09 dostala od mého zaměstnavatele
00:28:11 velkou sumu peněz,
00:28:13 abych mohl vycestovat z Kostariky.
00:28:16 Dodnes se za to stydím, dodnes.
00:28:18 Si, si, seňor Bednáž,
00:28:21 v naše země peníze, los pesos,
00:28:25 dokážou skoro vsecko. Nevím, jak u vás...
00:28:28 U nás skoro vsecko.
00:28:32 Žíkám skoro...
00:28:36 ...protože policejní zápis změnit nedokážou.
00:28:45 Seňor Bednáž a tady v to zápis se píše,
00:28:48 že Ondrej Bednar je celou dobu hledaný
00:28:56 v celá chižní Amerika za vražda...
00:29:01 Za vražda Anita Lapalaska, seňor Bednaž.
00:29:06 Vražda!
00:29:13 Proč jste tady?
00:29:21 Head greenkeeper, golfový klub...
00:29:27 Golf?
00:29:30 To zajímavý...
00:29:32 Bohatý lidi, krásný prostšedí... Já znám.
00:29:36 Takhle po ránu, travička...
00:29:40 Položte to laskavě.
00:29:50 Seňor Bednáž šápe... proč Pedro tady. Ne?
00:29:58 Vy nešápete, co tady práce pro Pedro, ne?
00:30:06 Seňor Bednáž...
00:30:11 já musela jít na česká polísia...
00:30:15 za ekstradision, jak vy žíkáte...
00:30:21 vydat ten český ombre. Už šápe?
00:30:28 Vy jste mě zkrátka přijel vydírat, že?
00:30:39 Tak kolik?
00:30:41 Vy jste žekl vydírat?
00:30:44 Já vás vydírat?
00:30:46 Seňor Bednáž, to važte slovo!
00:30:49 Dve ste tisíc... Mluvím v dolarech.
00:30:55 Dvě stě tisíc, to...
00:30:58 No to... samozřejmě nemám.
00:31:04 Seňor nešápe. Nemá. Posadil se.
00:31:11 Žekla ještě jednou, seňor Bednáž.
00:31:16 Česka television, česka media, noviny a všechno...
00:31:20 No a do štyriadvacet hodin všichni dovědí,
00:31:23 že seňor Bednáž, ctihodný člověk,
00:31:25 stihan za vražda prostitutka v Kostarika.
00:31:31 Seňor Bednáž, já nechci zádná problémy -
00:31:33 ani pro vase seňora ani pro vás,
00:31:34 ani pro vase čikíta. No nechtela!
00:31:36 Já chci jen los pesos pro sebe. Los dolaros!
00:31:41 Poslyšte, seňore Juarezi, já vám něco řeknu, ano?
00:31:45 Já jsem státní úředník, pracuju na dráze.
00:31:49 Jako greenkeeper...
00:31:52 Ohó, headgreenkeeper!
00:31:55 Ano, dobře, no.
00:31:56 Mám za ta léta docela vybudovanou existenci,
00:32:02 zajištěnou existenci a dobrou pověst.
00:32:05 Vydělávám dost, abych mohl slušně žít,
00:32:09 starat se o rodinu a... o tenhle domek,
00:32:15 ale nemůžu vám dát ani dvacet tisíc korun,
00:32:19 natož dvě stě tisíc dolarů.
00:32:23 Si, si, si... Bravo!
00:32:27 Bravo! Skvělý slovo, mistr Bednáž.
00:32:30 Kdyby vy pžišla ke mně, pro pesos, pro peníze,
00:32:32 já bych to nesvedla líp.
00:32:35 Má to jeden hácek.
00:32:38 Já nevěžit ani slovo, seňor Bednáž.
00:32:45 Golfový klub, bochatý lidi, krásná fila...
00:32:52 Ty bochatý muž... Takže bude tak:
00:33:00 Ty zítra zavolat do můj chotel
00:33:04 a nechat vzkaz, že já mám pžijít.
00:33:08 Já pžijít v nedeli večer a ty mi dát peníze.
00:33:12 Když nebude peníze a nebude telefon,
00:33:18 mužeš ráno pustit television...
00:33:21 a všichni všechno dovedí.
00:33:25 -(Sylvie) Miláčku!
-Služka volá.
00:33:34 No, ty teď muset přemýšlet a...
00:33:41 Tohle moc dobrá na přemýšlet.
00:33:47 Uvidíme se. Hezký večer!
00:34:21 Tomáši, manžel se bohužel k té tvé knížce nedostal.
00:34:26 Nevadí.
00:34:26 Ale vadí, slíbil ti to. Dělala jsem čaj, dáš si?
00:34:32 Ano, děkuju.
00:34:33 Zkus mu říct, o čem to je, třeba...
00:34:37 Třeba se chytí.
00:34:38 Ale já žádnou pochvalu nepotřebuju,
00:34:40 paní Bednářová.
00:34:41 Mně úplně bude stačit jenom,
00:34:43 když to pošle dál svému bratranci.
00:34:44 Jo, to pošle, to...
00:34:47 To ti zaručuju, to... Na to dohlídnu.
00:34:49 -Stačí...
-Jo?
00:34:53 -Já jdu pro něj.
-Dobře.
00:34:56 (Ondřej) Co je?
00:34:58 Miláčku, je tady ten mladý soused, Tomáš.
00:35:00 (Ondřej) Prosím tě, nevoď ho sem,
00:35:02 já teď nemám čas.
00:35:02 (Sylvie) On už je tady.
00:35:04 Prosím tě, buď na něj hodnej
00:35:05 a já si jdu hajnout.
00:35:07 (Ondřej) Řekni mu, že až to dodělám, tak přijdu.
00:35:09 Dobře. Už běží a...
00:35:12 -Já si něco zařídím.
-Ano, ano, díky.
00:35:30 Vítám vás, pane Šroubku!
00:35:33 -Hřebík.
-Promiňte.
00:35:36 Vám jde, pokud vím, o nějakou tu knihu, že?
00:35:40 Ano, ale netrapte se tím,
00:35:41 že jste to nečetl, to je v pořádku.
00:35:44 Možná bude daleko lepší,
00:35:45 když vám to vylíčím v pár větách.
00:35:47 To jistě není špatný nápad,
00:35:48 ale nejdřív se na to napijeme.
00:35:50 Dobře, tak když budete vy, tak já taky.
00:35:54 Tak...
00:35:56 Tohle jistě v Africe mít nebudou.
00:36:08 Já radši přinesu vodu.
00:36:11 Poprosil bych, děkuju.
00:36:18 Můj román se jmenuje Vražda beze stop.
00:36:22 Hlavní postavou je úctyhodný občan,
00:36:25 který se stane obětí vydírání.
00:36:27 -Prosím.
-Děkuju.
00:36:30 Proč vydírání?
00:36:32 Tohle se u nás stává běžně.
00:36:33 Vydírání?
00:36:35 Ano, víte, vydírání je pro autora...
00:36:39 ta nejlepší investice.
00:36:42 Zvlášť když chce získat sympatie pro svého vraha.
00:36:45 Aha, a to vy chcete?
00:36:47 No jistě. Je to můj hrdina.
00:36:49 Váš hrdina...
00:36:51 Ano...
00:36:59 (Ondřej) No a je to.
