Fantom opery
Známý román francouzského autora Gastona Lerouxe Fantom opery (1910) patří ke klasickým dílům hororové literatury a dočkal se v průběhu 20. století celé řady nejrůznějších zpracování, mj. v nezapomenutelné němé verzi režiséra Ruperta Juliana (1925), v niž titulní roli vytvořil Lon Chaney. V roce 1983 vznikla jevištní adaptace Arthura Kopita a o tři roky později úspěšný muzikál Andrewa Lloyda Webera. Jako předposlední film cyklu Klenoty filmové hrůzy bude uvedena první zvuková (a také barevná) verze, natočená v roce 1943. Výpravný snímek (rozpočet činil tehdy hodně nadprůměrných jeden a půl milionu dolarů) vznikl v původních dekoracích němé verze a do titulní úlohy byl obsazen anglický herec Claude Rains, jehož jsme viděli v Neviditelném muži a který těsně před tímto filmem vytvořil snad svoji nejslavnější postavu, kapitána Renaulta v Casablance. Roli zpěvačky Christine ztělesnila mladičká sopranistka Susanna Fosterová a jednoho z jejích nápadníků hrál slavný tenorista Nelson Eddy, známý jako častý filmový partner Jeanetty MacDonaldové (tady si nechal narůst knír a obarvit světlé vlasy na černo). Režií byl pověřen dlouholetý smluvní režisér Universalu Arthur Lubin (1898-1995), který snímek natočil víc jako tragický příběh lásky než horor a do děje zapojil poměrně rozsáhlé operní scény. Fantom opery patřil k divácky nejúspěšnějším filmům roku a získal také dva Oscary (nejlepší barevná výprava a kamera).