Luděk Sobota uvádí další díl zábavného cyklu Zpátky se Sobotou mapujícího uměleckou dráhu legendární dvojice komiků, která se zapsala do zlatého fondu České televize. Pořad uvádíme jako vzpomínku na Miloslava Šimka, který před patnácti lety zemřel (2012). Režie J. Wehrenberg

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Miloslav Šimek a Jiří Grossmann – jedinečná komická dvojice od počátku 60. let.

S kapelou Dixie party dostal Grossmann pozvání hrát v klubu Olympik ve Spálené ulici v Praze (nynější Ypsilonka). Klub založil pod hlavičkou ČSM Miloslav Šimek, který tenkrát spolu s Vladimírem Bystrovem napsali kabaret Polotrapno, a do kterého hledali kapelu. A právě tam se odehrálo jejich osudové setkání. Šimek s Grossmannem zjistili, že mají podobné názory na divadlo a začali se scházet i mimo něj, převážně v kavárně Slávie.

Hned po té, co se Šimek a Grossmann potkali, začali spolu psát první povídky a divadelní hry. V roce 1963 oba narukovali na vojnu. Jiří do AUSu a Slávek ke spojařům do Ruzyně, kde založil divadelní souboj VOJ (Vojenské jeviště). Jiří se později nechal přeložit ke spojařům do Ruzyně, takže byli se Slávkem spolu a mohli napsat vojenský kabaret. Jejich společná radost však netrvala dlouho, protože vojenský lékař u Jiřího zjistil jeho vážné onemocnění. Po léčení ve vojenské nemocnici se Jiří Grossmann již k útvaru nevrátil a byl propuštěn do civilu.

Když Šimek přišel z vojny, vrátili se znova ke společnému psaní. Kromě klubu Olympik hráli také ve Sluníčku na Příkopech. Jiří Grossmann se stal jedním ze zakládajících členů skupiny Country Beat Jiřího Brabce, pro kterou napsal spoustu textů, některé i sám zpíval, například Blizzard, Své banjo odhazuji v dál, Až tě náhodou potkám, jiné zpívali například Pavel Bobek, Naďa Urbánková a jiní. Jsou to například Ruby, Nechtěj mi lásku brát, Je to zlé, Půlnoc, Závidím – a mnoho dalších. V roce 1967 se Šimkovi s Grossmannem splnil sen. Dostali nabídku od Jiřího Suchého k účinkování v divadle Semafor, které tehdy bylo na Václavském náměstí. Kvůli tomuto angažmá se vzdali veškerých svých vedlejších aktivit.

Jiřímu Grossmannovi bylo teprve třicet let, když podlehl tehdy neléčitelnému nádorovému onemocnění mízních uzlin. Stalo se to 5. prosince 1971 v nemocnici na Karlově náměstí v Praze. Po Grossmannově smrti chtěl Šimek s divadlem skončit a vrátit se ke kantořině. Režisér Ján Roháč jej ale nakonec přesvědčil, aby pokračoval dál. Novou dvojici vytvořil s Luďkem Sobotou a později také s Jiřím Krampolem. Až do své smrti spolupracoval se Zuzanou Bubílkovou. Miloslav Šimek zemřel 16. února 2004 na leukémii.

Stopáž52 minut
Rok výroby 2012
 ST HD
ŽánrZábava