00:37:01 Já jich mám asi sedm, do práce, někdy se to hodí.
00:37:04 Chápu.
00:37:05 Víte, v mé detektivce se s postavou vraha
00:37:09 nedělají žádné tajnosti.
00:37:11 Čtenář od začátku ví, na čem je.
00:37:13 Proto taky ten, koho zabije,
00:37:15 musí být nějaký pořádný gauner,
00:37:17 vyděrač nebo obchodník s děvčaty.
00:37:21 Je přece velmi nepravděpodobné,
00:37:22 že by slušný člověk přišel do styku
00:37:24 s takovým gaunerem nebo obchodníkem s děvčaty, ne?
00:37:28 -No, to jo...
-No?
00:37:30 Taky kdo by ho vydíral, že?
00:37:34 Ale no tak, pane inženýre,
00:37:36 každého přece trápí nějaký ten hříšek z mládí.
00:37:40 To by mohlo bratrance zajímat.
00:37:42 Vážně?
00:37:43 Ano, ano...
00:37:46 A co tak dožene úctyhodného občana k vraždě?
00:37:54 Tak...
00:37:58 Strach, pane inženýre, strach.
00:38:01 Strach, že ho někdo pošpiní v očích lidí,
00:38:03 kteří si ho váží ve společnosti.
00:38:05 Protože potom už mu nezbývá nic jiného
00:38:07 než jen ožebračit rodinu anebo...
00:38:12 Spáchat vraždu?
00:38:17 Přesně tak.
00:38:19 Víte, ono totiž čím je člověk řádnější a slušnější,
00:38:23 o to větší je pravděpodobnost,
00:38:24 že se dopustí něčeho, co považuje morálně za...
00:38:26 ...za omluvitelné.
00:38:29 Čeho?
00:38:30 No tak, odstranit vyděrače,
00:38:32 to je přece dobrodiní pro celou společnost.
00:38:34 No, kdyby ho náš hrdina nechal jít,
00:38:37 tak by zničil čtyři nevinné lidi.
00:38:47 Vy nějak strašně sladíte...
00:38:51 A kde berete jistotu,
00:38:54 že pachatel unikne spravedlnosti?
00:38:59 Všechno je postavené na faktu,
00:39:02 že pachatel, ten náš hrdina,
00:39:05 má dům hned vedle domu lékaře.
00:39:08 Čí dům?
00:39:09 No toho našeho hrdiny, toho úctyhodného občana.
00:39:14 No, zkrátka -
00:39:16 v osm hodin večer si přijde vyděrač pro peníze.
00:39:20 Jenomže čtvrt hodiny předtím
00:39:22 zavolá náš úctyhodný občan doktorovi a prohlásí...
00:39:25 Počkejte, to zní slibně. Opravdu to zní slibně.
00:39:31 -Vážně?
-Jo.
00:39:32 (Sylvie) Do prčic!
00:39:33 Víte co?
00:39:34 Pojďte, půjdeme ke mně do pracovny,
00:39:36 tam mi to dopovíte, tam bude víc klidu.
00:39:43 (Tomáš) Páni!
00:39:45 Pěkný!
00:39:46 -Líbí?
-Jo, jo.
00:39:48 Tohle bude lepší, než ten lak na rakve.
00:39:51 Ale jenom kapku, prosím.
00:39:53 Zase... abych se nepředal, že jo?
00:39:55 Já moc nepiju.
00:39:58 Tak pokračujte.
00:40:04 Jo, takže, kde jsem to skončil...
00:40:05 Ano, ano, občan zavolá doktorovi,
00:40:07 že je ve městě cizí a že telefonuje z hotelu.
00:40:11 Řekne mu, že má potíže se srdcem,
00:40:13 že se necítí dobře
00:40:14 a že mu ho jako doktora doporučili.
00:40:17 Doktor mu vysvětlí, kde bydlí
00:40:18 a řekne mu, ať přijde za čtvrt hodiny.
00:40:21 Za čtvrt hodiny, no, jistě.
00:40:23 Představte si, že by to třeba byl...
00:40:25 tady náš společný soused, pan doktor Lípa.
00:40:28 No, to je fakt...
00:40:30 Z toho jsem totiž taky vycházel.
00:40:32 Takže: vyděrač si přijde v osm hodin pro peníze.
00:40:37 Občan mu nabídne něco k pití...
00:40:40 Výborný nápad!
00:40:42 -Tak mně už ne, ale...
-Ale no tak!
00:40:45 Tak kapičku.
00:40:51 No a do toho pití dá jed.
00:40:57 No a tím vyděrače zabije.
00:41:00 Potom zavolá doktorovi,
00:41:02 že mu u baráku zazvonil nějaký člověk,
00:41:04 ale že ještě předtím,
00:41:05 než si s ním stačil vysvětlit,
00:41:06 kdo to je a že se nejspíš spletl,
00:41:09 tak ten člověk dostal mrtvici, finito.
00:41:13 Potom přiběhne doktor a už jen konstatuje smrt.
00:41:16 Jo, už jen jako konstatuje smrt.
00:41:19 Co tomu říkáte?
00:41:21 No jo, já si myslím,
00:41:22 že byste tady ten rukopis měl ještě nechat.
00:41:27 Tak prosím, počtěte si a hledejte trhliny,
00:41:31 nedostatky, cokoliv. Všechno mě zajímá.
00:41:36 A kdyby vás zajímal ten jed...
00:41:40 Jed?
00:41:40 Ano, ten, co dá občan do toho pití.
00:41:42 Třeba do kávy. Tak ten jed je v cukru!
00:41:48 -V cukru!
-Ano.
00:41:50 Sedněte si.
00:41:52 Když jsme u toho, kde on by jako vzal ten jed?
00:41:58 No ovšem, to by jistá komplikace mohla být...
00:42:01 -Že jo?
-To připouštím.
00:42:03 Ale divil byste se, pane inženýre,
00:42:05 kolik čtenářů by se tím vůbec nezabývalo.
00:42:09 Víte, čtenáři jsou zkrátka zvyklí,
00:42:11 že jed je po ruce.
00:42:12 No ale ještě... Ještě něco, jo...
00:42:15 Co se týká toho telefonování...
00:42:19 Dneska má každý ten... mobil, jo.
00:42:24 Já taky, protože... Je to teda co říct, ale...
00:42:28 Já úplně přesně vím, co chcete říct,
00:42:29 ale mobil se může přece vybít
00:42:33 a navíc ještě pořád existují pevné linky.
00:42:36 To je pravda. My... my ji taky pořád máme.
00:42:39 A občan by samozřejmě musel změnit hlas.
00:42:43 Hlas... To už jsem teda dlouho nezkoušel.
00:42:45 -Tak to zkuste.
-No tak...
00:42:48 (změněným hlasem) Kdy letíte do té Afriky?
00:42:50 Zítra, pane inženýre. Zítra!
00:42:53 (změněným hlasem) A jak dlouho tam budete?
00:42:57 Jak dlouho? No... To je trvalá záležitost.
00:43:04 Výborně.
00:43:09 Gratuluji.
00:43:10 Zdá se mi, že jich je nějak víc...
00:43:12 Máte to kousek, tak...
00:43:14 Mějte se!
00:43:15 -Tak, opatrně.
-Jo.
00:43:17 No, teď to říkám, no!
