Radhošť

Povídka Radhošť, i když se odehrává v současnosti a má racionální dějové jádro, je vlastně básní na magickou scenérii a genia loci krajiny kolem známé valašské hory.

Film předznamenává drobná událost, která se odehrála před sedmdesáti lety: na saních vezli děcko ke křtu, s muzikou a se slivovicí, a cestou jim vypadlo. Po chvíli našli mimino v peřince spát spokojeně ve sněhu pod smrčkem. A ten ogar, kterého už ani v peřince nic nerozházelo, je dnešní hospodář Kolmačka v malé podhorské chalupě, děda, za nímž přijíždí zeť a dvě vnoučata sbírat kamení na poli před jarní setbou. Zeť, jak vyrozumíváme, ne právě šťastný, protože ztratil ženu, matku svých dětí, a tušíme, že má na tragédii jakousi vinu, nejezdí za dědou rád, protože tchánův způsob života v ponurém kraji mu nic neříká. Ale jeho děti dychtivě naslouchají všemu, co jim děda vypráví o tajemstvích skrytých v hoře. Nakonec všichni, děda, děti i jejich otec naleznou společnou vzácnou chvilku, plnou srozumění. Ovšem, aby k tomu mohlo dojít, museli naslouchat hoře, která ke všem promlouvala svým věkovitým kouzlem, a to my, diváci filmu viděli: v impozantních obrazech přírody tančily divoženky, po valašsku lulkyně, lesní plameny lákaly hledače pokladů, další horský poutník hledal strom, z něhož prýští nejlepší slivovice, čert nosil na vršek hory putny kamení. Iracionální děje se prolínají s konáním současných hrdinů a dávají jejich jednání smysl, vtahují je do světa dávných pohádek a připomínají svět, který se modernímu člověku vzdaluje.

Tento příběh je příběhem o hledání. Jeden hledá malichernost, druhý smysl života a přesto je obtížné rozsoudit, kdo má větší právo nalézt. Naši hrdinové nalézají. Nalézají proto, že hledají v místech, která si dodnes nesou svůj tajemný nádech mystična a kouzel. Zatímco hrdinové objevují nová zákoutí svých duší, my objevujeme kraj, který do sebe po staletí ukládal fantazii lidí, kteří v něm žili. Proplétáme se realitou a pohádkou a je na nás, abychom si přiznali, co se nám zdá reálné a co je již Kolmačkův kouzelný svět.

Za pozornost stojí, že režisér Tomáš Doružka do jedné z hlavních rolí obsadil kapelníka skupiny Mňága a Žďorp Petra Fialu.