Inspektor John Luther prosazuje své vlastní pojetí spravedlnosti. Britský krimi seriál (2010). Hrají: I. Elba, R. Wilsonová, S. Macintosh, I. Varmaová, P. McGann, W. Brown, S. Reevesová, M. Marsh a další. Režie Brian Kirk
00:00:25 SIRÉNY
00:00:28 -Nic?
-Ne, madam.
00:00:31 -Před dvěma minutami jí došel kyslík.
00:00:34 -John řekl, že je tady, takže tu je.
00:01:33 -Áááá!
-Áááá!
00:01:39 -Ale, Henry!
00:01:42 Spadneš dolů, Henry!
00:01:45 -Panebože! Prosím...
00:01:47 -Kde je Mia?
-Já... Já nevím.
00:01:50 -Kde je?
00:01:53 -Ech.
00:02:02 -Nic.
00:02:07 -Tak kde je, kde je?!
-V obýváku!
00:02:11 Panebože, ve zdi v obýváku je panel.
00:02:14 Prosím! Prosím! TELEFON
00:02:16 -Johne?
-V obýváku. Ve zdi je panel.
00:02:19 -V obýváku... Do obýváku... Jdeme!
-Obývák!
00:02:23 -Pomozte mi!
00:02:26 -Prosím, já spadnu!
-A co když mi lžeš?
00:02:29 Co když lžeš, jako jsi mi lhal mockrát předtím.
00:02:32 Lhal jsi... Lhal!
00:02:36 -Nelžu, přísahám!
00:02:41 Je tam. Prosím! Prosím!
00:02:44 -Johne, je tady.
-Je naživu?
00:02:47 -Ještě nevím.
00:02:49 -No tak, no tak, prosím. Prosím!
00:02:54 Prosím!!
00:03:03 -Holčičko zlatá! Holčičko.
-Stihli jsme to.
00:03:07 -Och, díky bohu.
-Vytáhněte mě, prosím!
00:03:11 -Díky bohu.
-Prosím! Prosím! Prosím!!!
00:03:18 -Jsi statečná, už je dobře.
-Henry, pověz mi o těch dalších.
00:03:21 -Prosím!-Kolik jich ještě bylo?
-Nikdo. Nikdo další.
00:03:25 -Řekni mi, kolik jich ještě bylo, Henry!
00:03:28 Kolik jich bylo? Protože já vím o Adrianne.
00:03:31 A maličké Gabrielle a samozřejmě o Emmě!
00:03:34 -Oh. Emma.-Prosím!
00:03:37 -Emmu jsem vyhrabal vlastníma rukama!-Oh.
00:03:44 -Ale už bylo pozdě.
-Prosím, prosím!
00:03:49 Prosím. Prosím. Prosím.
00:03:55 Prosím, prosím, prosím! Prosím! Prosím!
00:04:02 Áááá! DOPADNUTÍ
00:05:22 O 7 MĚSÍCŮ POZDĚJI
00:05:26 (operátorka)
-Tísňová linka, co si přejete?
00:05:30 -Policii. Prosím. Prosím.
-Spojili jsme vás s policií.
00:05:34 Mluvte.
-Moje máma...
00:05:37 Pospěšte si, moje máma.
-Co se stalo vaší matce?
00:05:41 -Panebože, panebože! Myslím, že máma a táta jsou mrtví.
00:05:45 Mami... PLÁČ
00:05:50 -Prosím vás, prosím, prosím, prosím.
00:05:53 -Poslouchejte mě.
00:05:56 Zůstaňte na telefonu a nevystavujte se nebezpečí.
00:06:20 -Šéfová!
-Tak Reed měl pravdu.
00:06:24 Vážně trávíš nucenou dovolenou tady?
00:06:27 Zíráním do díry.
00:06:29 Už rozhodli o té záležitosti s Madsenem...
00:06:33 Vzhledem k mimořádné situaci
00:06:35 nenalezli důvod pro disciplinární řízení.
00:06:39 Takže můžeš zase nastoupit. Pokud chceš.
00:06:45 -To tedy chci.
00:06:47 -Pravidlo číslo jedna: ta situace už se nesmí opakovat.
00:06:50 To znamená, že budeš dodržovat vyšetřovací postupy.
00:06:54 Jakoukoli vlastní iniciativu ti musím odsouhlasit já.
00:06:57 Přes to nejede vlak.
-To je kázání?
00:06:59 -Ano, kázání.
-Pěkné kázání.
00:07:02 -Díky. Nacvičila jsem si ho. Mluvil jsi se Zoe?
00:07:06 -Ne. Poslední dobou ne.
-A?
00:07:09 -Bylo to odloučení na zkoušku. Jen pokus... a nic z toho.
00:07:13 -Ona to vidí stejně?
00:07:15 -Rose, udělal jsem všechno, co chtěla.
00:07:18 Dal jsem se dohromady. Tak teď uvidíme.
00:07:21 -V tomhle se my dvě lišíme.
00:07:24 Ona slibuje, že tě vezme zpátky, a já to fakt dělám.
00:07:27 Inspektor John Luther, seržant Justin Ripley.
00:07:30 -Dobré ráno.
-Rád vás poznávám.
00:07:33 -Takže, vítejte zpátky.
00:07:39 Ano, pojedeme?
-Dobře.
00:07:44 Tak jo, musím to říct?
-Říct co?
00:07:47 -"Nebylo mi dobře, už je mi líp, jsem zpátky," a tak dále.
00:07:51 -To ne, nemusíte nic říkat.
-Fajn.
00:07:54 -Chtěl jsem, aby mě přiřadili k vám.
00:07:58 Už dávno jsem podal žádost. A třikrát týdně jsem se připomínal.