00:43:19 -Nashle.
-Na shledanou!
00:43:21 -Dobrou noc.
-Dobrou!
00:43:49 Dobrý večer.
00:43:51 Hotel Bílý kůň?
00:43:56 Chtěl bych nechat vzkaz pro seňora Juareze.
00:44:34 Neměla bych tady radši zůstat s tebou?
00:44:35 Ne, ne, ne, jen jdi, jen jdi.
00:44:38 Já budu ještě pracovat.
00:44:40 Potřebuju kávu, abych vydržel vzhůru
00:44:42 než se vrátíš z koncertu.
00:44:44 Co tam dělá to mlíko? Kde je cukr?
00:44:47 Ty přece kávu nesladíš.
00:44:48 Černou kávu sladím.
00:44:50 No ale ty přece černou kávu nepiješ.
00:44:52 Miláčku, doma, doma,
00:44:53 ale když mě pozvou někam na návštěvu
00:44:55 a tak podobně,
00:44:57 tak zásadně sladím černou kávu.
00:44:58 Jo...
00:45:00 -Stačí ti kostka?
-Jasně.
00:45:02 Ne, ne, kostka!
00:45:04 Bílý krystalový cukr potřebuju. A cukřenku.
00:45:07 K čemu cukřenku?
00:45:09 Běž už, prosím tě, je půl a pět.
00:45:12 Lásko...
00:45:14 Pojď sem!
00:45:16 Co tě to napadlo koupit mě a Věrce,
00:45:19 kterou jsem neviděla čtyři roky,
00:45:21 lístky na koncert?
00:45:23 Já jsem si myslel, že vás to potěší.
00:45:25 To jo, ale...
00:45:27 Tak je to tak narychlo
00:45:29 a já vůbec nejsem připravená.
00:45:30 Ale kdeže nejseš připravená,
00:45:32 tak se podívej, jak ti to sluší!
00:45:33 Děkuju.
00:45:35 Co kdyby někdo přišel?
00:45:36 Třeba ten policajt s těma lístkama na ples.
00:45:40 To ty si potom neporadíš.
00:45:42 Ale poradím.
00:45:43 -To víš, že si poradím.
-(troubení auta)
00:45:45 Podívej, Věrka už je tady, honem, šup, šup!
00:45:47 Dělej, dělej, ať to... Šup, šup, šup!
00:45:52 Miláčku, radši bych zůstala s tebou.
00:45:55 -Kde je ten cukr?
-Já ti ho přinesu.
00:45:56 Už se nezdržuj, běž honem,
00:45:59 stačí, když mi řekneš, kde je.
00:46:01 No v kuchyni.
00:46:02 -Pa, pa, pa, bav se!
-Pa, pa, pa!
00:46:04 (Sylvie) Ježíšmarjá, lístky!
00:46:07 Já myslela, že je mám v kabelce.
00:46:10 -Co je zase?
-No lístky nemůžu najít.
00:46:13 -Jé...
-Tady, tady jsou!
00:46:15 -Tak pa, pa, pa!
-Pa, pa, pa!
00:46:16 (zvoní telefon)
00:46:18 Že někdo volá na pevnou!
00:46:20 Já myslela, že už jsi ji dávno odhlásil.
00:46:23 Tady ani není vidět, kdo volá.
00:46:28 (Barták v tel.) Haló, šéfíčku!
00:46:30 No Horáček mi říkal, že ty válce jsou úplně...
00:46:32 Ano? Vy asi chcete mluvit s manželem, že?
00:46:34 (Barták v tel. stále nesrozumitelně něco říká)
00:46:39 Na co si neseš ten druhý šálek?
00:46:41 No, abych měl z čeho pít, ne?
00:46:43 Myslíš, že jsem ho nepřinesla?
00:46:44 -Ten mi praskl...
-Jo, prasklý?
00:46:47 (Barták mluví v tel.)
00:46:48 -Co je to?
-To je Franta Barták.
00:46:51 Co šeptáš? Vždyť on tě stejně neslyší.
00:46:53 Někdo by mu měl odpovědět, ne?
00:46:54 -No to já už jsem udělala.
-No tak co ještě chce?
00:46:56 Ježíšmarjá, polož to a jdi to s ním vyřídit.
00:47:01 Dovolíš?
00:47:05 Bednář.
00:47:07 (Sylvie) Vždyť jsem ji odpoledne plnila.
00:47:09 No tak... Bednář.
00:47:12 Bednář!
00:47:14 Slyšíš mě, Franto?
00:47:17 No!
00:47:19 Pa, pa, pa, hezký večer, hezký večer. Pa!
00:47:26 No a je to.
00:47:34 Krucifix!
00:48:52 (Ondřej změněným hlasem) Seňor dotor Lípa?
00:48:54 Já volám z hotel Bílý kůň. Mé jméno Juarez.
00:48:59 Já na návštěvě a necítím dobže.
00:49:02 Srdce...
00:49:04 Srdce!
00:49:07 Srdce! Ty na mě podíval?
00:49:11 No?
00:49:13 Za deset, patnáct minuta? Si.
00:49:18 Gracia, dotore, gracia.
00:49:22 (zvonek)
00:49:47 -Dobrý večer, pane Bednáři.
-Dobrý večer.
00:49:54 Já mám vlastně lístečky na ten policejní ples.
00:49:57 Pamatujete se, jak jste si...
00:49:58 No, to jste hodnej.
00:49:59 Tři sta šedesát korunek to bude.
00:50:02 To je problém, já u sebe nemám peníze.
00:50:04 Nebo... nebo ať mi je přinese vaše paní.
00:50:05 Moje paní je v divadle, ona není doma.
00:50:08 Aha, já jsem si myslel, že ji pozdravím.
00:50:11 No tak já jí vyřídím pozdrav.
00:50:13 Víte co, počkejte tady, já jsem tady hned.
00:50:17 Dobře.
00:50:26 Ježíšmarjá, člověče, co blbnete,
00:50:28 vždyť já jsem vás málem zabil.
00:50:30 Já jsem vám chtěl zkrátit cestu, promiňte.
00:50:32 -Děkuju.
-Tady to je.
00:50:33 To je v pořádku.
00:50:34 Tak já se tu ještě zastavím.
00:50:35 Proč?
00:50:36 No, abych vám vrátil zpátky.
00:50:37 Ne, ne, to je v pořádku.
00:50:39 Já rád přispěju na vaše dobročinné účely.
00:50:41 Ne, ne, já se tu určitě stavím.
00:50:43 To je pro mě maličkost.
00:50:44 -Na shledanou.
-Nashle.
00:51:00 (zvonek)
00:51:08 Bylo otevřeno, šéfíku.
00:51:10 Přerušili nás, kamaráde, to je jasná věc,
00:51:13 přerušili nás. Furt to vypadává.
00:51:15 Tyhle starý telefony stojí za prd a ty nový za dva.
00:51:20 Mluvíte se mnou a najednou jste pryč
00:51:22 a v telefonu je ticho jako v márnici.
00:51:24 A tady přede mnou utečete. Člověče, co to je, todle?
00:51:26 Franto, prosím tě, někdo ke mně má přijít.
00:51:29 (Barták) Co to?
00:51:31 Říkám...
00:51:33 ...že ke mně někdo má přijít!
