Záznam slavnostního koncertu z Vatikánu s poselstvím papeže Jana Pavla II. Oratorium (G.478) na slova Písma a liturgických textů pro sóla, sbor, varhany a orchestr.
Účinkují: H. Lednárová, H. Bandová-Štolfová, V. Doležal, V. Chmelo, J. Sulženko, Český filharmonický sbor Brno, sbormistr P. Fiala a Státní filharmonie Brno za řízení A. Ceccata.
  • Vyrobeno 2000
  • Země původuVatikán

Ve volném a společností často kritizovaném svazku s kněžnou Karolinou Sayn-Wittgensteinovou žil v polovině 19. století ve Výmaru slavný klavírní virtuos a skladatel Franz Liszt. S přibývajícími roky však Liszta jeho úloha věčného morálního vyvrhele (jeho předchozí život provázela řada milostných dobrodružství) začala unavovat. Rozhodl se proto svůj nemanželský svazek legalizovat. Odjel proto coby padesátiletý kajícník se svou družkou do Říma a žádal o dispens. Církevní autority však očekávaný souhlas nedaly a Liszt přijal v roce 1865 nižší kněžské svěcení, oblékl kleriku a uchýlil se na čtyři roky do kláštera Růžencové Panny na Monte Mario. V těchto letech pak dokončil velké duchovní projekty, jež zrály celá desetiletí: Legendu o svaté Alžbětě a oratorium Kristus, které dokončil v roce 1869. Rozhodl se pro latinské texty Písma, středověkých duchovních hymnů a katolické liturgie. Většina zvolených textů si s sebou nese původní vznešenou gregoriánskou melodii, která v podstatě diktovala monumentalitu této skladby. Kompozice o čtrnácti číslech má tři hlavní oddíly: Vánoční oratorium zobrazuje Kristovo zrození, druhá část Po Zjevení se zabývá Kristovým učením a závěrečné Umučení a vzkříšení je spjato s Kristovým vykupitelským posláním. Ve druhé dílu je Založení církve třídílnou skladbou s výrazovým kontrastem pevnosti a stálosti vnějších dílů a lásky ve středním. Zázrak je samostatným symfonickým obrazem utišení bouře na jezeře. Úzkostné hlasy apoštolů do něho vstupují jen na klíčových místech. Vjezd do Jeruzaléma, závěrečné číslo druhého dílu, je slavnostním pochodem, v němž se spojují všichni účinkující ve zpodobení největšího triumfu Kristova lidského života. Třetí díl cyklu Umučení a vzkříšení začíná jedenáctým číslem Smutná je duše má: sólový baryton s orchestrem zpívá o Kristově smrtelné úzkosti v Getsemanech. Dramatickým těžištěm dílu je pak obsáhlá Stabat Mater na známý zhudebněný středověký text o utrpení Matky Boží pod křížem. Lisztovo dramatické pojetí připomíná ovzduší Verdiho smuteční mše. Vzkříšení pak uzavírá skladbu monumentální fugou. U příležitosti jubilejního roku přednesla toto dílo ve Vatikáně 22. října 2000 za přítomnosti Svatého Otce a nejvyšších představitelů České republiky Státní filharmonie Brno s Českým filharmonickým sborem a sólisty.

Napište nám