00:08:04 -Tak co tu máme?
-Vloupání do domu. Vraždu.
00:08:07 Oběti jsou Douglas a Laura Morganovi.
00:08:10 -Kdo je našel?
-Dcera, Alice Morganová...
00:08:13 V době činu tam nebyla.
-Jak to?
00:08:15 -Šla nakoupit.
-Bydlí tam?
00:08:17 -Ne, je výzkumná pracovnice ve fyzikálním ústavu.
00:08:20 Má byt u univerzity.
-Proč ta rodinná sešlost?
00:08:23 -Douglas Morgan měl narozeniny.
-Tak jedem.
00:08:41 -Děkuji pane.
00:08:51 -Hlídka označila za místo vniknutí tyhle dveře.
00:08:54 Dcera je při odchodu nezamkla.
00:08:57 -Musíme hledat jakékoli známky, že střelec dům sledoval.
00:09:00 Místa s dobrým rozhledem, úkryty, odkud je na dům dobře vidět.
00:09:05 Radši si strčte ruce do kapes.
00:09:08 Zmírňuje to pokušení něčeho se dotknout.
00:09:12 Prášky na spaní. Oddělené lože. O čem to vypovídá?
00:09:17 -Manžel chrápal?
00:09:19 -Ještě něco?
00:09:21 -Těžko říct... Někdy může oddělení prospívat.
00:09:26 -To je šlechetná myšlenka.
00:09:30 Neslyšel, co se děje.
00:09:37 Neslyšel, co se děje.
00:09:40 -Publikoval básně v malém nákladu.
00:09:43 -Žádné známky vloupání, ani snaha zahladit stopy.
00:09:46 Žádné sexuální napadení.
-Vražda na objednávku?
00:09:48 -Možné to je, střelec se připravil. Znal dům.
00:09:52 Zlikvidoval vše, co ho mohlo ohrozit: psa, Douglase.
00:09:55 Jakou použil zbraň?
-Nějakou ruční s malou ráží.
00:09:59 -Nějakou? Nenašli ji?
00:10:01 -Ještě hledají. Dům, zahrada, příkopy. Zatím nic.
00:10:04 -Od tak zručného vraha bych čekal, že zbraň zahodí hned na místě činu.
00:10:08 Uniká mi tu něco? Vám, to sedí?
00:10:11 -Mně tu nesedí vůbec nic.
-Protože to fakt nesedí.
00:10:17 Nesedí to.
00:10:21 Uvidíme se nahoře, ano?
-Jasně.
00:10:27 TELEFON
00:10:32 -Zoe Lutherová.
-Ahoj, to jsem já.
00:10:35 -Johne! Ahoj.
-Víš co?-Co?
00:10:38 -Vyšetřovací komise se přiklonila na mojí stranu.
00:10:42 -Ach, Johne! To je skvělá zpráva, to je bezva!
00:10:46 Já věděla, že to tak dopadne.
-Jo, a už jsem zase v práci.
00:10:50 -Tak brzy?
-No, chyběl jsem jim.
00:10:54 Děje se něco, zlato?
00:10:56 -Nic se neděje, jenom jdu na jednání. To je všechno.
00:11:00 Můžeme si promluvit později?
-Kvůli tomu vlastně volám,
00:11:03 protože myslím, že si musíme promluvit.
00:11:06 -Eh, dnes mám domluvenou večeři.
-Tak po večeři. Stavím se doma.
00:11:12 -Tak dneska... Promiň, ale fakt už musím jít.
00:11:15 -Hm... Tak...
-Co?
00:11:20 -Já... Dal jsem se dohromady. Jasné?
00:11:24 Jsem to zase já, cítím se skvěle. Je mi dobře. Já jsem... Chápeš?
00:11:30 -Chápu.
00:11:34 Chápu.
00:11:42 -Takže jsi na přivítanou dostal divnej případ?
00:11:45 -Jo, je to fakt divnej případ.
00:11:52 Co ty?
-Vražda ze cti.
00:11:55 -Au.
-Mm.
00:12:00 Tak jak ses měl?
00:12:02 -Skvěle.
00:12:08 -To je bezva. Fajn.
00:12:15 -Paní Lutherová, já jsem Mark North.
00:12:18 -Ano, vzpomínám si.
00:12:31 -Řeklas mu to?
00:12:34 Zoe, musíš mu to říct.
00:12:38 Nemůžeme se s tím pořád tajit. Už měsíce spolu nežijete.
00:12:42 Je poslední, kdo nic neví.
-Já vím, já vím, já vím, já vím...
00:12:47 Nechtěla jsem mu nic říkat, když byl, když se uzdravoval.
00:12:51 Teď se vzbudím a je mi špatně, neustále se mi svírá žaludek.
00:12:56 Zabije ho to.
00:12:58 -Nemůžeš pořád lhát. To je kruté.
00:13:16 -Slečno Morganová?
-Říkejte mi Alice.
00:13:19 -Alice, já jsem John Luther. Vedu vyšetřování vašeho případu.
00:13:23 Mohu?
00:13:27 Určitě jste hodně unavená.
00:13:30 -Ano. To jsem.
00:13:35 Takhle unavená jsem ještě nebyla.
-To je šok.
00:13:40 Naše tělo na některé věci reaguje velmi zvláštně.
00:13:45 Alice, vím, že to pro vás byl příšerný den.
00:13:49 Vše vypadá bezútěšně a připadáte si velmi osaměle.
00:13:52 Ale věřte mi, že uděláme vše, co je v našich silách,
00:13:55 abychom zjistili, kdo to udělal.
-Děkuji.
00:13:59 -Zeptám se vás na pár věcí, protože musím. Mrzí mě to.