00:51:35 Jo připít? No to já mám vždycky chuť si připít.
00:51:38 Ale přijde na to, čím.
00:51:40 Tak rychle, já čekám návštěvu.
00:51:42 Hosta čekám. Má přijít hned.
00:51:44 Ale kdepak led. Ledem se whisky zbytečně rozředí.
00:51:51 Ale abych to domluvil o tom válci...
00:51:54 To není jenom rez, co se na něm usazuje.
00:51:56 To je nános všeho možného, štěrk, kamínky, písek...
00:52:00 Jasně, to je...
00:52:01 A todle všechno vytvoří na válcovací ploše
00:52:04 takovou drsnou vrstvu.
00:52:06 Takovou vrstvu, no...
00:52:07 Mě na to přivedl Dvořáček, to víte...
00:52:08 Dvořáček...
00:52:09 ...válce, na to on je kofr.
00:52:11 Kapacita...
00:52:12 Ale on teda říká,
00:52:13 že ten nános vyrejvá do greenu rejhy...
00:52:15 Rejhy...
00:52:16 ...což sice našim hráčům může přijít vhod,
00:52:19 ale když si přijde zahrát golf nějakej host,
00:52:21 tak to na něj nedělá dobrý dojem.
00:52:23 No jistě.... Nedělá. To nedělá.
00:52:24 A on Dvořáček jako říkal,
00:52:26 aby se ten nános čas od času odškrabal...
00:52:29 Jo...
00:52:30 ...a celá plocha válce se re... se re...
00:52:36 Hergot, jak on to říkal v tom...
00:52:37 Do prkený, si nemůžu vzpomenout!
00:52:39 Jak on to říkal?
00:52:40 -Počkejte, člověče...
-Co?
00:52:42 Vy nějak špatně dejcháte.
00:52:44 -Víte o tom?
-Ano, vím.
00:52:45 -Copak je to s váma?
-Nevím, snad mám...
00:52:47 Ale žádný astma! Já vám řeknu, co to je:
00:52:50 to jsou prdy, prachobyčejný prdy, to já znám.
00:52:53 Jo? No jo, je to tak,
00:52:54 poslední dobou se mi nedaří, takže...
00:52:55 Ale kdepak felčaři!
00:52:56 Ty neposlouchejte, ty nic nevědí.
00:52:58 (zvonek)
00:52:59 Telefon, kamaráde. To bude možná pro mě.
00:53:02 Já slyším starej dobrej telefon.
00:53:03 Ne, ne, to je zvonek ode dveří.
00:53:05 Co to?
00:53:06 Že to je zvonek ode dveří. Já se kouknu, kdo to je.
00:53:08 No s radostí. A mám říct, že jste doma?
00:53:10 (zvonek)
00:53:12 Haló... Je tam někdo? Haló!
00:53:15 Haló, kdo je tam?
00:53:20 (Pedro) Á, seňor Bednáž,
00:53:21 já se moc omlouvám, že jdu pozdě.
00:53:23 Ten pitoma taxík mě vozit kolem dokola celé Čeko
00:53:26 a nakonec mě vysadit tam u toho vedle...
00:53:29 -Před vedlejším domem?
-Si, si, si. U ten druhý.
00:53:33 Vy jste tam... zazvonil?
00:53:34 Ale ne, copak jsem na hlavu?
00:53:36 Já hned tam viděl cedulka: Doktor. Lékaš.
00:53:39 A já pžece nehledat doktor, já hledat tebe!
00:53:44 Ale ne, ty pozval pžítel na pomoc. Á, ty chytrý.
00:53:49 To my u nás v Kostarika též půjčovat peníz od banka.
00:53:52 Od pžítele a tak.
00:53:54 -Moc mě teší, amigo.
-Barták. Franta.
00:53:57 Věrnej přívrženec golfovýho hřiště tady šéfíka.
00:54:00 A taky greenkeeper. To jsem já, osobně.
00:54:02 Franto, Franto, to je můj přítel z Jižní Ameriky.
00:54:06 Nejste vy z Jižní Ameriky? Vypadáte tak.
00:54:09 Já měl jednoho známýho, ten tam byl řadu let,
00:54:11 až z toho taky zčernal.
00:54:13 Seňor, to víte, tam u nás orké slunce.
00:54:15 A moc ten pueblos.
00:54:17 Ne, ne, ne, ten se jmenoval jinak.
00:54:20 A ten váš pžítel, on pracovat,
00:54:22 prodávat káva nebo ovechas?
00:54:24 Co to?
00:54:25 Ovse! Jestli ovse prodat?
00:54:29 No, no, ovšemže,
00:54:31 jakpak bych neznal jeho otce, to víš, že znám.
00:54:35 -Dám ti víc, to...
-No klidně, nevadí.
00:54:38 Hrajete u vás golf?
00:54:39 Všecko hrajeme, jasné. Golf je tam hromady.
00:54:42 -(Barták) Tumáš!
-(Pedro) Vivat, amigo!
00:54:44 (Barták) Amigo, amigo!
00:54:46 Karle, Barták by si s tebou potřeboval promluvit
00:54:49 o těch válcích na golf...
00:54:52 Ne, já to potřebuju teď, rozumíš, teď, nutně!
00:54:55 Já mám, kamaráde, pocit,
00:54:56 že mluvíme každej o něčem jiným.
00:54:58 Franto, prosím tě, volal pan Dvořáček,
00:55:01 chce si s tebou promluvit o těch golfových válcích.
00:55:05 Hele, máte tam u vás taky auta? Co?
00:55:07 No jéje!
00:55:08 Dvořáček! Válce!
00:55:12 Představte si, šéfe, já se tady toho pána ptám,
00:55:14 jestli mají u nich taky auta a on...
00:55:16 Co? Dvořáček? Co jsem to říkal o Dvořáčkovi?
00:55:19 Dvořáček říkal, že tomu vůbec nerozumíš,
00:55:22 že se do toho nemáš plést.
00:55:23 No, teď to říkal Dvořáček, volal, čeká na tebe.
00:55:27 Já mu ukážu, inteligentovi, jestli já tomu...
00:55:30 Je v klubu pár tejnů, hraje tady mizerně a...
00:55:33 Přesně, přesně o tom si teď s tebou chce promluvit.
00:55:36 A má na tebe chvilku,
00:55:38 tak se tam za ním zastav, jo, ahoj! Ahoj, Franto!
00:55:54 (Ondřej) Seňore Juarezi:
00:55:56 Prohlášení, kterým mi hrozíte,
00:55:59 by spojilo mé jméno se jménem pouliční holky.
00:56:02 Já se bojím, že té hanbě bych nedokázal čelit.
00:56:05 A ty nemuset, když zaplatit.
00:56:07 Ale já vím, jenomže částka, kterou po mně žádáte,
00:56:10 by mě zruinovala.
00:56:12 Já bych musel prodat tenhle dům po rodičích
00:56:15 a vůbec všechno, co mám,
00:56:18 a v mém věku začít zase od začátku
00:56:20 se zničenou rodinou...
00:56:22 Ale, ale, ty mladý kluk.
00:56:23 -Ale no tak...
-Ale plná síly.
00:56:26 No tak! A co? Ty mít peníze.
00:56:29 Jinak nevolat, abych já pžijít, no?
