Hranice bez hranic

Rychlebské hory

Jak se žije v kraji, kam komunistický režim posílal nepohodlné lidi doslova do vyhnanství? Zastavení na česko-polské hranici, která prakticky zmizela z mapy (2012). Připravili: T. Netočný, K. Wołoszyn-Świerk a M. Petrov

Rychlebské hory jsou jedním z nejopuštěnějších pohoří v Česku. Nejvyšší horou Rychleb je Smrk, který se nachází blízko historického trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Často se přiřazují k Jeseníkům, ve skutečnosti je to však samostatné pohoří, které vyplňuje jihozápadní okraj Javornického výběžku ve Slezsku.

Mezi turisticky nejatraktivnější části patří jih pohoří, kde se nalézají horská střediska Ostružná, Ramzová a Petříkov. Oblíbeným cílem pěších turistů, běžkařů i cyklistů je chata Paprsek. V podhůří je několik lomů nerostných surovin – vápence, žuly a grafitu. Známé jsou také Nýznerovské vodopády, zřícenina hradu Rychleby, rozhledna na Borůvkové hoře či Šafářova skála. K nezapomenutelným turistickým zážitkům patří přechod hlavní hřebenovky Rychlebských hor, jež patří k našim nejodlehlejším a nejhůře přístupným pohořím. Není divu, že právě na těchto místech se před rokem 1989 setkávali čeští a polští disidenti.

Přehrát video