00:14:03 Jenom to zapnu.
00:14:07 Máte představu,
00:14:10 kdo by vašim rodičům mohl chtít ublížit? Hm?
00:14:14 Třeba i jenom nějaký pocit? Pocit úzkosti z nějaké osoby?
00:14:20 Nebo něco, co vaši rodiče řekli? Něco, co vás zarazilo?
00:14:26 -Ne. Nic takového.
00:14:29 Máma byla moc hodná,
00:14:33 moc laskavá žena.
00:14:35 -Můžu vám přinést vodu? Šálek čaje?
00:14:38 -Ne, to bude dobré, já jen...
-Dobře. To nic.
00:14:43 A váš otec?
00:14:50 -Byl to obdivuhodný muž.
00:14:54 -Jde o to, Alice, že to byl velmi neobvyklý zločin.
00:15:02 Bez známek krádeže.
00:15:05 A bez zjevné, promiňte mi to, sexuální motivace.
00:15:08 Víte, já dělám policistu už hodně dlouhou dobu
00:15:11 a kromě jiného jsem se naučil,
00:15:14 že takovéhle zločiny nejsou náhodné.
00:15:17 A nikdy nejsou bez motivu.
00:15:20 Takže i když je to bolestivé, poprosím vás,
00:15:23 abyste se zamyslela a zkusila si vzpomenout,
00:15:26 jestli vaši rodiče nemohli mít nějaké finanční problémy.
00:15:31 Nebo potíže v manželství.
-O tom přemýšlím.
00:15:34 Nic jiného nedělám, ale nic mě nenapadá.
00:15:38 Vůbec nic mě nenapadá.
00:15:45 -Šéfe.
00:15:47 -Takže se vrátil.
-Zase mezi nás.
00:15:50 -Víte ale, že ten chlap je jak nitroglycerin.
00:15:53 -Se vší úctou, pane,
00:15:55 šetření, které jste nařídil, ho zprostilo všech obvinění.
00:15:58 -I proto, že jediný další svědek
00:16:01 je v kómatu s výsledkem 3 na Glasgowské stupnici.
00:16:03 -A Mia Doltonová je dnes ve škole a ne zakopaná v zemi.
00:16:06 -Když tolik vsázíte na Luthera, tak stojíte a padáte s ním.
00:16:10 A s vámi i tahle jednotka a moje pověst.
00:16:13 Protože já ji vytvořil.
00:16:15 Nepracovala jste příliš dlouho a tvrdě na to,
00:16:18 abyste riskovala s tak velkou neznámou?
00:16:21 -Já ho za risk nepovažuji.
-Tak za co tedy?-Za investici.
00:16:25 -A pokud se Henry Madsen probudí a vypoví, co se té noci stalo?
00:16:30 Stáhne nás Luther všechny s sebou? Doufám, že ne.
00:16:41 -Takže naposledy, abych v tom měl zcela jasno.
00:16:45 Neviděla jste nikoho a nic neobvyklého?
00:16:47 -Bohužel.
00:16:51 Ráda bych řekla, že ano.
00:16:57 ZÍVNUTÍ
00:17:02 -Omlouvám se byl to náročný den.
00:17:06 -Nic se neděje.
00:17:09 Pořád se takhle motat k kruzích je únavné.
00:17:14 Musíte být vyčerpaný.
00:17:19 -Dáte si kávu?
00:17:21 -Čaj, raději čaj.
00:17:33 -Udělala to. Udělala to.
00:17:36 Podívejte. Jo?
00:17:38 Sledujte.
00:17:40 Omlouvám se, byl to náročný den. Hele, nezívla.
00:17:44 Ona nezívla, zívání je nakažlivé, když někdo ve společnosti zívne,
00:17:47 zívnete taky, stačí o tom mluvit.
00:17:50 Za to můžou části mozku, které souvisejí s empatií.
00:17:53 Ona nezívla. Udělala to.
-A máme ho zpátky.
00:17:56 -Necítí vinu, že přežila. Takové to: "Proč oni, proč ne já?"
00:18:00 To je netypické.
-Tak reaguje nezvykle.
00:18:03 To by mohlo být šokem nebo prášky.
-Mohlo. Jenže není.
00:18:06 -V podobných situacích se pachatel snaží vše naaranžovat,
00:18:09 aby to vypadalo na vraždu, sebevraždu, nezdařené vloupání...
00:18:12 -Ale?-Ona ne.
-Přesně tak.-Přesně jak?
00:18:15 -Je na to hrdá. Proč nechat zásluhy někomu jinému?
00:18:18 -Aby měla alibi?
-Jí nějaké alibi nezajímá.
00:18:22 Je to narcistní vražedkyně, jde jí o prestiž, moc, sebeuznání.
00:18:26 Časově to neodpovídá.
00:18:29 3 minuty předtím, než zavolala tísňovou linku,
00:18:32 byla v obchodě. Neměla dost času.
-Neměla dost ničeho.
00:18:35 O tu absenci jí jde.
00:18:38 Tím nás na sebe upozorňuje: "Podívejte!"
00:18:41 -Tak kde je zbraň? Někde být musí. Nemohla se vypařit.
00:18:44 -Nevím.
-Prosím? To neslýchám často.
00:18:47 -Nevím, kde je ta zbraň.
-Ne, nevypadá na to.
00:18:52 -To je na lidech zajímavé, vždycky tě dokáží něčím překvapit.
00:18:58 Čaj.
00:19:06 Sedí se vám na té židli dobře? Pohodlně?
00:19:10 -Ano, díky.
00:19:12 -My totiž někdy zkrátíme jednu nohu židle,
00:19:15 aby se na ní podezřelý nemohl uvelebit.