00:56:31 A taky mit kamarat, od banka půjcka.
00:56:33 No nic, ty dát peníze -
00:56:36 a já za to dát zápas... zápis.
00:56:44 Jediná zápis o ta vec na svetě.
00:56:58 Je to tedy vaše poslední slovo?
00:57:02 Byla první, je poslední.
00:57:09 Ježíš, já jsem taky hostitel!
00:57:13 Promiňte...
00:57:15 Dáte si kávu?
00:57:16 Ah, si, si, si.
00:57:29 Seňor Bednáž, ale no tak... Napila první!
00:57:36 Pardon, to vypadám jako někdo, kdo...
00:57:40 ...by vás chtěl otrávit?
00:57:41 Ale to ne, ne, ne.
00:57:44 Ale ti, co pžedtím chteli, taky nevypadali.
00:57:47 Tak...
00:57:55 Ó! Orká!
00:57:57 Horká... Hořká.
00:58:02 Grácias.
00:58:05 -Vy asi nesladíte, že?
-Ó si, si.
00:58:08 Ano? Prosím.
00:58:10 Pedro rád sladká káva. Jestě jednu.
00:58:13 Jak je libo.
00:58:15 Ták... No...
00:58:18 Seňor Bednáž, ty stastný muz dnes večer.
00:58:24 Stastný.
00:58:26 Ty dala svá seňora a čikita dar od veliká odnota.
00:58:35 Si, tak... Seňor Bednáž, viva!
00:58:45 Nepijte to!
00:58:48 Ale no tak, tak...
00:58:49 Káva v Čeko nemůže být tak hrozný.
00:58:51 Je otrávená.
00:58:57 Otrávená? Otrávená?
00:59:01 Cukrem.
00:59:05 Tímhle?
00:59:09 Proč ty to žíkala?
00:59:11 Já to nedokážu. Nedokážu vás zabít.
00:59:15 A tak! Nedokáže... Ale pokusila!
00:59:19 Ty pokusila zabít Pedro Juarez,
00:59:22 ost od vaše vláda, ost ve tvůj dům?
00:59:25 Já jsem to chtěl, ale nedokázal jsem to.
00:59:27 Ó, madonna mia, ó, karamba!
00:59:30 Tak já ti ukázat, kdo Pedro Juaréz!
00:59:32 -Odpusťte...
-Poslouchat!
00:59:34 Já vzít do té vase kašličkárna na Praha 7...
00:59:37 Já jít na polísia a všecko jim ukázat.
00:59:39 -Ty dokumenty jim dám!
-Ne, ne... Ne, ne.
00:59:41 A tu kávu nosit s sebou.
00:59:43 Oni udělat rozbor, oni ochutnat
00:59:45 a tady cely Dobžichovice se dozví, kto ty, Bednáž.
00:59:48 Ty budeš viset na nejvýše větvi tady,
00:59:50 za hrdlo budeš viset
00:59:51 a to ti žíkám, všichni uvidí, kto si ty, kto!
01:00:01 Seňore Juarezi?
01:00:11 Seňore Juarezi...
01:00:15 Seňore Juarezi!
01:00:26 No tak s tímhle už mnoho starostí nebude.
01:00:30 Jmenuje se Juarez,
01:00:32 jen tudy projížděl nebo co.
01:00:34 Volal mi z hotelu asi před půl hodinou,
01:00:39 že ho trápí srdce, že se necítí dobře.
01:00:43 A tak jsme se dohodli, že za mnou zajde.
01:00:46 Jo tak... On si asi spletl domy.
01:00:51 Proto se po vás ptal. A v tom se mu udělalo zle.
01:00:56 Zavolám na policii,
01:00:57 aby pro něho poslali pohřebák
01:01:00 a odvezli ho do márnice.
01:01:02 Žádné starosti, pro vás je to odbyto.
01:01:07 Teď už je to jejich pacient.
01:01:09 (zvonek)
01:01:11 Seďte, seďte! Buďte tak laskav, seďte.
01:01:14 Teď nemůžeme potřebovat, aby sem nám někdo lezl.
01:01:24 (Lípa) Dobrý den, pane podpraporčíku.
01:01:27 (Máša) Dobrý den, doktore.
01:01:28 (Lípa) To snad není pravda, pojďte dál.
01:01:30 Vy můžete, ano, vy můžete.
01:01:33 (Máša) Já jdu jenom na skok, něco vyřídit.
01:01:35 (Lípa) Tomu teda říkám pohotovost. Pojďte dál.
01:01:41 Jmenuje se Juarez.
01:01:43 Mrtvej?
01:01:45 (Lípa) Jednoznačně.
01:01:46 Vlastně tady nemá co dělat,
01:01:48 měl být v sousedním domě, u mě.
01:01:53 Ale spletl se...
01:01:54 (Lípa) Ano, spletl se. Šel vedle a zazvonil.
01:01:57 Otevřel mu pan Bednář
01:01:59 a tak umřel tady místo v mé ordinaci.
01:02:02 Pane doktore, jak se to píše?
01:02:04 (Lípa) Jé - u - a...
01:02:05 Pánové, promiňte,
01:02:07 moje žena se má každou chvilku vrátit...
01:02:09 ...er - é - zet.
01:02:12 Nemohli bychom pana Juareze odnést jinam?
01:02:16 Pane doktore, vy jste ho prohlédl?
01:02:19 A o příčině smrti nemáte žádné pochybnosti?
01:02:23 Srdce.
01:02:25 Srdce.
01:02:26 Srdce.
01:02:30 Tak kdybyste mi tedy pomohl...
01:02:32 Tudy, prosím, pánové.
01:02:34 (Lípa) Tak...
01:02:54 Pochopte, pánové,
01:02:55 moje žena odešla v nejlepší náladě.
01:02:58 Myslím si, že by ji to velmi vyděsilo,
01:03:00 kdyby mě tu našla s mrtvolou.
01:03:02 Já jsem vám vlastně přinesl těch 140 korun,
01:03:04 co vám dlužím... Minule jsem neměl nazpátek.
01:03:07 Ale to je zbytečné,
01:03:08 to jste si neměl dělat starost.
01:03:09 Kvůli tomu jsem právě přišel.
01:03:12 Tak dobře, děkuju, to bude žena ráda.
01:03:15 (Máša) Pane inženýre, těšilo mě, pane doktore.
01:04:07 (Sylvie) Ježíš!
01:04:14 (zvonek)
01:04:19 Jo!
01:04:23 -(Tomáš) Dobrý večer.
-Ah, to jsi ty?
01:04:25 -Bylo otevřeno.
-Aha.
01:04:27 Já myslela, že už jsi v Africe.
01:04:29 Měl jsem být, ale bohužel našli ptáka v motoru,
01:04:31 takže moje letadlo nemohlo odstartovat.
01:04:33 Jo...
01:04:34 Přiletěl bych pozdě do Káhiry
01:04:35 a nestihl bych letadlo do Lubyngy.
01:04:37 To je mrzuté. Dáš si panáka, ne?
01:04:40 No tak... Dobře.
01:04:42 Já přišel ale kvůli něčemu jinému.
01:04:44 Jo... No, tak to mi je známo.
01:04:47 Uvádějí i jméno!
01:04:48 Ano, Sylvie Bednářová.
01:04:50 Ne, myslím jméno toho člověka,
01:04:52 co tady včera dostal tu mrtvici.
01:04:53 No ne, já jsem dokonce na první straně, podívej!
01:04:56 Ano...
01:04:57 A nazývají mě tady jako smrtelné nebezpečí...
01:04:59 Tady to otevři, no...
01:05:00 Ale vevnitř je ještě článek...
01:05:02 Ano a tam mě nazývají jak? Jako veřejné nebezpečí, jo.
01:05:04 Tak promiň, jestli se nezblázním z cizince,
01:05:07 kterej si spletl náš dům s domem doktorovým.
01:05:11 Počkejte, on si... On si spletl dům?
01:05:14 Jo. A hned se tady skácel.
01:05:16 No teda... manžel naštěstí zavolal doktora.
01:05:20 On zavolal...
01:05:22 Jo, doktora.
01:05:23 Ale o to teď, prosím tě, nejde.
01:05:25 Hlavně tady nesmí najít tohle!
01:05:26 (zvonek)
01:05:29 Kdo to sem leze?
01:05:33 Posaď se...
01:05:34 -Posaď se.
-Ano, ano.
01:05:35 Tohle tady nesmí najít.
01:05:36 (zvonek)
01:05:41 Dobrý večer.
01:05:44 Bylo otevřeno.
01:05:45 Ale... Tak račte dál.
01:05:48 Doufám, že vás nevyrušuji, paní Bednářová.
01:05:50 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
01:05:53 Naopak, já jsem nesmírně ráda, že vás vidím.
01:05:56 Opravdu, od této chvíle
01:05:57 nevidím před sebou nic jiného
01:05:58 než modrou uniformu
01:06:00 a toho, kdo to napráskal bulváru.
01:06:03 Paní Bednářová, jste k nám nespravedlivá.
01:06:05 No, nevím...
01:06:06 Já jsem myslel, že jste v Africe.
01:06:08 -Je...
-(houkání vlaku)
01:06:17 Kruci! Jé! Dobrý večer.
01:06:21 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
01:06:23 Ahoj.
01:06:26 Pardon.
01:06:30 Zase uklízečka...
01:06:33 Čemu vděčíme za tu čest?
01:06:35 Co to máš?
01:06:36 Ale, to mně dali kolegové v práci,
01:06:39 prý je tam nějaký zajímavý článek.
01:06:41 VIP vaří v hrnečku nebo co,
01:06:43 mám si to prý přečíst.
01:06:44 Prosím tě, ukaž!
01:06:45 Je tam ještě další zajímavost.
01:06:50 Zpráva o tom úmrtí Pedra Juareze tady u vás.
01:06:53 Ano, to mi taky říkali.
01:06:55 (zvonek)
01:06:57 Ah! To bude doktor Lípa.
01:06:59 Já jsem mu telefonoval, aby sem také přišel.
01:07:01 -Proč?
-A proč?
01:07:03 Rád bych se zeptal na pár věcí
01:07:04 stran toho včerejška...
01:07:06 Počkejte, počkejte tady.
01:07:10 Prosím vás...
01:07:11 Promiňte a teď mi řekněte, proč jste tady vy?
01:07:14 Já jsem se s vámi, pane Bednáři,
01:07:15 chtěl ještě jednou rozloučit,
01:07:16 než odletím do té Afriky.
01:07:17 To je dobrý důvod.
01:07:19 Tak ještě jednou šťastnou cestu, pane Hřebíku.
01:07:24 Ještě počkejte, nespěchejte. Nespěchejte.
01:07:27 Třeba vás to bude také zajímat.
01:07:29 Á, paní Bednářová! Tak co, už vás pustili?
01:07:33 Pustili?
01:07:35 Promiňte...
01:07:35 Byla jsem... Jo tak!
01:07:37 Já jsem dneska byla na policejní stanici
01:07:38 ještě pro ty dva lístky na ples, víš?
01:07:42 Ples? Ples, ples...
01:07:43 Já se moc omlouvám, ale...
01:07:45 A pro koho ještě dva lístky?
01:07:47 Co? Pro Jarunku a pro Jiřinku.
01:07:50 Tak se nenechte rušit.
01:07:54 Prosím, posaďte se.
01:07:56 No, sedněte si.
01:07:57 Jo... Děkuji pěkně, pánové.
01:08:09 Seňor Juarez nechal pár řádek u své bytné.
01:08:13 On nebydlel v hotelu?
01:08:15 Ne.
01:08:15 Pane inženýre, proč si myslíte,
01:08:17 že bydlel v hotelu?
01:08:18 Já jsem jenom tak uvažoval. Cizinec - tak hotel, že?
01:08:24 No taky volal z hotelu.
01:08:25 Ne. Bydlel na privátě v Praze-Libni,
01:08:28 tam, kde bydlel, když tady před lety studoval.
01:08:31 No a nechal na stole lísteček,
01:08:33 na který napsal, kam se chystá,
01:08:36 že kdyby se nevrátil do deseti do večera,
01:08:38 má bytná co nejrychleji předat ten lísteček policii.
01:08:42 To je pochopitelná starost,
01:08:44 když měl špatné srdce, že, doktore?
01:08:46 Juarezova bytná tento lísteček
01:08:48 přinesla na policii, doručila jej,
01:08:51 a policie na základě toho podnikla jisté kroky.
01:08:55 No a taky přinesla krom dokumentů různých osob...
01:09:01 dokumenty vaší ženy.
01:09:03 Proto se to dostalo až ke mně
01:09:04 na dopravní oddělení.
01:09:06 Pane doktore, vy říkáte, že vám seňor Juarez
01:09:09 telefonoval z hotelu Bílý kůň?
01:09:12 (Lípa) Ano, telefonoval.
01:09:13 Víte to jistě?
01:09:16 (Lípa) Docela jistě.
01:09:18 Mluvil špatně česky. A proč?
01:09:22 Telefony v hotelu včera večer nefungovaly.
01:09:24 Měnili hlavní kabel k recepci.
01:09:27 Pánové, nemyslíte si, že bychom udělali dobře,
01:09:29 kdybychom se napili?
01:09:31 -No, to je výborný nápad!
-Moment, moment, moment!
01:09:33 Je tu ještě další zajímavá skutečnost.
01:09:38 Juarez vůbec telefonovat nemohl.
01:09:40 On na to prostě, pánové, neměl čas.
01:09:43 Trošku jsem se vyptával
01:09:45 a řidič, tedy šofér, taxikář,
01:09:48 který ho sem dovezl, vypověděl,
01:09:50 že Juarez vystoupil s houfem cestujících
01:09:53 z nádraží vlakem,
01:09:55 který přijel v 7:50 a zavolal si první taxi.
01:09:58 Ten telefonický rozhovor...
01:10:01 Ten nemůžeme v žádném případě sprovodit ze světa.
01:10:05 Někdo mně volal, to se nedá oddiskutovat.
01:10:09 Třeba volal z mobilu.
01:10:10 (Máša) Kdy, pane doktore, kdy?
01:10:12 (Lípa) Kdy?
01:10:13 Bylo to ve tři čtvrti na osm.
01:10:17 (Máša) Ve tři čtvrti na osm seděl Juarez ve vlaku
01:10:20 a tudíž nemohl telefonovat z hotelu.