00:19:18 Aby nebyl uvolněný, vyrovnaný.
00:19:21 Je moc horký?
00:19:24 -Není. Vůbec.
00:19:32 -Vidím, že doktorát jste získala v 18 letech.
00:19:35 Z astrofyziky, že?
00:19:38 -"Distribuce temné hmoty v diskových galaxiích."
00:19:41 -To jste v podstatě geniální.
-Jenom "v podstatě"?
00:19:44 -Na Oxford jste šla v kolika?
-Ve 13.
00:19:46 -Ty jo, tak mladá.
00:19:49 Tihle dětští géniové nejsou ani jedno, ani druhé.
00:19:52 Jsou to takoví exoti.
00:20:04 Alice, říká vám něco Okamova břitva?
-"Za jinak stejných podmínek
00:20:09 je nejjednodušší vysvětlení tím nejlepším."
00:20:12 -Přesně.
00:20:14 A tenhle princip mi říká, že jediná osoba,
00:20:18 která byla dnes ráno prokazatelně v domě vašich rodičů, jste byla vy.
00:20:22 -Nechápu, jak je možné k takovému závěru dospět.
00:20:26 -Nenašel se žádný důkaz o cizím vniknutí.
00:20:28 -Ale nepřítomnost důkazu není důkaz nepřítomnosti.
00:20:32 -Já vím, udělal jsem logický skok. Ale ne moc velký, že? Spíš hopnutí.
00:20:36 -A teď se zeptáte, jestli jsem rodiče nenáviděla?
00:20:38 -Chystám se na to, jo.
-Udělali ze mě exota? Ano.
00:20:42 Nesnášela jsem je? Jistě.
00:20:45 Zabila jsem je? Ne.
-Máte důkaz?
00:20:49 -Prokázat nepřítomnost není možné. To nejde.
00:20:52 -Nevinna je nepřítomnost vinny.
00:20:54 -Ergo leží důkazní břemeno jen a jen na vás.
00:20:57 Pokus myslíte, že jsem to udělala, musíte ukázat, jak a kdy.
00:21:01 -Já vím, a to se mi nepodaří, že?
-Můžete to samozřejmě zkusit.
00:21:04 -Protože nic nenajdu.
00:21:07 Nepůsobíte na věci, které známe, tak, jak bychom očekávali.
00:21:11 Vaši přítomnost a činy lze vyvodit jen z přítomnosti ničeho.
00:21:14 -To má být poklona?
-Jednoznačně.
00:21:17 -Ach. Snažíte se mě okouzlit?
00:21:20 -Ne, tak naivní nejsem.
00:21:23 Ale jedno vám řeknu, Alice, vyžívejte se ve své genialitě,
00:21:27 jak dlouho chcete, ale každý jednou uklouzne.
00:21:30 To se stane pokaždé.
00:21:32 -To je mylná domněnka vycházející z nedokonalého sběru dat.
00:21:37 Co když chytíte jen lidi, kteří chybují?
00:21:40 To by výsledek zkreslilo, že ano?
00:21:47 -To ano. Ale zločinci nejsou tak chytří, jak si myslí.
00:21:52 -To musí být jednotvárné.
00:21:54 Pro někoho tak nadaného jako jste vy.
00:21:59 -Iane, mýlím se?
-Nemýlíš.
00:22:02 -Ne... Šéfová!
-Z něčeho ji určitě obvinit můžeme.
00:22:06 -Třeba z toho, že je výstřední?
-Třeba z toho, že je zabila.
00:22:09 -Ale teď je to jenom ztracená holčička.-Heh.
00:22:13 -Nemáme pořádný motiv.
-Nenáviděla své rodiče!
00:22:15 -No, a kdo ne? Nemáme důkazy ani svědky.
00:22:18 I časové ose se prokuratura vysměje.
00:22:20 -Vidělas ji, těší ji, že víme, že to udělala.
00:22:23 -Tak to dokaž, přines mi něco solidního.
00:22:26 Najdi mi zbraň, dokaž, že ji měla v ruce.
00:22:30 Prozatím ji ale pusť a pošli domů.
00:22:38 -Děkuji vám, slečno Morganová, můžete jít.
00:22:48 -Ráda jsem si popovídala. Jste moc zajímavý.
00:23:50 -Páni! Pěkné šaty.
00:23:55 Zrovna jsi přišla?
00:23:57 -Pojď dál.
00:24:07 -Zoe...
00:24:11 Co je?
-Vypadáš unaveně.
00:24:13 -Co? Já? Ne, je mi dobře. Proč? Co se děje?
00:24:17 -Johne, vím, o čem jsi chtěl se mnou mluvit,
00:24:20 ale než něco řekneš, musím ti říct, že jsem někoho potkala.
00:24:24 -Cože?
00:24:26 -S někým jsem se seznámila.
00:24:30 -Co myslíš tím "seznámila"? S kým?
00:24:34 -S někým.
00:24:44 -Jak to myslíš? Zoe? Kdy?
00:24:49 -Před časem.
00:24:52 -S kým?
-To je jedno.
00:24:54 -To není jedno.
00:25:00 Pověz mi, spíš s ním?
00:25:16 Oh! Ne, ne! Ne, ne, ne, ne, ne!
00:25:23 Ne ne, ne! Zoe, ne, Zoe, ne!
00:25:28 Jaks mi to mohla udělat?
00:25:33 Jak, jak!?
00:25:35 Zoe, no tak. Jak?! Hmm?
00:25:41 -Běž domů, Johne.
00:25:44 -Doma jsem tady.
00:25:50 -Ne.
00:26:24 -Volala mi Zoe.
-Tady máte, prosím.
00:26:38 -To nic neřekneš?
00:26:42 -Chceš, abych něco řekl?
-Ne.
00:26:47 -Tak proč to říkat?
00:27:14 -(čte)MADSEN SE Z KOMATU MOŽNÁ NIKDY NEPROBERE
00:27:38 ZOE LUTHEROVÁ, HUMANITÁRNÍ PRÁVNIČKA
00:28:13 -Kam jdeš?
00:28:16 -Stává se ti někdy, že se ti v hlavě zasekne písnička
00:28:19 a hraje pořád dokola?
00:28:22 -T'Pau... "China in your hand..." Pomalá, hodně nezvyklá píseň.
00:28:26 Fakt divná.
00:28:28 -Napadlo mě, je to narcistka, že? Vyžaduje neustálou pozornost,
00:28:32 potřebuje zdůrazňovat svoje schopnosti.
00:28:35 Jak může někdo takový tajit nejdokonalejší čin,
00:28:38 jaký kdy spáchal?
00:28:40 -O Alice Morganové bys teď přemýšlet neměl.
00:28:43 -Proč? Na co bych podle tebe měl myslet?
00:28:46 Na svou ženu? Na Henryho Madsena?
00:28:49 -Nevím, na něco normálního. Na snídani.
00:28:51 -Alice Morganová je přesvědčená, že svět je plný lidí,
00:28:55 kteří jí ublížili, ztrapnili ji, zklamali.
00:28:58 A ti lidé si zasluhují potrestat. Jednou už jí to prošlo.
00:29:01 Vyhlíží si další oběť a nepřestane, dokud jí to někdo nezarazí.
00:29:04 A ten někdo jsem já.
-Buď trpělivý. Najdi důkazy.
00:29:08 -Žádné nejsou. Žádné nenechala, nenechala nic.
00:29:11 -Tak co uděláš?
-Má nutkání dělat dojem.
00:29:14 Na lidi obecně, a na mě teď obzvlášť.
00:29:17 Potřebuje mi ukázat, jak je geniální. Touží po obdivu.
00:29:20 -Johne.-Já jí ho dám, a pak ho zase seberu.
00:29:23 Rozzuřím ji a nechám ji chybovat.
-Zpomal.
00:29:27 -Zavolám ti.
00:29:38 -Zpopelnili mi psa.
-Nařízení... Tak to chodí.
00:29:42 -Byl to jen pes. To mi připadá pěkně bezcitné, spálit někomu psa.
00:29:47 -Mně hlavně připadá bezcitné toho psa zastřelit.
00:29:52 -Vypadáte vyčerpaně. Chcete zajít ke mně?
00:30:02 (šeptem)Odposlouchávají nás?
-Záleží na tom?
00:30:06 -Kdo ví?
-Ne, neodposlouchávají.
00:30:09 -Takže jste mě nepřišel vyslýchat?
00:30:13 -Ne.
00:30:17 -Lháři.
00:30:23 To je černá díra. Pohlcuje hmotu.
00:30:27 Vtahuje ji dovnitř, drtí a beze zbytku ničí.
00:30:31 Když mi o ní řekli, napadlo mě, že to je nejčistší zlo.
00:30:35 Něco, co vás vtáhne dovnitř, rozdrtí, až nezbude...
00:30:39 Nic.
00:30:41 -O ničem mluvím rád. Nic je to jediné, o čem něco vím.
00:30:45 -Nevěříte, že zlo existuje?
00:30:49 -Musím věřit, viděl jsem ho.
00:30:51 -Áá. Henry Madsen.
00:30:55 -Henry a jemu podobní.
00:30:58 -Já?
-Je to možné.
00:31:01 -Co se pokazilo v manželství?
-He?
00:31:04 -Když jsem vás viděla naposledy, měl jste prsten. Dnes žádný.
00:31:08 Je v tom někdo třetí?
-O tom jsem mluvit nepřišel, Alice.
00:31:12 -Je to fešák?
00:31:14 -To nejspíš záleží na vkusu.
-Trápí vás to?
00:31:17 -Vy lásce nerozumíte, Alice, nemůžete za to.
00:31:21 Umíte ji imitovat a zřejmě ji rozpoznáte u jiných lidí,
00:31:25 ale vy sama nikdy nebudete lásku schopná pochopit.
00:31:37 -Přišel jste se se mnou vyspat?
00:31:42 -Ne.
00:31:45 -Překvapilo by vás, kolik mužů ano...
00:31:48 Myslíte, že tuší, jak přihlouple při tom vypadají?
00:31:51 -Někteří se toho obáváme.
-Tak proč?-Proč jsem přišel?
00:31:55 Protože jsem vám chtěl říct, že vím, že jste si zbraň nechala.
00:31:58 A dřív nebo později ji najdu.
00:32:00 -A proč bych to dělala?
-Prostě jste si nemohla pomoct.
00:32:03 -Kdyby to byla pravda, měl byste to lehčí! Ale není...
00:32:06 Žádná zbraň tu není.
00:32:08 -Nechat si tu zbraň nebylo racionální rozhodnutí.
00:32:12 Bylo to nutkání.
00:32:14 Udělala jste to, protože jste musela.
00:32:17 A tohle nutkání vás ale oslabuje.
00:32:20 I když si to nedokážete uvědomit ani pochopit.
00:32:23 A kvůli tomuhle nutkání vás nakonec chytí.
00:32:26 A skončíte špatně, Alice, tak to dopadá vždycky, bez výjimky.
00:32:30 -Vyhrožujete mi? Protože to je chyba.
00:32:33 -A to proč?
-Ale prosím vás.
00:32:38 Protože by mě to ranilo a rozzlobilo.