01:10:24 No... Tak se na to podíváme ještě trochu jinak.
01:10:29 Pane Tomáši, vy píšete detektivky,
01:10:31 nemáte vy nějaký nápad?
01:10:36 No, možná to za pana Hřebíka vysvětlím já.
01:10:38 Ten, kdo telefonoval, vůbec nebyl seňor Juarez.
01:10:43 (Ondřej) Vaše úvaha, pane policisto,
01:10:45 je velmi jednoduchá, ale...
01:10:47 postrádá jakoukoli logiku. To musel být seňor Juarez.
01:10:53 Kdo jiný by tak špatně mluvil česky, ne?
01:10:56 (zvonek)
01:10:59 Omlouvám se...
01:11:00 Dneska se roztrhl pytel nebo co...
01:11:03 Budete mít otevřeno!
01:11:06 Že budete mít otevřeno!
01:11:09 Kruci!
01:11:11 Pánové, já se omlouvám,
01:11:13 ale na tohle už opravdu nemám.
01:11:15 Kdybyste mě potřeboval, jsem vedle v pracovně.
01:11:19 Podívejte, pánové...
01:11:21 (Lípa) Ve čtvrt na devět ležel Juarez tady,
01:11:29 na této pohovce, a bylo po něm.
01:11:32 To mohu odpřísáhnout.
01:11:34 (Máša) Pane doktore,
01:11:35 to je také jediná věc v celém tomhle případě,
01:11:37 o které nemám žádné pochybnosti.
01:11:46 (Barták) Poslechněte, panstvo, už to víte?
01:11:48 -(Lípa) Co?
-(Barták) Kde je šéfíček?
01:11:49 -(Lípa) Něco zařizuje!
-(Barták) Co to?
01:11:51 (Lípa) Něco zařizuje!
01:11:53 O tom chlapovi, jak tady včera byl.
01:11:55 Ten z tý Jižní Ameriky.
01:11:57 (Lípa) A co je s ním?
01:11:58 No, je po něm! Píšou to v novinách!
01:12:01 Panebože, já tady s ním ještě včera mluvil.
01:12:03 Pan inženýr vám Juareze představil?
01:12:06 Co to?
01:12:07 Vypadal zdravě, ten Juarez?
01:12:09 Jako tuřín! Vždyť já slyším.
01:12:11 -Vážně?
-No, bezva chlap.
01:12:12 Samá sranda. Byl bych si s ním pokecal víc,
01:12:15 ale támhle šéfíček říkal,
01:12:17 že Dvořáček má na mě spadeno,
01:12:18 abych k němu zašel.
01:12:20 No tak jsem teda k němu zašel,
01:12:22 a když jsem tam přišel,
01:12:23 tak on říkal, že nic takovýho neříkal.
01:12:26 Tak šéfíčku, proč jste říkal, že to říkal,
01:12:28 když to neříkal? Dvořáček.
01:12:31 Pane doktore, rád bych si s panem Bednářem
01:12:33 promluvil o samotě.
01:12:34 Co to?
01:12:35 Že bych si rád s panem Bednářem
01:12:37 promluvil o samotě.
01:12:38 Jo o samotě! No jo, jo.
01:12:39 Pojďte. Ještě to spolu probereme...
01:12:40 No dobře, já vám to všecko řeknu.
01:12:42 (Lípa) Já bych si to také rád poslechl.
01:12:43 Já už taky poběžím.
01:12:45 Pane Hřebíku, byl bych raději,
01:12:46 kdybyste tu zůstal.
01:12:49 Ale proč?
01:12:49 Píšete přece detektivky, ne?
01:12:52 A tady pan podpraporčík je má určitě taky rád.
01:12:56 Dobrou noc, sousede. Zlomte vaz!
01:12:59 (Barták) Doktore, víte, co to je válec?
01:13:01 (Lípa) Jakej válec?
01:13:02 (Barták) Dvořáček a válec, to je problém.
01:13:05 (Lípa) Dvořáček a válec?
01:13:08 (Ondřej) Tak co, inspektore?
01:13:11 Kdo je vrah?
01:13:14 Když jsem říkal panu Bednářovi,
01:13:15 že noviny píšou, jak se ten mrtvý jmenoval,
01:13:18 vy jste znejistěl, viďte? Proč?
01:13:21 Proč jste znejistěl?
01:13:26 Ne, neznejistěl...
01:13:27 (Máša) Proč? Ne, vy jste znejistěl, a proč?
01:13:31 Já jsem si jen vzpomněl, odkud ho znám.
01:13:33 A odkud? Odkud ho znáte?
01:13:39 On tady byl v pátek.
01:13:41 A co tu chtěl?
01:13:44 To já netuším, co tady chtěl.
01:13:48 Zkrátka...
01:13:51 Prostě sem přišel za panem inženýrem,
01:13:54 ale já... Já jsem odešel dřív, jen jsme se minuli.
01:13:58 Dobrá. Co jste tu chtěl vy?
01:14:01 (Tomáš) Na tom přece nesejde.
01:14:03 Dovolte, abych posoudil sám,
01:14:04 jestli na tom sejde nebo nesejde,
01:14:05 než ho předám dál.
01:14:09 Já jsem...
01:14:11 Já jsem chtěl, aby si pan inženýr přečetl něco,
01:14:13 co jsem napsal.
01:14:14 A co jste napsal?
01:14:16 (Tomáš) To... Je to román.
01:14:18 (Máša) Román? Jaký román?
01:14:23 Detektivní.
01:14:26 Promiňte, já už to nebudu poslouchat.
01:14:29 Co s tím případem má společného pan Hřebík?
01:14:32 No tak, stejně tak jako mě ho trápí jedna otázka:
01:14:35 Jak a nač Juarez zemřel.
01:14:37 Takže on vám přinesl detektivku...
01:14:41 Ano.
01:14:42 ...a poprosil vás, abyste si ji přečetl.
01:14:44 Takže: jakou má detektivka zápletku?
01:14:49 Promiňte, pane Bednáři...
01:14:53 To nic.
01:14:56 Zkrátka...
01:14:59 Jistý muž je... Je pod tlakem,
01:15:03 protože se dostane do...
01:15:07 On se stane obětí vydírání a...
01:15:13 (Sylvie) Do prčic, do prčic!
01:15:23 Tři tisíce dvě stě šedesát sedm za všechny Třesky...
01:15:26 No tak za všechny ne, čtyři mi unikly...
01:15:37 (Máša) Telefonoval jste ve tři čtvrtě na osm
01:15:39 doktoru Lípovi?
01:15:41 -Ano.
-(Máša) Proč?
01:15:44 Chtěl jsem vyzkoušet nápad tady pana Hřebíka.
01:15:53 Pane Bednáři, zabil jste ho?
01:15:56 Ne.
01:16:00 Pokus o vraždu je taky zločin.
01:16:01 Jistě chápete, pane Bednáři,
01:16:03 že nyní už váš případ
01:16:04 musím předat kriminální policii.
01:16:06 Ovšem.
01:16:09 Směl bych říct pár slov manželce?
01:16:12 Jistě.
01:16:15 Moment!
01:16:17 Pane Hřebíku, byl byste tak laskav
01:16:19 a došel pro paní Bednářovou,
01:16:20 jestli by mohla sejít dolů? Děkuju.
01:16:23 -Jistě.
-Děkuju.
01:16:24 Haló, podpraporčík Máša.
01:16:26 Prosím vás, pošlete vůz k domu pana Bednáře.
01:16:29 Do Dobřichovic.
01:16:33 Ano. Ano, jistě.
01:16:36 Ano, jistě. Budu na příjmu. Končím.
01:16:45 Pane Bednáři,
01:16:46 myslím, že byste měl ještě něco vědět.
01:16:48 Řekl jsem už, že policie podnikla jisté kroky,
01:16:51 když dostala lísteček od bytné pana Juareze.
01:16:55 Přesněji řečeno, podnikla dva kroky.
01:16:58 Zaprvé poslala mail do Kostariky,
01:17:01 aby si ověřila Juarezovu totožnost,
01:17:03 a zadruhé nařídila pitvu.
01:17:06 No, to asi bylo zbytečně, ne?
01:17:08 No nebylo.
01:17:09 Kostarická policie ho hledá pro krádež různých dokumentů
01:17:12 z archivu kriminálního oddělení.
01:17:14 Do Čech přijel vydírat dokonce dva lidi
01:17:16 a aby dokumentům, které měl u sebe,
01:17:18 dodal patřičné váhy,
01:17:19 tak se vydával za policejního náčelníka.
01:17:22 Ale ve skutečnosti to byl
01:17:23 jenom nějakej obyčejnej noční hlídač
01:17:26 z ředitelství kriminálky
01:17:29 a protože tady před lety studoval,
01:17:31 tak jel nejdřív sem.
01:17:32 Pitva prokázala, že byl,
01:17:35 tak jako v tom románu pana Hřebíka, otráven.
01:17:39 Ne, to je nesmysl!
01:17:40 Ten člověk umřel na srdeční mrtvici,
01:17:42 byl jsem u toho.
01:17:43 -(zvoní mobil)
-Pardon, moment.
01:17:48 Ano, Máša, ano.
01:17:55 (Sylvie) Ondřeji...
01:17:56 Ano, miláčku?
01:17:58 (Sylvie) Ty jsi mi něco chtěl, Ondřeji?
01:18:03 Pan podpraporčík a já jsme měli takový delší pohovor
01:18:07 a chtěl bych, abys věděla, že všechno bude v pořádku
01:18:09 a že se nemáš proč trápit.
01:18:13 Já už to nikdy neudělám...
01:18:15 A o čem to mluvíš?
01:18:17 No...
01:18:19 No přece o té pokutě, co jsem dostala.
01:18:22 Ale já jsem opravdu nikoho nepřejela,
01:18:23 jak psali v novinách... To není pravda.
01:18:27 No, to jsou na světě horší věci.
01:18:33 Je ti dobře, Ondřeji?
01:18:35 -Je.
-Jo?
01:18:38 (Máša) Ano, rozumím, rozumím. Končím.
01:18:43 Á, paní Bednářová.
01:18:44 Ne, nic se neděje, nic se neděje.
01:18:46 Určili ten jed.
01:18:47 Je to iguala,
01:18:48 nějaký rostlinný jed z Jižní Ameriky.
01:18:50 Určité množství ho našli kolegové z kriminálky
01:18:52 u exšéfa drážní inspekce.
01:18:55 U Franty Kocmana?
01:18:56 (Máša) Ano, to byl ten druhej člověk,
01:18:57 kterej měl být vydírán.
01:18:59 Jeho otec tu pracoval před dvaceti lety
01:19:01 na kostarické ambasádě.
01:19:03 Juarez ho včera navštívil ve čtyři odpoledne
01:19:06 a v osm deset tady u vás byl mrtvej.
01:19:09 No, účinky toho jedu
01:19:11 totiž fungujou až po několika hodinách.
01:19:14 Aha, to tedy znamená...
01:19:17 No to je přece jasné!
01:19:19 Tady pan spisovatel vám to vysvětlí, že jo?
01:19:24 Pane podpraporčíku, já teda taky ničemu... nerozumím.
01:19:28 No, to je možná - nezlobte se -
01:19:32 ve vašem případě úplně jedno.
01:19:33 (Sylvie) Pardon?
01:19:34 Já... Já... Nechme toho.
01:19:38 -Tak je, že...
-No nic, auto čeká.
01:19:41 -(zatroubení auta)
-Troubí.
01:19:44 Nakonec pojedu sám.
01:19:46 Ale já už myslím, že toho bylo dost.
01:19:48 Já se vrátím na dopravu a... Tam stejně patřím.
01:19:51 Dobrou noc, pane Bednáři, dobrou noc.
01:19:53 Dobrou noc. A opravdu... moc vám děkuju.
01:19:57 Na ten ples určitě přijdeme, viď?
01:19:59 Určitě.
01:20:00 Pane Hřebíku...
01:20:01 Já doprovodím pana podpraporčíka, ano?
01:20:03 Jdi, zaslouží si to.
01:20:08 -Jé, paní Bednářová!
-Ano?
01:20:11 Já jsem nechal zase ten protokol na služebně.
01:20:14 Aha...
01:20:14 My se budeme muset ještě vidět.
01:20:16 Tak to nevadí.
01:20:18 Ale vy se na tu kriminálku stejně jednou dostanete.
01:20:21 Tak prosím...
01:20:24 Já si myslím, že to není špatné,
01:20:28 ale určité věci - být vámi -
01:20:33 bych tam ještě změnil. Pak...
01:20:38 Pak to doporučím bratranci k vydání.
01:20:43 Zítra vám to letadlo určitě poletí.
01:20:51 Děkuju vám, pane Bednáři.
01:20:56 Šéfíčku,
01:20:57 prej jste zabil toho chlapa vy, že vám lez za ženou.
01:21:02 Psali to prej v novinách.
01:21:04 Nejsou ale nikde k dostání. Jste slavnej!
01:22:13 Skryté titulky Jan Šmíd
Anglickou konverzační komedii Arthura Watkina zdařile převedl scenárista a režisér Jaroslav Brabec do českého prostředí a do současnosti.
Ondřej Bednář je muž, jehož životní rytmus má přesná pravidla. Konvence a racionalita, to jsou koridory, v nichž se Ondřej, vzorný otec rodiny a pečlivý ošetřovatel golfového trávníku v místním klubu, cítí bezpečně. Jeho žena Sylvie je zase impulzivní zmatkář, takže se dobře doplňují. Ondřej by jistě nerad věděl, že Sylvie řídila tak strašně, že najela na křižovatce do dětského kočárku. Ale to, co musí náhle utajit spořádaný Ondřej, nesmí vědět vůbec nikdo, takže jediné řešení je vražda. Ondřej chce zabít chlapa, který se nečekaně vynořil z Jižní Ameriky a Ondřeje tvrdě vydírá. Ondřej totiž v Jižní Americe kdysi byl a připletl se k smrti prostitutky. Vyděrač viní Ondřeje, a i když k smrti došlo nešťastnou náhodou, Ondřejova pověst a existence celé rodiny by byly zničeny. Naštěstí Ondřejův soused Tomáš napsal detektivku… a Ondřej ji použije jako návod. Že to dopadne jinak, je zřejmé, také všechno v té detektivce nebylo. Rozhodující je, že vztah Sylvie a Ondřeje nedozná žádného šrámu.