00:32:43 Povězte mi, proč na vás žena zanevřela, Johne?
00:32:51 Proč to udělala?
00:32:55 Že by proto, že jste tak výjimečný?
00:33:10 -Dostanu vás.
00:33:13 -Jestli já nedostanu dřív vás.
00:33:58 -Takže jsem...
-Zdravím. Oba ven, fofrem.
00:34:01 -Johne?!-Raus, raus! No tak.
-Johne!
00:34:04 -Jestli chcete volat bezpečáky, zavolejte rovnou policii.
00:34:07 -Mrzí mě to... Je to vtip.
-Tak pohyb. Arriba, arriba!
00:34:09 On takhle jenom žertuje. To je můj manžel, John.
00:34:13 -Přesně tak, jsem její manžel.
00:34:16 -Chceš, aby mě vyhodili?
00:34:19 Johne, jsou to moji kolegové, oni tě neznají. Vyděsils je.
00:34:23 Myslí si, že něco provedeš.
00:34:26 -Dělám ti ostudu?
00:34:29 -Právě teď, v tomhle okamžiku? Rozhodně ano!
00:34:32 -O tohle tu teda jde?
-Ne!
00:34:35 -Jsem nudný? Hm? Nudný?
00:34:38 Protože osobně si nemyslím, že jsem nudný.
00:34:42 -Nejsi nudný. Jsi všechno, jen ne nudný.
00:34:45 -A on?
-Jmenuje se Mark.
00:34:47 -Nastane snad v životě ženy fáze, kdy si pomyslí:
00:34:51 "Kdyby tak můj muž byl nudný?" Před tím mě totiž nikdo nevaroval.
00:34:55 -Není nudný.
00:34:57 -Je dobrý v posteli?
-Eh! O sex tady nejde.
00:35:01 -O sex jde vždycky. Sex s ním se ti musí líbit, musí.
00:35:04 A ta představa mi v hlavě jede pořád dokolečka jako vláček.
00:35:08 -Problém je v tom, že ten tvůj nikdy nezastavuje.
00:35:12 Včera večer jsi mě vyděsil.
00:35:15 -No tak, Zoe. Víš, že bych ti nikdy v životě neublížil.
00:35:22 -Johne, proč jsi přišel?
-Vrtalo mi totiž hlavou,
00:35:27 jestli bys třeba nechtěla přijít domů a být zase moje žena.
00:35:33 -Někteří muži by přinesli kytku.
-Co? Bylo to velkolepé gesto.
00:35:37 -Spíš profesionální znemožnění, takže příště: radši kytky.
00:35:42 -"Příště"?
00:35:44 -Víš, jak to myslím.
00:35:47 -Jenom chci vědět proč.
-To ty vždycky...
00:35:51 Ale ne všechno má motiv. Někdy se věci prostě stanou.
00:35:55 -To není pravda, všechno má svůj důvod, zákony.
00:35:58 Myslím tím, jak jsme došli až sem?
00:36:00 V jednu chvíli někde jsem a najednou tisíce mil daleko
00:36:03 a tuším, že jsem cestoval, protože se mi točí hlava
00:36:06 a chce se mi zvracet, akorát si nevybavuju nic mezi tím.
00:36:09 -Tak pověz! Jak jsme podle tebe došli až sem?
00:36:14 Co se stalo?
-Ech.
00:36:23 -Tak jo.
00:36:25 Ten důvod jsi ty.
00:36:29 To ty jsi odešel.
-Teď jsem tady... Teď.
00:36:32 Podívej. Jsem tu.
-Jenom částečně. Nikdy úplně.
00:36:35 Záleží ti víc na mrtvých než na živých.
00:36:38 To je pro tebe hlavní.
-To není pravda.
00:36:40 -Všechny ty roky, co jsi strávil po krk v ohavnostech.
00:36:43 Všechny ty měsíce, kdy jsi pátral po Madsenovi.
00:36:46 A pak další měsíce. Prostě ses vytratil.
00:36:49 A nikdy ses nevrátil. Ne doopravdy, ne můj John.
00:36:52 -A on?!
00:36:55 -Když je se mnou, tak naplno.
-A to ti stačí, Zoe? Ano?
00:37:02 Miluješ ho?
00:37:08 -Ano.
00:37:12 Je mi to líto.
00:37:16 -Hááá!
00:37:19 A mě?
00:37:23 -Tebe taky. Ale ne takhle. Už ne.
00:37:31 Vím, že slyšet to bolí, ale musíš to přijmout, Johne.
00:37:35 Jestli mě miluješ, musíš to přijmout.
00:37:39 -Já to přijmout nedokážu.
00:37:42 ZAKLEPÁNÍ
00:37:45 -Otevřete dveře, prosím. Můžete prosím otevřít?
00:37:53 -Jsem policista.
00:37:57 Jsem policista.
00:38:12 -K čertu s tím.
00:38:23 "Raus, raus," panenko Maria.
00:38:27 Ááh!
-Neohlížej se.
00:38:30 -Dobře. Dobře. Dobře...
00:38:32 -Ššš. Ššš.
-Dobře... Dobře.
00:38:35 Tvůj manžel mě napadl.
-Co?
00:38:38 -Dotýkal se mě... Nutil mě k hrozným věcem.
00:38:42 Ublížil mi, kvůli tobě.
-Jak to myslíte?
00:38:45 -Když se mě dotýkal, mluvil o tobě. Říkal, že jsi mrtvá.
00:38:50 Ošklivě popálená, obličej ohořelý, kůže ohořelá, spálená.
00:38:55 Na ulici tě unesl nějaký muž, moc zvrácený muž.
00:38:59 Celé dny tě držel na živu. Používal nože, letlampu.
00:39:05 Kousky z tebe si schoval na památku.
00:39:10 Bojím se, že by ti někdo mohl chtít takhle ublížit.
00:39:14 -Prosím, prosím, prosím vás, ne!
00:39:17 -Ššš!
00:39:21 Opovaž se otočit.
00:39:40 TELEFON
-Inspektor Luther.
00:39:43 Zoe? Kotě, kotě, kotě! Co se děje?
00:39:51 Do hajzlu!
00:39:53 Šéfová, měli jsme ji tu zadržet.
-Nedal jsi mi dostatečné podklady.
00:39:57 A nemůžeš prokázat, že dnes odpoledne to byla ona.
00:40:01 Zoe jí neviděla do tváře. Nebyly tam kamery, ani svědci, nic.
00:40:05 -Je ti jasné, že teď jsem na pořadníku Alice Morganové já?
00:40:10 Zpochybnil jsem její genialitu, urazil ji.
00:40:14 Víš, co je schopná udělat? Mně? Zoe?
00:40:18 -Vím, co je podle tebe schopná udělat.
00:40:21 Vím také, že nemůžeme prokázat, co už udělala.
00:40:25 A nemůžeš zadržet lidi pro podezření ze zločinu,
00:40:28 který se ještě nestal. I když by to bylo fajn.
00:40:33 -Takže jak ji zastavím?
00:40:37 -Zatkni ji podle pravidel.
00:41:02 -Kámo, kámo, díky.
00:41:04 -Vždyť jo... Je to jen zbraň.
-Pověz mi, co potřebuju vědět.
00:41:08 -Tak jo. Tohle to je Glock 26, lehká kompaktní pistole.
00:41:13 Neváží ani půl kila. Pružina a hlaveň z uhlíkové oceli.
00:41:17 Polymerový rám a součásti.
00:41:20 -Polymerový rám. Ukaž mi to.
00:41:26 Polymer. Plast.
-Jo, je lehká, snadno se nosí.
00:41:30 -Plast se taví...
00:41:32 Proč mě napadlo, že se plast taví?
00:41:38 No jistě!
00:42:06 -Ťuky ťuk?
00:42:08 -Cože?
-To je fuk. O co jde?
00:42:10 -Takže její rodiče, dostali každý jednu ránu do hlavy. Prásk, prásk.
00:42:14 Pes dostal 4. 4 rány na zabití psa. Proč?
00:42:17 -Je to pes. Kouše zloděje.
00:42:20 -Proč tolik ran navíc?
-Úchylka?
00:42:22 -Ne, ne. 4 střely, aby nadělaly co největší paseku.
00:42:26 Aby byla příčina smrti jednoznačná.
00:42:30 Musela psovi rozstřílet hlavu, aby se dostala do trávícího traktu.
00:42:34 Rozebere zbraň. Součásti, rukavice, nábojnice nastrká psovi do žaludku.
00:42:38 Psa pak zpopelní.
-Dobrá, dobrá!
00:42:42 -Shoří, sleduj.
-O tom vůbec nepochybuji.
00:42:45 -Hele, hele, taví se.
-Johne, už dost!
00:42:51 To nestačí.
-Zbraň byla v psovi.
00:42:55 -Zákon o policii a důkazech o trestných činech, oddíl 8:
00:42:58 "Soudce smí vydat povolení k prohlídce prostorů,
00:43:01 když má opodstatněný důvod domnívat se,
00:43:04 že se na místě vyskytují předměty se zásadní důkazní hodnotou.".
00:43:07 Obávám se, že prohlášení: "Zbraň byla v psovi,"
00:43:10 těmhle kritériím podle mínění soudce nevyhoví.
00:43:14 -Je tam. Na krbové římse.
00:43:16 -A i kdyby to byla pravda, neprokážeme, že se jí dotkla.
00:43:19 Natož že z ní vypálila. Potřebujeme víc!
00:43:22 Musíme zbraň vystopovat, že ji měla v ruce.-To nepůjde.
00:43:25 Nenechává důkazy, jen díry ve tvaru důkazů.
00:43:28 -A po tom všem tě to dohání k zuřivosti, že ano?
00:43:31 -No tak! Zabila své rodiče! A prošlo jí to!
00:43:34 Vyhrožovala Zoe smrtí a nemůžeme na ni.
00:43:37 Mluvíme tady o mojí Zoe, která se ti starala o děti,
00:43:41 když ti umřel táta.
-No, tak to tý mrše zaraž.
00:43:44 Zpomal, uklidni se. Najdi jinou cestu.
00:43:46 -Žádné další nejsou, nic nám nenechala.
00:43:50 -Co chceš dokázat víc, že je vinna nebo že máš pravdu?
00:43:57 Johne!
00:44:38 -Já to říkal, šéfová. Zbraň byla v psovi. Potřebuje ji.
00:45:14 Alice.
00:45:39 Aaa.
-Ta urna je moje.
00:45:43 -Nazdar, Alice.
-Víš, proč zbytky zbraně v té urně
00:45:46 nemohou posloužit jako důkaz proti mně?
00:45:49 Zaprvé: kremace zničila jejich forenzní hodnotu.
00:45:53 Protože ty pece spalují při hodně vysokých teplotách.
00:45:56 Zadruhé: nikdy neprokážeš, že jsem věděla, že tam ta zbraň je.
00:46:00 Natož že jsem se jí vůbec dotkla. A zatřetí: nejúžasnější je,
00:46:04 že ses mi vloupal do bytu a ukradl ji
00:46:07 přičemž jsi spáchal zločin, který tě bude stát místo.
00:46:10 Takže blahopřeji. Dobrá práce.
00:46:13 -To já vím. Tahle urna to není důkaz.
00:46:17 Potřebuješ ji, aby sis připomínala, kdo jsi doopravdy.
00:46:21 Proto jsi sem přišla. Vím o tobě všechno. Vidím do tebe.
00:46:26 -Myslíš, že mám tak slabou vůli?
-Ano.
00:46:29 -Pak mě neznáš ani trochu.
00:46:33 -Tak jo.
00:46:35 -Ne, Johne, ne!
00:46:37 -Nepřibližuj se k Zoe!
00:46:40 -Tohle jsi udělal Henrymu Madsenovi?
00:46:48 Tak do toho. Polib mě. Zabij mě.
00:46:54 Udělej něco.
00:47:04 -Teď dobře poslouchej:
00:47:07 K mojí ženě se už nepřiblížíš ani na krok
00:47:10 nebo za vraždu tvých rodičů zatknu někoho jiného.
00:47:13 A než ho shledají vinným, všichni na tebe zapomenou.
00:47:17 Nebude žádná záhadou opředená Alice Morganová.
00:47:20 Nikdo nebude přemýšlet, jaks to udělala
00:47:23 nebo jak jsi geniální, prostě zfalšuju důkazy,
00:47:27 tu zbraň nepotřebuju.
00:47:30 -Pošpinil bys zákon, kterému sloužíš,
00:47:33 jen abys ochránil ženu, která tě odvrhla jako mršinu?
00:47:39 -Bez váhání.
00:47:41 -A podle tebe jsem tu zrůda já? Láska nás má prý povznášet.
00:47:46 Naplnit radostí. Jak to může být láska, Johne,
00:47:50 když jsi kvůli ní jen osamělý a zkažený?
00:47:57 Odpověz na otázku! Neotáčej se ke mně zády!
00:48:35 -Zo?
00:48:40 -On odejde, nech ho být.
-Zoe!
00:48:43 -Ne, k čertu s ním, tohle mi dělat nemůže.
00:48:47 -Zoe?
00:48:50 -Nerada to dělám, ale jde o mého exmanžela,
00:48:54 on... já nevím.
00:48:57 -Zo! Zoe?
00:49:00 Mark, že jo.-Ano.
-Jo.
00:49:03 -Johne, musíte odejít, zavolali jsme policii.
00:49:06 -Co? To se mi?
-No tak, neblázněte. Co chcete?
00:49:09 -Chci mluvit se Zoe. Je to nutné.
-To nepůjde. Nemůžete, dneska ne.
00:49:13 -Tohle všechno chápu,
00:49:15 ale já s ní opravdu potřebuju mluvit, jasné, takže tak.
00:49:18 -Potřebuje čas, můžete jí zavolat.
00:49:20 Vím, že tě nemůžu nutit, ale musím s tebou mluvit.
00:49:24 Jen na minutu, nic víc, Zo.
00:49:26 -Ne, ne, musíte jít. Prosím, Johne.-Hele, tohle nejde.
00:49:29 -Ne, ne, ne, běžte pryč. Nechte ji být.
00:49:32 -Dal jsem ti šanci. To mám za to, že jsem slušnej. Vychladni!
00:49:35 S tebou mluvit nechci, chci mluvit s ní.
00:49:39 -To stačí! Přestaňte! Poslouchejte! Klid! No tak, no tak!
00:49:42 Uklidněte se!
-Nechte toho, nechte mě.
00:49:45 Nechte mě, jo? Jsem policista. Vidíte, co se tam píše?
00:49:48 Že mám vyšší hodnost, tak se pakujte!
00:49:51 Chci jenom mluvit se svojí ženou, nic víc!
00:49:54 -Počkejte! Počkejte, prosím, počkejte.
00:49:57 -Zoe, chci s tebou jenom mluvit, nic víc. S tebou.
00:50:00 -Dobře.
-Tohle jsem nechtěl.
00:50:07 -Chápu, že musíš udělat, co musíš. Dobře?
00:50:10 To přijímám. Respektuju to.
00:50:14 Ano?
00:50:17 Pořád tě miluju.
00:50:20 A mrzí mě to, dobře?
00:50:24 -Neomlouvej se. Nemá tě co mrzet, mě to mrzí, mrzí mě to.
00:50:29 -Já vím.
00:50:34 Dobře.
00:50:37 Všechno dobrý?
00:50:41 Odvezte mě.
00:51:08 TELEFON
00:51:10 -Ahoj, Johne.
00:51:12 -Alice... Možná jsi hodně, hodně chytrá, ale mýlíš se.
00:51:17 Láska není přelud. Prohrála jsi.
00:51:27 -Můžu vám nějak pomoct, slečno?
00:51:30 -Och. Ne. Děkuji.
00:52:18 Skryté titulky: Karolína Drew
00:52:22 Vyrobila Česká televize 2013
V první epizodě vrchní inspektor John Luther pronásleduje pedofilního sériového vraha Henryho Madsena. V závěru honičky Madsen visí nad propastí a prosí o život. Nakonec padá do hlubiny. O sedm měsíců později se Luther vrací po nucené dovolené do práce. Velitelka Útvaru pro těžké zločiny Rose Tellerová tímto krokem hodně riskuje. Luther je v policejním sboru považován za nevypočitatelného individualistu, ona jeho schopnosti ale považuje za přínos. Může jí to dokázat hned při vyšetřování prvního případu. Dvojnásobná vražda, manželé Douglas a Laura Morganovi, těla našla jejich dcera Alice. Lutherovi to ale celé nějak nesedí. Zakousne se do případu jako buldok, vedle toho chce ale také zachránit rozpadající se vztah se svou ženou Zoe.
